EsoRimmer
přečtené 40
Konec civilizace
2004,
Aldous Huxley
Nebylo to špatné. Začátek plný různých popisů fungování fikčního světa byl pomalejší a budil ve mě velké obavy, že Huxley bude přesně kopírovat formuli dystopického žánru. (Nevýhodou pro mě bylo, že Konec civilizace není první kniha tohoto žánru, kterou jsem četl.) Příběh šel nakonec trochu jinou cestou a jeho sdělení bylo možná trochu víc filozofické než třeba v 1984.... celý text
Mizení Boha
1999,
Richard Elliott Friedman
Kniha je velice zajímavá, přestože se nakonec věnuje trochu jinému problému, než jsem původně čekal. První dvě části jsou opravdu přínosné a člověk se při nich i dost poučí. V závěru se však autor pokouší o harmonizaci a jakýsi pozitivní konec , což je bohužel spíše kontraproduktivní.... celý text
R.U.R.
2004,
Karel Čapek
Geniální Čapkovo drama s velkým přesahem do dnešní doby a hlavně obrovský milník v dějinách nejen české, ale i světové sci-fi. Na rozdíl od moha jiných knih tohoto žánru dokáže nabídnout víc než pouhý zázrak techniky, ale také promyšlený příběh nejen o robotech, ale hlavně o nás lidech, takže nejen baví, ale i vede k zamyšlení a přichází s jistým poselstvím.... celý text
Záhady staré Prahy
2009,
Aleš Česal
Nevím, nějakou historickou publikaci o Praze nečekejte, ale nějakou snůšku konspiračních teorií také ne. Česal vlastně uvádí soubor více či méně známých legend, které chronologicky váže na historii Prahy. Bohužel se ve všech těch pověstech snaží hledat nějaké souvislosti, takže prakticky pokaždé to všechno skončí u zednářů nebo magického energetického záření. Jak už bylo uvedeno v jednom z předchozích komentářů, kniha se nečte zrovna dobře. Musím se přiznat, že občas jsem se do čtení musel nutit. Nepomáhala ani autorova snaha o humor. Věty typu „Bůh je vlastně čtverák, který to s námi myslí dobře“ působí spíš trapně než vtipně.... celý text
Miluj bližního svého
2004,
Erich Maria Remarque (p)
Výborná kniha. Remarque dokonale spojuje dobrodružství, politiku, romantiku a vlastně i cestopis. Chybí tady skvělé zachycení okamžiku jako ve slavném Na západní frontě klid, ale pohled do nitra emigrace opravdu stojí za to. Hlavní postavy jsou napsané dobře a jejich příběhy - někdy dobrodružné, jindy zase téměř všední - vás spolehlivě donutí hltat stránku za stránkou. Na závěr ještě musím připomenou, že ačkoli se román odehrává před počátkem 2. světové války, je aktuální i v dnešních dnech...... celý text
Markéta Lazarová
1980,
Vladislav Vančura
Jednoduchý, poměrně strohý příběh Vančura skrývá za svůj krásný, neuvěřitelně květnatý jazyk. Alespoň takový byl můj první dojem z Markéty Lazarové. Ale středověká atmosféra tady opravdu nechybí. To Vančura uměl mistrně. Člověk má opravdu pocit, že čte nějaký středověký spis. Filmové zpracování Františka Vláčila jsem ještě neviděl, ale věřím, že může být ještě lepší než kniha...... celý text
Rozmarné léto
1926,
Vladislav Vančura
Z Rozmarného léta mám podobný pocit, jaký jsem měl z Markéty Lazarové. Ani tady se nemůžu zbavit pocitu, že chabý, poměrně jednoduchý děj maskuje Vančura až příliš květnatým jazykem. Rozmarné léto je v celku o ničem. Jednoduché, lehce erotické téma se tady mísí s popisy přírody a letní atmosféry. Atmosféra je něco, co se knize upřít nedá, ale, bohužel, Vančurův květnatý jazyk se místy čte dost špatně.... celý text
Bylo nás pět
1979,
Karel Poláček
Legendární román napsaný naprosto geniálním dětským jazykem, který je na jednu stranu plný spisovných, ba odborných slov, ale zároveň je krásně naivní... Opravdu jedno z nejautentičtějších vyprávění. Seriál se od předlohy dost liší, ale stále má co do sebe. Seriál vítězí krásně podanou atmosférou českého maloměsta, ale typickému péťovskému vyprávění se prostě nevyrovná.... celý text
Limonov - Deník ztroskotance
2013,
Emmanuel Carrère
Kniha slibuje pohled na historii SSSR a Ruska, ale ve skutečnosti se nejedná o nic jiného než (ne)obyčejný životopis kontroverzního ruského spisovatele Eduarda Limonova prokládaný osobní zkušeností a hodnocením autora a občas nějakou tou historickou souvislostí. Bohužel kniha je mnohem víc o kontroverzním životě jejího hrdiny než o Rusku a jeho historii, takže nabízí poutavý dobrodružný příběh plný sexu a alkoholu, který čtenáře nutí věcně hodnotit hlavního hrdinu, avšak nic víc nepřináší.... celý text
