bookemma
přečtené 726
Vzpomínky a sny na obratníku Raka
2021,
* antologie
Knihu jsem si pořídila asi rok a půl zpátky a pořád ne a ne najít odvahu na nejí přečtení, Taiwan, říkala jsem si, no a co... nicméně řízením osudu jsem se tam potom na rok ocitla, a po příletu byla první kniha, po které jsem sáhla, tahle. A najednou to člověk chápe. Hned první povídka, a oblečení pod střechami, co schne už od dětských let všech nyní už doslělých lidí...okamžitá vzpomínka na moje boje s plesnivým oblečením. Nebo muž s fasetovýma očima...a fascinace "ekoturismem" (tohle fakt vymyslí jen tam...). Všechny krásy poloostrova Hengchun, všechen hnus a anonymita Taipeie jakožto hlavního města pokroku, světové metropole, láska a problémy přes úžinu... Odborné komentáře jsem četla jen občas, vlastní obrázek jsem měla, a mám, pro pochopení je třeba vědět, ale i když nevíte, čtenářský požitek to v určitých povídkách zas až tak moc nekazí.... celý text
Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha)
2009,
Francis Scott Fitzgerald
Jako většina jsem asi nejprve viděla film, a to hned několikrát, a pokaždé jsem na konci plakala, i když jsem věděla, jak to skončí, protože každý lidský život končí smrtí...nehledě na to, jestli stárneme, či stejně jako ve Fitzeraldově fantaskní povídce, mládneme. Film ale kupodivu nemá s povídkou skoro nic společného. Je velmi zvláštní zamyslet se nad tím, kolik zkušeností měl jako "novorozenec", ale nikdo je nebral v potaz, a to úplně stejně jako když už byl "stařec", a nikdo ho nebral vážně a nevěřil mu. Však, co je věk? Určuje naši osobnost opravdu jen to číslo? Silný příběh s velikým přesahem, který nám říká, jak zajímavé lidské životy jsou...a jak lidé odsuzují vše, co se vymyká normálu...... celý text
Zvěrolékař v chomoutu
2006,
James Herriot (p)
Vždycky, když se chci při čtení uklidnit a přenést se do krásného prostředí, sáhnu po jakémkoli díle Jamese Harriota, vůbec nezáleží na prostředí, cvak, a je to tam. Takový klid a pohoda na mě z těch stránek dýchá, i když vím z rodiny, že zvěrolékařství, a to obzvlášť péče o velká zvířata, není žádný med. Ale styl psaní je mi tak sympatický, že se někdy přistihnu, že vůbec nedávám pozor na příběh, a jen si užívám krásnou Yorkshirskou krajinu tak, jak ji autor vykreslil, a tak, jak teď už pravděpodobně neexistuje.... celý text
Smrt krásných srnců
2000,
Ota Pavel
Precteno za jeden nostalgicky vecer... Poeticke, smutne a nadherne. "...slecny, ty mel mimochodem obcas taky moc rad"
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Dočetla jsem po strašně dlouhé době, kdy jsem knihu neustále prokládala jinými četbami, sahala po nových románech, čínských originálech jiných textů, francouzštině...i když mě velmi bavil příběh Rudého pobřeží a dějová linka během Kulturní revoluce, nemohla jsem se pořád nějak ztotožnit se současnou linií. Ale potom se kniha přehoupla do druhé poloviny, a tu jsem přečetla během tří dnů. Možná proto, že ty vjemy nepřicházejí jako aha efekt, ale vědomí a fyzika a etika si mě zatím tak postupně hledají. Věřte, nebo ne, začala jsem možná trochu víc chápat potom, co jsem si poslechla rozhovor s Janem Rakem, a potom další, a potom další...a k tomu pár debat o etických konceptech různých národů - kam míříme po smrti? Co formuje svět, ve kterém žijeme? Ovlivňujeme si sami realitu, ve které žijeme, a ovlivňuje ji jazyk, kterým mluvíme? Fyzika mě sice vcelku úspěšně obcházela, zato čínské reálie jsou mi blízké, a protože teď žiju na Taiwanu, dokonce jsou i částečně žité, a to možná pomohlo. Trochu. Nevím, jestli mám na další díly odvahu, jak čtenářskou, tak osobní, mám v sobě nějaký podivný pocit prázdnoty a marnosti, sci-fi, co se mi vrylo pod kůži, protože možná to zas až takové sci-fi není...... celý text
Pýcha a předsudek
2021,
Jane Austen
