bookemma přečtené 726
Reštaurácia na konci vesmíru
2004,
Douglas Adams
Aha! Tak takhle to tedy bylo se zemí! Dosti znepokojující príbeh, kdyz si človek uvedomí, ceho je to potomkem... :) Humor, ktery mé rozesmival od začatku do konce a zase jedno z nejdulezitejsich poselstvi - uzivejme si let prosto rem, at už jakymkoli. Nikdo nevi, jak dlouho jeste bude trvat.... celý text
Holky ze severu
2018,
Šeng Kche-i
Go South! Jakože, chápu. Pěkná vesnická holka se vydá do víru velkoměsta, protože doma ji nikdo nechápe, svede ji někdo, kdo nemá, i když všichni tvrdí, že ona svedla jeho, protože tak to prostě holky dělají, obzvlášť pěkný a prsatý, a tak radši vypadne, než aby si na ní ukazovali prstem. Jde do anonymního města, kde jí nikdo nezná, dost daleko od své rodné vísky, všem čumilům spadnou brady a holka, protože je pěkná, ale ještě taky pěkně blbá, se do toho pustí po hlavě. Doslova. Vyspí se s kde kým, protože, jo, ať chceme nebo ne, sex a peníze hýbou světem, ale prostě se protluče a jde dál. Ostatně, ani jí nic jinýho nezbývá. Stalo se, musí se odestát. A s každou zkušeností, i když blbou, je chytřejší a vlastně je to na tom líp, i když z hlediska rodnýho kraje už je dávno v devátým kruhu pekla. Když už je teda dost dlouho mimo rodnou vísku, rozhodne se, že se za tou bandou zabedněnců zase přijede podívat. Jenže vlastně je to dost hrozný a romantický představy o návratu se rozhodně nekonaj. Jak tam žije, a co dělá, a tak mladá a pěkná sama ve velkým městě, to musí bezpochyby šlapat nebo se nechat vydržovat. True story, a bohužel nejen v Číně v devadesátkách, ale třeba i v ČR ve 21. století. U nás bych to ale spíše nazvala Go west, či East, záleží, odkud se zrovna hrabete.... celý text
Lady Fuckingham
1999,
Oscar Wilde
Ó lala... To tedy bylo počtení! Pá rad, jak s touto knihou naložit: Pohodlně se usadit, připravit si něco studeného. Zmrzlinu? No, raději ne :) Nečíst ve vlaku plném lidí! Nevytahovat na úřadě! A nedávat přečíst maminkám drahých poloviček! :) (Polovina bídy, pokud neumí po anglicky) Za takový překlad bych smekla všechny klobouky, kdybych nějaké měla!... celý text
Tajný život stromů
2016,
Peter Wohlleben
Po přečtení lituji chudáky parkové stromy, žasnu nad kořenovým systémem v tolika tisících čtverečních kilometrech, nad stářímněkterých stromů i nad celým tím úžasným světem tak blízko nás... První si knihu vypůjčil přítel, a pokaždé, když jsme šli kolem stromu, nebo procházeli lesem, vytahoval nové a nové poznatky. Nutno dodat, že některými mi kazil iluze, třeba o chudácích červených javorech mi dosti změnil smýšlení... Potom jsem si knihu vypůjčila i já a stále jsem pak upozorňovala: "A pamatuješ, jak..?" Krásná kniha, která spojuje. Člověka s lesem, les s planetou, planetu s člověkem, člověka s člověkem...... celý text
Poslední vítání jara
2013,
Šen Cchung-wen
Oh :) Tak toto pohladilo po duši. Shen Congwen se mi líbí právě proto, jak je jiný od všech ostatních autorů Májového hnutí, jak jemné a alegorické jsou jeho příběhy. Někdy mi přišlo, že tak trošku diskriminuje Hany a jeho oslava menšin byla viditelná na první přečtení, ale konec konců, kdo by se divil. Tak krásné pojednání o životě a smrti, přírodě, lásce a čistotě pokažené "civilizací" si zaslouží pozornost i 10 hvězdiček z 10.... celý text
