Galadwen přečtené 559
Anjel v podsvetí
2020,
Juraj Červenák
Stein se vypravuje do svého (a mého) rodného města v době, kdy se nakrátko stalo hlavním městem habsburské monarchie. Chvíli jsem se obávala, že zase zůstane bez Barbariče, ale naštěstí dorazil i on a připadalo mi, že vztahy a špičkování mezi nimi fungují snad nejlépe z celé série. Zajímavý je posun postavy seržanta Jaroše nečekaným směrem na konci knihy, též bych se nedivila, kdyby i on dostal časem sólovku. Příběh má výbornou, stupňující se dynamiku, nic mu nechybí. Snad jenom k rozřešení záhady je málo vodítek, ale tak už to chodí i ve skutečných kriminálních případech.... celý text
Smysluplná vražda
2003,
Agatha Christie
Příjemné čtení, po dlouhé době jsem u A. Ch. odhalila vraha, čili zápletka není až tak zapeklitá. Jenom nechápu, proč se to jmenuje Smysluplná vražda?
Bretaňský příliv
2018,
Jean-Luc Bannalec (p)
Jako vždy krásné a inspirativní prostředí, přímo lákající k návštěvě Bretaně, ale detektivní zápletka mi připadala slabší a trochu nedopečená. Něco mi tam prostě chybělo, a nejde jen o otevřený konec příběhu nalezeného a ztraceného artefaktu. Třeba i s důkazy a vodítky je to tentokrát chabé a vztahy mezi oběťmi trochu nedořešené.... celý text
Noční motýl
2019,
Ondřej S. Nečas (p)
Příjemný styl, ale samotný příběh mě úplně neuchvátil, má trochu pomalý začátek, příliš mnoho postav i vražd a poněkud překombinovaný konec. Zasazeno je do pohusitské doby, ale ve skutečnosti by se mohlo odehrávat kdykoliv od raného středověku po raný novověk nebo dokonce i v nějakém fantasy světě. Některé případy hejtmana Ambrože mě bavily víc. Jako oddechovku ale můžu doporučit.... celý text
Zázračný medailon
2020,
Zuzana Koubková
Příjemné rychlé čtení, kvalitativně standart této řady, čili pěkná detektivka, sympatické postavy. Nějaké mušky by se našly, ale kde už nejsou. Moje hlavní výhrada směřuje k nakladateli - jejich epub mi v mé staré čtečce nedokáže držet formátování, což značně znepřehledňuje čtení (neoddělené úseky, když se přechází od postavy k postavě, poznámka pod čarou zaintegrovaná doprostřed rozděleného slova a podobné lahůdky. Koupeno legálně na kosmasu.)... celý text
Bretaňská pýcha
2017,
Jean-Luc Bannalec (p)
Na těchto detektivkách - klasicky pomalých, bez velkých akčních scén, zato se spoustou rozhovorů - mě nejvíc baví, že se pokaždé dozvíme něco málo o životě v Bretani a že nás autor pokaždé vezme na exkurzi do nového prostředí; v tomto případě mezi chovatele ústřic a moderní druidy. Co ovšem pokládám problém, je všudypřítomná přítomnost jídla a vína v knihách, a v této zvláště: jak má člověk hubnout, když se komisař neustále cpe nějakým dlabancem? Nezbývá než mu závidět :-).... celý text
Holmesova učednice
2016,
Laurie R. King
Příjemná oddechová kniha se zápletkou v duchu původních holmesovských příběhů. I když, docela upřímně, Watsona mám pořád radši než Mary Russelovou. Asi že mně taky všechno nedojde tak rychle :-).... celý text
Čas krkavčích hodů
2019,
Tomáš Sterneck
Doufala jsem, že bude druhý díl lepší než první a chvíli to tak i vypadalo, bohužel po dočtení už ten pocit nemám. Škoda promarněné šance, knih odehrávajících se za třicetileté války a navíc napsané autorem, který o té době něco ví, zas tak moc není. Tady mi ale připadalo, že rozsáhlé znalosti o době text spíš zatěžují zbytečnými postavami a matoucími slepými odbočkami. Samotný příběh a některé jeho detaily jsou docela zajímavé, ale způsobem vyprávění, komplikovanými větami a divně volenými obraty jsem se doslova prodírala, nepodařilo se mi začíst. Další problém tkví v tom, že hlavní postava stojí jaksi na okraji skutečného dění, ani tak dramata doby neprožívá, jako se o nich spíš zpětně dozvídá z dlouhých a zdlouhavých hovorů. V okamžiku, kdy by se měly nitky splést a logicky na základě dosavadního děje ukončit, vyrukují postavy (opět jen slovně) se záplavou nových jmen a motivací, po nichž dřív nebylo stopy. A ani se mi nechtělo věřit, že autor opravdu použil nachlup stejný způsob, jak sdělit čtenářům velkou část informací o intrikách, jako v prvním díle - sáhodlouhou výpověď umírající postavy. Vzápětí navíc následuje ještě další komplikovaná výkladově zpověďová pasáž končící do ztracena. To bylo opravdu zklamání a za něj ubírám ještě další hvězdu.... celý text
Bretaňské zlato
2016,
Jean-Luc Bannalec (p)
Příjemná, pomalejší detektivka zasazená do hodně zajímavého prostředí - Bretaň a její saliny, svět vzdálený střední Evropě a možná proto tak přitažlivý.
