black.susi přečtené 290

Písečníci (3 povídky) 1992, George R. R. Martin

Já, robot 1993, Isaac Asimov

Ke knížce mě dovedl stejnojmenný film, který se mi navzdory očekávání celkem líbil. I když upřímně, na začátku jsem od ní moc neočekávala, brala jsem ji spíš jako zabití času v tramvaji, teď jsem nadšená. Povídky většinou moc nemusím, ale tady mě dostalo, že na sebe povídky navazují, s tím jsem se ještě nesetkala, a sbírce povídek to dává úplně jiný rozměr. Jenom první povídka mi přišla trošku slabší, jinak se mi líbili všechny a robot Descartes v povídce Rozum je naprosto úžasný. Touhle knížkou mě Asimov naprosto dostal a už se těším až si přečtu něco dalšího.... celý text

Rychlost 2007, Dean Koontz

Co k tomu říct, strhující thriller, který vás opravdu pohltí...

Jak jsou možné syntetické soudy a priori? 2004, Günther Patzig

Mlčení jehňátek 1992, Thomas Harris

Temné vize 1996, Stephen King

Temné vize jsou sbírka hodně slušných povídek, s vyjímkou první povídky, která mi přišla poněkud slabší. Hlavně Simmons mě překvapil a už se těším, až si od něj přečtu něco dalšího, povídka Metastáza mohla být úplně výborná, nebýt konce, který mi přišla trošku zvláštní. Martin nezklamal, jeho novela Proměna kůže je pro mě nejlepší z celé knihy.... celý text

Za soumraku 2009, Stephen King

Osobně povídkám obecně moc neholduju, na mě jsou moc krátké, ale u Kinga vždycky udělám vyjímku. Poslední dobou nemám moc času na čtení, tak jsem si z knihovny donesla tyhle povídky. A tak jako asi většinou u povídkových sbírek některé jsou lepší, jiné slabší. Tady je to asi tak půl na půl. Moc mě nezaujali Willa, Harveyho sen, Odpočívadlo, Maturitní odpoledne a Předplatné New York Times. Jako nadprůměrné bych hodnotila Rotoped, Věci, které po nich zůstaly a Ayana. Naprosto nejšílenejší a pro mě taky nejlepší je povídka V úzkých. Ta je tak odporná až je prostě úžasná. Díky této poslední povídce dávám ve výsledku knížce 4 hvězdičky.... celý text

O původu nerovnosti mezi lidmi 1949, Jean-Jacques Rousseau

Krutá hra 2009, Dan Simmons

Já teda tolik nadšení nesdílím. Knížka se dobře čte a celkem rychle utíká, ale to je asi tak všechno. Zápletka veškerá žádná, celý děj spočívá v tom, že se hlavního hrdinu snaží zabít snad celé podsvětí státu New York, ale ten je natolik vychcaný (nebo má spíš nehorázné štěstí??), že vždycky přežije a ještě u toho většinu nepřátel zlikviduje. Fakt jsem se těšila až si od Simmonse něco přečtu, ale tohle asi nebyla ta nejlepší volba. Nechtěla jsem to číst, protože detektivky nemám ráda, ale byla jsem přesvědčována, že to vůbec není obyčejná detektivka. A není, podle mě to kolem detektivky ani neprošlo, jenom spousta vražd a nic víc.... celý text

Pod kupolí 2010, Stephen King

Co k tomu dodat, když většinu už zmiňují komentáře přede mnou. Starý známý King je zpátky s téměř tisícistránkovou bichlí, kde stránky ubíhají jedna za druhou a vy se nestačíte divit, co všechno se stihne stát za necelý týden, kdy se městečko Chester's Mill ocitlo pod kupolí. Samozřejmě nemůžou chybět Kingovi oblíbené témata jako drogy (Šéf), alkoholismus (Šupák Sam) a a náboženství: ,,Možná očekávají apokalyptiku." ,,Apokalypsu." Abych to zbytečně neprodlužovala, prostě zatr-patrceně dobrá kniha, kterou si troufám zařadit do Kingovy TOP 10.... celý text

Šerá hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Zatím nejlepší z Hlídek, na rozdíl od předchozích dvou dílů mě fakt bavily všechny tři příběhy. Do děje stále více vstupuje inkvizice, ale nejvíce zamíchá kartami naš starý znamý upír Kosťa. Tentokrát nestojí Denní a Noční hlídka až tak úplně proti sobě, ale pod tlakem netušených situací jsou nuceni, alespoň částečně, spojit síly. A jak to všechno dopadne? Konec je sice velkolepý, ale maličko mě zklamal, možná to bude tím, že si stále sedím na vedení a pár věcí jsem moc nepobrala. Ale i přesto si kniha nejvyšší hodnocení určitě zaslouží.... celý text

Dolores Claibornová 1996, Stephen King

Příběh se jeví docela obyčejný (na Kinga určitě) a tím je vlastně geniální. Nečeká na nás žádné nadpřirozeno, ani horor ale pořádné drama to je stejně. Člověk se po pár stránkách začte a pak neví kdy skončit, vzhledem k tomu, že kniha není rozdělena na kapitoly, ale vyprávění je jednolité, není vůbec jednoduché se od čtení odtrhnout. I přesto že jsem knížku četla už podruhé, mě zase úplně pohltila. To jak se King dokázal vcítit do Dolores je až neuvěřitelné.... celý text

