Claudius přečtené 407

Kruh nenávisti 2010, Keith R. A. DeCandido

Poslední tango v Havaně 2018, František Kotleta (p)

Ostré konce 2018, Joe Abercrombie

Výsledné hodnocení knihy je průměrem hodnocení jednotlivých povídek. K některým jsem pak přidal vlastní komentář. Návrat do světa Prvního zákona neprobíhal úplně tak, jak jsem si představoval. Největší problém byl samozřejmě na mojí straně - povídky odkazují na konkrétní události a konkrétní charaktery a já, který přečetl Rudou zemi před osmi lety, jsem si je zkrátka a dobře nepamatoval. Až to jednoho dne vyjde v nějakém krásném, novém, vázaném vydání (mrk mrk pane nakladateli), znovu si to přečtu a věřím, že můj zážitek bude lepší. Teď by pro mě bylo fajn více povídek jako Podělaná práce a méně Shev a Javre.... celý text

Nohy z jílu (limitovaná sběratelská edice) 2023, Terry Pratchett

Již dříve jsem poznamenal, že Zeměplochy mají tendenci být nepřehledné a zmatené, ale že vydání ve dvojknihách tomu trochu pomáhá. Nyní jsem poprvé otevřel nejnovější (sběratelské) vydání a rád potvrzuji, že skutečně redakce udělá s knihou mnohé. Příběhy s hlídkou mají obecně, vzhledem k množství postav, k této jisté zmatenosti výraznější sklony a přes výše uvedené se jim bohužel kniha nevyhnula ani tentokrát. Závěr tak působí spíše uspěchaně a mnoho myšlenek zůstane jen naznačeno, což je škoda (zejména co se týče individuality golemů). Celou jednu hvězdičku přidávám za Elániovu kritiku Sherlocka Holmese (tj. nelze jen podle prachu z kamene na oblečení poznat kameníka - třeba jen šel kolem nebo ve volném čase sochá). Toto mě napadlo v podstatě pokaždé, když jsem se s holmesovskou metodou dedukční potkal a jsem rád, že někdo tuto výhradu hodil na papír (a to již v 1996).... celý text

Stvořitel duchů 2021, Dan Abnett

Tento retrospektivní a seznamující díl možná mohl být první - je trochu zvláštní, že úvodní díl série nás hodí do děje, a my musíme prostředí a postavy poznávat za chodu (což mně se třeba povedlo jen zčásti a za polovinou knihy), ale tady si nechává autor pěkně v klidu prostor na představení důležitých členů oddílu. Kniha bohužel trpí vadou všech "vzpomínkových" dílů - u všech příhod je z podstaty věci zřejmé, že její hlavní postava situaci zvládne a bude žít, aby mohla svůj příběh vyprávět. Ubírá to na napětí. Uvidíme, co bude dál.... celý text

Volání vlka 2020, Anthony Ryan

Názor pana Hokra na zadní straně knihy tvrdící, že se jedná o nejlepší knihu od autorova legendárního debutu, je (samozřejmě) naprosto správný. Pokud by někdo neměl co dělat se svým životem, najde na mém profilu této databáze můj vyvíjející se vztah k Anthonymu Ryanovi. Po naprosto zbožňovaném prvním díle, zařazeném do Doporučených a autora do Oblíbených následovala série zklamání, ať už se jednalo o zbývající dva díly Stínu Krkavce, tak celou trilogii Draconis Memoria. Ale ano, Píseň krve je opravdu TAK dobrá kniha, že i přesto, že mě dalších 5 (!) knih tohoto autora vlastně nebavilo, šel jsem a přečetl si šestou. A tady to je - to vykoupení, ten důvod, proč jsem to s ním nevzdal. Moc, moc doufám, že mi Černá píseň nezlomí srdce jako Pán věže.... celý text

