hanka_reading přečtené 871

Kláru si chce koupit každý 2023, Heliodor Šimanik

Klára se dostala do maléru a musí rychle splatit velký finanční obnos. Kde ale tak rychle vydělat peníze? Nezbyde ji nic jiného než se stát striptérkou. Později se dostane k jinému kšeftu, kde hraje na dovolené partnerku bývalému spolužákovi. Potkává jednoho staršího týpka, který ji vlastně nakonec pomůže. Děj se zamotává a přibývají další postavy. Dost často je ve hře nahota, intimní situace a Klára jako rozvraceč vztahů - alespoň tak to na mě na první pohled působilo. Jaká ale Klára ve skutečnosti je a co ji nejvíc trápí? Námět jako takový nebyl špatný, taky uvědomění si svých chyb a sama sebe nebo zrcadlení našeho chování u druhých lidí. Dost ale pokulhávalo zpracování - špatně jsem rozeznávala, kdo mluví, v některých částech jsem měla málo informací, abych pochopila smysl. V druhé půlce bylo pár zajímavých myšlenek o životě nebo vztazích, chvílemi ale bylo filozofování na můj vkus až dost podrobné a zdlouhavé. Také by to chtělo lepší práci redaktora a zapracovat na korekturách.... celý text

Proč všichni odcházejí 2016, Zuzana Dostálová

Hlavní postavou je Zuzanka, která popisuje svůj život a různé zážitky - nejdříve z pohledu šestileté holčičky, která brzy nastoupí do první třídy a poté sledujeme její život postupně až do páté třídy. Pochází z židovské rodiny, hraje na violoncello a píše básničky, díky kterým utíká do jiného světa. Spolu se Zuzkou a její rodinou se ocitáme v 80. letech 20. století v jednom malém moravském městě. Otec je režisér a moc často ho z důvodu pracovních cest nevídá. Zažijeme s ní prázdniny u babičky a dědy. Při pobytu v nemocnici se seznámí s Monikou, se kterou si několik let posílají dopisy. A vždycky po nějaké době někdo odejde z jejího života a tak se ptá - proč všichni odcházejí? Vyprávění je autentické, včetně použitého nářečí nebo různých slov a výrazů typických pro zvolený čas. Já osobně si připomněla slovo pišingr nebo období, kdy jsme nosili kamaše. Jak je uvedeno na obálce - je to hořkosladké a nostalgické vyprávění o tom, jak se z malé Zuzanky stává dospívající dívka, která zjišťuje, že i ti nejbližší nás opouštějí. Bavilo mě sledovat myšlenkové pochody malé holčičky a také to, jak ztrátu blízkých vnímala - za mě se to autorce moc povedlo.... celý text

Princ a švadlenka 2024, Jen Wang

Tento obrazový román hezkým způsobem ukazuje na hledání sama sebe a na to, čeho se člověk podobný Sebastianovi nejvíc bojí - samozřejmě reakce rodiny, potažmo okolí. Takovým lidem se taky líbí, že v té jejich skrývané identitě za ně nerozhoduje nikdo jiný, ale jen oni sami - pro ně další přidána hodnota. Pro mě to byla zajímavá forma zpracování tohoto tématu - pro teenagery, kterým je kniha primárně určena (doporučený věk 12+), ideální způsob. Jen si tedy nejsem úplně jistá, jestli je osloví prostředí královské rodiny - možná je to ale zbytečná obava a právě naopak je pohádkové prostředí zaujme. Každopádně hodnotím knihu kladně a myslím, že si ji s klidem můžou přečíst a prohlédnout i dospělí a lépe tak pochopit myšlenkové pochody lidí s nějakou výjimkou.... celý text

Soused na zabití 2024, Lusy Adams (p)

