Chesterton přečtené 1146

Deset lekcí pro postpandemický svět 2021, Fareed Rafiq Zakaria

"Víra, že spolupráce může změnit svět není nereálná, je to projev zdravého rozumu." Jistě v mnohém realistická vidění světa z mnoha úhlů pohledu. Není marné si vše poslechnout, protože zmíněné pohledy mohou hrát roli v budoucnosti světa. Ovšem už nyní díky caru VVP, může být vše trochu či hodně jinak? Za mě převaha spoléhání na 'pouze' lidské a ekonomické síly. Ani občas okrajová zmínka třeba o tom, že historické základy Evropy i Ameriky vyrostly a stojí na hřišti Desatera? Že součástí politologie je i filosofie - když vyjdu z oboru autora . . . Zdali poslech nebo četba dodá optimismu je otázka, snad odvahu k otevřenosti, nadhledu a rozumné spolupráci. 3/4... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

[audiokniha] Mia Měsíční paprsek, modrooká indiánka v 50. kapitole pije kávu a to byl hlavní důvod proč jsem se k této sérii vrátila a návrat ke známým lidem byl fajn. Druhým bonusem je Petra Špalková, která vždy vtiskne příběhu svým hlasem nějaké barvy navíc. Souhlasím s většinou výtek zde, ale tentokrát mě to bavilo a dvě třetiny knihy jsem pomýšlela na plný počet - jenže potom začnou odbočky, přibývá chaos v postavách a fofrem finále. Škoda. 4/3... celý text

Ronja, dcera loupežníka 2007, Astrid Lindgren

Magorské modlitby 2021, Ivan Martin Jirous

[audiokniha.autorské čtení] Martin Cyril Putna je podobný manýrista a buřič jako byl jeho jmenovec Ivan Martin Jirous. Tudíž vše začíná drsně "ku*dou, zm*dem a p*čou" s osobitě výrazným přednesem, který si profesor Putna, kdo ví či 'Bůh ví proč' (řečeno moudrou a prozíravou halíkovštinou) velice užívá. Ale od Putny k Magorovi. Modlitby a myšlenky poskládané v knize jsou opravdové, upřímné, hluboké, nic nezastírající, občas pobuřující, (ba i odpuzující) ale i jemné, něžné a velice křehké. To, čeho si na Magorovi vážím nejvíc a proč stále kroužím kolem jeho osobnosti je jeho až neskutečně hluboká a ryzí víra. Její ukotvenost v živé realitě Boha a evidentní, někdy bolestné, opírání se o pravověrnost katolicismu. Celoživotní a neochvějné. Tahle hloubka věrnosti ho přes sebehnusnější excesy asi vždy držela nad vodou. V neposlední řadě nutno vyzvednout Magorův obrovský smysl pro detail a jemný humor. A spolu s tím vás v této audioknize dozajista osloví i styl interpretace Oldřicha Kaisera, který vdechl textům, pro něho nezvyklou, ale sympatickou polohu pokory a realismu. Stejně osobitý a oslovující je hudební doprovod. Skvělá práce. Děkuji všem. 4/6... celý text

