-

Ema22 Ema22 přečtené 265

☰ menu

Mráz

Mráz 2015, Bernard Minier
5 z 5

Napínavá a překvapivá četba, místy jsem se nemohla odtrhnout. Ač jsem knihu musela asi v polovině vrátit do knihovny a dost se načekala, příběh se mi rychle vybavil. Chválím svěží dialogy a propracovanost motivů. Servaz mi je velmi sympatický, už nyní se těším na Zkurvenej příběh.... celý text


1Q84: Kniha 3

1Q84: Kniha 3 2013, Haruki Murakami
4 z 5

Řekla bych, že lepší než 1. a 2. kniha, více napětí, více úhlů pohledu a tolik očekávaného propojení jednotlivých osudů. Místy jsem se od knihy nemohla odtrhnout, některé části naopak nezaujaly mou pozornost. Ušikawa mi začal být sympatický, jeho kapitoly však hodnotím jako nejméně čtivé. Jako hrášek v lusku:) V tomto případě jsem ochotná odpustit silnou předvídatelnost.... celý text


Jeden den Ivana Děnisoviče

Jeden den Ivana Děnisoviče 2000, Alexandr Isajevič Solženicyn
5 z 5

Věcný popis strastí a nelidských podmínek v táboře nucených prací mě nechal zvážit 200, pak 300 gramů chleba na den. Myslím si, že je má představa o gulagu zcela povrchní, neměla jsem sílu domýšlet všechny detaily. Vůbec si nedokážu představit, že bych tam zvládla pár dní fungovat. Ještě teď mi mrazí, zážitek je silnější o vědomí, že Solženicyn popsal své zkušenosti.... celý text


Král Krysa

Král Krysa 2003, James Clavell
4 z 5

Sice jsem sáhla také po tištěné knize, ale nakonec vyhrála audiokniha. Silný příběh z pracovního tábora, mozaika osobností a osůbek, které se snaží v pro mě nepředstavitelném prostředí žít a přežít.... celý text


Maryša

Maryša 2004, Vilém Mrštík
5 z 5

Bratři Mrštíkové podali tragický příběh mladé Maryši srozumitelně, ačkoliv scénických poznámek je na můj vkus přespříliš. Ohledně děje nejdou do detailů, bití i trápení je několikrát zmíněno, přímo i nepřímo, ale čtenář má dost prostoru zapojit svou fantazii. Kolik bylo Vávrovým dětem? Hrál Filip v závěru svou náklonnost, nebo chtěl vše urovnat? Jako četba k maturitě? Proč ne. Ale pozor, krátké drama skrývá promyšlenou kompozici, spoustu vedlejších postav a po jazykové stránce může být oříškem.... celý text


Zlé laně odcházejí k ránu

Zlé laně odcházejí k ránu 2008, Jan Skácel
4 z 5

Příjemný výbor lyrických básní se spoustou krásných metafor a novotvarů. *stahují z nebe horké seno hvězd, voda má popelem posypané vlasy, Přichází tma a po stříbrném mostě kráčí luna, A prosil ale neuprosil a bál se ale neubál, Jako by hříva byly kořeny a tělo koně vyrůstalo z hlavy, Potmě je tolikrát líto...* Ilustrace mě nějak zvlášť neoslovily, jako by k textům ani nepatřily. A pro mě dva nejhezčí texty? Co zbylo z anděla a Chvíle. Začíst se do Skácela je jako přejít do jiné dimenze.... celý text


1Q84: Kniha 1 a 2

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami
4 z 5

Mám za sebou zatím 1. část a jsem nadšena. Máme právo vzít spravedlnost do svých rukou? Oba paralelní příběhy se propojují stále silněji. Baví mě dávka magie, spousta aluzí, postupné odhalování dávno zapomenutého. Napětí a pozměněná realita. Naopak mě ruší podivný přepis promluv Fukaeri, časté překlepy, novotvary (vposledku) a tvaroslovné chyby. "Možná že životem v dnešním pohodlném světě opravdu ztrácíme svůj díl podobné citlivosti. Možná že opravdu vidíme něco jiného, přestože sám měsíc na nebi zůstává tentýž. Možná že jsme před čtyřmi sty let byli skutečně duševně bohatší a blíž přírodě." Tak dočteno, naštěstí jsem si předem půjčila Knihu 3 a nebyla tak napnutá, jak se bude příběh vyvíjet dál. Příběh Kukel ze vzduchu jsem četla jedním dechem, zvažuji jednu hvězdu navíc. Murakami je typický motivy, které najdete téměř ve všech knihách (kočky, krásné uši, jazzová hudba, samota aj.), a paralelní kompozicí, kdy postupně odhaluje souvislost mezi postavami a vše pomalu zapadá, možná i proto mě chytil a dlouho nepustí. Atmosféru situace vylíčí dokonale, hraje si s detaily, dozvíte se tak o postavách (ale pozor, pečlivě vybírá o kterých) téměř vše.... celý text


