etranger etranger přečtené 219

Tommyknockeři

Tommyknockeři 2013, Stephen King
4 z 5

Mnohomluvná kniha Stephena Kinga mi asi navždy utkví v paměti svými psychedelickými pasážemi s útoky zvlčilých výdejních automatů, proto hodnotím nad to, co by si kniha skutečně zasloužila, protože zejména pasáže Gardových avantýr byly vysloveně nudné. Kdysi jsem četl, že King je mistrem kombinace hororu a společenského románu. V Tommyknockerech vykreslení středostavovského prostředí téměř chybí, nebo skřípe.... celý text


Brouk Pytlík

Brouk Pytlík 1990, Ondřej Sekora
5 z 5

Docela lituji, že mě tahle kniha v dětskví minula. Z knih, které jsem od autora přečetl (Ferda Mravenec, Mravenci se nedají) je tato nejucelenější, nerozpadá se na jednotlivé epizody a taky je suverénně nejvtipnější. "Pak se posadil na vršek větvičky a čekal, až se začne dělat pavučina. Něco se v něm skutečně dělo... Nakonec se to v něm začalo s úžasnou silou všechno trhat , válet, myslil, že se rozsype. "Teď, teď jdou nitě" zasténal, rozpřáhl se do vzduchu a skočil..." Geniální je rovněž scéna pohřbu jak vystřižená z filmu nové vlny 60. let.... celý text


Koruna z čarodřeva – Svazek 1

Koruna z čarodřeva – Svazek 1 2021, Tad Williams (p)
3 z 5

Mám z první části první knihy Posledního krále Východního Ardu rozpačité dojmy. Jako by těch 440 stran byla jen dlouhatánská první kapitola, kde se seznamujeme s prostředím a odkazy na minulé děje. Bombastické výroky z předsádky jsem nejdřív bral jako vyslovený podvod, než jsem si uvědomil, že se vztahují k předchozí sérii Srdce ztraceného. Autor se tak mocně rozmáchl perem, že některé postavy působí ploše, šablonovitě a zejména u linky prince následníka si nejsem jistý k čemu většina jeho příhod sloužila (děj knihy ani vývoj postavy to nebyly), což zejména platí o trolích eskapádách. Hodnotím s rezervou a po další četbě ještě hodnocení úvodního svazku upravím.... celý text


Ferda Mravenec

Ferda Mravenec 2009, Ondřej Sekora
4 z 5

Další Sekorova knížka zařazená do našeho večerního čtení. Myslím, že Ferda patří k dětským knihám, které budou i dál oblíbené, protože nevyčpěly, netrčí z nich zastaralý didaktismus. Ferda Mravenec sice není knížka s kdovíjakým příběhem, jedná se spíš o sérii mikropříběhů volně spojených hlavní postavou, ale vzhledem k určení pro nejmenší jde zřejmě o šťastně zvolenou formu.... celý text


Nespavost

Nespavost 1997, Stephen King
3 z 5

Bylo to mé druhé čtení, ale po tolika letech, že celkem se dá říci, že to bylo zase jak poprvé. Nespavost je přecpaná odkazy, na jiná Kingova díla (spoustu jsem toho už jen tušil, protože je to přeci jen pár let, co jsem kingovky četl soustavně), ale i na Pána prstenů. Ten není jen prostě zmíněn, ale autor si vypůjčil i řadu témat - téměř nadpřirozeného "postrkovače" děje, prsten, který se ztratí a objeví ho nepravděpodobný tvor atd. King mísí "vysoké" duchovno s nejobyčejnější realitou, v tom byl vždy nepřekonatelný, jen to devadesátkové duchovno, aury, čakry a podobné harampádí už dnes není tak zajímavé, jak se v postkomunistické době jevilo. Celek je jen dobrý, za víc než tři nestojí.... celý text


Chomutovská uličnice

Chomutovská uličnice 2005, Jaroslav Pachner
4 z 5

Velmi dobře zpracovaná historie územního vývoje Chomutova, která bude jistě dlouho základním stavebním kamenem seminárek chomutovských středoškoláků. Působivý je i obrazový doprovod uspořádaný tak, že jsem poprvé získal kokrétní představu, jak vypadal střed města před socialistickou výstavbou. Mírný nesoulad je mezi názvem, kdy bychom čekali ryze toponomastické pojednání a obsahem, protože územní vývoj města zabírá větší část publikace, než kapitoly o vývoji názvů ulic. Přesto se jedná na lokální (obzvláště chomutovské) poměry o kvalitní knihu.... celý text


Mravenci se nedají

Mravenci se nedají 2008, Ondřej Sekora
4 z 5

Opět jsem na knihu sáhnul po letech na přání mého syna, abychom měli večerní čtení. Jiné příběhy Ferdy Mravence jsem neměl nijak zvlášť rád, u této knihy musím uznat, že mě bavila skoro stejně jako v mém dětství. Vybudování mraveniště z ničeho jako nedobytné pevnosti, velký obávaný nepřítel, letecký útok, prostě paráda. Jen ty budovatelsko nadšenecké tóny už lety vyčpěly.... celý text


Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)

Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky) 2016, J. R. R. Tolkien
4 z 5

Klasický příběh, kde jsou hlavní hrdinové postrkováni vpřed nadpřirozenou postavou, která se průběžně ztrácí a zase objevuje. Tolkien v Hobitovi na malém počtu stran vykouzlil překvapivě hutný obraz fantastického světa s horami a rovinami obydlenými prapodivnými stvořeními. Jen dvě věci bych vytknul: 1. trpaslíci vyrážejí na cestu proč, sednout si u hory a pak teprve vymyslet co budou dělat, pokusí se jen ukrást co se dá, nebo jdou vyhnat draka z hory pryč?; 2. Postava Barda se objeví z ničeho na samém konci knihy bez jakékoliv souvislosti s výpravou.... celý text


Jarní oběť

Jarní oběť 2021, Anders de la Motte
5 z 5

Anders de la Motte přichystal v Jarní oběti čtenářům příjemné překvapení a zakončil sérii ročních období tak jak ji začal - bez zbytečností, s propracovanou psychologií, prostě stvořil knihu, kterou je radost číst. Kvůli dvěma předcházejícím knihám série jsem Jarní oběť otevíral se skepsí a začínal číst s nechutí, páč jsem čekal opakování téhož, co se nám dostalo dříve. Naštěstí po překombinovaném Podzimním případu a naprázdno jedoucím stroji Zimního ohně de la Motte opustil mnohokrát použité rekvizity (cigarety Prince, hraní si s identitou jedné z postav apod.) vypnul generátor napětí a napsal příběh. S ohledem na čtenáský proži/požitek dávám plný počet.... celý text


Boj o ostrov

Boj o ostrov 1959, Arthur Ransome
5 z 5

Skvělá kniha pro děti/o dětech, kde se vlastně nic moc nemuselo stát, aby to přeci jen bylo dokonalé léto na pustém ostrově, s kapitánem Flintem, papouškem a domorodci. Kdo někdy kdysi také jako Roger nebyl plachetnicí, která křižuje proti větru k mamince, protože plachta je přeci jenom plachta? O takovéhle prosté a přeci napínavé dobrodružství jsou dnešní děti ochuzené ustrašenými rodiči a koupenou, profesionály organizovanou zábavou.... celý text


Caesarův trůn

Caesarův trůn 2018, Steven Saylor
2 z 5

Vzhledem k hezky načrtnutému obrazu Říma v době Caesarovy vraždy jsem chvíli uvažoval o třech hvězdách, ale vzhledem k tomu, že pouze tohle román nedělá, že se jedná o knihu slepenou ze dvou nesourodých částí, tak jsem hodnocení snížil. Tahle kniha je jako kino, kde na plátně běží příběh posledních dnů Julia Caesara a v hledišti se špitá cosi o Cinnovi až nakonec se nás autor snaží přesvědčit, že to, co se odehrálo v hledišti bylo důležitější, než co jsme viděli na plátně. Rozpačité je i pátrání antického detektiva, které se spíš než rozplétáním záhady dá popsat jako náhodným "oxidováním" na různých místech. Doteď mi není jasný ani vztah názvu k obsahu knihy. Zkrátka Caesarův trůn je jednoduchou črtou podepřenou jakýmsi strohým detektivním námětem.... celý text


Spartakus: Smrtí boj nekončí

Spartakus: Smrtí boj nekončí 1957, Jarmila Loukotková
3 z 5

Pokud bych Smrtí boj nekončí hodnotil jen jako knihu o boji za svobodu proti tyranii, pak bych dal o hvězdu víc, ale vzhledem k tomu, že se má jednat o historický román z antiky, tak nemohu jinak než za tři. Až příliš je za tématem otrocké vzpoury proti římské republice vidět odpor odbojářů proti nacistickému Německu. Na mě antika ze stránek této knihy nedýchla, bohužel.... celý text


Do poslední kapky

Do poslední kapky 2000, Mary Challans Renault
4 z 5

"Žil ve zlobě a nenávisti... Připomínal prašivé psisko, které celá léta žilo z odpadků a svinstva na tržišti a nyní se hněvivě ježí při pohledu na smečku vlků." (a jak by se Hyperbolos teprve poměl v době sociálních sítí) Za to, že se Do poslední kapky dotýká svým tématem současnosti, že tedy není jen umně napsaným historickým artefaktem jsem se přiklonil spíše ke čtyřem hvězdám, ačkoliv jsem chvílemi chtěl dát jen tři. Proč jsem pochyboval byl fakt, že krásný Alexiás není ani zdaleka tak zajímavý, jako doba v níž žil, proto se zdá, že hlavním hrdinou jsou spíš Athény a ty jsou podány znamenitě. Proto je pochopitelné, že čtenáři bez hlubších zájmů o antiku přijde Do poslední kapky jako nudná kniha (jak se ukazuje v mnoha komentářích níže). Přesto, vzhledem k podání křehkosti a nesamozřejmosti demokracie a bezmoci racionality vůči předsudkům a zaostalosti, které naopak překypují samozřejmostí a jistotou jde o román, který by rozhodně neměl zapadnout. - navíc příběh Alkibiada, jako politika, kterému u jeho příznivců projde téměř jakýkoli zločin ukazuje problém demokratického zřízení, který se dodnes nepodařilo odstranit.... celý text


