dvojkadvacet
přečtené 357
Vybledlá krajina s kopci
2019,
Kazuo Ishiguro
Ačkoliv text působí velmi civilně, cítíme po celou dobu jakési tajemno, které nutí číst dál. Občas jsem měl nutkání číst tak silné, že jsem se musel výchovně plácnout přes oči, abych nepřeskakoval věty. V knize se celou dobu k něčemu schyluje, nakonec je ale největší bohatství knihy to, co zůstane nevyřčené, a co působí mezi oběma časovými linkami jako sůl a pepř na kontrast.... celý text
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
2010,
Olga Tokarczuk
Přes veškerou úctu a respekt k životu nechápu, že s paní Pivoňkovou někdo sympatizuje. To, že se rozhodneme žít o samotě, že přemýšlíme jinak, než většina, nám nedává právo terorizovat společnost, ať už je jakákoliv. Od toho máme instituce (jasně že jsou v příběhu líčeny jako nefunkční). Nemůžu se zbavit dojmu, že události, o nichž Tokarczuk vypráví, se nachází už za hranicí toho, co lze tolerovat, ale perspektiva vyprávění je staví ještě před hranici. Takže čtenář odpustí. Mě se to ale úplně nedaří, třebaže zloduši dostanou, co si zaslouží.... celý text
Prašina
2018,
Vojtěch Matocha
Zábavná archaicko-současná atmosféra i příběh. Skvělé ilustrace. Zdařilé dobrodrůžo.
Města
2019,
Michal Ajvaz
Ajvaz se ale nikdy netajil obdivem k tzv. brakovým žánrům. Je to, myslím, znát už v jeho prvních knihách. Ostatně, sedmsetpadesátistránková bichle pozvolného vyprávění o těžko představitelné součástce, plného zdánlivě nesouvisejících epizod a úvah, není zrovna ideální prototyp veleúspěšného bestselleru. Souhlasím, že to není jeho nejlepší kniha, ale spíš proto, že to není - narozdíl od jeho předchozích knih - tak intenzivně fascinující smršť. Má zas jiné, o něco tišší kvality.... celý text
Život a dílo skladatele Foltýna
1940,
Karel Čapek
Mám Čapka raději s každou další knihou. Přestože je román nedokončený, je znát, o co tam vlastně jde. Foltýn je nešťastný blb, dneska by se řeklo trapák, pozer nebo toy. Okolí se s jeho excentrismem potýká různými způsoby. Nad vším se vznáší jakýsi hořký úsměv, který tam občas zůstává jen proto, že ztuhl na rtech.... celý text
Stroncium
2006,
Jiří Kulhánek
Navzdory některým komentům, Stroncium je přesně to, co bych od Kulhánka čekal. Nepřetržitá krvelačná akce, sarkastický kecy postav, mindfuck... Jsem spokojený čtenář.... celý text
Sedm bláznů
2015,
Roberto Arlt
Každý z charakterů je to nejubožejší hovado nebo sráč. Navíc je celá jejich zhůvěřilost velmi poctivě napsaná. A přestože příběh asi ve třetině ztratí drajv, pořád je to solidní nářez.... celý text
Na počátku bylo moře
2019,
Tomás González
Milá jednohubka. Ale textu by slušelo, kdyby byl delší a vztahy mezi J. a obyvateli ostrova byly popsány obšírněji. Nebo kratší, jako povídka. V tomhle formátu si nejsem jistý, jestli toho bylo moc, nebo málo.... celý text
Tři stigmata Palmera Eldritche
2011,
Philip K. Dick
Text knihy je jako Chew-Z. Člověk vlastně neví odkud se hrabe kam, v jaké vrstvě cibule se právě nachází, nebo je-li kolem vlastně ještě cibule. Charaktery jsou bezvadné. Zejména Eldritch, ze kterého opravdu jde jakási kosmická hrůza. Pro čtenáře je to zábava postupného odkrývání, aby si někde za polovinou knihy uvědomil, že kolem něj všecko víří.... celý text
Šáhinšáh
2017,
Ryszard Kapuściński
Překvapivě čtivá kniha. Jak se to v lidech dme, když jsou nespokojení, a zároveň co v nich zůstává potom, co se s nespokojeností "vypořádají". Trochu mě z toho zachvátil pocit ochvějnosti věcí, když si představim, že ještě nedávno tu panoval totalitní režim (ačkoliv oproti Íránské verzi popisované v knize v soft formě) a co z něj tady zůstalo. Jak naznačuje Kapuscinski, to jsou věci, které neodchází jen tak, protože se jim řeklo, aby odešly.... celý text
Chyba
2008,
Marek Šindelka
Z knihy padne na člověka skoro fyzická úzkost. Což osobně jako čtenář nevyhledávám. Co mě udrželo až do poslední strany, byl bohatý, výrazně obrazotvorný jazyk, díky němuž jsem se těšil ne na každou další stranu, ale na každé další slovo - obraz.... celý text
Projekt Gilgameš
2019,
Štěpán Kučera
Příběh uplývá velmi rychle. Pokud je moře metafora nekonečnosti, jak naznačuje pahorkatina o koment níž, není kontrast pouze v rozsahu knihy, ale hlavně v tempu vyprávění - kdy na životní příběh takového kmeta, jakým je Uršanabi, stačí pouhých 160 stan. Lehce mi neseděl jazyk vyprávění. "Mýtickému" příběhu by slušelo více jazykové surovosti, nebo naopak košatosti. Což ovšem není překážka - naopak to otevírá knihu širšímu čtenářstvu.... celý text
Neviditelná města
2007,
Italo Calvino
Kniha se skládá z kompozičně řazených medailonků-nápadů měst, která vypráví Marco Polo Kublaj chánovi. Asi jsem nečetl knihu, která by byla bohatší na nápady, na významy... - to všecko umocněné formou, do níž jsou vetknuty, a která je sama o sobě nosným významem.... celý text
