bosorka přečtené 1145
Cílovníci
2018,
Eva Papoušková
Hodně zajímavý nápad a oceňuji zpracování tohoto příběhu pro děti. Škoda, že je tak krátký, vlastně mi připadalo, že je knížka utnutá moc brzy a velice překotně. I tak mi ke konci bylo smutno spolu se Závišem a ostatními. Smutek tedy trochu napravil doslov a vědomí, že vím, jak to s kluky a vším tím ostatním nakonec dopadlo. Ale v rámci dětské knížky jsem asi čekala jsem víc klukovin a příběhů ze školy. Za mě tak 3 a půl. Plus jednu hvězdičku za skvělé výtvarné zpracování, které knížku povyšují ještě o stupínek výš.... celý text
Cop
2018,
Lætitia Colombani
Tři ženy spoutané vlasem vinoucím se napříč třemi kontinenty. Tři příběhy různých žen, z různého sociálního zázemí, v různých životních situacích a podmínkách. Přesto provázané, minimálně touhou něco změnit a tím, že se umějí vzepřít, jsou silné. Nejpůsobivější byl příběh Indky Smity, určitě i proto, že si takový život vůbec nedokážeme představit, ji jsem absolutně obdivovala. Zároveň ale i Italka Giulia stála pevně na nohách a nedala se odradit zažitými zvyky. Nejslabší pak pro mě byly pasáže Sarah, tam bylo hodně předvídatelné, co se stane, navíc mám dojem, že podobných příběhů už jsem četla víc. Ale mozaiku osudů doplňoval pěkně.... celý text
Prázdniny v Evropě
2019,
Ladislav Zibura
Opět velice příjemné čtení, vtipné, odpočinkové. Pro mě navíc fajn, že je možné ho dávkovat a proto je ideální na vyplňování volnějších krátkodobých chvilek. Navíc hodně tipů na místa, kam bych se chtěla jednou podívat.... celý text
Jezero
2016,
Bianca Bellová
Po delší době knížka, o které vůbec nevím co napsat. Vychází mi z toho pořád dokola jen jedna věta. O klukovi, co odešel, aby se mohl vrátit. Tečka. Ano, mezitím se mu stane mnohé, spousta příkoří, prochází vyprahlou krajinou, hledá matku, pozná násilí i bídu, a když to takhle vypisuju, říkám si, že by to mohla být skvělá knížka. Jenže nějak mi to nebřinklo. Prostě to tak nějak pouze bylo. Spousta zásadních věcí na hromadě ještě neudělá dobrou knihu. I když se četla vcelku svižně a některé věci mě na ní semtam i zaujaly, spíš tedy zkraje knihy, pak už mi to přišlo víceméně stále dokola. Prostě průměr, knížka, která se za chvíli vykouří z hlavy.... celý text
Honzlová
2001,
Zdena Salivarová
Lehká a přece tak těžká kniha. Lehce psaná, občas jsem se až musela smát díky té chytré a tolik prostořeké Janě. Která se ne zcela jednoduchým životem proplétá, jak může. A vůbec se jí tedy nedivím, že byla roztrpčená tou věčnou nespravedlivostí, že skoro nikomu nedokázala věřit. Mladá holka s dost velkým nákladem na hřbetu, proč by se občas nechtěla zachovat i dětinsky. Chápala jsem ji a je mi za ni smutno. Knížka nakonec dost těžká, leží mi na hrudi a tíží. I kvůli tomu, v jaké době se odehrává, v letech padesátých, prodchnutých neustálými obavami a strachem. V době, kdy na statečnost nezbývalo moc místa. Tahle knížka mi z hlavy jen tak nevymizí.... celý text
Rakvář
2019,
Sharon J. Bolton
Kniha Rakvář je příběh o ženách a čarodějnicích. O dětech, které milujeme a musíme chránit. A o mužích, kteří se nás obávají. Přesně takhle bych chtěla popsat knížku S. J. Bolton, kdyby to už za mě neudělala ona sama. Díky. A teď tedy já. Nebýt uspěchaného konce, možná bych dala i víc hvězdiček. Celý příběh obestírá hodně působivá atmosféra. Hlavní hrdinka Florence je sympatická a člověk jí musí fandit, zvlášť v části knihy, která se odehrává koncem 60. let, kde má v ryze mužském kolektivu dost složité postavení a to SJ Bolton zachytila fakt moc pěkně. Čarodějnictví dodává knížce zvláštně potemnělý šmrnc, i když vlastně v závěru mi trošku vadilo kvůli něčemu, co nebudu prozrazovat. Celkově mě daleko víc bavila doba šedesátých než ta o 30 let později. Ale na další díl s Florence se zas těším.... celý text
