Eli.s
přečtené 166
1Q84: Kniha 3
2013,
Haruki Murakami
"Rozhodnout, který svět je opravdu skutečný, je velice obtížný problém, který nakonec přerůstá v hotové metafyzické teze. Tenhle svět skutečný je. O tom nemůže být pochyb. Bolest, kterou tu zakoušíme, je skutečná bolest. Umírá se tu skutečnou smrtí. A prolévá se tu skutečná krev. Takový je to svět. Žádná falešná imitace. Ani virtuální realita. Ani nějaké metafyzické sféry." Sejít po žebříku, najít cestu skrze děravý plot a od té doby cítit, že se něco zásadního změnilo. Je to svět okolo nás, ve kterém se najednou na obloze vznáší dva měsíce, nebo se ta změna odehrává v nás samotných? Měsíc - luna - lunatic. Nemění se svět okolo nás nakonec především tím, jak jej vnímáme? Každým rozhodnutím měníme jeho pomyslnou rotaci vůči nám samým. Je to celý sled dějů, který se mění společně s námi. Nic nezůstává stejné. Svět, jak jsme ho znali včera, je již včerejší. Často jsme zaslepení monotónností každodenního života, tudíž tu změnu nejsme schopni vidět, natož vnímat. Kolik lidí v dnešním uspěchaném světě má vůbec čas zvednout hlavu a podívat se na měsíc? Člověk, který si večer jde sednout na dětské hřiště na klouzačku pozorovat noční oblohu, se bude jevit bizarní, snad dokonce bláznivý. Pokud navíc vidí na obloze místo jednoho měsíce rovnou dva, dokonale ho to utvrzuje v jeho šílenství. Stačí se na to ovšem podívat z druhé strany. Není naopak bláznivý ten svět okolo a lidé v něm, pokud si této změny nevšimli?... celý text