Slova
2000,
Jacques Prévert
Pomeranč leží na stole Tvé šaty na koberec sletěly A ty ležíš v mé posteli Chlad noci zůstal venku stát Ať tvá přítomnost sladký dar nás podělí Jsi teplo mého života Je suis amoureuse :)... celý text
Ulice Temných krámků
2014,
Patrick Modiano
Kniha mi připomíná drama Cestující bez zavazadel od Jeana Anouilhe... Cestujeme světem osvobození od toho, co nás tíží v mysli, od vzpomínek často nešťastných a trpkých. Na čem se vůbec zakládá lidský život? Jsou to příběhy, které jsme prožily, nebo ty, které nás teprve čekají? Je člověk minulosti stejný jako člověk přítomný? A utváří nás prožité, nebo to, jak uvažujeme nad tím, co může přijít? Modiglianiho román je znepokojivým svědectvím o minulosti, o lidském charakteru i o mysli člověka. Všichni jsme jen stopy v písku...zbude po nás možná vzpomínka a možná pár fotografií. Mlhavý obraz v paměti někoho, kdo nás miloval, či koho jsme milovali my...... celý text
7x čínská avantgarda
2006,
Su Tchung
Přijde mi skvělé, že se studentské překlady dostaly k vydání v takovéto podobě! A musím říct, že většina je opravdu skvělým počinem! Všechny povídky jsou velmi zajímavé, průřez literární avantgardou, která, stejně jako například v Evropě, měla od všeho něco. Je tam lyrika krajiny bez lidí v porovnání s jejich krutostí, je tam drama lidského údělu, je tam návrat k něčemu, co jsme už zapomněli a po čem bažíme, i když to zatím ještě nevíme, nebo si to nechceme připustit. Pro mě silná analogie s francouzským novým románem, Moderato Cantabile od Durasová, kde se láska odehrává v monologu, to přesně se dělo v Rozhovoru od Pan Juna, ticho, které vypoví více než všechna slova a na oko nepatrná gesta... A Tanec duše od Alaje, to byla imaginace sama, surrealismus a snový svět, nádherné pohlazení po duši po Mo Yenově drsnosti a naturálnosti. Byl to čtenářský požitek!!... celý text
Mouchy
1964,
Jean-Paul Sartre
"...k lásce i k nenávisti je třeba obětovat se." Další parafráze antického mýtu, která se ale proti antickému pojetí osudu staví nemilosrdně. Člověk je sám strůjcem svého osudu, žádní bohové za něj nerozhodují, stejně jako pýchu nese i zodpovědnost. Stále aktuální myšlenka.... celý text
Mytologie
2004,
Roland Barthes
"Opakování je matka signifikace." Co je to novodobý mýtus? Barthes na tuto otázku dává poměrně jednoznačnou odpověď, mýtus je dnes zpopulizovaným symbolem, symbolem, který chce podat jednoznačnou interpretaci a usiluje, opakováním sebe sama, o to, aby se vryl do podvědomí lidí, stejně jako to udělaly antické tragédie. Dobro a Zlo, úděl člověka, úděl ženy ve společnosti, marketingové strategie dnešní doby cílí záměrně vybranými symboly na divácké publikum. "Dnes člověk nepotřebuje pohádky, protože mu lžou reklamy." Mýtus o víně, o nápoji jako totemu, nápoji jako kultu, o kultu syrového masa, o zápasnících znázorňujících Dobro a Zlo... Neustále aktuální.... celý text
Zlaté plody
1966,
Nathalie Sarraute
Nový román miluji, miluji Grilletovu Žárlivost, Moderato Cantabile...ale Zlaté plody od Sarraute, to jsem četla od začátku, od prostředka, od konce na začátek... ale zkrátka nic. Zlaté plody, zlaté pozlátko.... celý text
Král duchů
2000,
Michel Tournier