Nesbø je pěknej sadista, tentokrát mi už bylo Harryho ale opravdu líto. Prostě se v tom zase musí vymáchat a komplet celý, maximálně mu zůstane kuřácká trubička jako baronu von Kratzmarovi, díky níž se tím bahnem nezalkne, ale pomůže mu zase přežít. Nůž Jo Nesba je pořádně nabroušený, zařízne se do čtenáře jako do neprorostlého kousku masa a jedním rychlým tahem provede zkušený řez. Je napínavý, rychlý, čtivý - jako vždy. Tentokrát "jednodušší" případ bez politikaření a zbytečných odboček. Přímý a řízný. 4 a půl.... celý text
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
Jako audioknihu načetl Pavel Batěk, jehož hlas se moc dobře poslouchá, a tak poslech odsýpal jak písek v neúprosných přesýpacích hodinách. Předpokládám, že jako čtenář bych Chirurga slupla ještě rychleji. Čte/poslouchá se to vážně dobře. Ovšem celkově pro mě spíš takový předvídatelný průměr. Taková ta kniha, jak ji dočtete, odložíte, řeknete si, že dobrý a jedete dál. Nic, co by přikovalo k sedačce, ale zároveň to ani není špatné. Trochu příručka pro život při krizi středního věku, se všemi klišé, která k ní patří. 3 a půl.... celý text
Hilda a král hory
2019,
Luke Pearson
Hilda je pořád parádní, dobrodružná, zábavná, krásná. Ale přeci jen k 5 * tady ždibíček chyběl. 4 a půl.
Tajná historie
2017,
Donna Tartt
Román, který jsem nakonec hltala s napětím, i když rozjezd byl velice pozvolný, možná až moc. Jak mi u Stehlíka vadila rozplizlá druhá část knihy, tady to bylo naopak. Ale i tak mě autorka nakonec chytla a nepustila až do konce. Nechala mě vychutnat si ten anticky stavěný román, plný velkých až přehnaných emocí na straně jedné a paradoxně chladných bezcitných jednání na straně druhé. Kam až dovede znuděné nafoukané studenty jejich pocit, že jsou oprávněni udělat cokoli? Dokáže vůbec něco rozložit několik mladých lidí, pohybujících se ve "vybrané" společnosti, která jim dává pocit, že stojí nad ostatními? Vlastně nevím, jestli mi byl někdo z nich sympatický, možná k tomu měl svádět Richard, ale jako vypravěč působil celou dobu víceméně jako pozorovatel a byl trošku nemastný. Odtažitý chladný Henry, kterého bych se v reálném životě možná oprávněně bála? Zhýčkaný, přehnaně jednající Francis? Bunny, který uměl výborně využívat okolí a sám toho moc neposkytl? Camilla, která to hrála na všechny strany? Či snad Julian, pokrytecký, uzamčený ve svém světě, který se vlastně podílel na vzniku těch neochvějně nabubřelých studentů? Nakonec snad ač s mnohými výtkami Charles. Něbo pár těch "normálních" studentů jen okrajově zasahujících do děje. Ale i přes tu nesympatii k hlavním postavám jsem nepřestala chtít vědět, kam se příběh dostane a kam se dostanou oni sami. PS: Audioknížka. Díky moc Danielu Bambasovi, podle mě má velký podíl na to, že mě nenechal opustit knížku kvůli přepomalému rozjezdu.... celý text
Vlk samotář
2013,
Jodi Picoult
Život s vlky knížku posunul o stupínek výš, bylo opravdu hodně zajímavé si číst, jak to ve vlčí směčce funguje. A neskutečné, jak se jim dokáže přizpůsobit člověk. Ta Lukova touha po tom, stát se vlkem, i když stále v hloubi zůstával člověkem, ten boj jeho samotného se sebou, se vine příběhem jako zlatá nitka. A ač mi chvílemi vadilo, že byl vlastně sobec vůči vlastní lidské rodině, nahlíženo jeho zrakem to mohlo být i naopak. Nebyl sobcem i vůči svojí vlčí rodině? To dilema jsem mu nezáviděla. A celou dobu mě zajímalo možná víc než dilema jeho dvou dětí. U nich jsem se totiž nedokázala přiklonit ani na jednu stranu. Jak Cara, tak Edward byli tvrdohlaví, soběčtí a sebestřední a dělali spoustu bot, za které bych oba chvílemi s chutí propleskla. Hlavně pro tu jejich neschopnost hovořit o podstatném. A hlavně hovořit spolu. A za to, že se babrali ve svých nespravedlnostech a nebyli s to odpouštět. Knížka se četla dobře, akorát jsem asi čekala údernější pointu.... celý text
