Chesterton přečtené 1145

Udělej mi tichoučko! 2003, Ivan Kraus

Ohlédnutí 1994, Jiřina Zábranová

Úžasná kniha o velmi svébytné, svéhlavé a statečné ženě. A to i přesto, že mezi řádky probleskující povaha paní Jiřiny vůbec není mou krevní skupinou .. .. .. Její vzpomínky se pěkně čtou, krásně plynou, je znát, že je kantorkou se vším všudy a má i nesporný vypravěčský talent. Zprvu spíše optimistické a pozitivní vidění, životní energie mládí v nesnadné před i meziválečné době .. .. .. Už úvodní ohlédnutí do konce 19. století v rodinách rodičů mě snadno udrželo u knihy....tato rodinná vyprávění mají pro mě nejen své starosvětské kouzlo, ale i důležitost pro současnost. Ocenila jsem historické "maličkosti" jako vystoupení z církve, zřejmě jako reakce na klášterní výchovu v mládí....nedivím se a bylo mi z toho smutno. Nebo rušení celibátu pro učitelky či vynucený odchod paní Jiřiny ze školství, kvůli dvěma platům v rodině .. .. .. S třetí kapitolou přichází protektorát.... začínají probleskovat vzpomínky na malého Jendu a jeho literární začátky........... a vězení. To je část, kterou jsem se prodrala jen ztěžka, téma, které osobně absolutně nemám potřebu číst protože po čemkoli levném, ale nesvobodném se mi ani na chvíli nezasteskne .. .. ..... celý text

Sputnik, má láska 2009, Haruki Murakami

Pusto jak na rýžovišti v lijáku bývá v mé duši na konci příběhů tohoto mistra jinotajů, nenaplněné touhy, neklidu i nejistoty, voyeurských scén a hledání čehosi, co sám jakoby nedokázal uchopit. Fialka je kouzelnou a jemnou bytostí, hledající své místo na slunci. Kdyby příběh skončil jejím hledáním: "Zavřel jsem oči, nastražil uši a myslel na pokolení Sputniků brázdících nebeský prostor.......... které se náhodně setkávají, míjejí a pak zas navěky opouštějí.....bez slov, bez závazných slibů." snad bych dokázala příběh uchopit jako Šárka_D. Jenže to je právě ono. Nemáme pro druhého ztrácet sami sebe a zároveň trochu musíme. Nakonec je mi nejbližší pohled tlllk: hledání smyslu života ve společnosti bez smyslu. Společnosti zvláštně svázané pro Evropana zvláštními konvencemi. Po dočtení Murakamiho často potřebuji, aby: "Chladný noční vzduch mi omyl tělo zevnitř." nebo si alespoň dát ESPRESSO SILNÉ JAKO KDYŽ SE ZPOTÍ ČERT... celý text

Vražedná pomsta 2010, Suzanne Collins

Ano. Totalita tolik přesvědčivá, že se mi kvůli ní chtělo jinak povedené audio odložit. Počátky v aréně byly ještě ve znamení váhání. Až doprovázení první umírající a Peetova říkanka plná laskavosti, soucitu a radostné fantazie mě v přesvědčilo o tom, že příběh není prázdný ani bezduchý. Závěr povedený, doposlouchám i poslední díl. Tereza Bebarová byla jako Katniss skvělá!!... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

První schůzka s uznávanou vypravěčkou Alenou dopadla nad očekávání. Úvodní prvorepublikově maloměstská atmosféra vzbudila mou nelibost od prvních stránek, což beru jako známku kvality. Smrt, která se úvodem proplétá, na mě působila jako groteska. Chvíli jsem byla v rozpacích, co si o příběhu myslet a kam vše směřuje. Po pár kapitolách se přidal nevtíravý humor, trocha vztahového napětí a dějinných událostí a byla jsem lapena. Naprosto mě dostala detektivní zápletka. Tato část je dokonalá! Potkala jsem lidskost i lidičkovství. Snad až příliš přizpůsobivosti a málo ideálů?? Moudrost umně skrytá . . .? Vědomí, že lidské generace provází stále stejné touhy i slabosti. . . . Z maloměstské frašky se příběh zdatně přerodil v komunistickou burlesku. Přízemní a snaživí lidičkové z doby poválečné se i díky svému lechtivému podnikání stanou ubohými figurkami, na kterých také stojí zločinný komunismus. Fascinující realistický obrázek lidské malosti a ubohosti aneb kterak je cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly.... celý text