Terapeutka 2020, Helene Flood

[četba Čro] Jako psychodrama je příběh vystaven řemeslně velmi zručně, včetně lákavého názvu a povolání ústřední postavy, takové spíš psychodramátko, řekla bych :o) Na thriller je to drobet ukecané na román nepatrně prázdné? Už je to dávno, co mě "braly" knihy podobného typu, ale přesto jsem s chutí přistoupila na hru autorky. Avšak jen proto, že na Čro Dvojka "mistrný psychologický krimi bestseller" (jak nadsazeně uvádějí) čte Jana Ondrušková. Jednak je kniha oproti audiknize ještě zkrácená z 10 hodin na asi 6 a druhak je Jana Ondroušková za mě daleko lepší (civilnější) než Jitka Ježková. V papíru bych to asi nečetla a jak to působí nezkráceně asi nemám potřebu zkoušet. Ale jak píší mnozí - psychologie a postřehy v příběhu vůbec nejsou marné. A taky postřeh ohledně Houellebecqovy temnoty je naprosto přesný a geniální. "V jejich domku panuje nepořádek, ale to je jen proto, že se tam žije." "Sestra i její manžel hodně pracují. Připomínají takové ty králíky na baterky, co se zuřivým úsměvem neúnavně buší do bubínku. MOŽNÁ, ŽE KDYBY SE ZASTAVILI, ABY ZJISTILI JESTLI SI NEPOTŘEBUJÍ ODPOČINOUT, SESYPALI BY SE." "Ne, že by se táta neptal jak se mám, jen zapomíná vnímat odpověď!" "Když pozoruješ svět ze tmy, taky se tím podle mého lecos naučíš, jen je potom třeba se té temnotě vymanit." "Není to jeho chyba, jen se narodil se značně chabou schopnosti předstírat zájem o věci, které ho v hloubi duše nezajímají." 3/4... celý text

Pod hladinou 2020, Dana Stabenow

Obluda mi zásadně chyběla, ale jsou slíbená štěňata. Kate si mé ️srdce navíc okamžitě získala svou dokonalou "vegetariánskou etudou", kterou se uvedla na lodi. Koření humoru mám v knihách Dany Stabenow rozhodně na přední příčli :o) Stejně tak mě bavilo sledovat reálnou mapu ostrovů Aleuty včetně vzdálenosti a detailů. Milovníci Jacka Londona (což nejsem) k tomu jistě ocení propojení s jeho tvorbou. Přišlo na řadu i víc historie Aljašky nebo Eskymáci a staré tradice. Tahle sympatická autorka si to u mě kazí jen svým sklonem k akčním scénám. V okamžiku, kdy Kate skočila do moře v záchranném obleku, výrazně poklesla má důvěra a závěrečná bitka možná šla taky vyřešit víc elegantně :o) Další příběh si mi hodí do Výzvy, takže za mě plynulý přesun na ropná pole... 4/5 "Ještě před tím tu byli Aleuti, společnost bohatá na přírodu a kulturní zdroje, která žila prosperovala....a nakonec se stala snadnou obětí civilizace v podobě ruského pravoslaví, obchodu a kapavky."... celý text

Chladný den pro vraždu 2019, Dana Stabenow

Vrátila jsem se proti proudu času a neměla jsem to dělat. Aljaška skvělá, ale jinak bych až tak o moc nepřišla. Místy mi přišel kostrbatý překlad nebo to byla moje nepozornost? Příběh z něhož mi bylo smutno, ale pravdou je, že z šedi krimi se trochu vymyká jak přebal slibuje :o) 3/3... celý text

O Pavlovi 2020, Daňa Horáková (p)

[audiokniha] Patrně z obou stran patologický vztah, kterému požehnal nátlak totality a zahnal tím partnery do ještě větší závislosti a bezvýchodnosti. Paní Daňa svlékla svému manželovi i spoďáry a jistě to bylo bolestné a tudíž terapeutické. Jen si přitom v zápalu boje nevšimla (nebo nechtěla?), že před čtenářem stojí v podprsence i během svých rozprav rádoby filozofických, společenskokulturních nebo psychologických. Právě šíře záběru knize za mě asi uškodila. Všechno to má velký smysl jako korektiv Juráčkových Deníků či další kamínek do pestré mozaiky disentu a variant života v komunistické zvůli. Taky jako popis odvrácené strany uměleckého světa. Autorce nelze upřít, že při vší syrovosti a upřímnosti neztrácí snahu o kultivovanost, určitou intelektuální úroveň, úctu, eleganci a jemnocit i přesto, že mnozí občas pobíhají ve spodním prádle i bez. Nebo jako poučení osobní, které sama autorka vyslovila u Jana Krause: "Teprve když jsem pochopila, že ho nezachráním a opustila ho, pomohla jsem mu." Tahle "cedulička" by z knihy vždy měla vypadnout. A nebyla bych to já, kdyby mě nepatrně nedrásalo pokroucené pseudointelektuální náboženství (protože třeba Anežka Česká, byla kde co, jen ne emancipovaná :o) - zřejmě hluboký vliv smutné postavy Milana Machovce. Nutno při čtení zachovávat kritický odstup a nadhled, mnohé je tam zbytečné až bulvární. Snad profesní otisk Bildu? Poslechu rozhodně nelituju už pro dokonalou interpretaci Anity Krausové a zcela jistě se knize vrátím! 3/5 "Ve sporu katolíků s protestanty je na tom vždy nejhůř ateista." "Soukromí a intimita patří k buržoazním přežitkům." "Integrita není panenství, pakliže je ztracená, lze si ji vydobýt zpátky."... celý text

