Chesterton přečtené 1146

Biskup na snowboardu 2017, Tomáš Holub

Tomáš Holub je mi lidsky ne zcela sympatický typ muže. Bez urážky - je to víc pocitové než rozumové, ale je to tak. Martin Veselovský pro mě symbolizuje přesný opak a byl to on, kvůli kterému jsem po knize sáhla. Rozhovor odkrývá skutečně zdravě zakotvený svět víry, která pramení ze vzdělání, modlitby a neustálého dialogu uvnitř Církve i se světem 'nevěřícím', který dobře reprezentuje tazatel. V zásadě s myšlenkovým světem Tomáše Holuba a jeho prezentací víry a církevního prostředí víc než souzním. Třeba 'mužskou spiritualitu', kterou zmiňuje mirektrubak bych velice ocenila. Asi mám taky kousek 'kluka' v sobě ;o) Zároveň jsem pochopila, co nejmladšího biskupa formovalo a proč na mě působí lidsky lehce kontroverzně. Ovšem dlužno podotknout, že se vším statečně bojuje a je schopen zakomponovat překážky do zrání osobního vztahu k Bohu a katolické víře. To jsou v rozhovoru asi nejsilnější momenty. Výborný rozhovor. Cena Ferdinanda Peroutky je ve správných rukou! 5/4... celý text

Sestra 2008, Jáchym Topol

[Četba ČRo] Bez toho, že mi knihu velice profesionálně zprostředkoval Tomáš Pavelka (palec nahoru), bych neměla šanci prodrat se stránkama. Chápu, že z piedestalu literární vědy je práce s jazykem, slovy, myšlenkami, názory a pocity u autora na vysoké úrovni. Jako výpověď z devadesátek jde o nadstandard a stav části společnosti zcela jistě odpovídal vyzdviženým úhlům pohledu. Stejně chápu snad asi i každého, koho hluboce osloví. Mě se lidsky v tématu pobývalo prachbídně - což byl asi záměr? První kapitola měla určitě našlápnuto ještě zralejším směrem, stejně jako motiv Černé madony, kterou Potok chrání v dobách zlých a dostala se i na obálku vydání v Atlantisu. Pro lepší pochopení jsem si půjčila i přes 20 let starý rozhovor 'Nemůžu se zastavit', kde Jáchym Sestru označuje jako love story, což byly rozhodně nejsnesitelnější kapitoly ;o) Jako celek tuším, mi víry uměleckých myšlenek s mnoha vrstvami, spodními proudy přinesly (vyjma častého ponoru do bahna) minimum zážitků, protože Topolův způsob tápání je mi v mnohém hodně cizí. kap66, los a KrystofJuzko to vyjádřili dobře. "Já s ní dokonce dokázal i držet hubu. A to už je něco, když člověk nemusí plnit to strašný umírání času slovy. To je důvěra." P.S. Nakonec mě uklidnil rozhovor s autorem (letos šedesátiletým), kde s humorem a nadhledem sobě vlastním, označil Sestru za historickou experimentální bichli, kterou není nutno přečíst celou :o) Ještě od něj něco zkusím! 4/3... celý text

Jáchym Topol: Nemůžu se zastavit 2000, Jáchym Topol

"Taky používám vlastní chyby. Nevím jak to vysvětlit. Dobrá chyba je lepší než sto stran napsaných vodorovně." Topolova Sestra mě zaujala (byť jen její výcuc na ČRo) nakonec víc, než se mi na prvý poslech zdálo. Kromě tohoto psaného rozhovoru jsem vyslechla ještě dva současné "naživo" a autor si mě lidsky velmi získal. Tenhle "král gymplu" z Radotína s bohatou minulostí kolem disentu, undergroundu i psychiatrie, co teď šéfuje programu Knihovny Václava Havla, z mého pohledu zaujme svojí zdravou pokorou, sebeironii a humorem (jak píše milary) Kapitolu o indiánech (včetně srovnání s Romy) jsem víc než ocenila a mnohé mi realisticky vysvětluje. Na Trnovou dívku se odteď budu koukat určitě jinýma očima :o) Včetně vysvětlení zásadního rozdílu mezi americkou a indiánskou kulturou. "Apačové jsou tak hrdý, nebo tak podivný, že ve svém jazyků vůbec nemají slovo 'musíš'. " Stejně jako odůvodněný respekt před šamanismem, který popisuje. Je toho opravdu hodně, co lze vyčíst z rozhovoru s vnukem skvělého Karla Schulze. "Vnitřní zrání je pro mě něco z knížek. V člověku je prostor, kde bydlí ďábel. Toho jen tak nepřepereš tím, že se něco dozvíš...naučíš španělsky nebo žonglovat, objedeš svět...nebudeš pít pivo. Já v sobě svoje zlý věci cejtím. Tuším, že jen tak neodejdou. Zlo je v určitý podobě fascinující. Mám rád větu z Canettiho Svědomí slov: "Básník nevydá lidstvo smrti." Zní to tak prkenně a pateticky....když si to promyslím a procítím, musím souhlasit. Když rozšíříš beznaděj, tak usmrcuješ. Člověk nesmí vydávat lidi kolem sebe Zlýmu. Nesmíš to udělat ani sám sobě, vlastnímu stáří." Smekám a určitě si od něho ještě něco přečtu. 10/10... celý text