Nové království 2022, Wilbur Smith

Byť první Řeku bohů považuji za svou oblíbenou knihu, přeci jen je to cca 10 let, co jsem to četl naposledy. Tedy nejenže jsem si nepamatoval situace, které jsou popsané v této knize z Huiho pohledu - já si nepamatoval ani Huiho jako postavu. Naštěstí to až na výjimky v podstatě vůbec nevadilo, Huiho příběh je z větší části samostatný a na hlavní sáze nezávislý. Jen ten Taita mi zas přišel... jiný než v prvním díle. Až mám chuť si ten první díl přečíst znovu, abych si připomněl, jak se ty scény odvíjely z jeho pohledu. Samotný Hui je sympatický, což o to, jen mi přišel málo uvěřitelný. Jakože ok, je to starověk, ale přesto se mi nechce věřit, že syn z nejvíc prominentní rodiny ve městě, zvyklý na postel a tři kvalitní jídla denně, dokáže v zásadě ze dne na den přejít na život psance, jíst zbytky a přespávat venku, nadto často v nedobré společnosti. A k té společnosti - i tehdy (možná i víc než dnes) by bylo patrné, že je z vyšší vrstvy, ne? Dobré zuby, vlasy, pleť, žádné znaky podvýživy, ale i mluva a chování - myslím, že minimálně Ťuhýci by poznali, že to není prostě jen zlodějíček. Přihoďte jeho neuvěřitelné štěstí v jakékoli situaci a ta jistá autentičnost minimálně prvního dílu se trochu vytrácí.... celý text

Prohnaný 2012, Kevin Hearne

S městskými fantasy tohoto typu mám spíše negativní zkušenost (nebo možná předsudek, zas tolik jsem toho nečetl). Když autor zahrne do svého světa příliš mnoho mocných bytostí (tedy typicky celé panteony všech existujících mytologií), je těžké svět ukočírovat a nějak vybalancovat. Příběh pak může sklouznout k tomu, že autor vytahuje stále mocnější a mocnější bytosti, které vrhá na hrdinu, který zas vytahuje z rukávu stále více neuvěřitelnější triky, zbraně, známosti či amulety. U této knihy jsem nicméně cítil jistý optimismus, neboť výše popsané neduhy jsem spíše neobjevil. Hodně pomáhá, že Atticus sám je "od fochu" a autor se vyhnul klišé nic netušícího hrdiny. Samotný železný druid je veskrze sympatický a jakkoli lze vytknout, že se nechová jako někdo, komu jsou dva tisíce let, tento "rozpor" sám v knize celkem uspokojivě vysvětluje. Byť na další díly vyhlížím s jistou obezřetností, dokonce se těším na zaučování nové učednice do tajů světa železného druida.... celý text

Odveta 2011, Drew Karpyshyn

K této knize jsem přistoupil asi trochu nesprávně, protože jsem se dočetl, že se má jednat o sequel ke druhé videohře, a tedy jsem s jeho přečtením čekal na to, až právě tuto hru dohraji. A následně jsem zjistil, že je to mnohem víc sequel ke druhé knize a s videohrou to nemá skoro nic společného. Současně dva a půl roku dlouhá prodleva od přečtění Vzestupu se na mé paměti podepsala a já měl nemalý problém vzpomenout si, kdo, co a jak. Chybějící rovina objevování světa (kdy Kahlee opouští "civilní" život, který byl lákavý na druhé knize) pak stála knihu půl hvězdičky. Větší akce není na škodu, ale od toho jsou přece právě ony videohry, od doplňkové novely jsem čekal trošku jiný přístup.... celý text

Stín plamene 2019, Chris Pierson

31. 12. 2023 jsem napsal první a dosud jediný komentář k druhému dílu této právem zapomenuté trilogie a slíbil jsem, že do roka bude komentář k dílu závěrečnému. Náhodou jsem svůj slib dodržel, tedy níže uvádím svou exkluzivní recenzi: Už si nepamatuji, o čem to bylo. To je tak nějak celé a vypovídá to o té knize v zásadě vše, co by o tom měl člověk vědět. Matně si vzpomínám, že jsem sem chtěl psát něco o stokrát omleté zápletce temného čaroděje, který neustále sbírá moc a je neporazitelný, aby byl nakonec poražen naprosto jednoduchým a s odpuštěním blbým způsobem. Mapka v knize je stále stejná, rozuměj zcela nepřehledná, a v tomto díle už definitivně zbytečná, neb naši hrdinové zobrazenou oblast opustili již ve druhém díle. Tuto trilogii vynechte.... celý text