1793: Vlk a dráb
2019,
Niklas Natt och Dag
Příběh, prostředí a temná atmosféra jsou zajímavé a dost sugestivní, ale nějak mi neseděl styl vyprávění v přítomném čase a obecně některé stylistické postupy, které autor používá. Prvních sto stránek jsem vážně uvažovala, že knihu odložím. S druhou částí z celkových čtyř jsem si zjevně zvykla a děj mne vtáhl, dál už se mi pokračovalo lépe a rychleji. Což nic nemění na skutečnosti, že jde o jeden z nejnechutnějších textů, které jsem kdy četla.... celý text
Zlatá růže
2019,
Zuzana Koubková
Velmi dobrá historická detektivka v uvěřitelných reáliích, se sympatickým hrdinou. Autorka mi znovu dokázala, že je špičkou ve svém žánru. Je mi sympatický její způsob vyprávění a konstruování příběhu, což o všech autorech historických próz s detektivní zápletkou říct nemůžu. Jediné, co mohu vytknout, je technický nedostatek e-booku, který jsem četla - v textu nejsou dobře oddělené jednotlivé části v rámci kapitol, kde se mění prostředí, což zhoršuje orientaci. Předpokládám, že papírová kniha to řeší vynecháním řádku. Knihu rozhodně doporučuji, patří k nejlepším v rámci žánru i v sérii Zdislavových příběhů.... celý text
Bretaňské poměry
2014,
Jean-Luc Bannalec (p)
Příjemná detektivka. Ze začátku jsem se bála, že se mi bude špatně orientovat ve francouzských jménech (nejsem zrovna s francouzštinou blízký kamarád), ale ukázalo se, že je to zbytečné. Postav je přiměřené množství a jsou snadno zapamatovatelné, děj má spád, prostředí je zajímavé a hezky vylíčené, s atmosférou. Určitě si přečtu i další díly.... celý text
Opatova protivenství
2020,
Pavel Hrdlička
V hodnocení se s většinou komentujících zjevně neshodnu, ale pro mne byla kniha obrovské zklamání. Příběhy podrychtáře Václava měly atmosféru, výrazné a rázovité postavy, humor. Tato odbočka, snad autorův pokus o něco "vážnějšího", mě bohužel od začátku do konce nudila a měla jsem co dělat, abych vydržela a dočetla. Honí se tu příliš mnoho zajíců najednou a výsledkem je mírně řečeno rozpačitá kombinace letopisu (či učebnice dějepisu), kulturně-historicko-národopisné studie a víceméně nesouvislých epizod ze života "venkovského lidu" a počínající klášterní komunity s naprosto zaměnitelnými hrdiny. Jsem ráda, že to nebylo delší.... celý text
Misery
2003,
Stephen King
Prvních třicet stránek jsem se velmi obávala, že tahle kniha bude pro mne velká zkouška trpělivosti - styl mi připadal divný, nudný. A pak najednou, ani nevím, jak se to stalo, mi příběh ohromně vnikl pod kůži a nepustil. Obdivuju Kinga, jak s naprosto minimálním počtem postav a jediným prostředím dokázal vystavět takové napětí.... celý text
Příběh falešného copu
2020,
Marie Macková
Proti "šperkovnici", která moc detektivkou nebyla, se tento třetí příběh více posouvá ke klasickému detektivnímu žánru. Akce i pátrání je dost, finále dramatické, ale přesto se neztrácí atmosféra budovaná autorkou od prvního dílu, zůstávají různé svérázné postavičky z pohraničního města i jejich vzájemné vztahy, které jsou pro vyznění příběhu i jeho věrohodnost klíčové. Za mne nejlepší díl série, a doufám, že není poslední, i když se toho trochu obávám vzhledem k tomu, jak kniha končí.... celý text
Nástrahy zubařského křesla
2001,
Agatha Christie
Podle mne jedna ze slabších poirotovek, na můj vkus až příliš překombinovaná a s přehnaným množstvím postav. Stalo se, že jsem musela listovat zpět, abych zjistila, kdo se vlastně na scéně vynořil. Na konci ale vše hezky zapadne a výhodou pro mne bylo i to, že jsem tento díl neviděla zfilmovaný a nebyla jsem tedy připravena o překvapení z odhalení vraha.... celý text
