black.susi komentáře u knih

Ve Warcraftu pro mě asi není vyloženě špatná kniha, ale Arthas pro mě byl o maličko slabší než ostatní. Hrou jsem v podstatě nepolíbená, takže jsem Arthasův příběh předem neznala a nutno podotknout, že některé souvislosti mi musel manžel jakožto vášnivý hráč dovysvětlit, protože mi to v tom zhuštěném konci uniklo. Třeba mám jenom já dlouhé vedení, ale ten konec by zasloužil rozhodně víc prostoru. Celé to bylo najednou takové rychlé, překotné až lehce chaotické ve stylu hlavně aby se to tam vlezlo všechno. Přidat pár stránek, dotáhnout náznaky a trochu víc psychologie některým postavám (Illidan) a bylo by to 100%.

16.04.2018

Tak si můžu odfajknout další Warcraft knížku. Byla trošičku jiná než ty co jsem četla předtím (Válku prastarých) ale o nic horší. To co v první půlce možná maličko ztrácí na tempu, bohatě vynahradí půle druhá a hlavně dechberoucí konec. Ten mi asi ještě nějakou dobu nedá spát. Těsně po dočtení jsem měla chuť lézt po zdi, skočit z balkonu, začít hned číst další knížku, začít číst tuhle knížku znova a to všechno najednou :D Ne vážně, takový pocit jsem po dočtení knížky už dlouho neměla, pokud vůbec někdy. Za mě mistrně zvládnuté a knížku si přečtu znova, pokud ne hned, tak někdy v nejbližší době určitě.

1 02.03.2017

Moje první Warcraft knížka. Už nějakou dobu se (pod menším nátlakem :D) snažím proniknout do tajů tohohle univerza. Bohužel film mě nezaujal, hra jako taková mě nebaví, ale příběh mi nepřišel úplně špatný, tak jsem se rozhodla dát šanci ještě poslednímu médiu a to knize. Po chvíli googlení a snažení se trochu si ujasnit časovou posloupnost příběhu, jsem se vrhla na tuhle knihu. A dobře jsem udělala, protože tohle mě fakt nadchlo, konečně asi začínám chápat, co s tím všichni mají. Přesně tohle jsem potřebovala, kniha ve mě dokázala znovu probudit už skoro ztracenou chuť ke čtení. Pokud někdo váhá, zda se do série pustit, určitě doporučuju a já se jdu hned vrhnout na další díl.

2 03.12.2016

Wyndham mě zatím nikdy nezklamal. A stejně tak je tomu u Kukaček. Je to čtivé, je to svižné, i když možná až moc. Být knížka o něco delší, vůbec bych se nezlobila, aspoň trošku to zašmodrchat, prostor v příběhu by na to určitě byl, takhle to bylo trochu moc přímočaré a předvídatelné. Kvůli tomuhle to pro mě není pocitově čistých 5 hvězd ale tak 4 a půl.

3 07.07.2016

Ne... je mi líto ale prostě ne, za mě hrozná nuda. Nevadí mi dlouhé bichle, když je knížka dobrá, zblajznu tisíc stránek jak malinu, ale tímhle jsem se prokousávala teda dlouho. Droodovi by podle mě bohatě stačil rozsah tak poloviční, možná ani to ne. Opravdu nepotřebuju číst o všech možných sedáncích u Dickense s postavami, které jsou pro příběh neprosto nepodstatné, ani výklady všech možných Dickensových děl (kdyby mě to zajímalo, přečtu si rovnou něco od Dickense). Příběh samotný taky žádná bomba, ale kdyby nebyl vyplněn spoustou nevýznamných historek, popisů a dalších výplní, dalo by se to přežít. Takhle jsem se dost trápila. Simmonse mám jinak ráda, třeba Terror (rozsahově ještě delší) mě fakt bavil a rozhodně jsem se u něj nenudila, což se Droodovi říct fakt nedá. Za pár dobrých momentů nakonec tři hvězdy, a pro mě ohromné zklamání.

3 20.03.2015

Od autorky jsem četla už Ostré předměty, a ty mě teda moc nenadchly, takže jsem ke knize přistupovala značně skepticky. Ale povedené filmové zpracování mě nalákalalo, tak jsem se do toho teda pustila. Musím říct, že je to o dost lepší než ty Ostré předměty, ale k úplné špici tomu přece jen něco chybí. Dobře se to čte, celkem to utíká, kdybych pointu neznala už z filmu, jistě by mě to udržovalo i v napětí. Oproti filmu mi bylo i jasnější proč Amy jednala, tak jak jednala. Ale do celých 5 hvězd prostě něco málo chybí. Dala bych 4 a půl, kdyby to šlo.

1 02.02.2015

Verne mě nějak celou dobu míjel, proto jsem se rozhodla to napravit a aspoň něco si od něho přečíst. Na doporučení jsem sáhla jako první po Tajuplném ostrově. A asi si rozmyslím, jestli v bodoucnu sáhnu i po něčem dalším. Knížka je čtivá, celkem rychle utíká, čtenář se většinou nenudí... kdyby mi bylo tak o 10 let méně jsem nadšená, ale teď očekávám od dobré knihy něco víc.