Prvok, Šampón, Tečka a Karel 2012, Patrik Hartl

Dokonale naplnila moje očekávání. Je-li toto oddechovka, pak se ptám od čeho?? Laciný, podbízivý humor lehce za hranou. Vtipné do chvíle než si uvědomíte, že muži s tímto přístupem k životu žijí nejen v knihách. Zábava jako životní priorita, které se podřizuje vše. Vztahový rozklad a znevážení křehkých lidských hodnot, umocněno primitivně pubertální vulgaritou. Navíc styl psaní na úrovni středoškolského slohu. A mnohé stereotypy. Závěr v rádoby katarzi a poučení jen umocňuje celkovou trapnost a nudu. Komerční čtení bez hlubšího smyslu a myšlenky - Amazonka to vyjádřila super! Nemusím stále pít jen nejkvalitnější vína, ale než krabicové . . . . . to raději čistou vodu. P.S. Ale film byl díky hercům celkem fajn :o)... celý text

Druhá smrt 2018, Peter Tremayne (p)

První kapitoly mě snadno vtáhly do známého prostředí Irska 7. století z dob mnohých obtíží při ukotvení a udržení nové víry. Často mívám při čtení Tremayneho příběhů podobné výtky jako komentáře pode mnou. Zápasím se jmény a polemizuji s některými názory. Tentokrát mi přišla střední pasáž až příliš rozvleklá. Jenže v závěru do sebe vše uspokojivě zapadlo (i dehet jsem našla na s.316) a já už se těším na další. Ráda pobývám v podobných historických kulisách, kde si mohu odpočinout i přemýšlet. A jako bonus potkat nenápadnou moudrost nebo jemný výraz úcty k lidskosti. * Namyšlenost je pouze znamením slabosti, neboť skutečný pán svého lidu si je svou silou natolik jist, že nemá potřebu ji ostatním neustále připomínat. * Právě jsem se chystal zavolat své pomocnice, které s ohledem na slušnost připravují do hrobu ženská těla . . . .... celý text

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

ANO vyprávění je svižné, poutavé, naplněno napětím i vztahy . . . . . ne zcela hloupé. Ale boží? Fenomén? Není to tak trochu smutný výraz dnešní doby, která se chce ubavit k smrti??? Nutno předeslat, že jediné sci-fi v mém čtenářském životě je Den Trifidů. Těžko jej při mé mizivé ochotě zaplétat se do nereálných světů, cokoli překoná. Také nejsem správná věková skupina. Hladové hry jsem potkala náhodou a naštěstí v audio podobě. Nejspíš oprávněný vzdor a velice vyhraněná osobitost Kaatnis spolu s jemnou lidskostí a jakýmsi poselstvím ve smyslu "chléb a hry" mě u příběhu poměrně snadno udrželo až do konce. Také Routa a Liška mě bavily. Na neposledním místě opravdu podařená interpretace Terezy Bebarové. Jediné co se mi až nepřekonatelně příčilo, byl motiv vzájemného zabíjení dětí, ale dokázala jsem najít a přijmout v tématu určitou symboliku a vztah ke stavu společnosti dnešních dnů i antických civilizací minulosti o kterém píše Alef. Komentáře jsem pročetla stejně pečlivě jako vždy . . . . trochu mě znepokojila představa, že by některé z mých dětí mělo potřebu větší brutality v takovémto dílku . . . . naštěstí si oba vystačili se světem Pána Prstenu ☀️ No, nevím, poslechnu další díly . . .... celý text

Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984 2018, Jan Zábrana

Kniha jako celek je obrovskou poklonou poctivému a často nesnadnému překladatelskému řemeslu. Stejně tak mravenčí práci J. Opelíka na poznámkách. Dopisy odkrývají jemné předivo přátelství, profesní spolupráce, vzájemné podpory a radosti z tvořivé práce se slovem. Probouzí úctu k vzdělanosti, osobnímu nasazení i snaze o kultivaci literatury navzdory úpadku lidskosti. Úpadku, který částečně přetrvá věky. To je smutné poselství knihy. Pravdou je, že prodírání se houštím nezbytných banalit, logické hořkosti a zejména zmaru, také není úplně snadné. Ještě, že je odměněno perlami jazykového i myšlenkového talentu obou statečných mužů. "V téhle tůni my se svými nečistopisy a úzkostmi o pár slov, s ranečkem něčeho, čemu ještě pořád podkládáme smysl, protože jsme se kdysi takového myšlení nadechli a ten strojek v nás podle toho dávného impulsu klepotá dětinsky dál, zatímco vně už fičí úplně jiný rytmus a řachají jiné válce. Já vím, že je to nakonec úděl lepší než co jiného, ale čím jsem starší . . . .tím víc se mi do toho ("útěšného") vědomí mísí hrůza, že je zničitelná i ta troška, kterou jsme se snažili poponést , že ničím není zaručena její zachovatelnost. . . . . . . . klapne tlama a krásný obláček je pryč." A. Přidal Brno 20.11.80... celý text

