Eurydika přečtené 251
Restaurant The Hills
2018,
Matias Faldbakken
Na tuto knihu jsem se po přečtení anotace strašně těšila. Čekala jsem břitkou společenskou satiru a dávku nějaké té misantropie. Ano, občas byly v knize zajímavé úvahy, četla se vlastně dobře, ale zároveň jsem v ní postrádala nějakou zásadnější zápletku a vyústění, což je veliká škoda. Takže za mě bohužel celkem zklamání.... celý text
Jasno lepo podstín zhyna
2016,
Sara Baume
Nestává se mi moc často, aby mi na konci knihy tekly slzy. Ale tato kniha patří mezi absolutní top, co jsem měla tu čest číst. Možná, že je úplně nejlepší, naprostý knižní skvost. A přitom hlavními postavami knihy je stárnoucí opuštěný muž a znetvořený pes, kterého si osvojí z útulku. Nuda, řekl by jeden. Ale já tyto melancholické příběhy o podivínech miluju. Oceňuji knihy, kde je minimum postav. A víte proč? Protože pokud jsou dobře napsány, tak vlastně vůbec nepotřebují akci, aby čtenáře dokázaly zaujmout. A toto je koncert slov. Oceňuji krásnou práci s jazykem, která vynikne, dle mého názoru, díky skvěle odvedené práce překladatelky. Nemohu uvěřit, že je to autorky prvotina. Je to intimní a komorní příběh o bezvýhradné lásce, kterou člověku může dát jen pes. Kdo nemá rád psy a psa nikdy neměl, tak toto asi nedokáže úplně pochopit a ocenit. Je to o člověku, který našel bytost, které může věřit a ke které na sklonku života pocítí lásku. Je to příběh o jejich putování a přátelství. Je to ale i příběh o vyděděncích, kteří nezapadají a o samotě, kterou někteří z nás prožívají. Tuto knihu si přečtu určitě znovu už jen kvůli krásnému jazyku a množství zajímavých myšlenek.... celý text
Komturova smrt
2018,
Haruki Murakami
Musím na úvod říci, že na tuto knihu jsem se opravdu strašně moc těšila, protože vše, co jsem zatím od Murakamiho četla, řadím ke svým nejlepším čtenářským zážitkům. Mám moc ráda výtvarné umění, takže mi hodně sedlo, že hl.postavou je malíř, jehož jméno nám autor ale vůbec neprozradí. U Murakamiho miluji komorní atmosféru, málo postav a příjemné tajemno. I to jsem zde našla. Musím uznat, že kniha jako taková je velmi čtivá, hned na začátku jsem si říkala, že toto bude opět mimořádný zážitek. A nadšení mi vydrželo až ke konci, kdy jsem už doslova hltala stránky, abych se dozvěděla, jak celý ten příběh s podivnou zápletkou skončí. A přesně zde přišlo rozčarování. Námět považuji za opravdu vynikající, ale přijde mi, že Murakami nevyužil potenciál celé velmi originální zápletky. Za mě tomu konci prostě něco zásadního chybí. Bohužel úplně rozbil můj celkově nadšený dojem z knihy a upřímně přiznávám, že mě to strašně mrzí. Nebudu ale úplně konkrétní, abych neprozradila spoiler. Knihu si v budoucnu přečtu znovu, zajímá mě, jak ji budu hodnotit s odstupem :)... celý text
Sběratel sněhu
2018,
Jan Štifter
Tato kniha je jednoduše skvělá! Tři časové linie, které se na konci protnou, duch malého kluka, jenž je jakýmsi Cháronem, který převáží čtenáře i současné postavy v ději mezi světem živých a minulostí, která byla kdysi dávno také živá, krásná i tragická. Na pozadí jsou zvraty 30.let (hlavně vztah a soužití mezi Čechy a Němci), rok 1956 a 2017. Moc se mi líbil jazyk, kterým Jan Štifter píše a jak kontrastuje v dějové linii ze současnosti a minulosti. Většinou nemám ráda nadpřirozené věci v knihách, ale zde byl nápad s duchy vynikající a naopak knihu příjemně ozvláštnil a sloužil jako důležité spojení mezi současností a minulostí. Co dodat, jsem ráda, že takové české autory máme :)... celý text