Aymira přečtené 470

Selfies 2017, Jussi Adler-Olsen

Kniha se mi moc líbila, rozhodně více než předchozí Marco nebo Nesmírný. Je velmi soudobá a poukazováním na současné sociální problémy se v ní skrývá jakési hlubší sdělení světu. Témata v ní nastíněná by se dala v určitém zevšeobecnění vztáhnout na celý západní svět - zneužívání sociálního systému, bezohlednost, snaha někam zapadnout... Dobrým tahem od Adler-Olsena bylo i zapojení ženského prvku - v podstatě celá kniha je na ženách postavená. Ukazuje, jak se ženský svět liší od mužského, jak ženy uvažují, jak jsou vůči sobě mnohem více nepřátelštější. Co se samotného děje týká, rozhodně se nedá říct, že by nám v první půli měli Carl s Asadem co nabídnout. V úvodní části knihy se vše točí výhradně kolem zmíněných ženských postav a i já přiznávám, že mě mnohem více bavilo číst pasáže, v kterých vystupovala Anneli nebo Denise. Naopak celý děj kolem Rose byl dost přitažený za vlasy - sice na konci do sebe vše krásně zapadlo, ale asi nebylo nutné její postavu takto hrotit. Každopádně po dlouhé době mi Jussi Adler-Olsen opět předložil knihu, která zapadlo do mého vkusu a dal naději, že v budoucnu by v tomto trendu mohl opět pokračovat.... celý text

Poslední hodina 2017, Jeffery Deaver

Už to není ten starý dobrý Lincoln Rhyme, na kterého jsme zvyklí. Poslední hodina, stejně jako poslední knihy o slavném detektivovi, je poněkud vyčpělá. Především Lincoln je opět upozaděn, takže větší díl pozornosti na sebe strhává Amélie. Změnou je i to, že děj se z Ameriky přesunul do Neapole a tak se máme možnost setkat s pravou italskou náturou a pěknou řádkou jihoevropských policistů. Při čtení mi chybělo potřebné napětí a hutná atmosféra, která mě právě dřív na knihách Jefferyho Deavera tak bavila. Autorovy myšlenky už začínají být docela čitelné, takže mně jako čtenáři bylo prakticky hned v úvodu jasné, že věci nebudou tak přímočaré a že se v ději objeví několik twistů. Jenže těm twistům pak chyběly pořádné grády. Téma si Jeffery Deaver zvolil aktuální, tedy uprchlickou krizi. Napsal to tak, jak to zřejmě cítí ze svého pohledu a aby to vyznělo z pohledu amerického občana. Proč ne. Je vidět, že vydání knihy předcházela důkladná příprava - tu autorovi upřít nelze. Samozřejmě že si další případné knihy opět přečtu. Ale už k nim zřejmě nebudu přistupovat s takovým očekáváním a dychtivostí. Myslím, že by nebylo na škodu trošku změnit koncept, protože je fajn, když je čtenář překvapován a na pokračování četby se vysloveně těší. A to se mi poslední dobou u Lincolna Rhyma bohužel nestává.... celý text

Učebnicový případ 2013, Jeffery Deaver

Velmi krátká povídka shrnující veškerý základ práce Lincolna Rhyma, tj. důkazy a jejich analýzu. Lincoln opět s pomocí Amélie a dalších známých spolupracovníků pátrá po sériovém vrahovi. Jestli máte volnou hodinku či dvě, stojí tato povídka určitě za přečtení.... celý text

Pohřběte své mrtvé 2017, Louise Penny

Louise Penny napsala komplexní dílo. Knihu, ve které se prolíná více rovin - historické bádání, revize předešlého Gamachova pripadu, vzpomínkové flashbacky... Vše jednotlive je čtivé samo o sobě a jako celek nesmírně působivé. Nadchly mě ucebnicova fakta o Quebecu a o historii soužití Anglicanu s Francouzi. I když tyto pasáže patří v knize k těm pomalejším, zadumcivejsim. Líbilo se mi vyšetřování ve Three Pines. Ačkoliv mě na úvod knihy autorka vyděsila tim, že by snad jedna z našich oblíbených postav mohla být mrtvá. A doslova jsem hltala vzpomínky na akci, která změnila osudy našich hrdinů. Tak jako v životě, tak i v knize se vzpomínky objevují náhle a neuvěřitelně to fungovalo. Na konci jsem téměř zapomněla, že ještě vlastně neznáme vraha z Quebecu. Natolik druhorade toto pátrání bylo. Three Pines se stalo moji oblíbenou knižní sérií, která mě, doufám, bude bavit ještě dlouho.... celý text