Vděk
2019,
Delphine de Vigan
Knížka sice útlá, ale náplní objemná. Knížka nesmírně něžná, ač smutná i mírně tíživá. Knížka o ztrátách, ale i nálezech. Miška i přes to, že ztrácí slova, zůstává vtipná, bystrá, vidoucí. Ztrácí sice sebe, ale nachází Jeroma a Marii. A oni dva nacházejí zase ji a nejen to. Knížka o stárnutí a vzpomínkách. Knížka skvělá, napsaná výbornou autorkou, která to se slovy stále umí.... celý text
Temné léto
2018,
Dan Simmons
Obecně mám ráda knížky, kde hlavními hrdiny jsou děti. Temné léto mi proto dost sedlo, Simmons skvěle vykreslil dobu let šedesátých kdesi v americkém městečku pohledem jedenáctiletých dětí. Kluci byli sympaťáci a moc mě bavilo s nimi prožívat jak ty neobyčejné chvíle, tak ty úplně běžné klukovské, prázdninové. I když to byl horor, nijak jsem se nebála, pro mě škatulka horor jen celou knihu ohraničovala, převažoval motiv přátelství a snahy o bezstarostné dětství. Oceňuji autorův doslov týkající se proměny rodičovského přístupu k dětem a nastavování jejich volného prostoru.... celý text
Jedině Neapol: Aneb co mě naučila má italská tchyně o jídle a rodině
2017,
Katherine Wilson
Taková klasická knížka o tom, jak se cizinci žije v jiné zemi. V tomto případě jde o ženu a její vztahy s italským nastávajícím mužem a jeho příbuznými, zvláště pak tchyní. Četlo se to vcelku příjemně, taková nenáročná oddechovka, od které ani nic neočekáváte. Ale vlastně dostanete i něco navíc, u mě to byly hodně podrážděné chuťové buňky. Je to napsané lehce, s nadhledem, ale možná až přespříliš po povrchu. Nicméně neurazí. 3 a půl.... celý text
Pátá oběť
2019,
Jonathan Dylan Barker
Tak tahle detektivka mi sedla a možná i proto, že jsem ji četla téměř zároveň se Smrtící bílou, musí dostat 5 hvězd. Protože proti ní hodně vyniklo, jak má detektivka nebo thriller vypadat. A zvlášť, když má hodně stran. Nemůže prostě nechat čtenáře se nudit. Těch 5 hvězd je ale zasloužených. Má říz, člověk ji hltá jak horkou polévku v minus 10 stupních. A navíc každou chvíli překvapí nečekaným soustem. Svižnější a zajímavější je i tím, že se vypravěči střídají a s nimi se tak posouváme příběhem a postupně nám díky nim do sebe zacvakávají jednotlivé dílky. Každý z nich má svoje místo, každý je pro příběh nepostradatelný. Už se vážně nemůžu dočkat dalšího dílu. Ansone Bishope, jsi připravený tenhle taneček dokončit?... celý text
Smrtící bílá
2019,
Robert Galbraith (p)
Po přečtení Smrtící bílé mám dojem, že JK Rowling chybí nějaký rázný redaktor, někdo, kdo by její grafomanii trochu krotil. Protože těch 700 stran už je vážně úlet a nepomůže tomu ani to, že je zdatná spisovatelka. Za mě mají mít detektivky hlavně švih a běžet s větrem o závod, ne supět jako stoletá klisna. Mají mě držet pevně a způsobit i probdělé noci, ne abych se s nimi téměř trápila. Řádnou zápletku bych očekávala od prvních stránek, ne někde od třetiny knihy. A kdyby to alespoň pak nabralo grády. Kostru to má dost podobnou jako předchozí knížky série a pro mě navíc bohužel ještě hodně nezajímavé prostředí, kde se tentokrát odehrává. Jak mi třeba v HP nevadily dlouhé pasáže, které třeba připravovaly na nějaké zvraty a v kterých se zas tak moc nedělo, tady je to bohužel nuda k uzoufání. Nejspíš i proto, že HP hodně zachraňovaly charaktery, které se v průběhu měnily vlivem času i proběhlých událostí. Tady se postavy nikam neposouvají, jsou furt stejné jako na začátku, už jsem na ně natolik zvyklá, že nepřekvapí. Naopak řekla bych, že jsou spíš plošší, od JKR bych čekala vybroušenější charaktery s vtipnějším jazykem. Za mě zklamání, nejslabší Galbraith - 2,5*... celý text
