Galadwen přečtené 569

Žirafí slzy 2009, Alexander McCall Smith

Moc hezká, milá, jednoduše psaná kniha, která mě opravdu bavila. Detektivka to přímo není, byť detektivní motiv zde je - spíš takový příběh obyčejného života a obyčejných lidí v Botswaně.... celý text

Prameny Vltavy 2021, Petra Klabouchová

Námět je bezesporu velmi zajímavý, mám ráda Šumavu (jako návštěvník), ale kniha se mi dobře nečetla. Nechronologický způsob vyprávění ani to, že vlastně nejde o detektivku, i když se kniha tak na první pohled tváří, by mi nevadily, ale vůbec mi nesedla stylisticky (vyprávění v přítomném čase, nespisovným jazykem) a nelíbilo se mi ani, jak nesympatické - nebo spíš odpudivé - jsou všechny postavy a temná atmosféra krajiny, která mi k Šumavě moc nesedí. Závěr mi přišel trochu překombinovaný, nepravděpodobný.... celý text

Na Větrné hůrce 2016, Emily Brontë

Podle zdejších hodnocení jsem čekala víc. Když srovnám srovnatelné, mnohem víc se mi líbila Jana Eyrová. Větrná hůrka je vleklejší, postavy vesměs strašně nesympatické. Zajímalo by mě, nakolik je to skutečný obraz anglického venkova přelomu 18. a 19. století (což by bylo dost smutné) - odpovídá realitě množství psychicky nevyrovnaných jedinců (u žen bych přímo řekla hysterek), mizerná naděje na dožití, podivný právní systém, opakované sňatky mezi velmi blízkými příbuznými? Zvláštní mi přišel i způsob vyprávění v první osobě, do něhož je vloženo vyprávění jiné osoby v první osobě - o hlavních postavách knihy se celou dobu dozvídáme přes dva prostředníky, a oni též vlastně zvenčí hodnotí jejich motivace a rozhodnutí. Nemyslím, že bych se ke knize vracela.... celý text

Katova dcera a prokletí moru 2021, Oliver Pötzsch

Zajímavá a překvapivě aktuální zápletka, dobře odvyprávěné, pečlivě nastudované reálie, jak je u tohoto autora zvykem. Doporučuji.

Čarodějka na pražském hradě 2017, Dana Chamblee Carpenter

Docela dobrá historická fantasy. Myška tu ve vztahu k mladému Přemyslu Otakarovi nahrazuje historickou postavu Anežky z Kuenringu, ale jinak myslím autorka zvládla české reálie dost dobře (ve skutečnosti lépe než někteří čeští autoři historické prózy), příběh je čtivý, drobné chybky odpustitelné. Kniha je o dost temnější a depresivnější, než jsem čekala. Tři a půl hvězdy, zaokrouhluji nahoru.... celý text

Přízraky domu Carrowů 2020, Darcy Coates

Čtivé, strašidelné, ale v závěrečné části (zhruba od míst, kdy se pokusí ostrov opustit Taj) mi přišlo, že už to autorka přece jen trochu přehání. Dokud se přízraky jenom mihly, byly slyšet kroky, postavy se nevysvětlitelně ztrácely nebo umíraly, byla atmosféra děsivější, než když dům, potažmo Edgar, vybalil celý svůj arzenál. A upřímně jsem si na konci připadala nějak podvedená, kdo četl, chápe asi proč.... celý text

Šťastní lidé čtou a pijou kávu 2016, Agnès Martin-Lugand

Nevím, je-li to tím, že ženské romány moc nečtu, nebo tím, že jsem podle názvu a obálky čekala něco jiného, ale přišlo mi to jako dost velká slátanina. Hlavní hrdinka nesnesitelná a hysterická blbka, zezačátku zralá na blázinec, pak už jen na protialkoholní léčebnu a odvykačku od nikotinu. Její kámoš promiskuitní parodie na gaye. Její objev nevěrohodná kombinace nevychovance, macha a podpantofláka a nechápu, proč by někdo takového pitomce vůbec chtěl. Zamilování jsem ani jedné straně nevěřila. Všichni hulí jak tovární komíny. Snad jenom ten pes byl OK. Příběh podle mě ani nestojí za čtení, moc ho v knize ani není. Ale na druhou stranu je to tak jednoduše psané, že lze přeletět celkem rychle.... celý text