"Aby se nám něco jevilo zajímavé, stačí dlouho to pozorovat." Uvažuji o Abelově smrti. Skutečně to pro něj byla taková inverze? Skutečně došel tam, kam už měl? Vývoj hlavního hrdiny byl zajímavý, od nešťastného Francouze až do součást nacistického soukolí, které ho vlastně nezajímalo. Nebo právě naopak? Phorie, které nás ovlivňují, obsese, které máme, očištění...? A kapesní absolutno... o lalá... to jen celý svět se točí. A my s ním. Je to soukolí, soukolí, co nás vleče. Michel Tournier je právem jedním z největších romanopisců 20. století, jeho styl je krásný, ale zároveň velmi složitý, kniha je nacpaná symboly od začátku až na konec, žádná věta tam není náhodou, žádný symbol se neobjevil jen tak. Christophorus, který nese dítě přes řeku se cyklicky vrací na konci, kdy Abel nese Efraima přes vřesoviště, phorie na druhou, když na koni nesete dítě, štvaný jelen, kterému se ihned po smrti musí vyříznout varlata, se mění v štvaného chlapce, který je před svou sexualitou zavřen ke 400 dalším chlapcům no zrůdné Napole, toť dovršení zhoubné inverze. Symbol obětí na erbu, a tři chlapci nabodnuti na kopí jako dovršení svátosti obětní. Lidožrouti a jejich vyobrazení, lidožrout Göring, lidožrout Abel, lidožrout Nestor... Mýtus moderní je jen pohádkou, základním stavebním kamenem, na který se vrší události současného světa a jejich motivy se pokaždé vrací, protože nejen život literárních směrů je cyklický, ale i život pozemský je možná cyklický, ač my, tak krátký úsek, nedokážeme tuto cykličnost vstřebat. Vždyť co jiného je neustále se otáčející země, my, kteří se neustále otáčíme s ní a možná, že někde v kapse, či večer v posteli svíráme někomu ruku a děláme z něj svůj osobní gyroskop...... celý text
Žárlivost
1965,
Alain Robbe-Grillet
Krásná jste v ranním chvění v paprscích slunce sotva vstanete dnes jak nikdy jste jako v snění před zrcadlem se líčíte proč dnes, vždyť jsme tu stále společně v čase šedavém vy záříte, jako když v sále ozve se ticho třaskavé kam prcháte ze stínu poklidu proč pálíte kůži svou na slunci poledním jste pro mě jistotou, zónou dopadu podle všech v okolí už jsme si souzení nechci vás zahlédnout jinak než z daleka jste mojí zkázou, bohyní pomsty v noci se budím jsa polekán že znovu vás políbím ústy Tak trochu z osobní zkušenosti, pohled manžela, který hledí přes žaluzie, ale sakra nic neudělá, aby mu neutekla, pořád ji omlouvá, protože on má moc práce, ona chce jen přátele... a nikdy by mu přece nebyla nevěrná. Vždyť co jí chybí? Láska jí chybí! Láska a čas. Kvalita času je totiž vždy relativní. Velmi velmi velmi znepokojující román.... celý text
Poušť
1996,
Jean-Marie Gustave Le Clézio
Poušť. Písek. Slunce. Nelítostné světlo. Nelítostný vítr. Marseille. Tolik opěvovaná, tak nechutná. Clézio je popisovatel, vyvolává ve čtenáři živé představy, tolik živé, tolik krásné, tolik drsné. Zdlouhavé popisy zdlouhavého pouštního života, ale tak to je, a my můžeme jet pozorovat, putovat, svědčit.... celý text
Moderato cantabile / Vicekonzul
1968,
Marguerite Duras
Moderato cantabile naprosto v kontrastu s celou linií příběhu. Nenaplněná láska...žárlivost, bohatství, rozmařilost, remorkéry, přístav, a ty MAGNÓLIE. Takový hnus, tolik pokrytectví, tolik lásky, tolik neštěstí. Duras je umělkyně, nechává ticho promlouvat a mysli si, čtenáři, co chceš, co si myslíš, že chceš.... celý text