Střih
2018,
Nathan Hill
Vyber si své vlastní dobrodružství. Vyber si svou vlastní cestu. Na životních křižovatkách se pokus zvolit ten správný směr. A teď jen doufej, že opravdu byl ten nejideálnější z možných. Jenže co když ne? Román o mnoha rozhodnutích, které viděny zpětně možná nebyly tak úplně správné. A všechny postavy z románu ve svém životě na několik takových momentů, k nimž se musí v myšlenkách stále vracet, narazily. Jak by čas šel, kdyby tehdy neudělaly to a to? Kolikrát kohokoli napadne, že by leccos v životě vrátil a tehdejší krok směřoval jiným směrem? Je to román o cestě ke smíření se, především sám se sebou. Román o jedné americké rodině, vcelku obyčejné, prožívající ovšem neobyčejné okamžiky svých životů. Okamžiky, které se jim navždy zaryjí do hlavy, jichž se nikdy nezbaví a které z velké části formují jejich bytí. Náhled na USA divoké doby konce 60. let a doby nedávno minulé, už formované 11. zářím. Obě doby Nathan Hill popisuje bez kudrlinek, nebere si servítky. Místy se ale příběh přeci jen trochu řídl, možná pár stránek ubrat, vlastně mi do konceptu tak úplně neseděl Pwnage, sám o sobě byl zajímavý, ne že ne, ale v této knížce mi přišel nějak navíc. Ale výtky mám jen drobné, byl to moc dobrý román. 4 a půl... celý text
Eskejp: Na útěku z kanceláře
2017,
Jiří Charvát
Od Jiřího Charváta jsem před časem četla mnohokrát dokola Chladnou hlavou, proto jsem byla potěšená, když jsem narazila na Eskejp. A musím říct, že jsem se bavila velmi. Autor fakt umí psát vtipně. Figurky, které zasadil do prostředí korporátu, jsou výborné. Je to vlastně celé taková praštěná hovadina, ale velice zábavná. Akorát bych možná utnula dříve, cca od 3/4 knížka bředla, i když i tady se našly dobré momenty, ale zkrátka už mi to tak neodsýpalo. Škoda za to natahování, jinak bych dala za 4, takhle 3 a půl, ale můžu říct, že od Jiřího Charváta si klidně zas něco přečtu, minimálně si po čase zopáknu Chladnou hlavu.... celý text
Teorie podivnosti
2018,
Pavla Horáková
Teorie podivnosti mi sedla, i když samotná dějová linka není nikterak košatá. Ale vlastně mě to bavilo, všechny ty autorčiny myšlenky, postřehy a nápady. Představuju si, že si to všechno včetně snů v průběhu času zapisovala a mohlo jí přijít líto nechávat je uložené někde v šuplíku. Dalo by se to možná vydat i jako kniha jednotlivých fejetonů, ale autorka se holt snažila svoje chytré úvahy nad životními peripetiemi svázat nějakým pojivem. Ač s mírnými výhradami, pobavila jsem se, mnohokrát i zasmála. A kolikrát si navíc říkala, že to, co autorka vypozorovala, fakt často sedí. Jako dlouholetý obyvatel jedné z těch svažujících se ulic potvrzuji, nic pořádného se tam neudrží, alespoň v horních částech, my naštěstí bydleli až dole :) Poslouchala jsem jako audioknihu a můžu říct, že na prázdninové přejezdy je to čtení jako dělané. Jitka Ježková má navíc velmi příjemný hlas a zvláštní, že se mi dvě hlavní hrdinky této audioknížky (autorka a interpretka) natolik propojily, že jsem při poslechu v hlavě viděla Pavlu Horákovou. 4 a půl.... celý text
Čtvrtá opice
2018,
Jonathan Dylan Barker
Moc dobrá detektivka/thriller. Čte se opravdu jedním dechem. Se zajímavými postavami na obou stranách barikády, jak těch, představujících zákon, tak těch záporných.