Incident v Čechách 2018, Thomas Årnfelt

Vůbec mě nenadchlo. Jako thriller dost vleklé, bez napětí a logiky. Kromě názvu a pár zmíněných místních jmen prostředí vůbec neodpovídá českým reáliím začátku 17. století. V komentářích často zmiňovaný a v knize opakovaně používaný termín víkend má nejspíš na svědomí překlad, ale rozhodně to není jediná věc, která do zvoleného historického období nepatří. Největší sek je myslím užívání šlechtických titulů, které se v našem prostředí zavedly až po roce 1627 (baron, hrabě), divné jsou majetkové poměry postav a zvolená křestní jména vesničanů, vesměs nečeská, přímo bijí do očí.... celý text

Hrad mrtvých 2018, Jan Bauer

Když prvních padesát stránek běžel příběh, aniž by někdo souložil, chlastal a osahával velkými půvaby obdařené šenkýřky, začala jsem si myslet, že snad autor konečně vyšel z puberty. No, od strany 60 ho ta dospělost zjevně zase přešla, a bohužel se zdá, že nevymyslel ani zbytek zápletky. Jakmile vstoupí na scénu soudce Melichar, začnou se postavy bezcílně a nelogicky potácet z místa na místo, aniž by byly řádně využité (a že jich tam, naprosto zbytečných a zaměnitelných, je!). Melichar vyhrkne bez nejmenších indicií: Byl to ten a ten! - a pak už se jen obcházejí putyky a donekonečna mluví o sexu. Co mě také hodně zarazilo, je výše požadovaného výkupného - 1000 hřiven stříbra je asi 250 kg kovu a odpovídá 60 tisícům grošů (1000 kop). Hledala jsem, a kůň stál ve 14. stotí asi 250 grošů, kráva kolem 50 grošů a pěkný dům 30-50 kop (řekněme max. 3000 grošů), takže těch tisíc hřiven je něco jako roční státní rozpočet? Spolukomentátoři mají pravdu, slovník postav je opravdu otřesný a zbytečně vulgární. A zápletka se nekoná. Nechť autor promine, ale dvě třetiny knihy jsou hotový blábol, aby se vyplnil počet stránek. O detektivku se nejedná ani vzdáleně.... celý text

Meč v kameni 2005, Terence Hanbury White

Upřímně, zklamání. Čekala jsem fantasy nebo historický román inspirovaný artušovskými legendami, možná něco jako Mlhy Avalonu nebo Kouzelník Merlin. Dostala jsem předlohu k disneyovce psanou jako pro děti, velmi mentorským způsobem, který mi leze na nervy. Stylem bych přirovnala nejspíš k Narnii, bohužel s nudnějším dějem, bez legendické (nebo vlastně jakékoliv) atmosféry. Na parodii je to málo zábavné, ale vážně to brát nedokážu. Líbily se mi asi tak dvě scény. Shánět se po dalších dílech série nebudu.... celý text

Země změn 2005, Roger Zelazny

Za mě trochu ukecané a zdlouhavé (jako každý Zelazny) - večerníček natažený na celovečerák. Komu se líbí Amber, bude se mu líbit i toto, můj oblíbený autor Zelazny asi nebude.... celý text

1913: Případ podivné sebevraždy 2020, Andreas Pittler

Atmosféra knihy odehrávající se ve Vídni na sklonku monarchie se mi velice líbila. Horší už to bylo se zápletkou, která mi připadala trošku "nanicovatá", velmi dlouho se vlastně nic zajímavého neodehrálo. Hlavního hrdinu jsem si zrovna neoblíbila, dost často se chová jako namyšlený idiot. Celkově průměr.... celý text

Zrnko v soukolí 2020, Ondřej Nečas

Můj druhý pokus s Mojmírem Mrázem. Začátek mě moc nebavil, nevím proč - asi že skoro všechny slovní obraty už jsem někde četla dříve. Pak jsem se přece jenom začetla a děj začal trochu víc ubíhat. Problémem až do konce ale zůstalo, že jsem ani na jedinou minutu neuvěřila, že by se tento příběh mohl skutečně odehrát v našich končinách v pozdním středověku. Prostě mi vůbec nesedí do doby, do níž je zasazen (a to ani počínání postav, ani atmosféra, ani (ne)věrohodnost samotného spiknutí či vražedné hry založené na příliš mnoha náhodách). Myslím, že autor měl zůstat u fantastiky - do jeho paralelního světa s hejtmanem Ambrožem by se zápletka hodila lépe a neměla bych s ní takový problém.... celý text

