GreenTee
přečtené 265
Miláček
2011,
Guy de Maupassant
Knihu jsem brala poprvé do ruky v domnění, že jde o povídku, a celou dobu si říkala, že je to nějaké dlouhé, ale nedokázala jsem přestat číst. Mám slabost pro hrdiny, kteří jsou vždy "na své straně", líbil se mi naturalistický nádech knihy, vše jsem si dokázala představit. Velká spokojenost a teď hledám Miláčka v knihkupectvích.... celý text
Eleanor se má vážně skvěle
2017,
Gail Honeyman
Kdy si můžete dovolit psát o naprosto všedních věcech, a přitom udržovat čtenáře napnutého a zaujatého? Když máte nevšední hlavní postavu. Eleanor jsem měla většinu knihy opravdu ráda, líbilo se mi, jak je svá a chová se podle vlastních pravidel, která v mnoha případech opravdu dávala smysl. Také mi ji bylo ve spoustě ohledů líto a o to dojemněji pak na mě působila závěrečná pasáž a kočka Glen mi připadala jako dar seslaný z nebes. Eleanor se má vážně skvěle jsem během čtení označovala jako "lehké čtení o nelehkém tématu". Vážně jsem si u čtení odpočinula, zároveň jsem ale dostala kvalitní zážitek. Nejde tu o rozsáhlý děj ani zamotané vztahy, jde tu především o hlavní postavu, kterou sledujeme ve zlomovém okamžiku jejího života. Pokud se nebojíte podívat se pod slupku člověka, který se každý den znovu a znovu musí vyrovnávat s utrpením a vytvoří si během toho vlastní verzi života a světa, kniha vás nezklame.... celý text
S vědomím konce
2017,
Molly Crow (p)
Kniha mě poprvé zaujala díky své kampani na Startovači, a když jsem ji pak našla v knihovně, byla jsem potěšená, že se autorce vydání povedlo, a dala jsem se do čtení. Nalákala mě především obálka a těšila jsem se na oddechovou fantasy s romantickou zápletkou. Ze začátku jsem byla celkem spokojená, ale časem jsem zjistila, že romantická zápletka je v knize to hlavní a fantasy prvek je i přes svůj velký potenciál dost upozaděn. Byla jsem odhodlaná knihu dočíst, i když mi neustálé vzdychání nad tím, jak je Brian úžasný, dost lezlo krkem. Už jsem odrostla tomuto Twillight stylu, a navíc nemám ráda, když se v literatuře zamilovanost a fyzická přitažlivost vydávají za lásku. O zbytečně popisných pasážích sexuálního napětí mezi hlavními postavami nemluvě. Později mě otravovala už i sama Sally svými rádoby vtipnými průpovídkami sama k sobě, respektive ke čtenáři i v situacích, kdy by si na vtipnou hrát neměla. A navíc - když už si zvolím za hlavní postavy studenty, tak taky musí někdy i chodit do školy, a ne jen ustavičně za školu. Proč v té škole vůbec byli? Nevšimla jsem si, že by někoho z nich umění opravdu zajímalo (nebo to aspoň předstíral v Brianově případě). Nicméně jsem ráda za neklišoidní konec a za to, že Brian měl i jinou roli než alfa samec. Zápletka s Norou mi připadala nedotažená a se Sallyinou rodinou by se taky dalo pracovat víc, ale jsem ráda, že se v ději toto vše objevilo. Autorka určitě má talent a vydání této knihy pro ni hodně znamená, podle mě má ale ještě hodně práce před sebou.... celý text
