Elyen
přečtené 172
Stařec a moře
1957,
Ernest Hemingway
Před lety jsem knihu přečetla během jednoho večera a byla z ní nadšená, ukápla i nějaká ta slza. Chtěla jsem si to zopakovat, ale k mému překvapení se to úplně nepovedlo. Občas jsem se přistihla, že jsem myšlenkami jinde, postrádala jsem větší hloubku a příběh mě tentokrát vůbec nedojal. Oceňovala jsem starcovu houževnatost, schopnost snášet bolest a nepohodlí, odhodlanost, skromnost a pokoru, u dnešního moderního člověka poměrně vzácné jevy. Moc se mi líbilo ukázání blízkého vztahu mezi ním-lovcem a rybou-kořistí, kdy se za na první pohled obyčejným získáním potravy skrývá příběh plný emocí, osobního růstu, získávání zkušeností a rozvíjení moudrosti. Což je opět dnešnímu modernímu člověku s jeho "fuj, králíka bych majznout po hlavě nedokázal, jdu si dát biftek do hospody" naprosto cizí. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že by příběh mohl být propracovanější, delší, s více úvahovými pasážemi. Z původních pěti hvězdiček musím snížit na tři a definitivně tak zařadit Hemingwaye mezi autory, kteří mi k srdci nepřirostli.... celý text
Malý princ
2005,
Antoine de Saint-Exupéry
V debatách o nejpřeceňovanějších knížkách narážím často právě na Malého prince. Dlouho jsem přemýšlela, proč spoustu lidí takhle vnímá něco, z čeho jsem já nadšená. Jak bych jim argumentovala, zvlášť když vím, že argumentace je slabým nástrojem v boji proti síle přesvědčení? A pak mi to došlo - je to prostě o cítění. Když Malého prince čtu, nenechává mě to klidnou, rezonuje to ve všech koutech mého nitra. Nevím přesně čím, prostě to tak je. A vedle zkušeností, jaké mám s opačným pohlavím, mi přijde úžasné až neuvěřitelné, že je to z pera dospělého chlapa.... celý text
