harena harena přečtené 2107

Nejsem z ledu

Nejsem z ledu 2020, Anne Frasier (p)
5 z 5

Skvělé čtení!!! Třetí díl ještě lepší než druhý "Nejsem živá", nevidím tu jedinou chybu. Napínavé, chytlavé, skvělá jízda a oblíbení hrdinové Jude a Uriah vás chytí za ruce a vlečou s sebou v té šílené sněhové bouři a s nimi pátráte, kdo je ten neznámý zlý pán a zachraňujete děti i dospělé. A překvapení na konec - ani ve snu by mě nenapadlo, že to tak spisovatelka vymyslí. Pro mě asi nejlepší díl ze série, teď uz jen čekat na další.... celý text


Stříbrná cesta

Stříbrná cesta 2019, Stina Jackson
4 z 5

Ztracené dívky, studená severská atmosféra, pomalu stupňující se napětí, kdy asi od poloviny knihy čekáte, jestli jste si únosce tipli správně. Náznaky tu jsou. Zpočátku se seznamujeme s lidmi, okolní přírodou a opravdu napínavé je to asi tak v poslední třetině. Jestli je to debut Stiny Jackson, tak nám možná vyrůstá nová spisovatelka ponurých severských thrillerů.... celý text


Přírodní antibiotika

Přírodní antibiotika 2014, Stephen Harrod Buhner
5 z 5

Zatím nejlepší kniha, kterou jsem o alternativní léčbě pomocí bylin četla. U každé byliny jsou uvedeny antibakteriální, antivirové a další vlastnosti, užívané části, účinné látky, příprava a dávkování - to kdybyste si ji chtěli zpracovat na tinkturu, na čaj nebo kapsle . Jsou uvedeny vedlejší účinky a kontraindikace a zároveň i interakce byliny - lék a využití v léčbě. A aby to bylo naprosto vyčerpávající, tak Buchner uvádí účinky a spektrum účinků, vědecký výzkum, studie in vitro i in vivo. Také je možno si najít bylinky podle nemoci. Abych nezapomněla,některé byliny u nás samozřejmě ani nerostou a ani nevím, jak vypadají, ale dají se už i u nás objednat, což mě moc těší, tinktury si zatím nedělám. Knihu mám doma už delší dobu, často si v ní listuju, všechno je tu uvedeno naprosto vyčerpávajícím způsobem, podle mě skvělá kniha.... celý text


Námi to končí

Námi to končí 2018, Colleen Hoover
4 z 5

Kniha začíná pěkně, říkala jsem si, že v karanténní době je prima číst hezké věci o lásce, druhé lásce, o zamilování, a o milování. Pěkné, lehké, příjemné, úsměvné čtení ovšem jen tak do poloviny knihy, kdy hrdinka musí čelit bolestným životním rozhodnutím. Na téma domácího násilí je napsáno už hodně knih, tady se autorce díky její vlastní zkušenosti z dětství podařilo věrně popsat pocity, myšlení a chování žen. Jak se zachovat? To je velké dilema. Je snadné soudit druhé, když se na to díváme jen zvenku. Až na zadní straně knihy jsem si všimla, že spadá do žánru new-adult, což je beletrie pro dospělé ve věkové kategorii 18 - 30 let. Tak tady určitě doporučuji, já už zdaleka do této kategorie nepatřím, ale mně se kniha také líbila a určitě někdy budu mít chuť si ještě něco od Colleen Hooverové přečíst.... celý text


Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou

Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou 2020, Josef Klíma
5 z 5

Poslouchala jsem jako audioknihu, kde čte David Prachař a Josef Klíma. Je vedená formou rozhovoru a opravdu si myslím, že se povedla. Každý den jsem si poslechla dvě, tři kapitoly, kde Robert Šlachta, bývalý ředitel ÚOOZ odpovídá na otázky J. Klímy a seznamuje nás se svým pohledem na politiku, práci policie a jejího vedení. Zajímavá byla jeho prezentace kauzy Nagyová i vysvětlení, že za mrtvé v kauze metanol vlastně nemohli, ač byli obviněni. Také jsem sledovala v televizi, jak byl pan Šlachta vlastně odejit z ÚOOZ, které bylo zrušeno, vlastně spojeno s jiným. Považuji pana Šlachtu za slušného a čestného člověka, jakých je málo a takoví ve vysokých funkcích a v politice budou sežráni. Moc se mi líbilo, jak se s ním rozloučila Lenka Bradáčová:"Být šéfem, znamená řídit lidi, ale být náčelníkem znamená vést lidi. Šéf říká JÁ, náčelník říká MY. Šéf staví svůj úspěch na strachu, náčelník na nadšení těch, které vede, šéf říká JDĚTE a náčelník říká" POJĎME. A to je velký rozdíl. Váš ředitel byl náčelník." Prostě odchod ze scény jak se patří, se vztyčenou hlavou. Klobouk dolů za jeho práci.... celý text


