IŠ
přečtené 316
Cestovatel, věž a červ. Čtenář jako metafora
2016,
Alberto Manguel
První setkání s Manguelem a určitě nebude poslední. Autor má překrásný sloh. Z těch jeho písmen vnímám neuvěřitelnou lásku ke knihám, ke čtení, k literatuře. Manguel knihu přirovnává k cestě a čtenář se tak stává cestovatelem. Procestovat jeho knihu není zase tak časově náročné. Ale i přesto, že je to vcelku krátká cesta, lze na ni najít spoustu zajímavých věcí. Autor představuje metaforu jako formu komunikace a říká, že umožňují, aby zkušenosti z jedné oblasti osvětlovaly zkušenosti z jiných oblastí. Kniha je plná skvělých metafor a autor srozumitelně vysvětluje symbol věže a červa z názvu knihy. Pro mě osobně bylo zajímavé se setkat s historickým pohledem na termín "knihomol" nebo názory sv. Augustina. Od knihy jsem neměla žádná očekávání a možná proto pro mě byla příjemným společníkem.... celý text
Knih se jen tak nezbavíme
2010,
Umberto Eco
Tak tohle je vážně povedené! Takový neobyčejně přirozený rozhovor tří přátel, co se potkají po letech u dveří starého antikvariátu a domluví se, že si zajdou na čaj popovídat si, jak jde život a co ty knihy... a ten film. Vypíchnout jakoukoli informaci z této knihy do tohoto komentáře by znamenalo na úkor něčeho upřednostnit něco jiného a toto si fakt nemůžu nebo nechci vzít na svědomí. Celé to totiž tvoří kompaktní celek a hlavně je to opravdu velmi příjemné. Čte se to jedna báseň.... celý text
K Platonově Ústavě jsem se dostala poprvé ještě na střední škole. Byla jsem nadšená tehdy a jsem i dnes. Jen těžko říct, zda za to nadšení v minulosti mohla kniha samotná nebo můj snad až nekriticky obdivný pohled na osobu autora. To první, co mě uchvátilo byl fakt, že text přečtený před čtvrt stoletím se mi z paměti vracel jako by to bylo včera. Přeháním... předevčírem. Některé pasáže byly tak "stejné" a jako by s ním přišel i ten pocit ze čtení z časů minulých. Můj pohled na text samotný doznal určitých změn. A i když stále považuji Platona za významnou osobnost, ten nekritický obdiv je pryč. Možná by byl jeho žák Aristoteles potěšen, že některé věci dnes vidím jinak a více v prospěch jeho Politiky. Paradoxně byl pro mě zcela nový Peroutkův úvod do díla a jeho zmínka o Platonově komunismu. A snad poprvé v životě mě nějaký úvod ovlivnil natolik, že jsem se seriozně tímto pohledem během četby zabývala.... celý text