Věř mi 2018, J. P. Delaney (p)

[audiokniha] Slušný paskvil o manipulaci s psychikou a fascinaci zlem, lehce prošpikovaný hnusárnama. "Jedna možnost je, že deviace představuje odvrácenou stranu libertarianismu. Jakmile si lidé začnou myslet, že mají právo prosazovat vlastní štěstí na úkor společenských norem, vytvoří se malá, ale stále rostoucí skupina jejíž členové nechápou proč by nemohli hovět svým nejzvrácenějším choutkám." Hvězda pro Veroniku Khek Kubařovou v roli neviditelné herečky a verše byly fajn. 1/2... celý text

Zázrak v Neratově 2018, Tomáš Kutil

Tehle skvělý rozhovor bych doporučila každému, kdo četl Ty jsi kněz navěky Zdeňka Jančaříka, o brněnské podzemní církvi, aby si realisticky rozšířil obzory o zralý přístup ke kněžství. Krom toho mi šlo hlavou přesně to, co píše Mrňous1 - jak dnes ve společnosti chybí základy, které tohoto muže formovaly v útlém dětství a mládí! "V učňáku jsem objevoval svět dělníků - chlapů, kteří mluví sprostě, chlastají, ale umí dělat úžasné věci." "Při mém svěcení zazněla věta, zda ho přijímám i když kvůli němu mohu skončit pod náklaďákem. Díky tomu si stále očišťuji, co mé kněžství znamená,.....že to není zaměstnání, které mohu zítra opustit!" "Víte, kdo je dnes největším příjemcem dotací v neziskovém sektoru? Fotbalový a hokejový svaz, následuje tenisový a Velká cena Brna......ale navenek se to prezentuje tak, že to sežerou Charity a Člověk v tísni. To je hodně nefér." "Proč by diecézní kněz nemohl mít rodinu? ....... je tu nějaká tradice, nelze to šmahem změnit, i ženy by si musely zvyknout. Být manželkou kněze by nebylo nic jednoduchého!" Tenhle muž nemá chybku :o) a biskupské svěcení by mu svým způsobem asi slušelo. Sdružení Neratov by si to i zasloužilo. Jen nevím jak by nesl zřejmou nutnost opustit svoje oblíbené bagry :o) Asi pokorně a zrale, přijde mi, ze skvělého rozhovoru a neratovským tiše závidím, takhle srovnaných kněží není nikdy dost . . . Díky otče Josefe za inspiraci a zvěst radosti v ponurejších časech! "Objeví se hromy a blesky, ale Hospodin tam není.... Následuje mírný vánek, se kterým šel pokoj. A já si uvědomil, že to mám přesně takhle. Že mé setkání s Hospodinem je spojené s jakousi samozřejmostí, která jde životem." 10/10... celý text

Winterbergova poslední cesta 2021, Jaroslav Rudiš

[Čro audio] Tříhodinová dramatizace, co je právě k slyšení na mujrozhlas, má velkou šanci učinit tuhle četbu (jinak celkem náročnou na trpělivost) stravitelnou i čtenářům, kteří nejsou úplnými fanoušky pana Rudiše, historie nebo určitého bilancování a vyrovnávání s bolestmi historie. Díky za opáčko. Velmi kvalitní počin. Kdo nečetl může mít stejně dobrý zážitek jako já z nedávno slyšené audioknihy. Snad ještě více zde vystoupí motiv smíření a velká potřeba životní opory v podobě "převozníka na druhý břeh". Kdo ji nebudeme potřebovat? Stejně tak obdarování toho, kdo koná nesnadnou službu průvodce posledních dnů . . . 5/5... celý text

Doktor v domě 1993, Richard Gordon (p)