Středověká filosofie 2000, Richard Heinzmann

Tato kniha podává ucelený přehled o filosofii ve středověku a obahuje podstatné informace, ale přečíst ji není žádná sranda. Místy mi přišla dost nesrozumitelná a je v ní použita spousta latinských pojmů a citátů, které ne vždy jsou přeloženy. Proto před čtením téhle knížky není na škodu mít už nějaký základní přehled o středověké filosofii a alespoň základy latiny, jinak se v tom člověk ztratí ani neví jak.... celý text

Dům ozvěn 2008, Barbara Erskine

Knížku jsem koupila z vyřazených knih v knihovně a vůbec jsem netušila, co to bude. Nakonec mě celkem příjemně překvapila, pěkný, zajímavý příběh, který rychle ubíhá, já jsem se tedy rozhodně nenudila. Ale ten překlad, za to by paní překladatelka zasloužila minimálně facku, některá slova a slovní obraty mě budou strašit asi ještě dlouho.... celý text

Současná filosofie sociálních věd: Multikulturní přístup 2002, Brian Fay

Z knihy jsem se učila na zkoušku z metodologie, nepřečetla jsem ji úplně celou, ale přesto si dovolím ji zhodnotit. Kniha se čte dobře, není moc náročná na pochopení (i přesto, že mi přišlo že autor se vyživá v cizích slovech), většina tvrzení, které by nemusely být úplně jasné jsou vysvětleny na názorném příkladu. Vždycky na začátku kapitoly autor představí jeden názor (nebo dvojici zdánlivě protichůdných názorů) a ten pak rozebírá většinou ve smyslu, proč to tak nemůže fungovat, případně srovnává dvojici, který z názorů je lepší, pravděpodobnější a více vypovídá o světě. V kapitolách, které jsem četla vždycky nakonec došel k názoru, že ani jeden z krajních názorů není lepší, ale že pravda leží někde mezi, v syntéze těch dvou.... celý text

Creedovo krédo 1996, James Herbert

Na zkouškové období jsem chtěla nějakou oddechovku, kterou budu číst po večerech, ale přes den mě od učení nebude rozptylovat touha číst, tak jsem sáhla po tomhle. A dostala jsem vlastně to, co jsem chtěla, vyloženě za trest to nebylo, ale od dobré knihy očekávám něco jiného. Nelíbil se my styl, jakým to je napsané, občas mi to spíš připomínalo relativně vydařenou slohovou práci. Taky jsem nepochopila proč autor na začátku každé druhé kapitoly oslovuje čtenáře, aby mu připomněl, to co už víme, že Creed je opravdu nevídaný hajzl, a aby mu vysvětlil, proč se náš hrdina zachoval, tak jas se zachoval. Na to snad při čtení knížky příjdu sama, ne? Nápad nebyl zas tak špatný, ale přijde mi, že ho autor nedokázal tak úplně využít. Děj místy působí zmateně, těžko rozlišit, co byla pravda a co iluze nebo halucinace. Závěrečný finiš sice není tak úplně špatný, něco malo poosvětlí, ale některé věci, které by asi měly vyplynout prostě nevyplynou a působí nedořešeně. Nebo že bych byla až tak nechápavá?... celý text

Filosofie utěšitelka 1995, Anicius Manlius Severinus Boëthius

Střet králů 2011, George R. R. Martin

Střet králů je snad ještě lepší než Hra o trůny. Znovu se setkáváme s našimi starými známými, kteří se dostávají do nových situací a musí čelit novým problémům, některé postavy ze Hry dostávájí více prostoru a náležitě zamíchají kartami, přibývají i postavy úplně nové, které mají také pár es v rukávu. V tomhle díle jsem si nejvíc oblíbila Tyriona, jeho styl humoru, mě opravdu dostal, vždycky mě dokáže rozesmát. Děj začíná nabírat na obrátkách a vyvrcholení v závěru knihy nám přislibuje, že v dalších dílech teprve zažijeme pořadný nářez.... celý text

Denní hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Z Denní hlídky mám přibližně stejné pocity jako z Noční, pěkně čtivé a zábavné, druhý příběh zase trošku slabší (aspoň pro mě). První se mi líbil, i když do tohohle žánru se tak úplně nehodí. Zato třetím jsem byla nadšená, už se těším na Šerou. Čistokrevné 4 hvězdičky.... celý text

Noční hlídka 2005, Sergej Lukjaněnko

Na sérii Hlídek jsem se chystala už dlouho, ale furt ne a ne tu Noční sehnat, v knihovně byla pořád vypůjčená, když už jsem si na ni dala rezervu, nestihla jsem si ji potom zajít vyzvednout a prostě pořád něco. Nakonec jsem v létě na veletrhu neodolala a knížku si koupila, projistotu hned i druhý díl, a jednoduše jsem doufala, že to bude fakt tak dobré, jak ostatní slibujou. A bylo, hned zezačátku jsem se do toho úplně zažrala, někdo kolem poloviny moje nadšení sice trošičku opadlo, ale konec mě zase úplně pohltil. Upíři, vlkodlaci, čarodějové, to je něco pro mě. Dlouho jsem zvažovala jestli dát 4 nebo 5 hvězdiček, přecejen úplně na prdel jsem z toho nesedla, takže 5 by nebylo fér vůči dalším skvělým knihám, kterým jsem dala plný počet, tak nakonec 4, ale kdybych mohla dám 4 a půl. Edit: Tak jsem se hned vrhla i na film, ale musím říct, že jsem ho po 20ti minutách radši vypla, protože by mi asi úplně zkazil dojem z knížky.... celý text