Pozor, obsahuje SPOILERY!!

Za války severu proti jihu prchá skupinka seveřanů z jižanského zajetí. Pod vedením inženýra Cyruse Smithe, který je takový prototyp renesančního člověka, který všemu rozumní, všechno zná, všude byl dvakrát a od všeho má klíče, s rozhodnou uletět balónem, který však za bouře ztroskotá a oni zkončí na opušteném ostrově. Ještě, že je inženýr takový všeuměl a za pomoci svých přátel, kteří jsou také velice zruční ve všech možných oblastech lidské činnosti, dokáže obstarat, vyrobit a sestrojit vše, co je potřeba k obživě a pohodlném přežití na pustém ostrově, od hliněného nádobí po elektrický telegraf. Kdyby někdo chtěl, sestrojí mu jistě i vířivku. I přesto se však hlavní hrdinové mohou občas ocitnout ve smrtelném nebezpečí, naštěstí je však vždy dokáže zachránit jakási tajuplná síla, kterou potom nazvou duchem ostrova. Na konci se dozvídáme, že duchem ostrova není nikdo jiný než kapitán Nemo, který schovaný se svým Nautilem v podvodní jeskyni nemá, co lepšího na práci, než na ně dohlížet, nechávat ji na ostrově dárky a zachraňovat jim zadek. Což jim společně s blbou náhodou a nehorázným štěstím pomůže se zachránit poté, co byl celý ostrov zničem sopečnou činností.
Nemůžu si pomoct, ale tohle líčení v podstatě idilického života na ostrově, kde mají vše na co si vzpomenou, a když už jde do tuhého, zjeví se jako Deus ex machina nikým neviděný Nemo a dá všechno do pořádku, mě neskutečně štvalo. Takže za mě přečíst si knihu, jako sentimentální vzpomínku na dětská léta, kdy jste tuhle knihu četli, jo, ale jinak nevidím důvod to číst. Myslím se, že se jistě najdu lepší knížky s podobnou tématikou, ačkoli si teď vybavuju pouze Robinsona, který se mi však líbil podstatně víc.

6 02.01.2015

Ke knize jsem přistupovala plná očekávání, Metro 2033 bylo skvělé, navazující Metro 2034 tolik úspěchu nesklidilo, já jsem však ještě nenašla odvahu si to přečíst, tak jsem se radši vrhla na tohle. A po dočtení jsem lehce... rozladěná? možná zklamaná? Těžko říct, prostě něco tomu chybí. Po celou dobu budovaná a gradující atmosféra, vše směřuje k nutně velkolepému konci... jenže místo velkolepého konce se koná konec lehce zarážející, možná až mírně zmatený. Pár dobrých myšlenek tam bylo, ale něco mi tam chybělo. Jistě by se z toho dalo vytěžit víc. Nakonec 4 hvězdy, ale to až po dlouhém uvažování a spíše za první dvě třetiny knihy a skvěle budovanou atmosféru.

3 06.10.2014

Asi největší zklamání od Kinga. Nevím, čím to je, druhou knížku od stejné autorské dvojice, Černý dům, jsem kdysi četla a co si pamatuju, se mi hodně líbila. Proto jsem věřila tomu, že Talisman bude stejně dobrý, ale bohužel. Pro mě to bylo nezajímavé, nezáživné, místy vyloženě nudné. Byl tam sice pár úseků, které mě celkem bavily, ale těch bylo opravdu jenom pár. A konec, ačkoli jsem něco takového vlastně očekávala, mi přišel zvláštní a skoro až zmatený. Nemůžu si pomoc, a ačkoli mám Kinda ráda, tohle byla fakt bída.
Asi mi to nedá, a v nejbližší době přečtu znovu Černý dům, jsem opravdu zvědavá, jestli pro mě bude fakt tak dobrý, jak si pamatuju.

3 02.01.2014

Navzdory dobrému nápadu, je příběh dost jednoduchý a hlavně předvídatelný až hrůza, což ale nemění nic na tom, že je knížka fakt čtivá, vtáhne vás a nepustí. Odtrhnout se od ní mě stálo fakt hodně úsilí. (Jo připadám si jak puberťačka, ale nemůžu si pomoc, fakt jsem se do knížky zažrala :D) Každopádně jsem ji zhltla za tři večery a jsem opravdu zvědavá na další díl ( a taky na film).

4 27.11.2013

Nevěděla jsem, co od knihy očekávat, ale když jsem měla možnost ji pořídít za pár korun, tak jsem si řekla, proč ne. Když jsem si potom o knize něco přečetla, vytušila jsem, že bude asi určena pro mladší čtenáře, než jsem já a začala jsem ji číst s lehce skeptickým očekáváním. Nakonec jsem ale mile překvapena. Není to samozřejmě bůhvíjaký vrchol literatury, ale své kvality určitě má. Minimálně čtivost se knížce určitě upřít nedá. Jako odpočinkové čtení super.