Pokud sáhnete po knížce s poetickým názvem Špeky, nečekejte žádný rozvětvený epický příběh, ale spíš hodně osobitého humoru Roba Granta, spoluautora Červeného trpaslíka. Sledujeme (téměř) samostatné příběhy 3 hlavních postav, které mají nějakou spojitost s hlavním tématem - tloušťkou. V mírně dystopické verzi dnešního Spojeného království prožívají své životy plné komických příhod i zamyšlení nad tloušťkou a vlastně celou naší společností, což samozřejmě nutí k zamyšlení i čtenáře. Zdánlivě odpočinková kniha tak dostává jistý filosofický přesah. Za zmínku stojí také forma. I ta se trochu vymyká normálu, nejde totiž o běžný ubíhající děj, ale o skládačku příběhů propojených jídelními lístky, úryvky z fiktivních knih i citáty z jiných (slavnějších) knih. Mnohem větší rozměr pak má kniha pro ty, kteří znají Grantovu tělesnou konstituci...... celý text
Rob Grant se v roce 1993 se seriálem Červený trpaslík rozloučil a tato kniha prezentuje jeho pohled na to, jak všechno mohlo dopadnout. Je vidět, že od seriálu se odpoutal, a proto si může dovolit provádět mnohé změny, které by v seriálu byly z mnoha důvodů úplně nerealizovatelné a možná i sebedestruktivní. To však neznamená, že v knize nemohou nějak fungovat. Dle mého názoru se román až moc zabývá zpátečním vesmírem, což po pár kapitolách začíná být celkem otrava. Naštěstí je toto občas proloženo vedlejšími příběhy z dětství Arnolda Jidáše Rimmera nebo skvělou dějovou linií z jiné dimenze, což je asi nejzajímavější částí celé knihy. Vyprávění ke konci dostává až nečekaný spád, což je skvělé, ale bohužel skončí dost uspěchaně a pro ty, kteří znají seriál, také kontroverzně. Zkrátka obě sólo knihy autorů Červeného trpaslíka jsou dobré, ale bohužel ne tak, aby se mohli rovnat jejich společnému legendárnímu dílu.... celý text
Poslední člověk
2003,
Doug Naylor
Rozdělení geniální autorské dvojice Grant Naylor je jednou z největších tragédií, jaká se mohla britské humoristické literatuře přihodit. Jak je patrné z této knihy i ze 7. a 8. řady seriálu, Doug Naylor se po osamostatnění chtěl věnovat spíše „velké“ sci-fi ve stylu Star Wars. Proto se tady setkáváme s fungující civilizací GELFů (gužifů) a jich podivně fungující společností. To se sice vymyká základům Červeného trpaslíka - malá skupinka zoufalců trčící na těžářské lodi uprostřed hlubokého vesmíru - ale samo o sobě nemusí být ještě nutně na škodu... Moc společných prvků se seriálem tady nečekejte, ale přesto je příběh docela povedený. Humor tentokrát ustupuje vážné epické sci-fi plné her na hrdiny, sebeobětování a podobných startrekovských pind, ale jako celek dílo funguje. Tedy funguje skoro až do konce, kdy nastupuje jeden z nejsentimenálnějších, ubulených a přeslazených závěrů, jaký svět Červeného trpaslíka spatřil. A to je velká škoda...... celý text
Lepší než život
2003,
Rob Grant
Druhý díl se více odpoutává od seriálového základu než ten první. Příběhy ze hry Lepší než život jsou úplně jiné a dotažené k dokonalosti. Psychologie našich postav je tady probádána dokonale. To je však pouze první část knihy. Dále prozkoumáme koncepty ze 3. a 4. řady seriálu, opět zajímavě propojené mezi sebou, a dokonce dostaneme odpovědi na některé seriálové záhady. Román také přináší pohled na to, co se stalo ve vesmíru mimo příběhy našich postav, čímž nabízí satirický pohled na naši vlastní společnost a opět ukazuje, že všední zkušenosti z našeho života se dají aplikovat i 3 miliony let v budoucnu. A právě díky tomuto překonání seriálové skořápky je možná 2. díl o trochu lepší než ten první i Lepší než život.... celý text
Nekonečno vítá ohleduplné řidiče
2002,
Rob Grant
Pro fanoušky seriálu je to určitě nutnost, ale kniha dokáže pobavit i čtenáře bez znalosti TV díla. Není přesným opisem toho, co se děje v seriálu, ale drží se základní dějové linky, kterou rozvíjí a doplňuje. Hlavním plusem je, že spojuje rozdrobené seriálové příběhy v jeden velkolepý celek a k tomu přidává ještě něco navíc. Styl psaní je jednoduchý, takže také dobře a rychle čtivý, prošpikovaný tím nejlepším z britského humoru, a to nejen v legendárních hláškách hlavních hrdinů, ale i v jazyku vypravěče. Jedinou nevýhodou je překlad, který vůbec nerespektuje to, co v seriálové verzi vytvořili překladatelé České televize. Originální seriálové nadávky převádí do češtiny bez skurpulí, a proto se v knize objevuje oproti seriálu až zarážející množství vulgarit.... celý text
