Blue přečtené 824

Opuštěná společnost 2017, Erik Tabery

Erik Tabery se tu jeví jako bystrý a kultivovaný pozorovatel a komentátor, zároveň je ale zcela jasné, že pozoruje a komentuje z určité pevně zakotvené pozice. S mnoha názory se jistě dá souhlasit, jsou tu ovšem i některé, které by bylo možno z jiné pevně zakotvené pozice stejně bystře a kultivovaně vyvracet. Je to ale nepochybně zajímavé a podnětné čtení.... celý text

Poklady Čtyř sluncí 1944, Marie Grubhoferová

Poutavé vyprávění o zániku incké říše, milovníkům klasické dobrodružné literatury pro mládež, tedy těm, co se rádi vracejí třeba ke knihám Karla Maye a dalších autorů této generace, lze doporučit ke čtení i dnes. Jsem příjemně překvapen a rád doporučuji.... celý text

Severní vody 2017, Ian McGuire

Vše bylo řečeno v komentářích ostatních uživatelů, je to kniha opravdu syrová, takřka hmatatelně krutá, smradlavá, nechutná. Takže ačkoliv plně uznávám, že tak nějak to asi doopravdy bylo, četl jsem ji vedle tohoto objektivního uznání i s jistým subjektivním odporem. Ano, je to velmi dobrý příběh, ale opravdu nevím, jestli bych ho chtěl číst znovu. 90%... celý text

Umění úspěšné komunikace 2013, Andreas Basu

Válka šerifů 1939, Eduard Fiker

Přímočarý a velmi akční western, navíc velmi zručně napsaný, Eduarda Fikera je v tomto ohledu nutno považovat za áčkového autora béčkové literatury, řemeslo ovládal vemi dobře. Jsou tu kouzelné okamžiky: "Je těžko za podobných okolností vyložit, proč se věci vyvinou tak a ne jinak. Buddy se v překotném zmatku ocitl opět nablízku Daisy Manbyové. Stála u stěny a právě na ni padal těžce raněný kůň. Hrozilo nebezpečí, že ji svou váhou rozmačká. Buddy nevěděl, jak se stalo, že se najednou opíral nohama o zem a rukama o domek. Pod sebou měl Daisy a na zádech koně." Jako oddechové čtení ideální.... celý text

Rozkazy z éteru 1969, J. M. Troska (p)

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood

Dobré, ale poněkud méně záživné. Dovětek (autorčin) posouvá hodnocení o půl hězdičky nahoru.

Vlasta Burian: Život za smích 2017, Pavel Taussig

Je to jako u obdobné autrovy publikace o Hugovi Haasovi. Mně osobně tento způsob nevyhovuje. Takovýchto střípků jsme už četli a slyšeli mnoho. Já bych si chtěl přečíst skutečně pořádnou biografii, která by sledovala hercův "život a dílo" pěkně chronologicky a zevrubně.... celý text

Nemova říše 1939, J. M. Troska (p)

Jedna z knih, které se těžko objektivně hodnotí. O literární úrovni se bavit nelze, zbývá vzdálený závan klukovské romantiky, vzpomínka na knihy, u kterých jsme snili ve věku, kdy nás právě literární úroveň ještě nezajímala. Takže jde čistě o to, zda se nám při čtení ve zralém věku podaří opět vyvolat atmosféru těch let, kdy jsme se jako kluci nedokázali odtrhnout od stránek plných dobrodružství. Když se nám to podaří, může to být až dojemné.... celý text

Hugo Haas 2015, Pavel Taussig

Já nerad píšu něco negativního, i nyní se budu mírnit. Hugo Haas patří k mým oblíbeným hercům. Já jsem se těšil, že snad konečně někdo napsal pořádnou knihu o této výrazné postavě našeho filmu, knihu, která nebude jen sledem již více či méně známých historek a slepencem vzpomínek jiných osobností. Tohle všechno už jsme mnohokrát četli a věděli, recykluje se to pořád dokola. A byť v Taussigově knize zazní i věci nové, a byť je tato kniha vcelku umně poskládaná, není to ta velká gruntovní biografie, kterou jsem si chtěl o Hugovi Hassovi přečíst. Na tuto knihu stále čekáme.... celý text

Mlčení 1987, Šúsaku Endó

Gustáv Husák 2017, Michal Macháček

Dovedu si představit, že mnoha čtenářům bude kniha připadat nedostatečná v odsouzení hlavního protagonisty, protože tak se to očekává. Autor jde ale sympaticky svou cestou a Husáka popisuje věcně, bez snahy jej apriorně vnímat jako padoucha. Je to výborně napsaná biografie, kterou lze jen doporučit nejen ke čtení, ale i k přemýšlení.... celý text