“Některé věci nám nejsou souzené nehledě na to, jak moc si je přejeme. Maddie je úspěšná spisovatelka, která se stěhuje do nového bytu. Jejím sousedem je Alek. První jejich setkání proběhne v kavárně, kde do sebe doslova narazí. Tehdy ještě netuší, že jsou sousedé. Toto setkání odstartuje, jak jejich vztah ve skutečnosti bude vypadat - doslova se nesnáší a nemůžou se vystát. Shodou náhod se oba registrují do on-line seznamky a začnou si spolu psát. Ani jeden netuší, že se jedná o jejich souseda. A právě v tomhle on-line světě jim to maximálně funguje. Myslela jsem si, že větší nenávist bude ze strany Aleka, ale podle mě byl opak pravdou. Maddie ho absolutně odsoudila jako neurvalého, neměl ani šanci ani příležitost ji přesvědčit o opaku. Maddie mě tím docela štvala, že všechnu vinu vždycky házela na Aleka. Taky byla hrozně vztahovačná - no zkrátka moc jsem si k ní cestu nenašla. Občas se na můj vkus chovala dětinsky. Víc mě tedy bavil Alek, který občas uznal svou chybu a hlavně se snažil - to byl jiný level. Je to román pro ženy, takže je jasné, jak tenhle příběh od nenávisti k lásce dopadne. Pro mě jsou takové knihy příjemná změna a stejně tak tomu bylo i teď. Bavilo mě jejich chatování a taky scény ke konci, kdy si konečně uvědomili, jak to vlastně mezi sebou mají.... celý text

Host 2024, B. A. Paris (p)

Už i já si konečně přečetla poslední knihu od této autorky. Iris a Gabriel žijí spokojený život jen do té doby, než Gabriel najde v blízkém kamenolomu mladého chlapce. Bohužel se mu ho nepodaří zachránit a jako lékař to těžce nese. Do toho se k nim doslova nastěhuje kamarádka Laure, která momentálně řeší partnerskou krizi. Jenže jak to vypadá, jen tak se domů nevrátí. Dost tím naruší jejich život, až už jim začíná lézt krkem. A do toho se Laure ztratí. Musím říct, že i mě Laure svým chováním a vystupováním neskutečně iritovala - to se autorce povedlo, stejně jako tempo celého příběhu. Podle anotace jsem čekala trochu něco jiného, nicméně kniha byla čtivá a bavila mě - i když tedy jiné autorčiny knihy byly o něco lepší. Nejzajímavější byl epilog. V něm je čtenář seznámen s dalšími informacemi, které vysvětlují, co se opravdu stalo. Je to pěkná ukázka toho, co je schopný člověk udělat, aby měl klid a nikdo ho neohrozil.... celý text

Pojízdná čajovna splněných snů 2024, Rebecca Raisin

“Lidi se ti v životě objeví, když je potřebuješ nebo oni potřebují tebe, a pak zase zmizí. Rosie je workholička, pro kterou je práce v restauraci oceněnou michelinskou hvězdou nejvíc. Zrovna má narozeniny a těší se, jaký dárek si pro ni přítel připravil. Dostane ale to, co by ji ani v nejmenším nenapadlo - přítel ji sdělí, že jejich vztah končí a stěhuje se pryč. Rosie se s tím srovnává po svým a načne si víno. Ráno zjistí, co v noci provedla - koupila si obytňák Růženu. Nejdřív je zděšená, co provedla, ale což - prostě začne nový život a otevře se pojízdnou čajovnu. Nechyběla ani milostná linka. Max, ktery jí nejednou pomohl a taky Ollie - internetový kamarád. Který z nich je ale ten pravý? Rosie je typ člověka, který musí mít všechno uspořádané, naplánované a zorganizované do posledního puntíku. A taky musí mít vždy poslední slovo. Líbilo se mi, jak tenhle způsob života Rosie změnil a jak dokázala vystoupit ze své komfortní zóny. Nebylo to vždy jednoduché, ale za pomoci Arnie, kterou hned na začátku potkala, to nevzdala. Navíc brzy zjistila, že se jí takovy život začíná líbit - volnost a nezávislost, poznávání nových míst a lidí. Kdo bude chtít, tak nějaké mouchy na příběhu najde. Hledáte-li ale nějakou oddechovku, zkuste tuhle - třeba vás bude bavit jako mě.... celý text