Schovej mě v dešti

Schovej mě v dešti 2020, Jojo Moyes
5 z 5

Mně se prvotina od Jojo Moyes opravdu líbila. Podle některých komentářů jsem čekala slabší červenou knihovnu, ale jsem tímto generačním románem mile překvapená. JM si dobře poradila s osobností tří žen, dobře popsala jejich rozdílný pohled na život, vzájemné pochopení a nepochopení, jejich snahu o vzájemné sžívání. Zajímavé bylo i vyprávění o životě v Hongkongu, vyskočily i nějací kostlivci ve skříni. Někomu připadala nudná? Mně tedy v žádném případě. Díky vypravěčskému talentu JM vznikl překrásný a lidský příběh žen tří generací.... celý text


Oběť 2117

Oběť 2117 2019, Jussi Adler-Olsen
4 z 5

Nyní je to osmý případ oddělení Q, tentokrát tu vedle sebe jedou dvě linky vyšetřování, což je jedině dobře. Carl s Asadem se jako supermani snaží zabránit tragédii v Německu a zároveň zachránit Asadovu rodinu a Rose s Gordonem pátrají po mladíkovi, který "zblbnut" počítačovými hrami se chystá vraždit. 500 stránek napínavého, ale příliš neuvěřitelného čtení, čekala jsem alespoň trošku Asadova a Carlova humoru a sarkasmu, ale buď jsem ho zcela přehlédla, nebo tu není. Samozřejmě jsem Asada litovala, jak kvůli rodině trpí, ale proč je těch 16 let nehledal? Budu ráda, když v dalších dílech bude méně teroristů a uprchlíků a bude to zase stará parta oddělení Q, která bude vyšetřovat odložené případy, protože tady bylo vyšetřování upozaděno.... celý text


Malý testament

Malý testament 1975, François Villon
5 z 5

Francois Villon, bouřlivák, darebák, nespoutaný a vtipný básník s horoucím srdcem, kterého jsme všichni ve škole milovali. Po mnoha letech jsem si znovu přečetla Malý testament, který přebásnila podle starofrancouzského originálu Jarmila Loukotková a na konci v doslovu nás s láskou a dojetím seznamuje s Villonovým životem a jeho další tvorbou. Toto je už druhý překlad paní Loukotkové v novější verzi, rozhodně doporučuji přečíst. "Ty ukrutnice bez lítosti, cos mě tak tvrdě zapudila - jak o tom svrchu řek jsem dosti - že mi jen víčka pro pláč zbyla, ty vezmi si mé srdce, milá, zsinalé, mrtvé, probodené. Co ty ses mě jen natrápila! Bůh ti to jednou připomene."... celý text


Já, rytíř

Já, rytíř 2020, František Niedl
4 z 5

Také jsem radostně sáhla po sedmém dílu Rytířů z Vřešťova, abych viděla, jak si vede Čeněk z Vřesova, Beneš, Jan Lucemburský a další známí z předešlých dílů. Příběh už není tak plný napětí, je to spíš zajímavé povídání, neschází tu ani vtip, dozvíme se něco o politické situaci v té době, trošku nějaké boje a šarvátky. Předchozí díly se mi sice zdály zajímavější, ale pořád je to dobré čtení.... celý text


Jednou nohou v hrobe

Jednou nohou v hrobe 2014, Dominik Dán
ekniha 5 z 5

Zase velká spokojenost, i tady dokáže DD přimět čtenáře, aby knihu přečetli na jeden zátah. Napínavé, vtipné, ale myslím, že se tady mluví víc sprostě, než v jiných dílech, ale to bude asi tím, že Krauze tak bolely zuby. Výhoda dánovek je, že co člověk očekává, to také dostane. Jinak v české detektivní tvorbě určitě nadprůměr.... celý text