Mých tisíc životů 2017, Jean-Paul Belmondo

Rád jsem si knihu přečetl, ale můj dojem z ní je velmi rozporuplný. Pokud bych ji měl hodnotit dle očekávání, která jsem měl, byl bych příkřejší. Ale očekávání jsou moje věc a autorovi do nich nic není, on má právo si to napsat, jak sám chce. To uznávám. Nicméně text je psán poněkud kostrbatě, nevím, zda je to tak i v originále, nebo je to vinou překladu, jak naznačovala recenze v tisku. Každopádně mi ten styl nepřipadal vždy úplně čtenářsky vstřícný minimálně co se týká formulování vět, zejména, pokud chtěly sdělit něco hlubšího. Co já ale knize nejvíce zazlívám, je ošizená druhá polovina. Zatímco o období do šedesátých let jsme informováni poměrně dobře, období následující je popsáno tak letecky, že to vzbuzuje dojem, že psaní autora přestalo bavit a chtěl už to mít rychle za sebou. Což je velká škoda. Hodnotím sedmdesáti procenty.... celý text

Prak 2016, Michal Vrba

Sympatická dobře se čtoucí napínavá jednohubka s nepravděpodobným začátkem, který to tím pádem kazí.

Vrcholoví šachisté a sovětská společnost - případ Michaila Botvinika 2012, Barbora Umancová

Knížka je to drobná, ale i tak jsem čekal více informací. Ale je to mé subjektivní očekávání, za které autorka nemůže. Text je čtivý, psaný objektivně, ocenil jsem, že není tendenční. Bylo by myslím velmi přínosné se takto podívat hlouběji na historii sovětské šachové školy. Snad někdy vyjde kniha, která to vezme skutečně od podlahy. A třeba ji napíše i Barbora Umancová. Té by to šlo dobře.... celý text

Poklad ve Zlatém údolí 1970, Gabriel Ferry

Příběh sám je neuvěřitelně naivní, plný náhodných setkání, ale jak nás poučuje doslov, jedná se o adaptaci původního Ferryho díla, nikoliv o autentického Ferryho. Pokud bych chtěl být sarkastický, napsal bych, že se jedná o knihu, v níž má doslov větší hodnotu, než samotný román. Ale nechci být sarkastický, a tak to nenapíšu. Potud tedy humor. Nyní vážně: já jsem velmi rád, že jsem si tento kousek pořídil do své sbírky klasických dobrodružných knih a nakladatelství Albatros patří velké poděkování, že se do těchto podniků pouští. Já si dost dobře nedovedu představit, komu je dnes tato kniha určena. Děti jsou už dnes jiné, mají jiné hrdiny, jsou zvyklé na jiný způsob vyprávění. Vychází mi z toho, že tyto knihy jsou určeny nám, co jsme je tak vášnivě četli před třiceti pětatřiceti lety, kdy jich bylo tak zoufale málo. Rád bych se mýlil. I přes mizernou literární úroveň (jako dítě bych to tak možná neviděl) se jedná o velmi záslužný ediční počin. Doplnil jsem si vzdělání, Ferry byl opravdu přímým předchůdcem Karla Maye. Ovšem bez toho doslovu by to nebylo ono, ten kvalitu knihy rozhodně povyšuje. (Píšu tu samozřejmě o vydání z roku 2017)... celý text

Mistři 2004, Vincent Šikula

Málokdy se mi stává, abych se tak strašně s autorem minul. Jeho způsob vyprávění mi naprosto neseděl a knihu jsem dočetl s vypětím všech sil. Jako komentář to tedy není nic moc, možná to bude tím rozčarováním, protože jsem si od knihy docela hodně sliboval.... celý text

Muškát 1979, Vincent Šikula

Tak jako u Mistrů, autorův upovídaný styl mi nesedí, přesto jsem odhodlán zdolat i třetí díl. Ony to vlastně ani tři samostatné díly nejsou, je to kniha jedna, akorát uměle rozsekaná na tři. Já tento podivný triptych nechci hanět, některá místa jsou velmi pěkná a celkově je kniha působivá, ale také je tu řada pasáží, i celých kapitol, které pro jejich "udřistanost" zdolávám rychločetbou. Mám z toho velmi rozporuplný dojem. Líbí i nelíbí zároveň. Uznávám, že jako literární kritik bych se živit nemohl.... celý text

Kniha smíchu a zapomnění 1981, Milan Kundera

Hospoda Jamajka 1970, Daphne du Maurier

Nevím přesně pokolikáté jsem Jamajku četl, asi potřetí, ale po dlouhé době, po sedmnácti letech. Zatoužil jsem po nějaké osvědčené dobré četbě. Nebylo to poprvé, občas sáhnu po knize, která se mi dříve líbila a výsledek bývá různý. Někdy se už s autorem či příběhem míjím, někdy je dojem stejný, nebo i lepší. Jako třeba u Jamajky. Tady je vše, co očekávám od dobré četby.... celý text