Děj se co děj, nemáte se čeho bát 2021, Dana Němcová

Svým způsobem noblesní žena (obrovskou negativní protiváhou k ní mi byla skoro o generaci mladší jmenovkyně Daňa Horáková ze souběžně čtené knihy O Pavlovi ) vzdělaná, zralá, střídmě umírněná ve způsobu vyjadřování. Životním stylem a neokázalou pokorou se velice podobá souputnici v disentu Olze Havlové. Upřímně, čekala jsem od knihy trochu víc barvy a osobitosti. Vyprávění je věrné duchu a stylu autorky, jak ji známe z médií - skromné a nebulvární, což je rozhodně dobře. Nejvíc mě asi pohltil úvod a dopisy z vězení, které odkrývají Danu jako maminku a poodhalují svět její laskavé představivosti, kterou se bránila totalitní zvůli. 4/3... celý text

Píseň o Bernadettě 2007, Franz Werfel

"Na víru se nemůžeme obrátit, k víře se můžeme jen vrátit. Víra totiž není žádná funkce duše, nýbrž duše sama v posledním svém odhalení." "K tomu, aby se dostaly na svět, si velké myšlenky vybírají dosti často hodně malé duchy." "Ne bohatství, ale chudoba je útočištěm realismu!" Jak do slov obléknout víru? Kterak střízlivými tahy vykreslit zázrak? Myslela jsem, že dopadnu stejně jako s Quo Vadis Henryka Sienkiewicze, čteným po letech. Velký omyl. Werfel (co se s Tolkienem a Grahamem Greenem pere o pomyslné prvé místo mých nejoblíbenějších spisovatelů) je zcela jiná liga. A naprosto jiná než Remarque, kterého jsem původně zvolila do Výzvy. . . Vrátila jsem se ve vzpomínkách k prvnímu čtení, co mi mamina šoupla někdy ve třinácti, asi jako náboženskou výuku :o) Nejvíc si pamatuju na velké nadšení z Bernadetty a její sympatické vzpurnosti přes prostotu a nevzdělanost. Kdosi dole jí srovnává s Janou d'Arc, asi opravněně! O moc víc si z dětské četby nepamatuju. . . "Dáma je stejně jako Bernadette příliš málo herecká, aby se dala strhnout nadšením davu." Bubka píše dole, že Dáma mohla být i "Gaia, matka země, bohyně Hera", myslím, že nečetla příliš pozorně, když Dáma o sobě mluví jako o "neposkvrněném početí" Navíc Dáma musí souviset i s francouzským Notre-Dame :o) Jinak jsou tu vesměs vstřícné komentáře - včetně bubky - asi nejvíce SteveP1, které dosvědčují, že Werfel je skutečným Mistrem pera. Snad jen "pěkně využitá schizofrenie" je lehce mimo mísu, ale Werfel přesto dostává plný počet :o) "Nepatřím mezi vás kdož věříte v nebe na nebi, ale nepatřím ani mezi vás hlupáky co věří v nebe na zemi." [audiokniha] 10/10... celý text