Sudičky 2024, Markéta Harasimová

Hlavní postavou je Iveta, která měla dost těžké dětství. Rodina byla nefunkční - matka bez práce a s depresemi, na které brala léky a otec alkoholik, který je bil a nadával jim. Situace se vyhrotila tak, že otec matku ubodal a Iveta toho byla svědkem. Dostala se do dětského domova, později začala brát drogy a kašlala na školu. Světlý okamžik v jejím životě byl vztah s Radkem, který se ji snažil pomoct. Ale Iveta si toho nevážila a dala přednost někomu jinému. Netrvalo dlouhou a drogy spolu s alkoholem byly její denní chleba. Velmi brzy ale narazila. A do toho těžký úraz, kvůli kterému se z ní stal kvadruplegik. Co vsechno ji sudičky daly do vínku? Dokáže se ještě vzchopit s najít sílu žít dál? I v této knize autorka zpracovává těžké téma a to velmi čtivým způsobem - objevují se tu násilí, drogy, ale i znásilnění. Často to bylo těžké a náročné čtení, při kterém mi rozhodne do smíchu nebylo - hlavně začátek a popis dětství Ivety. Scény byly tak reálné, až mi z nich bylo špatně. Když už jsem si myslela, že to pro Ivetu nemůže byt horší, tak vždycky přišla nějaká rána z boku. Samozřejmě propadala depresi, ale dokázala se odrazit ze dna. Zároveň je to ukázka, jak dětství ovlivňuje náš život.... celý text

Sudetský dům: Jaro - léto 1945 2022, Štěpán Javůrek

“A rodina, to je pospolitost. Rodiny je třeba se pevně držet, ať se děje cokoliv. Příběh sudetského městečka v horách Glasendorf, počeštěného na Skláře, asi není potřeba nějak zvlášť představovat. Ale jen v krátkosti - do jednoho domu, kde bydlí německá rodina, se přistěhují Češi. Němcům hrozí po válce odsun a je jen na nich, zda obě rodiny najdou společnou řeč a dokáží se starat o hospodářství. Celou situaci zhoršuje Vojtěch Tomeček, zarytý komunista, který se stane starostou a který jde po Němcích hlava nehlava. Celá kniha popisuje život lidí v této vsi, nenávist mezi Čechy a Němci, jejich bezmoc, ale i naděj v lepší život. Po válce se role otočili a z pronásledovaných se stali pronásledovatelé. Místy to bylo to těžké čtení, ale tak reálné a poutavě napsané. Jsou ale všichni Němci a Češi opravdu stejní?... celý text

Neviditelné ženy 2024, Caroline Criado Perez

“Provokativní kniha, která vás přiměje dívat se na svět novýma očima. Ženy tvoří polovinu populace a přesto jsou často v menšině. Je to dané už historicky, kdy vždycky bylo vyzdvihováni pouze muži přesto, že i ženy zastávali důležité úkoly. Staly se vlastně neviditelnými. A právě tato kniha je jakousi výzvou ke změně, aby společnost změnila úhel pohledu na postavení žen. Kniha obsahuje spoustu podložených statistických údajů. Je vidět, že si autorka dala obrovskou práci s rešeršemi, protože seznam zdrojů je uveden na 70 stranách. Pro mě to byla velmi zajímavá kniha. Vůbec mi nedocházelo, jak moc jsou ženy opomíjeny a je na ně zapomínáno, tedy aspoň v dřívějších letech. Myslím, že teď se situace zlepšuje, ale stále nás dost často valcují muži. Možnáje to opravdu tím, že ve většině vedoucích pozicích jsou muži, kteří se neptají na názor žen a tak je ani nenapadne, že dané rozhodnutí jim spíšubližuje než aby pomohlo. Při cteni jsem občas měla pocit, že situace je katastrofální, ale myslím, že u nás to tak hrozné není. Každopádně jsem ráda, ze jsem si knihu přečetla. Poskytla mi zajímavý náhled na postavení muzů a žen ve společnosti, především ve světě.... celý text