[audiokniha] Kromě Saturnina stojí humor zcela mimo moje knižní touhy a setkáváme se zřídka. Toto bylo decentní, anglicky suché retro, které mi přivodilo lehce starosvětskou ostrovní atmosféru a občas úsměv na tváři. Prostředí doktorů je mi profesně blízké, takže fajn. Jen jsem nemohla moc přemýšlet, pak to bylo hořké místy. Dočítala jsem ušima dost na sílu. Jen to byla trochu jiná síla než ta, kterou teď potřebuju na Topolovu Sestru . . . 3/3... celý text

Obrysy a stíny 2007, Petr Heteša

Hodně jsem se bála, že to nebude mít žádný konec. Trochu se mi to splnilo. Autor se asi 'až po uši' utopil v krvi závěrečných rozstřílených hlav a tak se mu zanesly mozkové závity :o) Podle úvodních kapitol prvé části má Heteša jistě na víc. Totálně předvídatelný a nedotažený konec. Uvidíme v Nevermore Baltimore . . . 2/1... celý text

Tsunami blues 2014, Markéta Pilátová

[Četba ČRo Vltava] Letní překvapení. Poeticky a snově nádherná, drsná i umělecky jemná ilustrace stále znovu ověřované pravdy 'jak dlouhé stíny vrhají staré hříchy' a aji malému zlu, ze kterého kouká prospěch je dobré odolat. Ale zároveň jedním dechem trumpety vyzpívané, blues o naději stále nových začátků. . . "Veze se na vlně obdivu ke Castrově Kubě. Na exotické vousaté vlně, která v šedé pražské přiboudlině voní ananasem a čerstvou krví." Nic moc jsem nečekala a dostala jsem nádherně uměleckou báseň propojenou se střídmě realistickou dokonalostí. Pestrost i hloubku. Nejlíp to asi vystihla bosorka nebo DooFooS. Je to svůdné, smyslné i sprosté. Jemný a poloskrytý magický realismus latinských rytmů i evropské kořeny z Moravy Poutavé nahlížení do různých vrstev i spodních proudů vnitřních světů postav, které se prolínají dějem. Navíc rozhlasové zpracování v podání kontrastu hlasů Dany Černé a Jiřího Schwarze je býborné. Doporučuji, ale věřím, že v papíru to může být pro někoho i hůře stravitelné . . . 7/7... celý text

Šedozelené oči Ley Lynseyové 2007, Petr Heteša

Bulvární novinář na drsně kyberpunkové cestě za 'dobrým' posláním? Za mě vše stojí a padá s dobře vybranou postavou Dalmonta. Už se mi až tak často nestává, že děj knihy plyne jako četba třeba Mayovek v dětství. Že se potopite do příběhu i s ušima. Hetešovi se to chvílemi povedlo. Jak píše dole ludek.n: "rozhodně žádná nablýskaná salónní literatura prázdných gest a vznešených dialogů, nýbrž pěkně špinavá uliční story" Nejvíc lehké pero autora fungovalo na začátku a na konci. Střední 'akční' část se trochu vleče a nudí. Celkově dobrá pohádka na pláž. Nejlepší byl irský setr Mischa :o) "Kdyby ve středověku znali skelnou vatu, možná ani nemuseli vymýšlet železnou pannu." 3/3... celý text

Mlha nad Shadow Sands 2020, Robert Bryndza

[audiokniha] Dostala jsem, co jsem čekala. Kdo máte načteno, asi vás autor příliš neoslní. Různá recyklovaná klišé, nebýt to uchokniha, neztrácela bych vzácný čas. Taková vleklá nuda s občasnými záblesky naděje, ani Martin Stránský nemohl příliš vylepšit skóre. Některé ženské hlasy mě trochu tahaly za ucha. Mnozí tu zmiňují promarněný potenciál - vskutku je to tak. Snimcibdim a felis to vyjádřili dokonale. Snad někdy zkusím Eriku, ale moc tomu nedávám. 2/3... celý text

Otčina 2012, Robert Harris

[rozhlasová adaptace] Až nebesky luxusní zpracování (zejména z úst dokonale vybraného Jiřího Vyorálka, kterého při poslechu filmově vidíte) pekelného tématu, jež se vlastně dnes a denně odehrává všude kolem nás. Plný počet hnusně odpudivých hvězd (jednu za provedení do ucha) Byť mě hned po dočtení svrběla ručka, hodit tam 'odpad'. 4/3... celý text