Světelný klam 2018, Louise Penny

Myslím, že honem rychle potřebuji, aby v češtině vyšel další díl! Ten konec zůstal v podstatě dost otevřený. Navíc Louise Penny jako žena do tohoto příběhu dokázala zakomponovat romantický prvek, takže mě teď jako ženu opravdu i zajímá, jak to s našimi oblíbenými vyšetřovateli dopadne. Světelný klam jako takový je určitě vydařenou detektivkou, ale protože je jádrem případu svět umělců, místy jsem se trochu nudila. Konečné vyřešení vraždy asi nepřineslo to, v co jsem doufala. Naopak se mi na knize líbilo, že se vrací k předešlým šrámům našich hrdinů a ukazuje je v lidském světle. Celou knihou se promítá otázka závislosti - ať už na někom nebo na něčem.... celý text

Hladový duch 2017, Louise Penny

Velmi dobrá kniha s výraznou českou stopou (na to už jsme si v Gamachovych příbězích zvykli, ale v Hladovem duchovi je naše vlast opravdu hodně zastoupena). Navíc několikrát zmiňuje i moje rodiště. To ale není důvod, proč se mi tato kniha tolik líbila. Prolínají se v ní příběhy, ať už skutečné nebo vybajene, příběhy z obou konců Kanady, a díky nim má kniha příchuť tajemna. Konec knihy sice nebyl takový, v jaký jsem doufala, ale přeji si a doufám, že se v dalších knihách dočkám překvapení. Mezitím si budu dávat pozor na mrtvoly pohozene na prahu našich domovů.... celý text

Nejkrutější měsíc 2015, Louise Penny

Ze začátku byl příběh pěknou duchařinou a přiznávám, že jsem se při čtení po tmě i bála. Opravdu se zdálo, že v tom prokletém domě, v kterém se v předchozích dílech stalo několik vražd, straší. Kromě duchů se však inspektor Gamache musí vypořádat i se stíny ze své vlastní minulosti. Čtenář může jen hádat, kdo je na čí straně a co všechno náš hrdina tuší. Samotné jádro případu ve mně však nějaké přehnané nadšení nevyvolalo. Závěr byl opět trochu absurdní - moc náhod najednou. Ale budiž. Stejně se už nemůžu dočkat dalšího dílu, protože Three Pines se stalo moji oblíbenou sérií.... celý text

Vražedný chlad 2014, Louise Penny

Tento příběh již má poněkud hutnější atmosféru než úvodní Zátiší. Setkáváme se opět se známými postavami - obyvateli vesničky, i známým policejním týmem. Postupem děje se vrah stal celkem odhadnutelným, přesto závěrečné finále nebylo tak napínavé, jako některé scény v průběhu děje. Samotný závěr je poměrně dost otevřený a nepřinesl to, co jsem od něho očekávala, takže nemohu hodnotit plným počtem. Přesto už se nemohu dočkat, až se pustím do čtení následující knihy.... celý text

Zátiší 2014, Louise Penny

Zátiší je vcelku povedeným úvodem nové detektivní série. Odehrává se na quebeckém venkově, ve vesničce, kde každý zná každého. A jak už název napovídá, vše se točí kolem jednoho obrazu, který by mohl prozradit více než je vrahovi příjemné. Vrchní inspektor Gamache je sympatický, klidný zralý muž. Problém při čtení mi však působila jistá nesrozumitelnost v ději - místy jsem se špatně orientovala v tom, kdo zrovna mluví nebo jaké postavy ve scéně vystupují. Jinak kniha jako taková není příliš morbidní, ani nečekejte žádné lekačky. Jak už tu někdo poznamenal, připomíná styl Agathy Christie, kdy pachatelem může být téměř kdokoliv z přítomných postav a vyšetřovatelé uvážlivou dedukcí nakonec odhalí toho pravého.... celý text