U Božího mlýna 2018, Josef Beránek

Průzračný člověk s pestrým životem. V rozhovoru je znát, že oba muži k sobě mají blízko. Skalákův úvod je přesně na míru. Fotografie dokonale doplňují právě to věrohodně lidské poselství. Všechny jeho rodinné i osobní bolestné peripetie se v závěru skládají do osobnosti se zralým a zdravým vztahem jak ke kněžství, tak k Bohu jako životnímu prostoru. Upřímně jsem se právě zmiňovaných trenýrek malinko obávala, ale před Ladislavovou střízlivostí a věrností se skláním. Prostým vyprávěním nastínil časté obtíže řeholních i jiných společenství po pádu totality. Přála bych všem kněžím daleko větší úctu k lidské zranitelnosti od jejich okolí . . . Celý rozhovor je úžasným svědectvím o konkrétní době. Zároveň o autentickém hledání osobního nasazení pro přiblížení pravdivosti a smyslu života. Tak jak to sám, někdy s radostí jindy s bolestí, prožívá. Asi ve mně zůstanou rezonovat jeho takzvaně věřící a takzvaně nevěřící stejně jako mnohé jemné větičky na téma jisté samozřejmosti vztahu důvěry. A určitě se budu k jednotlivým částem vracet. "Chtěl bych ukazovat Boží existenci na životě lidí. I když třeba oni sami o ní nevědí. To mě přitahuje."... celý text

Kniha líných radostí 2012, Tom Hodgkinson

Lahůdka pro chvíle dlouhé, kterých je tak málo, že si je musíme dokázat programově vyrobit i s trochou úsilí. Milá inspirující blbůstka co rozveselí i přivede k zamyšlení, podle toho co potřebujete :o)... celý text

Svítání na západě 2008, Otokar Březina (p)

Nechala jsem se zlákat do výzvy. Opravdu se jí stala. Na první přečtení jsem hořce litovala! Se slzou v oku vzpomínala na loňskou Sylvii Plath :o) Pročítala nekonečno symbolů, nálad a citů bez špetky zaujetí. 'Tys nešla' byla prvním světélkem v tunelu, možná klíčem. Nakonec jsem našla pár blízkých veršů, ale mým básníkem se tento muž zatím spíš nestane. Je naprosto geniální, jen tak málo rezonuje s mým vnímáním a dost realistickým přístupem k životu. Přesto si vážím času stráveného s ním. Povedlo se mi proniknout do jeho vnímání světa a celkem snadno našla duši celé sbírky, která mě oslovila. Snad za pár let na shledanou. . . . ?... celý text

Lidský faktor 1994, Graham Greene

Lidství ve vznešené i temné podobě, jak píše angloumene, je mottem tohoto příběhu. Na povrchu se zdá temný až nudný, ale nebyl by to Graham Greene kdyby nás nestáhl daleko hlouběji do spleti lidských myšlenek i činů. Vstoupila jsem podruhé do stejné řeky a vyplatilo se :o)... celý text

Velký Gatsby 2013, Francis Scott Fitzgerald

Americký sen vysvléknutý donaha. Výsměch červené knihovně. Postavy, se kterými bych si asi neměla moc co říct? Úchvatná výpověď o dekadentním divadle jazzového věku 20 let. Určitě přeceňovaná klasika, kterou česká mentalita nemusí snadno přijmout. Barvitý jazyk pro pozlátko prázdnoty, který může oslovit a usnadnit pochopení? Příliš nehladí po duši, spíš navozuje melancholii. Lze potkat hluboké myšlenky, které však snadno zanikají v cinkotu sklenek a šumu večírkových tlachů plných peněz. Asi záleží na povaze čtenáře a ochotě dát si práci s nahlédnutím k čemu se přikloní. P.S. Film je podobně poloprázdný, a z hlediska trpělivosti vyčerpávající, ale pro některé scény stále stojí za shlédnutí při žehlení třeba :o)... celý text