Pobřežní cesta 2020, Raynor Winn

[audiokniha] "Člověk potřebuje krásu i chleba." Chodila jsem s fajn srovnanýma lidma v hodně drsných podmínkách, téměř tisíc kilometrů. Devonem i Cornwallem, pobřežím mezi racky i bezdomovci. Chodila jsem z pohodlí domova i poklidu rybníků i rozkvetlých luk či kavárenských stolků v letních zahrádkách... Sdílela jsem jejich pocity provlhlého oblečení, naštvanosti ze zapomenuté vody i odmítání nebo naopak přijetí místními serfaři. Hledala jsem v mapách . . . . K tomu mi šel hlavou kontrast mezi životem žitým z mála a v radosti a životem honby za hmotou. Stejně tak myšlenky o až otrockém podřízení se společnosti a zdravotnímu systému, jenž jako celek nestojí příliš na "miluj druhého jako sebe..." Sama Raynor se často zamýšlí nad odvrácenou stranou ostrovní civilizace ve vztahu k majetku, práci ohrožující zdraví, ale nejvíc nad pestrými úhly pohledu na téma lidí bez domova, kterými se ze dne na den s Mothem stali. "Přepadli jsme přes hranu civilizace a už jsme prostě jen existovali a přežívali." Nešlo nesrovnávat s příběhy na Svatojakubské cestě do španělské Compostely, zejména po zmínce o rušení anglických klášterů . . . nebo ve vztahu k Mothově nemoci. "Celý tenhle kraj patřil bohaté rodině, která už od zrušení klášterů vlastnila panství. Právě tady kdysi žila Daphne du Maurier a snila tu o Manderley. A my jsme tu teď leželi pod hvězdami bez domova a bez peněz." "Na univerzitu se vrátili studenti. Město bylo plné čerstvých mladých bytostí, které bloumali o ulicích, oblečené v promyšleně bohémském stylu a s pečlivě přemrštěnou nonšalancí se vraceli ke studiu umění. Dokonce i v porovnání se studenty jsme vypadali, jako, že jsme na cestě už opravdu hodně dlouho" Zkuste si to - nic neočekávat a přesto být obdarováni nadějí, radostí i trpělivostí. Už jen v poklidném hlasu Dany Černé. Zároveň v pozadí stojí určitá rozporuplnost, kterou zmiňují mnozí. Třeba výše SynD. 5/3... celý text

Vinobraní 1979, Jan Kostrhun

"Každý pohřeb je tak trochu pokáním. Pomalé kroky nemohou stačit myšlenkám, které se musí vracet zpátky a splétají se do vzpomínek." Kdo máte před sebou líné letní dny či zimní podvečery, kdy se nikam nechce spěchat a občasná nuda v příběhu úplně nevadí... Kdo se chcete přenést na Pálavu sedmdesátých let a v ne vždy snadném (ale o to víc neotřelém) textu objevovat křehké venkovské vztahy nejen dědy s vnukem ...a úsměv na tváři. Potkali jste správný text. "Na žlutou budovu nádraží dávali novou střechu; stála uprostřed polí nahá a stydlivá jako suchý strom. Jeník zmuchlal čepičku s kšiltem a napěchoval ji dědovi do kapsy. Polámané cigarety zabolely dědu jako vytržený zub." "To bývalo v těch chvílích, kdy zůstávala sama jenom s tím, co bylo, ta samota v ní probouzela ženu, jako teplo prachového peří probudí k životu kuře pod tvrdou skořápkou." 4/5... celý text

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)

[audiokniha] Měla jsem Anušku za maminu přes padesát let...měla naprosto identickou povahu. Anna jako přes kopírák. Naštěstí můj otec nebyl válečný invalida, a oba nemuseli řešit nikdy nekončící množství těhotenství, natož nutnost potratů (byl ovšem ze sedmi dětí....šest kluků, poslední byla Mařenka ;o) ČERVENÁ KNIHOVNA? Rozhodně ne! Ta se z knihy stává až v závěru, kdy Anna smířlivě (v duchu mnoha současných Čechů, ducha mdlého) velebí komunistické časy i přesto, že ji sebraly hospodu, zabily manžela a odcizily děti v jeslích a školkách. Přejít padesátá léta tímto mdle radostným vzpomínáním ??? Smísit vítání občánků s průvodem Božího Těla a jiné? To se paní autorce moc nepovedlo. Ale to je asi jediná vada na kráse - jinak se čte (i ušima díky stylu Simony Postlerové, co čte stroze, ale sem se to moc hodí) naprosto skvěle. Postava Anny nemá žádný vývoj? Trpí a rodí děti? Ozývá se tu z pár komentů. Člověk jako jednotlivec vlastně neprodělal příliš vývoj nebo posun. Bohužel. Či bohudík? Základní vztahy rodinné, věrnost či nevěra, láska k dětem či jejich odmítání, se v základu člověka příliš nemění. Každý začínáme skoro od nuly, záleží na výchově a rodinných kořenech, kam sahají . . . 4/5... celý text

