dan-sam
přečtené 318
Pozdravná salva
2020,
Patrick O'Brian
Tentokrát jsem se prokousával trochu pomaleji, přeci jen ty "vyjednávací" díly mi tolik nej(e)dou, avšak atmosféra daleké Jávy a především Maturinovo nadšení nad tamní florou a faunou mě nadchlo víc než obvykle. Rozhodně nevynechat, je to důležité pro návaznost k Muškátu útěchy.... celý text
Vládcové nebes
2013,
Donald L. Miller
Poměrně podrobný popis působení 8. letecké armády USAAF na evropském bojišti. Jasným pozitivem je částečné vyprávění pomocí osobních příběhů konkrétních účastníků a uvádění v souvislostech. U amerických autorů je pak nepřekvapivé že občas některé pasáže podává v příznivějším světle, ale pan Miller občas i "řízne do vlastního". Rozhodně pěkný kousek, který čas nezabije, ale zpříjemní.... celý text
...a dole čeká kat
1967,
Vilém Bufka
Je zvláštní, jak málo se píše o posádkách jediné "naší" bombardovací perutě (pravda, Operace Stonewall od pana Šulce to trochu dohání, ale stejně). Tohle je příjemná výjimka a opravdu jsem si to užil (jak jen to o knihách, kde se směje zubatá s kosou lze říci). Z knížek z "prvního uvolnění" v šedesátých letech mám vždycky takový syrový dojem, jako kdyby se s tím pánové , tehdy již středního věku, moc nemazali a prostě to napsali. A ono to funguje. Žádné pentličky, žádné románky, jen pocit jak to doopravdy bylo. A člověku před očima letí i to, co je pak čekalo doma. Víc prozrazovat nebudu, snad jen to, že už samotný název knihy spolehlivě zamrazí, když o něm člověk přemýšlí. PS: Po necelém roce se mi dostala do ruky i papírová verze z pozůstalosti příbuzného mojí manželky, kdysi člena KSČ. Jak hořkosladké někdy dokáží být lidské osudy a jak nečernobílý svět, ve kterém žijeme.... celý text
Nadvláda
2014,
Christopher John Sansom
Knihu jsem sháněl delší čas, přeci jen je to už nějaký pátek od doby, kdy byla vydaná, a není to žádný bestseller aby byla neustále reprintovaná. Velmi rychle jsem se ponořil do alternativní Británie a cítil onen dobře známý pocit z tamní společnosti. Bylo zajímavé sledovat, jak se "britství" setkává s nacismem, ale ještě mnohem děsivější byly jednotlivé detaily [ať už role známých "rozumných" postav (Rommel) nebo těch nerozumných (Heydrich)]. Člověk i v tom natahovaném příběhu cítil, jak je zatraceně rád, že to dopadlo úplně jinak a že některým zkouškám jsme nemuseli být podrobeni. A, samozřejmě, hvězdička navíc za nečernobílé postavy a jejich motivace.... celý text
Spojenci českých zemí
2020,
Jan Kotouč
Je vidět, že série urazila od prvního dílu značnou část cesty a čtivost se zvyšuje. Pravda, studený Island z druhého dílu je mi geograficky milejší, avšak i na rozhraní obou Amerik lze nalézt zajímavé příběhy a možnosti pro realizaci drobných žertů (ano, mluvím o tobě, Václave II.). Na FB již proběhl náznak návratu k látce, rovněž obsah knih napovídá, že se ještě dalších knih dočkáme. Otázkou tedy zůstává zda další díl bude "velký" nebo komornější jako "V tajné službě". Na každý pád budu vyhlížet datum vydání.... celý text
Zimní voják
2019,
Daniel Mason
Už je tomu nějaký ten pátek, co jsem naposledy navštívil ukrajinské Karpaty, ale neodolal jsem a do knihy se pustil. Četlo se mi příjemně hned od počátku, občas jsem začínal tušit, co bude následovat, ale stačilo se jen trochu zasnít a cítil jsem voňavé karpatské jehličí i pichlavou zimu. Nakonec jsem podlehl zcela a zapomněl přemýšlet, jen se nechal unášet příběhem, který spěl ke svému konci tak neodvratně, jako horské léto když poprvé zafouká vítr nesoucí suché listoví. A ano, trochu to čtení bolelo, asi jsem si postavy pustil trochu moc blízko, možná proto, že některé z těch pocitů mi nejsou úplně cizí. Ale ano, i to k tomu patří. A milý pane Masone: Díky za naději.... celý text
"To" první mě nepřekvapilo, "to" druhé jsem čekal a "to" třetí mě rozsekalo a přinutilo zírat s otevřenými ústy. Opět jsem se nechal povodit za ručičku a myslel si, co všechno tuším, abych na konci zjistil, že Harry je bestiální potvora, která je vždy o krok přede mnou. Poučení: 1) Nevraždit v Oslu. 2) Ani v Norsku. 3) Nevraždit.... celý text
Rub medaile
2018,
Patrick O'Brian
Z Kapitána fregaty (díl II.) si pamatuji, že mimomořské příhody mě zdaleka nebavily tolik jako ostatní díly. Snad i proto jsem z Rubu medaile měl obavy. Nakonec jsem ji ale přečetl velmi rychle a bylo zajímavé nasát atmosféru tehdejšího Londýna. Zdaleka to nebyla taková nuda a jsem rád, že autor dokáže být ke svým postavám i krutý, protože jen pak může dojít k závěru jako v tomto díle, který je jednoduše nečekaný.... celý text