Deník zoufalé třicítky 2022, Martina Boučková

“Každý den je přeci krásný, každý den je výzva. Lenka je 30letá žena, která má byt, skvělé kámošky, relativně dobrou práci, kocoura Rudu, ale nemá chlapa. A z toho je zoufalá. I přes občasný splín si ale dokáže užívat života a skvěle se bavit. Mámě jednou řekla, že dřív uplete svetr na tučňáka než pro její dítě. A právě “tučňák má v příběhu důležitou roli. S Lenkou prožijeme spoustu trapasů a jiných situací, které Lenku nepotěší, ale ostatní stoprocentně rozesměje. Tahle kniha je skvělý společník do nepohody. A vlastně do jakéhokoliv období. Čtení je oddechové, nenáročné, bezprostřední a hlavně vtipné a čtenáře pobaví. Všechny situace pro mě byly reálné. Chcete-li tedy prožít život třicítky, sáhněte po této knize - věřím, že nebudete jako já zklamaní.... celý text

Starosta 2024, Alžběta Bublanová

Radek se stane starostou malého města, ve kterém žije se svou manželkou Evou a 13letou dcerou Pavlínou. Je pracovitý, čestný, spravedlivý, zkrátka má vlastnosti, které se s jeho novou funkcí moc neslučují. Je jen hezkou tváří města, ale prakticky o ničem nemůže rozhodnout a nic nemůže udělat podle svého. Jeho manželka Eva je úplně pravý opak. Je redaktorka místního bulváru, ambiciózní, pěkná ženská, která manželovi ze začátku tak trochu závidí. A tak se rozhodne, že bude lepší a úspěšnější než Radek. A jejich rodinu uzavírá Pavlína, dcera v pubertě, která hledá smysl života. Každý žije svůj život, ale ten společný se nějak rozpadá. A každý je v tom svém nespokojený a pátrá, co vlastně chce. Eva časem pochopila, že život není takový, jak si vysnila. A Radek, že holt není takový starosta, jakým chtěl být. Je to zkrátka příběh jedné rodiny, která má běžné problémy. Líbila se mi charakteristika postav, jejich rozdílná povaha a taky střídavé vyprávění z pohledu Radka a Evy. Docela mě děsilo, že rodičům přišlo v pohodě, že jejich 13letá dcera má vztah se vším všudy a nijak zvlášť to nehrotí. Škoda, že nebyla víc rozehraná postava Pavlíny - u ní by to mohlo být hodně zajímavé. A čeho jsem si taky všimla - že pořád pili víno Není to špatná kniha, ale kdyby měla třeba o 100 stran víc, nevadilo by mi to.... celý text

Smečka 2024, * antologie

Nejprve musím říct, že jsem přesně ten typ z předmluvy: “horory já nečtu. Nicméně když jsem viděla nabídku štafety, řekla jsem si, že tuhle antologii zkusím. A dobře jsem udělala. Hned od začátku mi bylo sympatické, že se jedná o české autory. Spojnicí všech povídek byl ústřední motiv - pes. Je přirozené, že některé povídky mě bavily víc, jiné míň. Někdy byla atmosféra hodně děsivá, jindy tolik ne. A přesto stály všechny za přečtení. Pro tento příspěvek jsem vybrala několik povídek, které mě bavily nejvíc. AFÍK - M. Podpíšilová Karasová Za mě top povídka o malém chlapci, který měl dost šílené dětství a pes byl jeho jediný opravdový přítel. Bylo to těžké čtení, ale bavilo mě. PŘÍCHOD VYVOLENÉHO - P. Boček Tohle byl zajímavý kousek o chovatelce psů. Místy pro mě až nechutné situace, ale na druhou stranu ohromně čtivé. V ŠERU SVÍTÁNÍ - M. Pech Pěkná povídka o tom, že není dobré okrádat zemřelé. Líbila se mi atmosféra. NA KONEC CESTY - K. Malec Houfková Smutný příběh o stárnutí a nemoci, který byl přitom tak moc reálný a silný. Kniha mi ukázala, že i já měla předsudky o tom, co je horor a že pod tento žánr je možné zařadit i leccos jiného. A moc se mi líbily i ilustrace uvnitř, včetně obálky.... celý text

