duch72 přečtené 49

Půlnoční knihovna 2022, Matt Haig

Přestože netrpím depresemi, tak jsem našel v knížce několik zajímavých inspirací. Například to, že výčitky jsou více než čímkoliv jiným jenom zbytečným břemenem. Zajímavé bylo také poznání toho, že životy po jiných trajektoriích, v důsledku jiných životních rozhodnutí, budou nejspíše kulhat daleko za očekáváním, se kterým člověk ono rozhodnutí učinil. Příběh (nebo vlastně příběhy) Nory se četl/y velmi dobře. Líbilo se mi, že ačkoliv možnost, že se Nora a Ash dají dohromady i v Nořině původním životě, doslova visí ve vzduchu od chvíle, kdy se Nora do svého původního života vrátí, tak to autor jenom decentně naznačí a nechává tak kus příběhu i na čtenářově fantazii.... celý text

Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění 2021, Matthew Walker

Popravdě řečeno, vzhledem k tomu, že můj spánek není úplně nejlepší, a že jsem tušil, že autor bude v knize probírat zdravotní rizika spánkové deprivace, tak jsem musel k jejímu přečtení sbírat odvahu! Ale myslím si, že je lepší vědět, než nevědět, a rozhodně přečtení nelituji! V knížce jsem našel mnohem víc, než jenom strašení následky z nedostatku spánku. Především autor předkládá dlouhý výčet předností vydatného spánku, o nichž jsem neměl ani tušení - například empiricky potvrzený fakt, že dobře vyspaní lidé se chovají čestněji, než nevyspalí. Sice jsem měl ze čtení knihy pocit, že snad všechny problémy světa, včetně války na Ukrajině, by měly řešení, kdyby měli všichni lidé dostatek spánku. Jenže autorovy argumenty a především vědecké výsledky, kterými je dokládá, jsou natolik přesvědčivé, že si doopravdy myslím, že můžeme všichni udělat náš svět lepším prostě jenom tím, když uděláme lepším náš spánek.... celý text

Královská hra 1948, Stefan Zweig

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Jako fanoušek fantasy od Tolkiena po Gaimana jsem nemohl nechat českou tvorbu bez povšimnutí - a první seznámení se světem sklenitu mě rozhodně nezklamalo! Přestože kniha není nabitá akčními scénami, s výjimkou noční tragédie v otortenské jeskyni, která je popsána skutečně dechberoucím způsobem, tak se kniha čte velmi dobře. Ilan si rychle získala moje sympatie a napětí je téměř všudypřítomné díky tomu, že hrdinka musí neustále skrývat svoji identitu. Zajímavě působí také neustále střídání mužského a ženského rodu, které z toho vyplývá a se kterým autorka mistrně pracuje. Přestože je kniha pojatá jako popis budoucnosti našeho světa, nedošlo mi, že zánik Ďatlovovy výpravy je skutečná událost, a přišel jsem na to až dodatečně čirou náhodou. Další osudy Ilan si určitě nenechám ujít!... celý text

Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) 2014, Haruki Murakami

Nepopírám, že tahle knížka obsahuje několik zajímavých myšlenek a momentů. Jako třeba prostitutku vědomí nebo Tóruovo hloubání na dně studny. Přesto jsem nějak nedokázal Tóruovi fandit, s výjimkou toho, že jsem mu přál úspěch v jeho boji s odpudivým Noboru Watajou.... celý text

Na jih od hranic, na západ od slunce 2004, Haruki Murakami

Tahle Murakami knížka mě příliš neoslovila. Nevím přesně, proč - ale snad se tu nacházelo příliš málo tajemna, které prostupuje celým 1Q84 nebo Koncem světa. Ani mi Hadžime nebyl tak sympatický, jako třeba Tóru z Norského dřeva. A nebo jsem toho už četl od Murakamiho moc a nadšení z autora muselo někdy opadnout…... celý text

