Bambus
přečtené 169
Petrolejové lampy
2008,
Jaroslav Havlíček
O knize jsem předem nic moc nevěděla, ani o ději, ani o autorovi. Film jsem neviděla, takže jsem neměla žádná očekávání. Z toho asi plynulo, že prvních 30 stran jsem absolutně nechápala. Nechápala, co na té knize všichni vidí. Nezajímal mě detailní popis života každé postavy, nic se nedělo a já měla pocit, že nemám šanci přelouskat dalších 370 stránek. Přežila jsem ale pár dalších kapitol a pak se to zlomilo. Kniha sice nezačala být napínavá, děj se nerozjel a popisy byly pořád stejně dlouhé, ale začalo mě to bavit. Ponořila jsem se do děje právě díky velmi unikátnímu stylu psaní, který mi na začátku tak vadil. Štěpka mě bavila. Její osobnost a myšlenky se vyvíjí takřka s každou kapitolou. Měla jsem pocit, že jsem tam s nimi, v malém městečku na přelomu 19. a 20. století, což pro mě byl unikátní zážitek a já jsem vděčná, že jsem knihu i přes počáteční rozpaky dočetla s takovým nadšením.... celý text