Vánoce v Šípkové ulici 2024, Alena Mornštajnová

“Dostávat dárky je hezké, ale radost dělá i dárky dávat. Chcete se už vánočně naladit? Tak sáhněte po tomto pohádkovém příběhu pro děti od známé české autorky. Dočtete se, co se stane, když Ježíšek onemocní a nestihne roznést dárky. A přitom mu chybí už jen Šípková ulice. Kdo jiný mu může pomoct než Santa? Příběh je to hezký, roztomilý, ale i dobrodružný. Ukazuje, jak je hezké si pomáhat a to nejen o Vánocích. A musím zmínit ilustrace od A. F. Holasové - ty jsou opravdu nádherné. Knihu si podle mě užijí nejen děti, ale i dospělí.... celý text

Zadrž dech 2024, Michala Ries

“Nejen každá láska má svůj příběh. I každá nenávist ho má. “V lidské rozmanitosti je krása. A ještě krásnější je, když druhé dokážeme přijmout i s jejich limity a omezeními. “Mezi nenávistí a láskou je tenká hranice a obě pohání vášeň. “Každá situace má lepší úhel pohledu, pokud ho chceš vidět. Marina pracuje jako asistentka a vede si celkem spokojený život. A to díky tomu, že opustila vesnici, kde strávila dost hrozné dětství plné nenávisti a traumatizujících situací. Dalo jí spoustu práce začít žít normální život, ale podařilo se jí to. Jenže tenhle relativní klid naruší nový kolega, který nastoupí k nim do práce. Není to nikdo jiný než Marcel, který pochází ze stejné vesnice. A ten si s sebou přinese i vzpomínky, na které chce Marina zapomenout. Musím říct, že autorka mě dokázala vtáhnout do děje hned na první straně. Skvělé byly začátky kapitol, kde nás seznamuje s minulostí Mariny, ale jen v náznacích. Čtenář tuší nějakou temnou stránku, něco si i domyslí, ale pravda je mu dlouho skryta. Marina byla neskutečně silná žena a i přesto všechno, co zažila, dokázala najít v každém něco dobrého. Celá kniha je plná krásných a zajímavých myšlenek - to se mi moc líbilo. Prvních cca 100 stran bylo pro mě těžké čtení vzhledem k tomu, jak se Marcel choval k Marině. Střed byl v pohodě a pak byl pro mě silný zážitek poslední část. Kniha je plná emocí, které mě v klidu rozhodně nenechaly - to, co Marina zažila, jak se k ní chovala rodina a okolí. Celé je to o těžkém traumatu z dětství, o naději, o odvaze, ale i o lásce a vztazích - nejen milostných, ale i přátelských. A taky o tom, jaká tenká hranice je mezi láskou a nenávistí. Pro mě je to první setkání s autorkou a jsem maximálně nadšena. Moc se mi líbilo, jakým způsobem zpracovala takové těžké téma. Knihu si rozhodně přečtěte, stojí za to.... celý text

Druhá strana řeky 2024, Nora Eckhardtová

“Život je přece příliš krátký na jízdu v zajatých kolejích, je tolik věcí, které může poznat, vytvořit, okusit. Jakub a parta lidí, kteří plaví na vorech dřevo a především jeho snoubenka Lota jsou těmi hlavními v první dějové a časové lince. A pak současnost a Judita s Jakubem, kterému se ztratil otec. Spojnicí je řeka Černá, která jakoby v sobě něco skrývala. Anebo je možná zkouší, co vydrží. Nebo se na ně zlobí? Něco po nich chce? V obou příbězích to některé táhne na druhý břeh - je to tam jiné a dějí se tam zvláštní věci. Můžou se dva zmiňované příběhy protnout? Chvílemi je to čtení plné dobrodružství a napětí, jindy je to o lásce a vztazích a také o čarovné moci živé vody a tajemství. Je to přesně tak, jak je uvedeno v anotaci - “vyprávění plyne jako řeka, skáče z jednoho břehu na druhý. O trochu víc mě bavila linka z minulosti - měla jsem pocit, že se tam toho víc děje. A asi i tím, že se mi líbila Lota a její činorodost. Ale na druhou stranu má druhá linka hezký konec. Oproti první autorčině knize se mi zdála tato taková ponurejší a temnější, ale i tak přináší skvělý čtenářský zážitek. A jedna zajímavost - k této knize vytvořila autorka také kolekci krásných šperků, ve které propojuje tvorbu šperkařky a spisovatelky.... celý text