Příležitostné nápady

Příležitostné nápady 2020, Elena Ferrante
5 z 5

V této malé knížce shromáždila Elena své fejetony, které vycházely v deníku The Guardian. Snad padesát postřehů, nápadů, úvah a názorů nejen na dění kolem nás, ale i o našich ženských pocitech, o trápení i radosti. Tu a tam také probleskují výhrady k mužskému pokolení. Něco mě třeba neoslovilo, jiný fejeton jsem četla i vícekrát a stále, stále s ním souznívala. "Od chvíle, kdy jsem si uvědomila, že najít sebe samu znamená najít ji (matku), přijmout ji a mít ji ráda jako za dob dětství, jsem se upokojila. Někdy se domníváme, že smíření nastane tím, že dokážeme zapomenou na utrpěné křivdy. A možná je to pravda, ale ne ve vztazích s matkami. Já jsem se s tou svou smířila, když jsem ony křivdy - ty, které jsem považovala za křivdy - začala vnímat jako část sebe, jako něco nezbytného pro můj vývoj, tak nezbytného, že se mi už začaly jevit jako výplody mé představivosti, barvité zveličení." "Například když nějaký vysoce postavený spisovatel prohlásí, že my, spisovatelky jsme dobré, vnucuje se otázka: jsme dobré jako ty, lepší než ty nebo dobré v rámci knih napsaných ženami?" Musím také moc pochválit ilustrace od Andrea Ucini, což je italský konceptuální ilustrátor. Určitě DOPORUČUJI všem, komu se líbila i "Geniální přítelkyně"... celý text


Čínský drak pro štěstí

Čínský drak pro štěstí 1998, Miroslav Kučera
3 z 5

Soused likvidoval knihovnu na chalupě a to je jedna z knížek. Strohou popisnou formou je na 110 stránkách popsáno 12 skutečných kriminálních případů. Pachatelé nejsou žádní einsteinové, většinou se brzy přiznají a vyšetřování není tak náročné, jako známe z detektivek. Jen u jednoho případu, kdy šlo o malou holčičku, mi bylo smutno. A zrovna ten bohužel policisté zbabrali. Jinak vhodné čtení do vlaku nebo čekáren u lékaře.... celý text


Sucho

Sucho 2019, Neal Shusterman
5 z 5

"Existuje taková teorie, které se říká Zvířetem za tři dny, a podle ní - " Tak to mě bavilo. Katastrofický román, který se dobře četl a nakonec situace, která tam nastala, se myslím dost přibližovala tomu, co by se skutečně dělo, kdyby velká oblast Země zůstala znenadání zcela bez vody. I když možná lidé by se chovali ještě hůř. Ano, všichni věděli, že je málo vody, že se s ní musí šetřit, ale že to někdo uzavře zcela, je zastihlo nepřipravené. Líbilo se mi střídání pohledů jednotlivých postav, nikde při čtení nic nedrhlo a nerušilo, příběh byl přiměřene napínavý a hodila se i troška filozofování. Román je určen pro mladé a proto jsou hlavní hrdinové, kteří se v knize snaží zachránit, teenageři. Po přečtení "Strachu" od. F. Thillieze jsem nutně takové čtení potřebovala, i ten závěr mě potěšil. "A konečně jsou tu stíny. To jsou ti, kteří se pohybují uličkami tiše, vyhýbají se očnímu kontaktu, na každém kroku se bojí, že je někdo pozná a obviní je z něčeho hrozného, nevýslovného, co udělali, aby přežili. Ti, kteří se nedokáží podívat na druhé, protože nejsou schopni obstát sami před sebou."... celý text


Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky

Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky 1964, Edgar Allan Poe
5 z 5

Píšu zpětně, právě mi moje oblíbená čtenářka ArwenAragorn připomněla tuto úžasnou knihu, kterou jsem četla snad už na základce a to několikrát. Nejvíc se mi líbila povídka Vraždy v ulici Morgue a pak také Zlatý brouk. Ano, jsou knihy, na které se nezapomíná.... celý text


Strach

Strach 2019, Franck Thilliez
3 z 5

Tuto knihu určitě doporučuji fandům hodně drsných thrillerů, kterým nevadí různé brutální scény a kruťárny. Na str.87 jsem knihu zavřela, že nebudu číst dál. ......skladuji taky pot mrtvých, přidávám k němu olej a dělám z toho jahodový džem........vždycky jsem miloval jahody, hlavně ty nejčervenější, skoro černé. Když jsem byl mladý, věšel jsem je na ostnatý drát a pozoroval, jak z nich kape šťáva. Připomínaly mi koťátka, plačící krev....... Pak jsem se rozhodla, že prostě budu podobné odpornosti přeskakovat, neboť jinak večer neusnu a postupně knihu dočetla. Vyšetřovatelé jsou 500 stránek neustále v šoku, všude plno hrůzy a nechápu, proč si Camilla prohlíží dvacet minut fotografie zmučených těl. To jako se jimi kochala? No, já vím, že to tak autor nemyslel. Ale tenhle thriller není pro moji krevní skupinu. Vím, že jde napsat podstatně napínavější a bez nervy drásajících scén.... celý text