Pre hrsť dukátov 2021, Juraj Červenák

Naprostá spokojenost. Zločin je poněkud běžnější a jeho šetření přímočařejší, než v plzeňském dílu, ale to rozhodně není na škodu. Děj pěkně odsýpá, četlo se jedním dechem, oceňuji také posun Jarošovy postavy novým směrem i jeho větší úlohu při řešení případu. Identitu Pavího oka jsem ke své spokojenosti správně odhalila, okolnosti vraždy nikoliv. Nakonec nechybí ani apokalyptická scéna hodná akčního filmu.... celý text

Tajemství Poslední večeře 2006, Javier Sierra

Kniha mě bohužel ukrutně nudila a stálo mě mnoho sebeovládání ji dočíst, protože mě vůbec nezajímalo, co z toho nakonec vypadne (pokud něco). Téma ani zdlouhavé zpracování nezaujalo.... celý text

Mandlová madona 2010, Marina Fiorato

V podstatě něžná a nenáročná pohádka s několika temnějšími podtóny. Trochu mě hlavně ke konci mátly časové souvislosti (myslím, že autorka tam něco špatně propočetla nebo podala), ale i tak docela hezké odpočinkové čtení, nic víc, nic míň.... celý text

Žena s drakem 2017, Františka Vrbenská

Upřímně, ve srovnání se Ženou se lvem podstatně slabší výběr. Můj problém je, že u většiny povídek si už vzápětí po dočtení sborníku stěží dokážu vybavit, o čem vlastně pojednávaly. Čili dost průměrné kousky. Směrem k zapamatovatelnosti se vymyká Edita Dufková a Anna Šochová, každá z jiných důvodů. Komentátoři pode mnou, kteří získali pocit, že se hodně textů snaží šokovat a pohrávat s kontroverzními tématy (někdy mi přišlo, že až zbytečně), mají rozhodně pravdu. Hodnotím sborník neúplný - ke své smůle jsem získala vadný výtisk (a pochopitelně ztratila doklad o koupi) s chybějícími stranami 61-92, zatímco povídku Darth Ziry (podle mě nejslabší kus v celé knize) mám dvakrát.... celý text

Krvavý cukr 2019, Laura Shepherd-Robinson

Výborná kniha, která mě od začátku chytla. Zajímavé prostředí, s nímž je autorka dobře obeznámená, a promyšlená zápletka, vzdor množství postav se mi nepletly, čili jsou dobře napsané. Překlad mi připadal povedený. Finále a rozpletení vražd a dalších záhad kolem nich mě trochu zaskočilo, podle mě k němu nesměřuje příliš vodítek, nicméně i tak zasloužené 4,5 hvězdy.... celý text

Waldvilla 2021, Miroslav Stuchlý

Kniha mě docela zklamala, doufala jsem, že se příběhy kolem Waldvilly nakonec doopravdy propojí více než jen v drobnostech. Popravdě také nerozumím důvodům, které autora vedly k přejmenování skutečných postav (Heinrich Liebieg, podnikatel Loewy, Karl Kostka atd.), když jinak zůstaly okolnosti jejich životů zachovány. I když na druhou stranu byla docela zábava odhalovat předlohy Stuchlého postav. V Liberci bydlím, ale jako naplavenina přehnaným patriotismem netrpím, takže celkově tuhle regionální publikaci hodnotím po literární stránce i co do čtivosti jako průměr.... celý text

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

Příjemná kniha, vlastně románová kronika jedné rodiny zasazená od doby 1. světové války do 90. let 20. století. Autorka vypráví příběh tří generací žen a jejich často tragické osudy s lehkostí a poměrně jednoduchým stylem, který se dobře čte, ale na rozdíl od Hany se mě kniha příliš emocionálně nedotkla. Popravdě nejsilnější místo pro mě bylo na samotném konci, kdy se Alžběta konečně setká s dědicem věcí po minulých majitelích svého bytu. Trochu mě překvapila podobnost osudů většiny postav v knize, skoro každému zemře partner za tragických okolností. Už mi to připadalo jako příliš mnoho náhod na jednu rodinu. I některé další drobnosti nedávají smysl - Boženka žijící ve smíšeném manželství, nadto s nezvěstným mužem, určitě nemusela odcházet do Německa (tito lidé zpravidla nebyli do Německa odsunuti vůbec a majetek minimálně českému partnerovi zůstával), a zvláště ne takto brzy po konci války, kdy si sudetští Němci ještě ani nedovedli představit, co se na ně chystá (její a Hermannových rozhodnutí je vyloženě divné, i když chápu, že kvůli ději to autorka potřebovala). Také dvě klíčová rozhodnutí Anežčina mi nešla na rozum, ale zase: bez nich by se děj neposunul. Budu to brát tak, že lidé pod tlakem občas dělají neuvěřitelné hlouposti.... celý text