DariV. přečtené 89
Pastevcovy zápisky
2024,
František Groessl
Veselá jednohubka z ne vždy veselého života chovatele zvířat. Vtipné, poučné, krásnými fotkami prošpikované čtení na podzimní večer. Děkuju a těším se na pokračování.... celý text
Uvidíme se v srpnu
2024,
Gabriel García Márquez
Zajímavá jednohubka na volné odpoledne. Protože mám od Márqueze doma všechno, co vyšlo, nemohla jsem minout ani tenhle kousek. Byť je to jeden z mých srdcových autorů, mám ho spojeného spíš s trochu složitějším čtením pro někoho, kdo v Latinské Americe nikdy nebyl. Čtení Márquezových knih byl ale vždycky skvělý ponor do končin, kam moje noha nikdy nevstoupila. Jeho bravurní smysl pro detail a mistrný dar vyprávění způsobil, že jsem Latinskou Ameriku neviděla, ale cítila. Kniha Uvidíme se v srpnu byla v tomto ohledu trochu jiná, přesto (nebo právě proto?) ve mně zanechala stopu a s poslední stránkou na mě dolehla určitá melancholie a smutek z toho, že tohle je prostě konec. Konec příběhů, konec lásky a jiných běsů, konec časů cholery, konec Márqueze. A snad i začátek roků samoty, protože Gabo bude chybět. Tenhle poslední kousek možná neocení každý, myslím, že si svoje čtenáře musí najít ve správný čas. Mě si našel právě v době bilancování, potřeby nových směrů, určité frustrace a nespokojenosti navzdory všemu pohodlí a blahobytu, co mám, ve věku, kdy se kapitola jisté bezstarostnosti definitivně dopisuje a je čas začít psát tu další. Jak s ní naložit? Jak se najít? Jsem vůbec ztracená? Jsou kroky, co dělám, ty správné? S těmi, co to mají podobně, se nejspíš uvidíme v srpnu...... celý text
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
Nechci zpochybňovat Kunderův tvůrčí dar, ale se mnou se to nepotkalo. Ano, tam se člověk zamyslel, tu pocítil emoci, ale první polovině jsem si přišla jako kočka pozorující roztočený buben pračky - kouká a pořádně neví na co. Druhá polovina ke mně byla milosrdnější, ale i tak jsem vydržela déle přemýšlet nad tím, jak sáhodlouze se dá popsat defekace, než nad tím, o čem že to vlastně celé bylo.... celý text
Dotknout se duše
2022,
Marek Holeček
Cesta k téhle knize byla trochu delší, ale vyplatila se. Maara je tak trochu démon, co moc nehledí vpravo ani vlevo, ale je vidět, že lidi, co mu stojí po boku a ne v cestě miluje stejně hlubokou láskou jako je ta k horám. Chvíli jsem na Maaru nahlížela jako na lehce dětinského excentrika, ale osobní setkání můj názor obrátilo o 180°. Za osobní setkání jsme vděčná a stejně tak za knihu. Ty myšlenky, názory, nadhled... Díky, Maaro. Za všechno.... celý text