Naděje v dějinách 2020, Tomáš Petráček

"...o mé knize Bible a moderní kritika...mi jedna vážená, učená progresivní katolička řekla, že je to dobrá kniha, ale že je z ní pořád cítit, jak moc mi na církvi záleží a jak ji mám rád." Potom zaplať Bůh za každého soudného konzervativního tradicionalistu :o) Rozhovor je kvalitní, podnětný a je cítit šíře rozhledu, akademická vzdělanost i souznění obou mužů. Zejména druhou polovinu knihy jsem přečetla na jeden zátah deštivého odpoledne :o) Zároveň, jelikož jsem asi "sympatizující křesťan-samouk" - jak pěkně vystihuje mirektrubak - hodně mě mrzí, že: "...jeho výroky nemohly být okamžitě inteligentně reflektovány ze strany konzervativní části církve - protože energie a potenciál knih jako tato se naplno zúročí pouze tehdy, pokud budou promlouvat i k názorové protistraně, pokud budou v dobrém slova smyslu provokovat ke konstruktivní diskuzi." 3/3... celý text

Archa Petrkov 2019, Josef Kroutvor

Kniha je nádherně zpracovanou poctou lidskosti i všemu uměleckému v duších Bohuslava, Suzanne, Daniela a Jiřího Reynků. Poctou arše - zámečku v Petrkově, která snad zůstane svědkem tichých životů této rodiny i místem, kde se podaří uchovat odkaz jejich hrdinství, svornosti, přátelství, poetiky i víry v Boha pro budoucnost. "Blázen jsem ve své vsi, / znají mě smutní psi, / bílí psi ospalí, / plynoucí do dáli, / žádný z nich neštěká: / těší mne z daleka, / jsou to psi oblaka, / běží a nekvílí. / Smutkem jsme opilí, / kam jedeme nevíme, / požehnej duši mé, / pastýři prastarý / s hlubokými dary / měsíce a bdění, / s trny na temeni / těžkém, rozbodaném / jako srdce. Amen." 7/7... celý text

Stará dáma vaří jed 2005, Arto Paasilinna

[audiokniha] Čistokrevný černý absurdní humor, zejména v dokonalém podání Mileny Steinmasslové a Jana Zadražila. Roztomilá záležitost, co mi skvěle zapadla do dovolenkových veder. Pestré, vtipné, nehloupé osvěžení. Knihy ze šuplíku 'humor' se mi zavděčí dost zřídka, ale toto mi výjimečně sedlo. Závěrečná "dáma v pekle" trochu rozkolísala pátou ⭐, ale v rámci celkové absurdity asi ok. Ovšem dalo mi to pochopit výhrady některých a nízké hodnocení. Kdo ví, jak bych vše vnímala v kulisách šustění papírové knihy? 5/4... celý text

Jeden život 2021, Guy de Maupassant

(četba ČRo) Řemeslně výborné, zejména schopnosti navodit náladu nemám co vytknout, zároveň neobsahuje nic přebytečného a skvěle plyne. Depresivní jednohubka, co začíná romantikou....a právě pro ten závěr nechci hodnotit. Maupassant se nestane mým oblíbencem. :( Dana Černá excelentní!... celý text

Hagibor 2014, Milena Slavická

"Vzpomínky se sypaly ze stromu života jako seschlé listí, lehce, náhodně a bez zvláštních důvodů. Jenže dnes, v předvečer pietního rozloučení, padaly hlučně, ukryté v pevných skořápkách bubnovaly o desku stolu jako ořechy, bolestně praskaly a jejich žluklá jádra se z nich vylamovala jen po kouskách." Útlá kniha v bezvadném fotoobalu, který vystihuje obsah. Jazyk a styl Mileny Slavické mě oslovil už v Jamrtálu. Dobrý nápad s dopisy dceři, zároveň krutě bolavé. Stejně jako každá vynucená emigrace. (Připomnělo mi to reálný Případ Pavlína o modelce Pořízkové) Svět fotografky Hany je uvnitř i z vnějšku košatý, londýnský život trpký. Fotky už trochu vykročení do naděje. Stejně jako závěrečné propojení generací. Všechny postavy dokonale vystižené i vzhledem k času a prostoru v němž se pohybují. Taky Počátky na Vysočině jsem poznala jako bonus. Na Hagibor to mám z domova kousek, zaniká v nové výstavbě...škoda? Hřbitov je opravený... Neotřelá záležitost. "Umím život vydržet, ale postavit se mu neumím." 5/5... celý text