Periklovo Řecko

Periklovo Řecko 1989, Jan Bouzek
4 z 5

Po letech jsem sehnal obě "antické" knihy Obrazů ze života doby, Periklovo řecko i Řím Marca Aurelia. Zjistil jsem, že i více jak třicet roků po vydání je Periklovo Řecko velmi dobrou knihou a nemá asi dodnes srovnatelnou konkurenci, protože autorům se podařilo perfektně skloubit odbornou literaturu s historickým bedekrem. Nabízí se otázka, zda v dnešní době by se stále jednalo o populárně naučnou publikaci, protože autoři předpokládají u čtenáře dost vysokou znalost antické mytologie, historie atd. Jediným velkým editorským pochybením je na začátku knihy dost častá záměna Areopagu jako Areova kopce za Aeropag, tedy Větrnou hůrku.... celý text


Přibližování dřeva

Přibližování dřeva 2019, Daniel Hradecký
5 z 5

Básně, které nejsou jen kladením slovíček vedle sebe, nejsou jen odkazy na odkazy, které jsou zcela původními odkazy, jak je dnes v poezii velmi časté. Silné výpovědi a snesitelné množství slovních hříček. Úžasný výlet "polocestami".... celý text


Půl krále

Půl krále 2018, Joe Abercrombie
3 z 5

Z Půlkrále mám rozpačitý dojem. Některé věci mě nadchly - pěkně naznačený fikční svět a některé hodně zklamaly - děj osekaný na překotně se valící dějovou linku, honem honem jen aby se nám čtenář nedej bože nezačal nudit. Několik zřídkavých zvolnění, kdy se Jarvi zamýšlí pak překvapí a působí skoro nepatřičně. Půl krále je také půl young adult literatura, někdy i mnohem víc než půl, zvláště v topornosti intrik, podivné ne-pomsty, absenci sexuality a platonickém toužení hlavního hrdiny.... celý text


Šest vran

Šest vran 2017, Leigh Bardugo
3 z 5

Celkem povedený devadesátkový thriller zasazený do neurčitého fantasy světa rozepjatého od raného novověku do dvacátého století. Děj je vyprávěn svižně a je přímo nabitý krkolomnými zvraty, oscilováním mezi naprostou zkázou a naprostou, pouze v knize uvěřitelnou záchranou, odtud přirovnání k oblíbenému žánru devadesátých let. Autorka má nepochybné nadání páchat New York Times bestsellery. Jedinou výtkou, která mě vedla snížit o bod hodnocení bylo mechanicky se opakující schéma nakousnutí nějakého tajemství na konci jedné kapitoly, přičemž v další kapitole si nás vypravěč veme decentně stranou a sdělí nám nějaký ten podstatný střípek minulosti. Pěkné, ale pokračovat ve čtení série nebudu, protože je na světě spousta jiných knih, které na mě čekají.... celý text


Oheň a krev

Oheň a krev 2019, George R. R. Martin
3 z 5

Oheň a krev je další "neplnohodnotnou" knihou ze světa Ledu a ohně. Kombinace jakože kroniky a moderního převyprávění není zrovna šťastná, protože výsledný text není ani jedno ani druhé, je to něco mezi, takže ve výsledku téměř zbytečný počin. Ze záplavy jmen a koster nejrůznějších příběhů jen málo co utkví v paměti a to z prostého důvodu: proč by taky mělo? Některé motivy se opakují z Písně: např. obrovský mlčenlivý člen královské gardy mladého Aegona III., vzpoura náboženských fanatiků. V samém závěru mi vytanul na mysl de Funes, když Aegon říká: "Mou politikou budou plná břicha a tančící medvědi." Prostě "moje politika ve třech bodech..." Místo tahání peněz z fanoušků by měl Martin dopsat Vichry zimy, které nám už leta slibuje.... celý text


Les mytág

Les mytág 1994, Robert Holdstock
2 z 5

Les mytág patří ke knihám, které jsou na databázi brutálně nadhodnocené. Čím by si tahle kniha měla vysloužit přes 80%? Všechno v ní je víceméně statické a bez života, popisy i dialogy, to vše jsou jenom takové střepy smetené na jednu hromadu a nasypané do pytle s nápisem Jungiánské harampádí proceděné skrz EZO TV: když Jagad zvolá "propadnete mi všichni do jednoho... na mé zavolání přijdete nebo nepřijdete, podle toho jak se věci budou mít." tak nevím jestli se mám smát, nebo mrštit knížkou do nejbližšího rohu. Dočetl jsem to s největším sebezapřením. Zřejmě na tom neměl vinu jenom autor, ale i překladatel.... celý text