Láska za mizerných dní 2024, Ewald Arenz

Clara se rozhodne prodat svůj dům. Prohlédnout si ho přijede Vera svým přítelem Eliasem. Pro Claru a Eliase se stane tento okamžik osudným. Později se potkají na divadelní premiéře a následně spolu stráví noc - ve vší počestnosti, ale i tak je to pro ně silný zážitek. A to je důvod k rozchodu s Verou. S Claire jsou šťastný pár, jako by do sebe zapadly dva chybějící dílky. Jenže nic netrvá věcně a čeká je první velká zkouška a také velká hádka. Obstojí jejich vztah? Stojí si za ním? Nebo to jeden z nich vzdá? Nebo snad oba? Líbil se mi způsob, jak spolu Claire a Elias komunikovali - tak bezprostředně a vtipně. Na nic si nehráli, užívali si každý okamžik - tedy aspoň ze začátku. A skvělý byl i humor a komunikace mezi Claire a jejím bratrem Janem. Zajímavá byla i linka týkající se maminky Claire. Ze začátku mi přišla kniha taková průměrná, ale jakmile došlo na první hádku, začala mě bavit mnohem víc. Láska za mizerných dní není jen o lásce partnerské, ale také sourozenecké a rodičovské.... celý text

Papírák 2024, Billy O’Callaghan

Dvě dějové linky, dvě různá období, inspirace skutečnými událostmi a také osudem slavného fotbalisty s českými kořeny. Právě taková je nová kniha tohoto irského autora. První dějová linka nás zavádí do Vídně, do druhé poloviny 30. let těsně před válkou. Hlavní postavou je úspěšný a oblíbený fotbalista Matthias Sindelar, kterému se přezdívá Papírák. Zamiluje se mnohem mladší Rebeky, která se kvůli němu přestěhuje do zmiňovaného města. Jejich láska je tak silná, že Matthias posílá kvůli blížící se válce Rebeku ke svým příbuzným do Irska. Má o ni strach a chce ji tak zachránit. Další dějová linka nás posouvá do 80. let do irského městečka Cork. Jack, syn Rebeky, najde 30 let po smrti své matky krabici s dopisy a novinovými články o Papírákovi. Jack nikdy nepoznal svého otce a tak ho hned napadne, zda by jím mohl být on? Pouští se do pátrání a postupně zjišťuje, s kým si jeho matka dopisovala a kdo vlastně byl ten fotbalista? Chce Jack opravdu zjistit, jak to bylo? A podaří se mu to? Kniha mě pohltila od první stránky. Nejsem fanoušek fotbalu, ale při čtení mě fotbalová atmosféra nadchla a rychle vtáhla do děje. Užívala jsem si také vyjadřování autora a ve finále i dlouhé věty, na které jsem si zvykla. A pak to krásné Jackovo gesto nakonec - to mě dojalo. Celé je to krásný příběh o silné lásce (červenou knihovnu ale nečekejte), ale také o odvaze, naději a tajemství. Bavilo mě sledovat vztah Rebeky a Matthiase - ani pro jednoho nebylo lehké jejich odloučení. Stejně tak bylo zajímavé Jackovo pátrání, jeho pocity a mnohdy i rozpolcenost při zjišťování informací. Jen mě mrzí, že kniha není skoro vidět a přitom vážně stojí za přečtení. A pak taková zvláštnost - posledních cca deset stran, obsah a poděkování jsem měla ve čteném výtisku 2x.... celý text