Smrtící bílá
2019,
Robert Galbraith (p)
Z knihy mám velmi smíšené pocity. Klady: Rowlingová umí psát, dost se mi líbila prostřední část od nalezení zavražděného, která docela šlape - bavilo mne postupné sbírání důkazů, hledání svědků. Zápory: Smrtící bílá trpí syndromem Fénixova řádu: až příliš je vidět, že nakladatel autorku platí od slova. Prvních sto, ne-li více stran s detektivkou moc do činění nemá a i v průběhu celého románu se autorka na můj vkus až příliš rýpá v osobních vztazích postav na úkor spádu. A řekla bych, že nám i nenápadně, v úplných drobnostech podsouvá svůj světonázor. Objevuje se i celá řada vedlejších postav, které nejsou podle mne dokonale využité a nakonec prostě nějak vyšumí do ztracena (třeba ministryně Della Winnová a její manžel). Závěr a odhalení mne nějak zklamalo. Ani nedovedu úplně charakterizovat, co mi vlastně tak vadilo na závěrečné konfrontaci... ale prostě to nebylo ono a po příjemné prostřední části jsem čekala něco víc.... celý text
Kroniky prachu
2019,
Lin Rina
Kroniky prachu jsou jednou z nejkrásnějších knih, které jsem kdy viděla. "Viděla" je bohužel klíčové slovo - obálka je opravdu nádherná, ale obsah mne zklamal. Příběh mě nechytl, připadal mi nezajímavý a předvídatelný, bez pořádné zápletky, a ani hrdinka mi k srdci nijak nepřirostla. Její vyvolený je o něco lepší, nicméně takových a zajímavějších panů Reedů už jsem v knihách potkala víc než dost. Atraktivní prostředí staré knihovny bohužel nehraje tak velkou roli, jakou by mohlo - a zkrácení by knize nepochybně prospělo. Možná je můj dojem daný tím, že je kniha primárně určena o generaci mladším a naivnějším čtenářkám (i když young adult občas čtu a některá díla mne opravdu zaujala). Také mne zarazilo prostředí, v němž se příběh odehrává. Knihu jsem začala číst v domnění, že jde o viktoriánskou Anglii - ale zjevně nikoliv, protože mnoho věcí mi nějak (spíš v drobnostech) nesedí. Nedovedu si třeba představit, že by dívka z lepší rodiny (byť svobodomyslná a s tolerantními rodiči) odešla bydlet v podstatě na "svobodárnu" bez garde, a neztratila pověst. I jiné detaily jsou zarážející - třeba když jedna z postav cestuje meziměsto parním omnibusem, ale ve "skutečné" viktoriánské Anglii by nepochybně jela vlakem (jsou v tomto světě vůbec vlaky?). Některé věci mi připadaly chronologicky divně posunuté, ale hlavně atmosféra je tak trochu "jiná", než u ostatních knih zasazených do konce 19. století, které jsem četla. Na druhou stranu na steampunk je kniha prostě nějak málo steampunková, takže nevím, co si vlastně myslet. Dávám tři hvězdy - ale ta třetí je výlučně za vnější vzhled románu. Komu je dvacet a méně nebo má hodně rád červenou knihovnu a nevadí mu určitá naivita, může přidat ještě jednu.... celý text
Šarlatové zmije
2019,
František Kalenda
Siegfried dotřetice, a zase to podle mého - vzdor jistým prvkům pátrání - není detektivka, i když ji tak nakladatelství prezentuje. Pocity mám smíšené, příběh je opět ve svižném tempu, ale zápletka mi připadala místy až moc přitažená za vlasy a závěr... Řekněme, že k osobě v pozadí spiknutí v podstatě nevedou žádné nitky, takže působí divně. Rozsah novely je ještě menší než u předchozího dílu, takže úplně nechápu, proč všechny tři knihy nevyšly v jednom svazku.... celý text