Muži, kteří nemají ženy

Muži, kteří nemají ženy 2015, Haruki Murakami
4 z 5

I když podle doslovu Murakami kompozici tohoto souboru povídek promyslel, mně připadne nevyvážená. Třeba u titulní a zároveň poslední povídky jsem tápala po smyslu, otočila jsem stránku a tam četla:" Sám dost dobře nechápu, co jsem tu vlastně chtěl říct." Dost se mi líbila Šeherezáda a Zamilovaný Samsa. Baví mě zamlženost mnohých motivů, hrdinové třeba nemůžou vycházet z domu nebo venku jezdí tanky, ale proč se nedozvíte. Otevřená sexualita není obscénní, postavy obyčejné, ale zároveň něčím výjimečné. Jsem potěšena, ale ne nadšena, Murakamiho romány mě oslovily víc.... celý text


Muž jménem Ove

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman
4 z 5

Jsem příjemně překvapena, sice jsem knihu četla na své poměry poměrně dlouho, v mezičase si pustila film, nakonec jsem byla dojata. Oveho si nemůžete neoblíbit, je to bručoun, ale má "velké srdce". Je věrný, a to doslova, věří hodnotám, které jsou v dnešním světě považovány mnohdy za směšné. Všudypřítomné téma smrti autor nepředkládá jako tragédii, ale součást našich životů, se kterou se každý vyrovnává po svém. O jednu hvězdu méně, protože podobně jako v Britt-Marii nemiluji fotbal, nesdílím Oveho zájem o auta a nikdy by mě nenapadlo podle nich posuzovat lidi, své přátele a rodinu. "Smrt je podivuhodná věc. Lidé se chovají tak, jako by snad ani neexistovala, přestože je to jeden z největších důvodů žití vůbec. někteří si díky ní uvědomí, že žijí tvrdě, zatvrzele a nevraživě. Jiní potřebují vnímat její neustálou blízkost, aby si vůbec dokázali uvědomit, co je jejím opakem. A jsou i tací, kteří se myšlenkou na smrt zabývají natolik, že se usadí do čekárny dávno předtím, než se smrt ohlásí. Lidé se jí děsí, ale největší hrůzu mají převážně z toho, že si vezme někoho jiného než je samotné. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé."... celý text


Tady byla Britt-Marie

Tady byla Britt-Marie 2016, Fredrik Backman
4 z 5

Kniha mě zastihla v pravou chvíli ("Smrt je nejvyšší forma bezmoci. Bezmoc je nejvyšší forma zoufalství.") Čte se lehce, ale za poměrně jednoduchým příběhem se skrývá mnoho pravd. Chceme někam patřit, potřebujeme být milováni a některé situace si vyžadují zoufalé činy, a tak se třiašedesátiletá žena v domácnosti stane trenérkou fotbalového týmu. Britt-Marie má veliké srdce, svou přítomností dokáže změnit život mnoha lidem. Sice dokáže být pořádně otravná, ale tak nějak roztomile. Trochu mě iritovala autorova představa, že žena několikrát denně uklidí dům od půdy až po sklep, ale beru to jako velikou nadsázku. Jednu hvězdičku jsem ubrala... já prostě fotbalu nefandím. Ale kdo ví:)... celý text


Aféra s křečkem a jiné povídky

Aféra s křečkem a jiné povídky 1954, Jaroslav Hašek
5 z 5

Vtipná, nadčasově napsaná, pro milovníka zvířat s naprosto šokujícím koncem, Aféra s křečkem mě překvapila a nesmírně pobavila.


Hon na ovci

Hon na ovci 2016, Haruki Murakami
2 z 5

Podobně jako Sputnik, má láska mě tato kniha nějak nemůže vtáhnout. Mám za sebou cca 100 stran a nějak se to vleče. Asi jí dám druhou šanci za nějaký čas.


Sněhulák

Sněhulák 2012, Jo Nesbø
4 z 5

Můj první HH a jsem nadšena. Bavila mě falešná motivace, několik časových rovin a napětí. Už dlouho jsem nečetla knihu, která by mě v 8 večer nalákala pod peřinu a nepustila. Základní motivace Sněhuláka je v poslední době docela ohraná a jeho fyzický nedostatek byl podle mě zbytečně navíc (na druhou stranu by zřejmě neodhalil svého biologického otce). Knize bych dala o jednu hvězdu navíc, kdyby autor končil 4. částí, 5. mě zklamala.... celý text