Pozdvižení v klášteře 2015, Donald E. Westlake

Taková střelená komedie. I když na konci jsem si přiznala, že to na mě vlastně fungovalo. Příběh se však neodehrává v klášteře, ale v nejvyšších patrech jednoho newyorského mrakodrapu. A vystupuje v něm celá škála různorodých postav - od našich starých známých zlodějíčků, přes nebezpečné a po zuby ozbrojené nájemné žoldáky až po jeptišky. Dokonce i vyuzlení děje bylo s trochu jiným výsledkem než jsme u Dortmundera zvyklí. Celkově vzato myslím, že na tuto knihu budu dlouho v dobrém vzpomínat.... celý text

Zatracená smůla 2003, Donald E. Westlake

V této knize Donald Westlake trochu sklouzl ze své šablony a asi mi to z tohoto důvodu ne úplně sedlo. Tentokrát se nejede podle modelu "Kelp přijde s nápadem a Dortmunder vymyslí plán realizace", ale samotný Dortmunder spadne do problému, o kterém ze začátku dlouho ani netuší, že vůbec nastal. Musím přiznat, že mi najednou chyběly i staré známé postavy - Murch, Murchova máma... ale na čtivosti to neubralo. Každopádně příběh byl vymyšlen opět výborně a všichni zúčastnění v něm měli své místo.... celý text

Zpackaný únos 2015, Donald E. Westlake

Geniální dílo! Opravdu se mi moc líbilo, četlo se samo. Zaujalo mě projimani dvou dějů naráz - "reálného" příběhu s knižním příběhem. Dortmunderova parta se opět ocitá v bizarních situacích a zda se, že únos za účelem získání vykupneho už nemůže být méně povedený. Ale celé skupince dokonale sekunduje otec, policie a dokonce i FBI. Kniha je tak skvělým oddychovym čtením.... celý text

Jak neuloupit smaragd 1984, Donald E. Westlake

Příjemně plynoucí oddychové čtení, kde na čtenáře nečekají žádní zlí lumpové, složité vedlejší linie ani děsivé vraždy. Nečekejte žádnou extra humornou knihu, ale úsměvný příběh vyvolaný především tím, jak se Dortmunder a jeho kumpáni ocitají v bizarních profesních situacích. Rozsah děje navíc není nijak veliký, takže se kniha dá v pohodě přečíst za krátkou dobu.... celý text

Ukradená banka 2004, Donald E. Westlake

Jsem ráda, že jsem na Donalda Westlaka narazila, protože píše tak obrazně jako málokdo. Při čtení jeho knih se cítím jako bych sama byla přímo v ději. Navíc na knihách není vůbec znát, že by byly psány před téměř 50 lety. Dortmunder a jeho parta jsou zlodějíčci k pohledání, ale opravu sympatičtí zlodějíčci, takže jim po celou dobu fandíte, usmíváte se nesnázím, které je potkávají a přemýšlíte, co si zase vymyslí příště. Ukradená banka je další mírně humorný příběh, u něhož mě zaujal a překvapil zároveň především konec. Byl sice místy až neuvěřitelný, ale vlastně proč ne.... celý text

Zlo pod sluncem 2009, Agatha Christie

Knížka to je výborná, i když já jsem ji kvůli současné osobní a pracovní vytíženosti četla poměrně dlouho a tak se mi děj rozkouskoval na spoustu krátkých období. Je tu znát opět onen starý známý autorčin model, kdy vyšetřování probíhá v uzavřeném kruhu podezřelých a nakonec v závěrečné konfrontaci se všemi dohromady Poirot svým neotřelým způsobem vysvětluje, jak našel osobu vraha. Tu jsem mimochodem ani tentokrát neuhodla. Nevím, jestli to není moji vinou, že jsem tentokrát nedávala tolik pozor, ale unikl mi skutečný motiv, což po dočtení knihy působilo jako rušivý element. I z toho důvodu nehodnotím plným počtem.... celý text