Virus, ze kterého šílíme 2020, Bernard-Henri Lévy

[četba Čro] "Ten nejlepší z lékařů půjde do pekla." Podepisuji sika444. V současném až hraničním chaosu motivovaném strachem o život je nutné nechat se 'znejistit' ještě trochu JINAK a donutit se ještě trochu JINAK přemýšlet! Život je vskutku vytěsňován a sterilní přežívání se vydává za nutnost, jak píše Chytuš. 4/5... celý text

Proč chodíme do kostela? 2013, Jan Sokol

Nebe nezná vyvolených 2016, Erich Maria Remarque (p)

[audiokniha] Zaujal mě vtip a šarm první kapitoly, kdy přichází na scénu Clerfayt. Pak už se to jen táhlo a jediná myšlenka nestála za případnou citaci nebo zamyšlení. Vyposlechla jsem třetinu příběhu ve velmi zdařilém provedení Davida Novotného, o tom žádná. Po nedávné zkušenosti se Třemi kamarády už asi E.M.R. nebude spisovatelem mého srdce, jako tomu bylo za studií, kdy jsem Nebe četla poprvé :o) Škoda času, když existuje tolik dobrých knih. Také jsem chtěla do ČV, ale asi zvolím třeba Franze Werfla, s jeho světem rezonuji víc :o) Morová rána Betty MacDonald je na podobné téma asi lepší. . . .... celý text

Zpětný ráz 2018, Peter May

[audiokniha] Čtu proti proudu času a není to úplně zlé. Z šestého dílu jsem byla nadšená a nalákal mě k návratu. Zpětný ráz je z úst Davida Matáska opět dobrý, hlavně díky prostředí. Peter May je znalcem lidských duší, zejména těch s rozháranými city a životem! "Za city lidi nemůžou, to já vím." říká Enzo Dominique, když se jí zpovídá ze svých minulých vášní vůči ženám, odkrývá své staré rány a zapomíná na hříchy. Možná za ně nemůžou, ale homo sapiens obdařený rozumem je jistě schopen i sebeovládání . . . Tentokrát jsem však měla chuť očko přimhouřit i nad sedm let zakopaným mobilem a s chutí dávám pět michellinských hvězd, dobře dvě jsou, ale pro Matáska :o) 5/4... celý text

Máma není služka, máma je dáma 2021, Marek Herman

V rámci Vánoc mi prošly rukama tři výtisky tohoto rodičovského pohlazení, co by vskutku měli číst ještě daleko víc chlapi tátové než maminy. Věnovala jsem mladší snaše, která dost z obsahu umí a dokáže si uhájit chvilky, kdy je dámou a nikoli služkou. Synovi i vnoučatům, zdá se, to prospívá a nám nezbývá než je všechny podporovat. Škoda, že jsem tyhle, z mého pohledu zásadní texty, nepotkala o mnoho let dříve, ale dost jsem asi intuitivně dělala a věřte, velice to funguje :o) Nevšimla jsem si, že by autor odsuzoval, jen v pozitivním duchu upozorňuje na chvíle, kdy jsme jako rodiče a partneři tak trochu sami proti sobě ? Ano. Má laťku ideálních rodinných vztahů hodně vysoko, ne vše se v běhu života daří, ale o to zas tolik nejde . . . Rady jsou plné životní moudrosti, spolehlivosti, opory, něhy a laskavostí. Nadchly mě přechodové rituály. Už se těším až syn s teď tříletým vnukem vyrazí na chlapský putování nebo jestli jednou roční vnučce věnuje květinu a šperk ? P.S. Že "máma dáma" šup k plotně, to je velice zdravé, funkční a logické. Feministky a gender rovné ženy nechť čtou něco jiného :o) 7/7... celý text

Musíme všichni někam na poušť: Příběh přátelství a vzájemná korespondence 2021, Bohuslav Reynek