Pokrevní bratři 2016, Ingvar Ambjørnsen

Jemný humor i nesnadná realita. Mnoho přesných až hlubokých pozorování sama sebe v upřímné přímočarosti.....a tolik lidskosti a těžkostí v běžných situacích. Příběh laskavý a zároveň až syrově lidský. Citlivost, křehkost a odlišnost v primitivním kabátku chlapské touhy? Přímočaré i komplikované záhyby sociální práce? Odlišnost a jinakost, uvědomění si obojího, strach a zároveň obrovská touha zapadnout a vůbec se nelišit? Poslouchala jsem jako audioknihu a okamžitě mi došlo, že příběh znám z vydařeného divadelního představení Chvála bláznovství v podání úžasných bratrů Michala a Vladimíra Dlouhých a divadlo pro mě bylo daleko lepší :o) "Strach s sebou nese málokdy něco dobrého. Máme tady na Zemi vyměřeno pár krátkých let, pak zemřeme. Čím víc s sebou mrskáme, tím větší zažíváme bolest. Celý život mě fascinují lidé, kteří se skutečně odváží uvolnit. Kteří se nechají vést životem samým od pohádky k pohádce. A bylo mi vždy bolestně jasné, že já rozhodně nejsem jeden z nich. . . ."... celý text

Hra s ohněm 2016, Tess Gerritsen

Asi jsem taky četla lepší věci, ale mám ráda autorčin úsporný styl. Nikoli poprvé ukázala , že celkem zvládá i jiná prostředí než pitevny a okolí s Maurou a Jane. Ještě si pustím skladbu okolo které se vše točí. (viz. komentář kolacky)... celý text

Pán ohně 2015, Peter May

Prvních pár kapitol jsem byla vcelku spokojená, vtažena do filmového děje s asijskými kulisami. Přesto, že jsem prošla kurzy vztahové psychologie a sociologie na ostrovech Lewis a Entry, zbystřila jsem u limonádové čínsko americké erotiky ve sprše hotelového pokoje. . . . S postupujícím dějem jsem se už jen zmítala mezi autorovým vypravěčským mistrovstvím a znechucením ze zvláštního mísení žánrů a jakési snahy zavděčit se všem. Téma politiky a genového inženýrství na úspěchu určitě nepřidalo. Je zde několik jízlivých komentářů třeba od jizi :) a s mnohým se dá souhlasit. Taktéž dost oslavných. Nemyslím si, že kniha je odpad, ale divně namíchaný koktejl stupidity s realitou, okořeněný romantikou až manipulací s city i rozumem. Přestala jsem s ní ztrácet čas těsně před finálem protože tam už pro mě překročila veškeré meze snesitelnosti. U tohoto autora je to velká škoda, protože nesporný talent by tu byl. Jen asi pokažen komercí netuší, že méně je často více. Škoda.... celý text

Na západní frontě klid 2005, Erich Maria Remarque (p)

Nemám ráda válečné filmy ani knihy. Tuto jsem přečetla ve sladkých asi dvaceti a pamatuji si z ní pouze slůvko Calvados :o) Přesto vím, že se mi kupodivu velmi "líbila" a pana Remaqua pokládám za skvělého spisovatele! Tento způsob povinné četby zdál se mi velice vhodný.... celý text

Pes baskervillský 1978, Arthur Conan Doyle

Další dětská láska a s ním všechny další Sherlockové, které jsem potkala v knihovně pro děti a mládež. Sherlock Holmes s Watsonem byli mými hrdiny a vzory několik let na ZŠ. Taková dětská hezká vášeň:))) Tajemné, dobrodružné, děsivé, napínavé. Vše, co člověk potřebuje, aby ve zdraví přežil socialistickou povinnou školní docházku :(((... celý text

Lucy Crownová 1995, Irwin Shaw

No, krásný příběh . . . Nervy drásající z mého pohledu. Bylo mi malého syna strašně líto. Poslouchala jsem audioknihu a neměla pro nezralou matku Toniho příliš pochopení. Spíš odpor ve mně vzbuzovala. Pravda je, že nevíme co zažila v dětství ona . . . Velmi sugestivní.... celý text