Lebky 2019, Brian Staveley

Bohužel, povaha Pyrriny zkoušky a zejména oné nejnáročnější vraždy zcela zabíjí slibovaný koncept asasinského románu a nabízí, považte, milostný příběh. Až mě někdy rozčilovalo, že ostatní vraždy na seznamu dělá Pyrre spíše náhodou, jakoby mimochodem, a seznam ji spíše brzdí, než aby představoval výzvu. Co je to proboha za zkoušku? Kdyby měla někoho, koho miluje, už před začátkem zkoušky, tak jí to trvá jak dlouho, hodinu? To má každá lebka stejnou zkoušku a hlavní překážkou je se zamilovat, nebo co? Tato nelogičnost v samotném konceptu příběhu mi trochu zakalila jinak velmi hezky odsýpající román, který je mnohem lepší, než druhý a třetí díl hlavní trilogie (které jsou prostě špatné). Jestli Staveleymu ještě něco česky vyjde, budu velmi zvažovat, zda mu dám ještě šanci.... celý text

1602 2022, Neil Gaiman

Hvězdný vlk 2023, William King

Zajímavé je prostředí planety, kde lidé žijí původním, "prostým a nevesmírným" způsobem života, a z těch nejlepších si vybírá hvězdná kapitula nové rekruty. Uvedené dává smysl, pokud chcete zachovat jakousi "duši" jednotky. Škoda, že jsme se o životě na planetě nedozvěděli více - autor předestírá boj o zdroje a (tektonicky) stabilní místo k životu. Fáze výcviku asi nikoho nepřekvapí, stejně nezbytnost jakési kulminace v závěru - je zřejmé, že našeho hrdinu na závěr jen nepoplácají po rameni a neřekli mu, jak moc je dobrý, a tím to skončí - musí dojít na nějaké vysloužení si ostruh. Jen to rámování jako jakýsi Ragnarův flashback, který nám rovnou dal najevo, že náš hrdina vše překoná, aby se z něj stal bijec známý z prologu, mi trochu překáželo. Uvidíme, co bude dál, když jsme si odbyli origin story.... celý text

Masky apokalypsy 2013, Robert R. McCammon

Nějak se stalo, že jsem četl již druhou postapokalyptickou knihu v řadě v době, kdy tento žánr začal zase zajímat všechny. Aneb zatímco jsem sledoval barevný a černohumorný seriál Fallout v televizi, četl jsem temné a depresivní Masky apokalypsy. Asi aby se to vyrovnalo. Z počátku jsem nebyl z knihy zvlášť nadšený. Původní bezcílné putování bylo jen velmi vzácně oživeno vstupy "Rudookého muže". Naši hrdinové procházejí krajinou, ve které, odpusťte mi to srovnání, oproti Falloutu chybí roboti, brahminí karavany a padesátková rádia. Jakmile se naši hrdinové sešli v Mary's Rest a začali něco budovat (tj. konečně někam došli), uvažoval jsem krátce nad udělením i čtvrté hvězdičky. Bohužel samotné finále bylo nepřesvědčivé, a mé úvahy o vyšším hodnocení brzy ukončilo. Na jednu stranu strašidelné, až hororové a místy vážně nechutné, na druhou nadějeplné, silné a velmi, velmi atmosférické. Nicméně podruhé už to asi číst nebudu.... celý text

Rázová vlna 2017, František Kotleta (p)

(Před)poslední díl trilogie Spad měl vše, co jsem od něj čekal. Zachoval si charakter roadtripu apokalypsou, neb, jak si někdo stěžuje níže, se tam pořád někam cestuje. Současně poskytuje dostatečně silné, výbušné finále, jak jsme u Kotlety zvyklí. Pořád to bylo krvavé a humorné, ale tak nějak rozumněji. Tato nová poloha mistra Kotlety se mi docela zamlouvá. Protože jsem už asi 20 knih pozadu, jsem zvědavý, kam se autor svým stylem dostal dále.... celý text