Kde se skrývá temnota 2024, Lenka Petřeková

“Protože smutnou pravdou je, že člověk může změnit své postoje, chování a ovlivnit, co cítíme, ale nedokáže jen tak změnit lidi kolem sebe. Jednoho dne na okraji Prahy je nalezeno tělo mladé dívky v dost zuboženém stavu. Vyšetřování dostanou na starost Marek a Monika. Nemůžou ale najít žádnou stopu, až narazí na jiný případ. Je dost podobný tomuto, jen se stal před 16 lety. Mohou spolu souviset? Nebo je to jen náhoda? Ze začátku mě Monika svým chováním spíš štvala, tedy tím, jak odsoudila blízkou osobu, ale pak jsem si zvykla. U ní doslova platilo “co na srdci, to na jazyku, což často vedlo k nepříjemným situacím. Líbilo se mi vyprávění z pohledu několika osob a krátké kapitoly - tentokrát je to za mě správná volba. Ač měla kapitola třeba jen 2-3 strany, ukončila je autorka mnohdy v tom nejlepším, takže prostě musíte číst dál. Bavilo mě sledovat myšlenkové pochody vyšetřovatelů i jiných osob zainteresovaných do případu. Každý začal vnímat případ trochu jinak a najednou se jim hůř spolupracovalo. Cíl ale měli všichni stejný - dopadnout pachatele. Celá kniha a také autorka jsou pro mě milým překvapením. Děj “odsejpá, od začátku do konce je napínavý, má spád a ani chvíli jsem se nenudila - i když občas to bylo náročné čtení. Trochu zabředneme i do soukromí vyšetřovatelů - oceňuji, když vidím, že i vyšetřovatele mají svůj život a jsou jen lidi. A úplně vidím, že by mohla vzniknout nová detektivní série. Zkrátka byla to jízda. A taky další důkaz, že máme opravdu skvělé české autory.... celý text

Svobodná: Jak jsem dospívala na konci dějin 2023, Lea Ypi

“Ale jestli jsem si z historie vlastní rodiny i rodné země něco vzala, pak to, že historie nevzniká za podmínek, které bychom si sami vybrali. Autorka nás ve své memoárové knize seznamuje se situací v Albánii v 90. letech 20. století. Lea prožila dětství v Albánii za dob socialismu. Jako dítě si myslela, že socialismus jim poskytuje svobodu a že svoboda nikomu nechybí. V 1990 došlo ke změně režimu a Lea měla pocit, že i ona je zničehonic někdo jiný. Neměnila se jen Lea a společnost, ale i její rodina, která pro ni byla všechno. V knize je krásně vidět i jejich rozdílná povaha. Zažijeme s nimi zmiňovaný zvrat v roce 1990 a celé období až do albánské občanské války v roce 1997. Možná jsou události zkreslené, ale jsou podávány očima dospívající dívky. Lea se musela smířit s celou řadou změn - ať už se týkaly rodiny, sousedů nebo školy. Mnohdy pro ni byly nepochopitelné, ale tak to prostě bylo a musela je přijmout. Albánii nakonec opustila až kvůli univerzitě v Itálii. Mě osobně se líbilo zpracování. Nejde tedy moc do hloubky, ale představu o rozdílech režimu si čtenář dokáže udělat. Zajímavý je právě pohled a vnímání situace z pohledu dospívající dívky. Nejsou to jen suchá fakta, ale skutečný život jedné rodiny. Kniha není moc vidět a myslím, že je to škoda. Je fain seznámit se se situací dané země touto čtivou formou.... celý text

Ignis fatuus 2024, Petra Klabouchová

“Lesy už vaří mlhu. A mlha vidí… Děj nás zavádí do prostředí Šumavy, k pohraničí, kde místní stráž čím dál častěji hlásí výskyt jakýchsi světelných jevů. A proto povolá tým vědců, kteří mají přijít této záhadě na kloub. Zvolené místo bylo podivné a dokázalo celou výpravu vyděsit k smrti. A navíc všude jen samá mlha, která jim vůbec nic neulehčuje. Hned na začátku na mě dýchlo tajemno a chlad, co leze za nehty - navození atmosféry se autorce povedlo skvěle. Celou dobu to bylo tíživé, dechberoucí, mrazivé a plné strachu. Jak píše autorka v epilogu, je kniha poskládaná ze starých šumavských legend, místních povídaček a tajemství, ale stejně tak je inspirována některými skutečnými událostmi a osobami. Jako celek to působí opravdu děsivě. Za mě atmosféra trochu přebíjí děj, chvílemi jsem zapomínala, proč tam vlastně jsou. To ale neubírá nic tomu, že je to dobrá kniha, protože ta atmosféra prostě čtenáře pohltí. Pokud se rádi bojíte, neměli byste tuhle knihu minout.... celý text