Klikatá cesta

Klikatá cesta 2020, Brian Freeman
5 z 5

Skvělý a opět napínavý třetí díl série se sympatickým inspektorem Frostem, který začíná vyšetřovat vraždu svého bývalého přítele. A nezůstává jen u této jedné vraždy, brzy zjistí, že vražd se značkou červeného hada je mnohem víc a za vším se objevuje jedno tajemné jméno - Lombard. I když Frost téměř nikomu nevěří, je Lombard informován o každém jeho kroku. Napínavé čtení, zápletka je zaručeně originální a překvapivý konec je zde opět takový, jaký má být. Výborný thriller, no a zase rok čekat na pokračování. Milovníkům thrillerů určitě doporučuji.... celý text


Neviditelný

Neviditelný 2006, Jaroslav Havlíček
5 z 5

Geniální Havlíčkův román téměř sto let starý mě nechal přikovanou ke stránkám a se zadrženým dechem jsem čekala, kdy už budu moci vydechnout. Kdyby Havlíček uměl psát anglicky, jistě by se kniha stala světoznámým bestselerem. Uff, tedy to je síla. Skvělé psychologické drama nejvyšší kvality. Mladý ctižádostivý, arogantní Petr Švajcar se ožení se Soňou, dcerou majitele továrny Hajnem, ovšem netuší, že rodina je zatížena dědičným šílenstvím. Havlíček bravurně vystihl ponurou a bezútěšnou atmosféru domu, jeho postavy jsou psychologicky dokonale prokreslené, napětí se stupňuje a stupňuje, takže nějaké severské thrillery mi připadají pouze jako pohádky pro dospělé. Chci vidět i film. Mistrovské dílo, doporučuji všemi deseti. " Nyní nešlo o ropuchu, ale o jed. Nešlo o prapor, ale o praporečníka. Jed byl v prameni, z kterého jsem pil. Ne již bláznivý strýc, neboť ten byl jen živým symbolem toho druhého "neviditelného". Ne chudák, pronásledovaný nesmyslnou mánií, ale příšera, sedící na kozlíku vozu, v němž jely za svým osudem generace Hajnů. Neviditelný kočí černého spřežení - to bylo šílenství."... celý text


Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku

Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku 2017, Hendrik Groen
3 z 5

Tajný deník o životě v domově důchodců pro mě nebyl humoristickým románem, to určitě ne. Jsou tu často vtípky nebo humorné hlášky, ale celkově je román od začátku až do konce vlastně velmi smutný a depresivní. Věrohodně popsaná smutná a tvrdá realita. Hlavní hrdina je sympatický a jejich klub "Staří - ale - ne - mrtví" je skvělý, ale jinak jen smutno. Výborné bylo široké řádkování, protože se kniha dobře četla, ale později jsem už některé odstavce jen přelétla pohledem a hledala nějaký zajímavější děj.... celý text


Starý kraj

Starý kraj 2016, Dörte Hansen
4 z 5

"Tento dům je můj, a přece není můj. Ten, kdo přijde po mně, ho také prohlásí za svůj" To byla první věta v dolnoněmčině na štítu domu, se kterou se pětiletá Vera setkala, když ji sem na statek ve Starém kraji přivedla za ruku její matka. Obě přišly s ostatními uprchlíky z Východního Pruska a tady měly žít. Je to lidský příběh, který je psán poutavou formou, místy prokmitne i trošku humoru třeba na téma bio- , a pak jsou zase smutné pasáže, kdy Vera vzpomíná na hrůzy, které zažila v dětství. V tomto domě zůstává bydlet sama až do svého stáří, kdy se k ní nastěhuje její neteř s malým synem a obě osamělé ženy spolu začínají žít. Dokonale se spisovatelce povedlo předvést, jak žijí, jedí a vychovávají děti lidé na vesnici a jaký je naprosto jiný přístup k dětem a životu ve městech. Čtení je příjemné, také díky krátkým větám dobře ubíhá. Je o lidské osamělosti, o lidech zlomených válkou, ale také o lidech silných, kteří se nevzdávají.... celý text