Feynmanova duha 2007, Leonard Mlodinow

Poutavý vhled do života jednoho z největších géniů minulého století očima jeho kolegy z Caltechu. Feynman mi byl velmi sympatický, třeba svojí empatií pro Mlodinova v jeho situaci s chybnou diagnózou, třebaže sám na tom byl daleko hůř, a nebo tím, jak si nebral servítky vůči nabubřelému fyzikovi.... celý text

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Kafka na pobřeží v sobě skrývá tolik různých žánrů, že skoro nevím, kde začít. Je to ale rozhodně aspekt, který se mi hodně líbil. Povídání s kočičkami připomíná bajku, která se ale zvrhne v šílený horor, popis procesu “výroby flétny z kočicích duší” je asi to nejotřesnější, co jsem kdy vůbec četl. Skvělá je taky linka pana Nakaty a Hošiny, tahle část příběhu je zase žánrově road trip se vším všudy a právě Hošino mi byl ze všech postav v knize nejsympatičtější svou přímočarostí a upřímností. Skoro by se dalo říct i jednoduchostí, i když vedle pana Nakaty je to dost relativní :-). V Kafkově linii jde hlavně o to, zdali se hrdina ztratí v tom bludišti, co má sám v sobě, a samozřejmě o jeho vztah k matce. Jsou tu i docela explicitní erotické scény, které ale nejsou samoúčelné a naprosto přirozeně zapadají do děje. Murakami prostě popisuje svět svých postav kompletně včetně jejich sexuality. V tomto románu plného magického surrealismu se mi paradoxně nejhůř věřilo tomu, jak morální vyspělý Kafka je a jaký ma kulturní rozhled na to, že je mu teprve patnáct.... celý text

Posel 2012, Markus Zusak

Milá velmi lidská kniha, i když zároveň trošku naivní - počínání hlavního hrdiny by se ve skutečném životě dalo hodnotit spíše jako příliš dotěrné - což je zřejmě dáno tím, že je kniha určená pro mládež. Ale četla se mi dobře i v mých 47 letech ;-)... celý text

Růže pro Algernon 2000, Daniel Keyes

Geniální styl vyprávění v podání hlavního hrdiny nám umožňuje sledovat vývoj jeho inteligence optikou jeho mozku. Je těžké neklást si otázku, zdali inteligence není spíš překážkou na cestě ke štěstí, i když sám autor nebo jeho hrdina si otázku takhle nikdy neklade. Kniha je zároveň velkým překladatelským oříškem, a já se po několika prvních deníkových zápisech rozhodl si ji přečíst v originále, protože některé oříšky prostě nejdou rozlousknout (např. "žvýkačková" záměna spearmint a experiment).... celý text

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman

Jako fanoušek Neila Gaimana jsem si samozřejmě nemohl nechat Americké bohy ujít. A vyplatilo se! Je to zatím nejrozsáhlejší autorovo dílo, které jsem od něj četl (přiznám se, že nevím, jestli napsal něco většího). Tempo vyprávění není sice strhující, ale mě zcela vyhovovalo (a to se mi do rukou dostala rozšířená edice k 10. výročí). Velice dobré je, že autor nechává čtenáře domyslet si věci, které budou odkryty později, jako například Středovu identitu nebo to, co se skrývá v kufru. Epizoda s “holkou Sam” je malý klenot sama o sobě. A ze všeho nejvíc se mi líbilo rozuzlení příběhu s Laurou, zcela nečekané a přitom zvláštním způsobem krásné.... celý text