Nástrahy zubařského křesla 2001, Agatha Christie

Tak toto mě vůbec nebavilo. Motala se do toho politika a postavu vraha neměl čtenář šanci logickým způsobem vyvodit. Postupně jsem se u čtení nudila, nedokázala se soustředit, a tak mi jednotlivé postavy začaly splývat jedna přes druhou. Modlila jsem se za brzký konec, protože jsem nechtěla knihu odložit nedočtenou. Jsem však přesvědčená, že příště budu z Agathy opět nadšená.... celý text

Temný cypřiš 2008, Agatha Christie

Po přečtení jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se rozhodla pro čtyři, protože tato kniha je v mnoha směrech přece jen výjimečná. Jistým způsobem vystupuje ze zavedené šablony, kterou Agatha Christie použila v předchozích knihách. Temný cypřiš začíná soudním procesem, na nějž hned v dalších kapitolách navazuje retrospektivní vyprávění o událostech, které k danému procesu vedly. Závěr je opět ve znamení onoho soudního případu, kde se ve velmi krátkých, útržkovitých kapitolách dovídáme, jak se věci skutečně odehrály. Další zvláštností této knihy je fakt, že Hercule Poirot zde nehraje zase tak významnou roli. V podstatě se k většímu slovu dostává až na úplném konci, po skončení soudního jednání, kdy již svým typickým způsobem osvětluje, jak k výsledku a odhalení skutečného pachatele došel. Osobně mně takovéto odhalení příliš neuspokojilo, přece jen by se mi líbil mnohem dramatičtější průběh anebo nějaký twist. Ovšem kniha jako taková je velice čtivá a dýchá z ní tajemná atmosféra. Jen si stále lámu hlavu nad tím, proč dostala název Temný cypřiš?... celý text

Vánoce Hercula Poirota 2008, Agatha Christie

Agatha tentokrát v předmluvě slíbila pěknou řezničinu a skutečně - ústředním prvkem příběhu je vražda, při níž teče až příliš krve. Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že z hodně obšírného pohledu se podobně provedená vražda už v jedné autorčině knížce odehrála. Navíc se mi asi její mozkové buňky zadírají pod kůži, protože vraha jsem tentokrát uhádla velmi záhy, stačilo jen velmi pozorně číst a všímat si každičkého řečeného slova. Celkově vzato je ale kniha hodně povedená a patří rozhodně k těm lepším z autorčiny dílny.... celý text

Schůzka se smrtí 2007, Agatha Christie

Pro mě jedna z těch lepších knih od Agathy. V prvé řadě se dá říct, že Schůzka se smrtí je zdařilým cestopisem - především v první polovině knihy nás autorka provází po pamětihodnostech Blízkého východu, hlavně Jordánska. Samotná smrt pak nastává v starobylé Petře a dodává tím celé atmosféře na tajemnosti a stísněnosti. Druhá polovina knihy je už opět v područí Poirotova vyšetřování, i když zde opět platí, že jeden výslech následující za dalším není pro mě osobně zrovna při čtení příliš poutavým. Vždy by bylo vhodné jednotlivé výslechy proložit třeba nějakou jinou akcí, jiným prostředím nebo událostí. Samotný závěr je pak velmi obšírný a Poirotova klasická rekonstrukce událostí za přítomnosti všech podezřelých začíná již několik desítek stran před koncem. Odhalení osoby vraha pak bylo velmi překvapující, ovšem mě osobně nepřesvědčil motiv k vraždě.... celý text

Němý svědek 2006, Agatha Christie

Příjemně plynoucí detektivka s nečekaným rozuzlením. Poirot úplnou náhodou objeví případ, který se původně ani nezdál být případem, ale jen pouhým "obyčejným" úmrtím, a tak se spolu s Hastingsem rozjíždí na anglický venkov, aby přišli celé věci na kloub. Podezřelými se ihned stávají všichni rodinní příslušníci oběti a ještě někteří její blízcí. Zajímavé je také sledovat, kdo že je oním němým svědkem? Je to pes nebo napoví výsledek spiritualistické seance? Rozhodně kniha, která stojí za přečtení!... celý text