Edana
přečtené 406

Lvice z Akvitánie
2001,
Tanja Kinkel
Ne že bych z knihy byla nadšená. Ne že by kniha byla nějak extra úžasná (ať už po stránce faktografické, literární či jakékoliv jiné). Naopak se obávám, že osobnost Eleonory je zde hodně zjednodušená. Ale když chcete 80 let života výjimečné ženy vtěsnat na nějakých 300 stránek, asi to ani jinak než se zjednodušením nejde. S klidným svědomím knihu doporučuji čtenářům, kteří si nepotrpí na historickou přesnost, protože Eleonora vás jednoduše okouzlí a stojí za to aspoň trochu poznat tuto francouzskou i anglickou královnu (ale především vévodkyni akvitánskou). Těm, kdo chtějí kvalitní historický román a Eleonoru už trochu znají, radím pátrat dál... Čtyři hvězdičky dávám za čtivost (stačily dva dny) a za volbu "tématu" - Eleonora Akvitánská si to zaslouží.... celý text

Mše pro Medicejské
2005,
Richard Dübell
Florencie v době "vlády" rodu Medici je nevyčerpatelným tématem. Zasadit do tohoto prostředí zamotaný detektivní příběh se přímo nabízí. Historická přesnost stranou, kniha se mi líbila. Má spád, viníka člověk trošku podezírá, ale není to úplně do očí bijící. Petr Bernward umí být zábavný, příběhy jednotlivých postav jsou zajímavé. Kniha by si sice zasloužila trochu více péče při členění textu (některé přímé řeči jsou velmi nepřehledné a čtenář si musí domýšlet, která z postav vlastně slova pronáší), přesto jsem ráda, že jsem na ni v knihovně narazila.... celý text

Mapa času
2013,
Félix J. Palma
To zas jednou bylo sáhnutí vedle. Jako pocta H. G. Wellsovi pěkné. Jako "strhující příběh o cestování časem" totálně mimo. A to prostředí viktoriánské Anglie taky nic moc (po přečtení Kvítku karmínového a bílého mě prostě Palma neměl asi čím zaujmout). Jako celek mi to moc nedávalo smysl, příběhy nemají hlubší pointu a ještě ke všemu je vyprávění tak neuvěřitelně zdlouhavé, až to hraničí s těžkou nudou. Třešničkou na dortu je otravný "vševědoucí vypravěč". Nejsem si jistá ani cílovou skupinou, pro dospělého čtenáře s trochou rozumu se to nehodí, dětem a mládeži bych to nedala - asi jsem puritán, ale v jistých okamžicích jsem měla dojem zbytečné prvoplánové vulgarity... Koneckonců Wellsův popis Murrayho románu mi přišel až nadpozemsky výstižný pro samotnou Mapu času: ".... jeho styl byl dětinský a nabubřelý, postavy chudě načrtnuté a dialogy postrádaly nápaditost.... Ne že by slova za sebou řadil bez jakékoliv estetické ctižádosti, román by pak byl nudný, avšak nakonec stravitelný.... výsledkem byl text plný legračních kýčovitých obrazů a směšných slovních obratů, které se zasekávaly v hrdle."... celý text

Centurion
2013,
Simon Scarrow
Další z nekonečných dobrodružství Macrona a Catona, které ničím výrazněji nevybočuje z nastavených linií. Ale aspoň je to slušně napsané a čtivé. A Cato si konečně našel holku.... celý text