"V Grenoblu, 10. listopadu 1932 Milý příteli, Váš dopis i 'Řád' jsem dostal právě před odjezdem do zimního zajetí. Scházejí mi tu lesy a pole a vůbec rytmus života. Zde je vše přehlušeno auty a zastavěno zdmi, a s těmi zdmi by se ještě dalo spíš domluvit než s davy, kteří se mezi nimi pitomě honí . . ." Nalákalo mě jméno Bohuslava Reynka a nad dopisy šlo přemýšlet nad povahou až intimitou přátelství čtyřicetiletého a dvacetiletého muže . . . . . Krom nástinu Reynkovy blízkosti s mě neznámým Janem Franzem jsem dostala mnohem víc. Pohled do předválečné Vysočiny třeba ohledně historicky německého obyvatelstva a vůbec atmosféry kolem katolických intelektuálů mezi válkami. Průřez krátkým životem Jana Franze a jeho tragickým závěrem, hodně z pera jeho bratra. Přátelství i konflikty kolem vydávání Řádu nebo setkávání Floriana, Zahradníčka, Renče, Frynty, Čepa, Halase, Hrubína, Lazeckého či Seiferta. . . Další střípek znalostí a atmosféry z okruhu Josefa Floriana a Bohuslava Reynka. V neposlední řadě kouzelné fotky historických rukopisů a pohlednic pro dokreslení. 5/5... celý text

Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic 2017, Tomáš Šebek

[audiokniha] "Doktor není neomylný, někdy je doktor pěkný vůl." Styl zápisků vyzrál od pobytu v Afghánistánu a mou maličkostí procházelo velké množství emocí v průběhu poslechu. Nadšení z LBH, zejména z jejich logistiky. Obdiv vůči ochotě všech snášet až hraniční nepohodlí (myslím, že na to, proč se k absolvování misí odhodlal, Tomáš odpovídá v průběhu knihy mnohokrát - to pro Snoopi :o) Radost až nadšení z každého povedeného zákroku, zdařilé komunikace s pacienty či šamany, ale asi nejvíc z oné "prodloužené ruky českého doktora" - upevněných schopností místních sestráků i budoucích doktorů. Vděčnost za naději, že svět přece jen, byť proti proudu lidské blbosti a touhy po moci, kráčí správným směrem. Vůbec to nepůsobilo chaoticky, zápisky jsou naprosto akčně autentické. Každý, kdo třeba jen z dálky zažil boj o život v českém špitále, tuší, že dojem chaosu bývá průvodním jevem i zde. Naopak vše je absolutně autentické a Tomáš věrohodný do poslední humorné či vážné myšlenky. Jeho šéfem je tuším, taky v rámci možností pacient a ten nevysvětlitelný vzadu, o němž hovoří při kraniotomii kluka jemuž zachránil život. Ano doktoři takto mluví/přemýšlejí (jak píše PetK) skoro všichni nebo alespoň ti špičkoví a tuším, že to bude i z pudu sebezáchovy :o) Jen trochu někdy přemýšlím, zda mají v zápalu boje odhad, že lze malinko na povrchu vnímat bohorovnost a aroganci? Stejně jako fruitbueno stále srovnávám s doktorem Trachtou z knihy Tichý dech a jeho obrovskou pokorou. 5/4... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