Čau uprchlíci! 2018, Tuvia Tenenbom

Konec světa & Hard-boiled Wonderland 2008, Haruki Murakami

Můj třetí Murakami a rozhodně nejvíce podivuhodný. Po Norském dřevu, kde fantastický motiv jen probleskne (myslím scénu s nahou Naoko během Tóruovy návštěvy v sanatoriu) a hlavně po hodně fantastickém 1Q84 (s kuklami ze vzduchu) jsem nečekal, že Konec světa bude ještě podivnější, nicméně to tak je. Nejenže jsou oba paralelní světy mírně řečeno hodně zvláštní (stačí jen zmínit pokoutníky a jednorožce). Úplně nejvíc mě ale dostaly motivy oddělení stínu a zřeknutí se vlastní duše. Fakt by mě zajímalo, kam na to Murakami chodí. Ani v téhle knize nechybí Murakamiho trojice jídlo-hudba-sex (a pak, že někdo má rád holky, někdo zase vdolky - Murakami má očividně rád oboje ;-). Je to ale zatím nejhlubší kniha od tohodle autora a rozhodně i jedna z nejhlubších vůbec z toho, co jsem četl. Za mně tak 4,5 bodu, ale právě pro tu hloubku se přikláním k plnému počtu bodů. Jediné, co se mi nelíbilo, byla zmínka o izraelském komandu likvidujícím vesnici na Středním východě, protože hlavní hrdina mi nepřišel jako idiot, který věří takovým báchorkám.... celý text

Paní jezera 2003, Andrzej Sapkowski

Věž vlaštovky 2003, Andrzej Sapkowski

Jedním slovem: super! V tomto díle Sapkowski radikálně mění styl vyprávění a příběh servíruje po drobných střípcích, které jsou navzájem od sebe časově i místně různě vzdálené, ale na konci do sebe krásně zapadnou jako dokonalá mozaika. Je to celé zase trošku víc o zaklínačce, než o zaklínači, a je zde více filozofických debat mezi postavami, z nichž si dovolím dvě zmínit. Za prvé, zaujala mě Geraltova teze, že smrt je vždycky stejná. Teď musím dát pozor, abych nespoiloval, takže opatrně řečeno: když uvážím smrt, kterou popisuje Ciri poustevníkovi na začátku svého vyprávění, tak s Geraltovou tezí nesouhlasím. Myslím, že když už zemřít, tak tedy rozhodně alespoň tak nějak podobně, jako v Cirině vyprávění :-) A za druhé mne velmi pobavilo elfovo filozofování na téma "největší nevýhoda dlouhověkosti". To prostě nemá chybu. I přes zcela nový styl vyprávění jsou tu zase všechny obvyklé Sapkowskiho ingredience: syrově drsné popisy bojů, něco erotiky, spousta napětí. Podtrženo sečteno: 5 hvězd a za mě dosud nejlepší kniha celé ságy!... celý text

Křest ohněm 2011, Andrzej Sapkowski

V tomhle díle ságy o Zaklínači mě z postav nejvíc nadchla Milwa, která se tu objevuje poprvé a hned se zařadí do dlouhé řady žen, které mají slabost pro Geralta. Nicméně sympatická je mi především její přímočarost a odvaha. Její klíčový dialog s Geraltem cestou k Jaruze považuji za dosud nejhlubší moment celé ságy.... celý text

Čas opovržení 2011, Andrzej Sapkowski

Sága o zaklínači se mi ohromně líbí tím, že její hrdinové jsou z masa a krve, nedokonalí a proto tak uvěřitelní a veskrze sympatičtí. Tedy snad s výjimkou Yennefer, kterou opravdu nemusím, i když tuším, že svojí povýšeností maskuje vnitřní zranitelnost a bolest. Naopak mne uchvátil příběh Ciri, která se poprvé musí spoléhat jenom na sebe a na svůj meč, a v nečekaném společenství s Potkany vstupuje do světa dospělých jak v boji, tak v lásce.... celý text

Povídky jazzového věku 2011, Francis Scott Fitzgerald

Krev elfů 2011, Andrzej Sapkowski

Meč osudu 2000, Andrzej Sapkowski

Tyhle povídky jsou protkány suchým humorem i lehce erotickými narážkami, a uprostřed toho všeho mne nadchl krátký, ale nádherně poetický Geraltův románek s Essi Daven.... celý text