Idiot 2008, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Přečteno před měsícem, hodnoceno a komentováno až teď. Kniha se vám musí trochu rozložit v hlavě. Z počátku jsem byl nadšený, neboť poklidný, spíše konverzační román mi svou povahou a tempem velmi sedl. Současně se však místy dostavuje zmatení, které s postupujícím příběhem sílí, neboť kníže se v ruské společnosti dopouští různých společenských trapností, což čtenář, neznalý dobového standardu, někdy zjistí až z reakcí knížetova okolí. Nebudu dále shrnovat stokrát shrnuté nebo hodnotit stokrát hodnocené. Chci jen poznamenat, že jsem to asi čekal horší. Kníže byl nakonec docela rozumný, nenechal s sebou úplně vláčet, naopak, na závěr si přese všechno zvolil podle sebe a znepřátelil si všechny přátele. Asi nemůžu jinak, než naplnit klišé a dát oblíbené knize dobré hodnocení.... celý text

Kalimdor 2022, Sean Copeland

Úvodem si povzdechnu, že nemáme čtvrtý díl WoW kroniky. Dále si povzdechnu, že jsem si k Vánocům 2023 moc přál třetí Putování Azerothem - Northrend, neb jej z podstaty věci znám nejméně. Kalimdor je můj oblíbenější ze dvou "hlavních" kontinentů, protože je to ten "Horďácký" a jsou na něm zajimavější lokace než jen další pohromou zničený lesík (které zabírají cca polovinu Východních království). Ruku v ruce s tím, že jsem v Kalimdoru strávil více času, mi kniha dala méně, než předchozí díl. A byť oceňuji dvoustránkovou kresbu Thunder Bluffu, ilustrace taky byly hezčí. Dejte mi čtvrtou kroniku!... celý text

Půl války 2021, Joe Abercrombie

Budu se opakovat, ale Abercrombie píše skvěle, a pan Tilcer jej výborně překládá. Hvězdičku dávám dolů jen za závěr. Nalezení střelných zbraní a na nich postavená porážka velekrále je po dvou dílech shromažďování spojenců a přípravy na střet hrozný Deus Ex Machina. Ani se kniha moc nezabývala dopady vnesení nových zbraní do středověké společnosti Moře střepů. Trochu škoda. Taky mi úplně nesedl charakterový vývoj Jarviho, který je prezentován jako mistr pletichář, aby jeho pletichy byly vyřešeny, jak je uvedeno výše. A aby byl odhalen a zkrocen na základě školácké chyby Skarou (jo, a taky se mi pletla Skara a matka Skaer, ale co už).... celý text

Poslední smrtelné pouto 2017, Brian Staveley

Konečně jsem dočetl tuto sérii a nyní ji mohl zhodnotit jako celek (byť je to komentář jen k třetí knize, pak finále série je vždy jen tak dobré, jak série sama). Budu stručný. První díl je jedna z nejlepších fantasy, které jsem kdy četl, a z obou pokračování jsem tak zklamaný, jako už dlouho ne. Nemám pocit, že by se něco vyřešilo, natož pak zajímavě. Finální konfrontace se smrskla na boj s Urghuly, kteří byly celou dobu prezentováni jako podružný problém. Hlavní, donekončna plánující záporák poražen naprosto pitomým způsobem. Kladně hodnotím jen Rassambur. Obrovská, srdce-lámající škoda.... celý text

Palác zrady 2016, Jason Matthews

Psát komentář ke knize, které dáte 3 hvězdičky, je vždycky nejobtížnější. Je jednoduché knihu vychválit nebo zcela ztrhat, ale co psát o knize, která vás ani nenadchla, ani neurazila. Příběh nebyl špatný, místy byl i docela napínavý, zejména ve chvílích, kdy se Dominika dostala do nejvyšších kruhů. Mělo to nicméně jisté rušivé elementy. Trochu jsem podezíral autora, že si tím realizuje nějaké své fantazie. Dominika se podezřele často ocitá spoře oděná, neboť ji buď roztrhají šaty, nebo se kvůli misi musí svléknout. Současně Nathanielovi padá k nohám každá krásná dívka v okolí. Tyto podivnosti působily dost podivně a příběh rušily. Závěrem zmíním totéž, co v komentáři u prvního dílu, neboť tím zřejmě trpí celá série - autor je bývalý agent a v knize je přítomna snaha o realističnost, kterou ale sráží již výše nastíněná béčkovitá dokonalost postav. Je to, jako kdybyste se snažili Jamese Bonda podat realisticky - vyjde vám z toho dokonalý agent ubitý byrokracií a nebude to bavit vůbec nikoho.... celý text