Dryáda Dryáda přečtené 291

Kruh

Kruh 2004, Kodži Suzuki
4 z 5

Velmi čtivá a napínavá, ale ne příliš hororová kniha, která je mnohem propracovanější a zajímavější než film.


Jantarové kukátko

Jantarové kukátko 2007, Philip Pullman
2 z 5

S velkým očekáváním jsem se pustila do posledního dílu trilogie, abych z něj vyšla roztrpčena s velmi smíšenými pocity. Byla to skutečně kniha od stejného autora? Ale nejprve pozitiva... za nejlepší část knihy považuji příběh Mary a jejího objevu, zajímavá byla také myšlenka "Světa mrtvých" i různorodost postav. Napínavé momenty jsou skutečně napínavé a kniha se snaží popohánět kupředu. Tím to ale končí. Bohužel zápory v mnohém převažují. Celý děj knihy by se dal shrnout několika větami. Zbytek byla vycpávka spousty cestování, bloudění a hledání. Zajímavé pasáže a zvraty knihy byly záhy ubity vleklostí. Konec již naprosto ignoroval děj v pozadí a soustředil se výhradně na hlavní dvě postavy. Poté jsem již měla pocit, že sleduji jakousi knižní telenovelu. Kniha rozhodně stojí za přečtení, nejen kvůli zakončení trilogie ale i pro zajímavé i když poněkud idealistické myšlenky. Více se ovšem rozepisovat nemohu, abych někomu nevyzradila děj.... celý text


Jedinečný nůž

Jedinečný nůž 2007, Philip Pullman
4 z 5

Je jen málo knih, které mne opravdu dokáží pohltit a Subtle knife rozhodně patřila mezi ně. Bohužel některé podstatné vyhrocené situace se ukázaly jako silně předvídatelné a v některých místech mi to přišlo až úsměvné. Přesto jsem dala 4 hvězdy a to hlavně za konec, který mě "přikoval do židle".... celý text


Kouzlo šerosvitu: Úvahy o japonské kultuře

Kouzlo šerosvitu: Úvahy o japonské kultuře 2008, Antonín Líman
4 z 5

Vcelku zajímavá sbírka esejů, která "naťukává" různá témata o japonské kultuře, především literatuře a filmu. S některými názory pana autora naprosto souhlasím, některé mi přišly poněkud přehnané. Zaujaly mě eseje na téma kultury a filmu, eseje na téma literatury již byly méně stravitelné pro běžné smrtelníky (tedy čtenáře). Jako pozitivum bych určitě vyzdvihla spoustu zajímavých informací o japonských autorech a japonské mentalitě. Pobavila mě i "recenze" na film Geiša. Jedna poznámka na okraj: Není mi jasné proč pan autor zvolil pro srovnání s americkými Disney pohádkami zrovna Markétu Lazarovou, odkdy srovnáváme pohádky s historickými filmy (romány)? Nebo šlo především o snahu studenty šokovat?... celý text


Vyprávění za měsíce a deště

Vyprávění za měsíce a deště 1971, Akinari Ueda
4 z 5

Výborné povídky s pár slabšími místy.


Kniha větru

Kniha větru 2010, Džiró Taniguči
2 z 5

Přišlo mi to takové nemastné, neslané, jak kresbou, tak dějem. Spousta jmen osob a míst, většina děje se skládá z poněkud jednostranných soubojů a zkratkovitého vysvětlení historického pozadí. Přesto se to dalo dočíst, děj nebyl nudný a souboje byly vykresleny dobře a přehledně.... celý text


Očekávání

Očekávání 2007, Šiniči Hoši
3 z 5

Jednoduché a lehce čitelné povídky s nádechem napětí a mystiky. Bohužel je v nich patrný téměř stejný vzorec, který v půlce knihy začíná nudit.


Bílá lvice

Bílá lvice 2014, Henning Mankell
2 z 5

Děj knihy začal zajímavě a napínavě, ale ve chvíli, kdy se přesunul ze Švédska nastoupila nekonečná vlna nudy. Čím dále se příběh posouval, tím více se nesmyslně protahoval a stával ještě více nudným. V každém rozhodujícím momentu se vše jen pokazilo a přitížilo, jen aby se děj opět natáhl na několik dalších kapitol. Připomínalo mi to situace s nesmrtelnými záporáky v béčkových filmech, kteří ani po několika kulkách v těle nemají v úmyslu umřít.... celý text