[audiokniha] "Velice plochá beletrie, knížka bez hloubky, ale určitým způsobem rozrušující" píše palladium. Za mě je to hodně výstižný popis. Zejména pro toho, kdo zná film Nedotknutelní. Absolutně nechápu zdejší nadšení natož citová pohnutí či rozrušení? Eva Josefíková se zdá být ucházející interpretkou, která podle mě zachraňuje co se dá. Ono se ovšem moc nedá. První třetinu jsem málem nepřežila a nebýt ČV, nečetla bych. Asi v polovině, když přišla ke slovu matka Willa, jsem si chvilku říkala, že to přece jen půjde. Nešlo. lucie2169 mi taky mluví z hloubi duše. Absolutně nevyužitý potenciál hodně zajímavého (a celkem reálného) tématu. Příběh se v mnohém Nedotknutelným podobá a byla možnost směřovat téma do odlišně přemýšlivých, ale i humorných vod. Náznaky v příběhu jsou. Kdo má pocit, že poznal život paraplegiků - nechť si zajde do Centra Paraple :o) SPOJLER skoro bych se nebála říct, že je to zneužití tématu k obhajobě asistované sebevraždy, což je téma, které si zaslouží o mnoho kvalitnější zpracování. O nějakém "masakru" či závěrečných slzách, vůbec nemůže být řeč. Naopak, tam jsem trochu ocenila velmi decentní závěr. Moje první od Jojo, zkusím ještě jinou . . 2/2... celý text

Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy 2018, Martin C. Putna

[audiokniha.autorské čtení] Historicky geografický úvod kulturních obrazů je obohacující a zasype vás pestrými znalostmi a souvislostmi. Stejně tak autorské čtení zdá se být zprvu velkým plusem. Autor akcentuje hlasem, čte ve slovenčině, ale také až přehrává třeba vulgaritky z vlastního výběru literárních či muzikálních textů. Osvěží 'špeky' vyčtenými z literatury, kupříkladu, kterak i 'ožralí žáci na sebe pokřikují latinsky'. Zazpívá verš luterské reformační hymny a jiné zpěvy, které vám díky jeho zvučnému a školenému hlasu jistě vyloudí úsměv na tváři. To vše bude v psaném textu méně výrazné. Největší předností je předkládání historie všech středoevropských konfesní bez většího posuzování. Avšak stejně jako uživatele witiko mě brzy po začátku Putnův "vyhraněný, výběrový a subjektivní" přístup k zařazení literárních děl i jejich autorů (zejména v první třetině) nesmírně iritoval. Stejně jako místy zbytečně přemnožená záliba ve vulgaritách a sexu. Od Babičky Boženy Němcové po hrabata Esterházyů. Kdo trochu zná Putnovu historii v katolické církvi a další jeho manýry a eskapády, nebude nikdy překvapen jeho ponorem do hlubin zbožnosti a zároveň neustálým poměřováním s katolickou zbožností a historií. To mě nepřekvapilo. (Ostatně posledním jeho počinem je vstup do Českobratrské církve evangelické v roce 2017 - kteroužto optikou můžete číst knihu ještě z jiného úhlu pohledu) Naopak. Druhá polovina textu byla střídmější, autor se z mého pohledu trochu zklidnil a témata mě přestala iritovat. Myslím, že se budu k textu ráda vracet. 3/4... celý text

Nihilista na balkonu 2020, Petr Holý

[audiokniha] "Mít smysl jen sám pro sebe je nesmysl." Chytrá a humorná. Přesně v tomto pořadí jdou po sobě, ze současné tvorby výrazně vybočující, kvality těchto povídek. Pro mě však je téměř nemožné po milary a kapp66, napsat něco originálního či objevného :o) Snad jen to, že tenhle tvořivý pražský tramvaják má velký talent na pointy jednotlivých povídek i knihy jako celku! Což právě zmiňuje už milary :o) Nejvíc mě asi uhranulo lehké pero nastaveného zrcadla a přesně mířené zásahy do současného povrchního blázince zmiňované mozkové lenosti a podivně pokroucené hyperkorektnosti. Včetně do detailu přesného popisu komunity Vietnamců, jež se shoduje s vyprávěním "Tomáše" z našeho nedávného Sapa tripu. Snad jen ve třech nepatrných detailech se od zmíněných dam liším: nenadřela jsem se, skoro to nebolelo, jen zuby trnuly :o) a smutno bylo. Holčičí postavy mi přišly velice realistické - jen jich bylo dost pomálu. Zato Mařena je zkrátka boží. Čtěte a bavte se chytře. 6/7... celý text