2 14.11.2013

Rosemary už jsem znala z filmové podoby. Ačkoli mě moc nezaujal, vrhla jsem se na knížku a dobře jsem udělala. Ta mě bavila o dost víc než film. Ještě o chloupek víc se mi líbili Stepfordské paničky, možná proto, že ty z filmovéh zpracování neznám, tudíž jsem nevěděla vůbec co očekávat. Konec byl zajímavý, ale přecejen mi tam něco chybělo. Obojí je ale dobré čtení, ve výsledku 4 hvězdy.

2 29.09.2013

Nedalo mi to a po letech se znovu vracím k Temné věži. Tahle série se kdysi ještě na střední škole stala mojí láskou a stará láska nerezaví. Takže stejně jako tenkrát jsem opět nadšená a těším se na další díly. První část zhltnuta během dvou dnů.

1 12.08.2013

Moc jsem nevěděla co od téhle knížky očekávat, snad kromě nějaké té srandy. Úsměvné čtení to je, ale že bych propukala v neovladatelné záchvaty smíchu to určitě ne. Ale dějově to kupodivu není vůbec špatné a mě to celkem zaujalo, za chvilku jsem si zvykla i na ten hovorovy jazyk. Najednou jsem sfoukla dva díly, časem se snad dosanu i k dalším.

3 06.08.2013

Anotace mě celkem nalákala a na knihu jsem se dost těšila. Nakonec mě ale dost zklamala. Přišlo mi to celé moc překombinované, zmatené, místy i nelogické, já jsem se v tom občas celkem ztrácela. Až jsem se musela přemlouvat, abych to vůbec dočetla.

1 30.06.2013

Temná hlídka mi příjde jako krok mimo od série hlídek. Vlastně moc nechápu, co vedlo Vasiljeva k tomu napsat vlastní díl do série Hlídek, ale zjevně to nebyl úplně nejlepší nápad. Příběh by nemusel být nejhorší, ale ve Vasiljevově podání to celé vyznívá trochu ploše a naivně. Nejdříve se musíme prokousat spoustou nezáživného okecávání, detailních popisů a zbytečných dialogů, aby se potom důležitý dějový zvrat odehrál na zhruba dvou stránkách a takhle pořád dokola celou knihu. Navíc autorův styl psaní občas připomíná spíš slohovou práci někde na úrovni střední školy. Ve výsledku jsem docela ráda, že už to mám za sebou, a příště už mě čeká "pořádná" hlídka.

1 03.05.2013

Tak tohle bylo super, už jsem dlouho nečetla tak dobrou knihu. Vůbec jsem se o ní nemohla odtrhnout, a oproti většině jsem v ní teda neviděla nic zdlouhavého, a už vůbec ne popisy, těch bylo podle mě tak akorát. Taky mě překvapilo jak moc je původní Frankenstein jiný oproti různým pozdějším pojetím, původně jsem si příběh představovala úplně jinak, možná právě proto mě to tak zaujalo.
A když už se tu srovnává Frankenstein s Draculou, musím říct, že ačkoli jsem "upírofil" u mě na celé čáře vyhrává Frankenstein.

2 24.03.2013

Většinou když v knihovně vybiram na slepo, nedopada to moc dobře :-D Když jsem si donesla domu tenhle ulovek, zjistila jsem , že je kniha určena pro spiše pro čtenaře o par let mladši než jsem ja. Ale stejně jsem to zkusila, a nakonec jsem byla celkem přijemně překvapena. Asi ještě nejsem až tak stara :-D ale mi se to docela libilo. Je to dobre, je to čtive, je to zajimave... sem tam sice všechno uplně nepasuje, mirne nelogičnosti se taky najdou, ale co už. Věřim tomu, že kdybych byla o par let mladši, byla bych o to nadšenějši. Takhle "jenom" čtyry hvězdy.

10.03.2013

Chtěla jsem dát Mievillovi ještě šanci, tak jsem sáhla po povídkách, ale asi to nebyl ten úplně nejlepší nápad. Některé povídky byly povedené (Základy, Míčkovna, Familiár) ale většina pro mě žádný zázrak. A ta komiksová povídka- Cesta na frontu, no nevím jestli jsem opravdu tak natvrdlá, nebo kde je problém, ale není mi vůbec jasné o čem ta povídka vůbec měla být. Za mě zklamání.

07.03.2013

Absurdní drama to já můžu. Na Plešatou zpěvačku jsem se chystala už dlouho, a konečně se mi si ji zatím aspoň přečíst. To mě jenom utvrdilo v tom, že určitě nesmím opomenout si na ni zajít do divadla. Zpěvačka je prostě užasná a geniální. Židle jsou o cosi slabší, ty mě už tak nebavily.

1 07.02.2013