dan-sam
přečtené 318
Přístav zrady
2016,
Patrick O'Brian
Tento díl jsem po několika minulých vnímal spíš jako "rozmotávací" z evropských a středozemních dobrodružství ústřední dvojice osa tatních členů posádky. Ne, že by děj byl špatný nebo se snad hůře četl, ale chyběla tomu taková drobná jiskra, kterou O'Brian umí dodat. Na chvilku jsem zadoufal v samotném závěru knihy, ale vlastně se opět nic nestalo. Celou dobu jako by za knihou vykřikoval následující díl, který bude asi většina čtenářů znát z filmového zpracování. Ale nechme se překvapit, třeba úvod další knihy zpětně dozarámuje u Přístav zrady. A stejně...ani jedna z knih nejde vynechat, tak co... :-)... celý text
Nad českými zeměmi slunce nezapadá
2016,
Jan Kotouč
Náhodně jsem bloumal knihkupectvím, když tu na mne doslova vynadala obálka - opravdu, něčeho takového si příznivec českého letectví nemůže nevšimnout. I nechal jsem se zlákat a vrhnul se do čtení. Kniha splnila má očekávání asi tak napůl - předkládána alternativa je zajímavá, představa silného českého státu svůdná, ale trochu mě tam rušily dvě věci: jizvy po Velké katastrofě (snad se autor nebude hněvat, když jej srovnám s Karlem Čapkem, jehož mloci změnili chod dějin méně násilně) a Česko(-)slovenské království. Omlouvám se, ale asi už mám příliš zažité republikánské uspořádání zemí koruny české (abych tak volně navázal). Vlastně mi celkově přišlo, že ohromný potenciál zůstal nevyužit. Ano, při souhrnu českých lodí s jejich názvy člověk nemohl přestat a chtěl vždy alespoň ještě jedno další jméno, ale kupodivu nejzajímavější mi přišla zmínka o konzumaci chleba s paštikou na...ale to je vlastně jedno. Takových bytostně českých momentů tam ale bylo jen pár, až jsem si někdy říkal, že by stačilo Lukáše vyměnit za George nebo Jana za Johna, místo Čáslavi dosadit třeba Bigin Hill a vyšlo by to nastejno. Nicméně odvaha pustit se v českých zemích dočítal odvážné fantasy, ta se rozhodně cení. Knihu tak čeká čestné místo vedle Žab v mlíku, kdyby pro nic jiného, tak pro nádhernou obálku.... celý text
Metro 2035
2016,
Dmitry Glukhovsky
Poslední díl přečten a pocity, které si nesu jsou vlastně trochu smíšené. Na jednu stranu důstojný závěr se smysluplným koncem (byť ten krátký doslov jsem možná ani nepotřeboval) a dobře promyšlená zápletka, na druhou pak místy protivný Arťom a styl psaní, který je občas trochu zmatečný a člověku vlastně ani nevadí, že mu něco uteče. Co za to stojí je ovšem to, jak po přečtení třetího dílu do sebe zapadnou předchozí knihy a jak se na ně člověk může podívat novýma očima. Fascinace podzemním světem metra pak dostane úplně nový nádech a "povrchové" statě si zároveň zachovávají mírně agorafobický nádech - ten pocit, že se kniha najednou odehrává v prostoru, který není ohraničen ostěním metra, mu dodává výraznou atraktivitu. Za mne tedy příjemné čtení, byť do ideově trochu příbuzného Sila jsem se nedávno začetl hlouběji.... celý text
Paměti starého práškaře: Aeroklub a Slov-air 1975-1999
2015,
Jan Juračka
Knihu jsem četl po kapitolách na jednom známém fandovském webu a i když jsem promeškal začátek, dočetl jsem pak do vydávací periody téměř jedním dechem. Autor má velké nadání vyprávět i o složitých technických problémech velmi hravě a především ilustrovat vlastními zážitky ve kterých se nebojí ani pustit sám do sebe. Inu, z práškovací výšky přeci jen získal velký nadhled a jeho dílo tak velmi příjemně plyne i pro člověka, který je leteckým analfabetem. Je vlastně překvapivé, jak laskavá může být profese práškovacího pilota a kolik nevšedních zážitků denně přináší.... celý text
Paměti starého práškaře 2
2016,
Jan Juračka
Každý, kdo se někdy zamyslel nad oním dobrodružným životem kapitánů a prvních důstojníků světových aerolinií by neměl tuto knihu přehlédnout. Velmi lidsky a velmi srozumitelně popisuje řadu zážitků, které mohly "obyčejného pilota" potkat u ČSA v dobách nedávno minulých. A i když jde leckdy do tuhého (kolem redukce letového parku a personálu), vždy se lze spolehnout na autorův cit pro odlehčení nějakou vypečenou historkou, nejlépe jen málo vážnou. Obrovským kladem je, že autor si v hranicích dobrých mravů nebere servítky s nikým a to ani se sebou samým - prostě nadhled z letové hladiny 360 na všechno vážné i nevážné. Jednotlivé kapitoly jsem četl na jistém fandovském webu a čekat mezi nimi vždy dva týdny na zveřejnění, to byla skutečná tortura - tak mě tenhle zajímavý svět pohltil.... celý text
Turnus
2015,
Hugh Howey
Turnus je pro mne jedním z mála prequelů, které nezklamaly. Je trochu odlišný od původního Sila, přeci jen se zde pracuje již s jiným zadáním a čtenář už také ví víc než Jules v předchozí knize. Přesto postrádám opravdu sympatickou postavu. Kongrasman je zpočátku spíše takový truhlík, který je zmítaný okolnostmi a později jedná zkratkovitě. Nic proti, ale tak, jako třeba i jen Marnese nebo starostku, si jsem si tu neoblíbil nikoho, což je škoda. Navíc byla jedna z linií poměrně náhle ukončena bez vysvětlení. Těch vysvětlení obecně chybí víc, ale kniha čtenáře i tak pohltí, protože chce, ne, potřebuje vědět, co se stalo, zajímá ho to a nemůže přestat číst. Nemohu se dočkat třetího dílu, zatím nám to pan Howey rozehrál brilantně.... celý text
Polnočné slnko
2015,
Jo Nesbø
Říkal jsem si, že bude docela obtížné navázat na první díl tak, aby celek dával smysl, ale nakonec se to docela podařilo. Krajina daleko na severu Norska je vylíčená velmi věrně, především pocity člověka z jihu, který ji navštíví. Oproti prvnímu dílu jsem sice postrádal ten ohromny "wow efekt," kdy autor přijde s nějakým geniálním zvratem či vysvětlením něčeho zdánlivě nesmyslného. Kladně hodnotím i propracovanost motivů jednotlivých osobností knihy.... celý text
Mořský oheň
2015,
Douglas Reeman
Knihu bych rozdělil na dvě výrazná dějství. To první, atlantické, je přesně takové, jak má být. Z moře je skrz strany cítit chlad, ohrožení nepřítelem je hmatatelné, uvěřitelné, tísnivé. Dějství druhé, indické, naopak působí, že je přidáno tak nějak navíc. Je příliš krátké, aby dokázalo vtáhnout, působí dojmem kulisy pro rozuzlené. Krátké intermezzo neurazí ani nenadchne, jen je možná příliš přímočaré. Přesto je však kniha příjemná a čtenář se ponoří do vln moře, do ocelové kocábky i života námořníků. Je to oddechovka, ale i tak příjemná, a končí tak, jak by měla.... celý text