Očekávání jsem neměla, od střední školy jsem se téhle knize vyhýbala jako čert kříži, ale když jsem před rokem zhltla Wuthering Heights najednou, řekla jsem si, že dám Jane šanci. Oprávněně. Vtipné, hezké a milé počtení :).... celý text
Milenec
2006,
Marguerite Duras
Tohle ale byla amour... Četla jsem v originále, vedle byla čínština, speciální edice Franco-Chinoises, v zemi tak podobné tomu mekongskému břehu, bez ročního období, dusivé horko a větráky, co rozrážejí vzduch slepený horkem a smradem ze starých pouličních stánků, mouchy co skoro plavou v tom těžkém ovzduší, nikdy nekončící tetelení se na silnicích, konce světa, bezútěšné obrazy krajiny bez duše... A do toho pořád stejný motiv - sandálky, lehké šaty, černá limuzína, náruč, postel, a to vedro...až se dusíte. Brilantní, brilantní, Marguerite... Bylo mi patnáct a půl, a v téhle zemi nebylo žádné roční období, jenom jedno jediné, horko, monotónnost, byli jsme v nekonečném pásu rozpálené země, bez jara, bez znovuzrození..."... celý text
To by se zvěrolékaři stát nemělo
2013,
James Herriot (p)
"Jestli mít duši znamená být schopný milovat, schopný být věrný a vděčný, pak jsou na tom zvířata mnohem líp, než spousta lidí..." Velice milé pohlazení po duši... A zajímavý vhled do veterinářské praxe ve 30. letech, to vše s notnou dávkou "anglickosti"... Asi bych tu krajinu někdy ráda navštívila.... celý text
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
No, ani ve třítýdenní karanténě jsem se nedokázala donutit k tomu, abych to dočetla. Čtečka mi říká, že jsem dala přesně 50%, a to bylo asi už jen zoufalství, kdy jsem si potřebovala vyprázdnit hlavu. Je to nevšední zážitek, a jak říká klasik, nemusí být pozitivní, hlavně, že je intenzivní. Tak takhle intenzivně jsem se už dlouho nenasmála, místy to bylo tak trapné, až dobré. (P.S. po úvaze o tom, kdy kniha vyšla, kolik je Anastazii a do jakého období je kniha zasazená mi prostě nejde do hlavy, že za a) neměla počítač a za b) nevěděla vůbec nic o sexu). Awkward.... celý text
"Když se jako turista ubytujete v čínském hotelu, je celkem pravděpodobné, že na konferenčním stolku najdete upozornění Zákaz kouření a hned vedle popelník. Tak o tom chci psát - o popelníku vedle nápisu Zákaz kouření." Yu Hua a jeho obraz čínské společnosti jako obvykle dokonale čtivý a podmanivý, a po dočtení jen pocit bezmoci a naprostého hnusu. Po smrti je lépe než za života, takováto filosofie se mi nelíbí, proč by měl být život pozemský jen útrpným čekáním na to dobré, co přijde až po smrti...? Čím víc snad člověk za života trpí, tím lepší bude jeho "posmrtný život?" Ať tak či tak, pro postavy tohoto magického románu to ne vždy platí, spíše by se dalo říct, že to pro ně neplatí bez výjimky. Chudá vrstva čínské společnosti v dnešní době je zkrátka něco, o čem není žádoucí psát a co není žádoucí šířit do světa. Čína je mocná, umí si podmanit kus světa, koupit celé ostrovy a jiné postavit, podplatit vlády, postavit železnice v nejvyšších polohách světa i mosty nad rozbouřenými zálivy, opět co do světového nej pohybující se na špičce, z Bajkalu ročně dovézt miliony tun ledu až do Harbinu, postavit si vlastní ropovod a rozjet projekt celosvětového propojení Belt Road new-one...ale kdesi pod tím vším miliony a miliony lidí chcípá hlady. That´s true story. A díky, Yu Hua, že to píše, a našim sinologickým star, že to umí tak dobře přeložit.... celý text
V polévce miso
2008,
Rjú Murakami
Muj prvni vhled do moderni japonske literatury, a nutno rict, ze povedeny vhled. Pokud porovnam s novou cinskou literaturou, vidim tam tu paralelu v deziluzi mladeze i starsi generace, ktera ma vlastne vsechno, po cem dlouhe roky touzila, a za co bojovala, ale najednou uz nevi, jak s tim nalozit. Sceny z masakru v klubu mi prisly naprosto nechutne, a to knize ubira jednu hvezdu, ale rozhodne to nebyla posledni kniha, kterou jsem si od autora precetla.... celý text