ivana9593
přečtené 154
Zpovědi trosky po čtyřicítce
2020,
Alexandra Potter
Super, oddechové, vtipné, letní čtení, v případě kategorie 40+ s cenným ironickým přesahem. Jako alternativní psychoterapii k tématu letošní Výzvy Knihy o holocaustu, upřímně doporučuji, člověk na chvíli opět dojde nestoudně optimistického pocitu, že lidi nejsou jen zrůdy nebo oběti a své štěstí máme ve svých rukou a hlavách. Nemluvě o tom, že se vám za čas opět začne líp spát i bez psychoprofylaxe. Ale zpět k dílku: Je to teda krásně pozitivně narůžovo, ale není to rozhodně hloupé, nebere se to ultra vážně (což já speciálně oceňuji) a nabízí (leč nevnucuje) to momenty k zamyšlení nad životními milníky a výzvami,kterým čelíme všichni, intelektuálky nevyjímaje... (teda máme-li to štěstí neřešit nic horšího, k poděkování za což vás zase donutí výše zmíněné jiné téma Výzvy). Za mě plus za dějovou linku s Cricket a oceňuji, že závěr vyzněl patřičně satisfakčně a motivačně (jak se na tento typ literatury sluší a patří, a jak po četbě o holocaustu bytostně potřebujete), aniž by však svou cukernou koncentrací vyvolal citlivějším jedincům inzulínový šok, gastroezofageální reflux nebo jinou metabolickou nepěknost... :-) K autorce jsem se vrátila po dlooouuuhe době, neb jsem si přišla na "dívčí románky" už trochu stará, ale věková souhra s názvem díla mě přesvědčila, že ani na Potter není nikdy moc pozdě:-). Jako důkaz pokory a v rámci kontinuální posttraumatické psychoterapie si možná dočtu přeskočená dílka:-).... celý text
Ona a já aneb Manželem snadno a rychle
2020,
Miroslav Macek
Za mě intelektuálně dekadentní verze Kameňáku, kříslá pokusem o poetiku původního Saturnina. Zcela oddechové čtení, které extra nenadchne, ale ani zásadně neurazí. Knihu jsem si vybrala zcela neromanticky v potřebě splnit téma výzvy a, vzhledem k podprahovým antipatiím k jejímu autorovi, k ní přistupovala spíše skepticky. Ve finále jsem však ochotná vzít na milost autora i dílko, ač se k němu asi nebudu chtít více vracet. Vyumělkovanost a šroubovanost s jakou na sebe navazují jednotlivé bonmoty mě totiž značně iritovala, stejně jako celková naředěnost příběhu a absence autentického humoru. K pozitivům: Zasvěceným gurmánským vsuvkám příběhu však nelze upřít schopnost ponouknout čtenáře během četby k lovecké výpravě do lednice. Na líné letní odpoledne k piknikovému koši a dobrému vínu celkem dobrá partie.... celý text
Beru to na sebe
2019,
Lucie Šilhová
Odpočinková, humorná, nehloupá, ale nervy ani intelekt nedrásající, sebeironická výpověď padesátnice "nad věcí".
Marie a Magdalény
2017,
Lenka Horňáková-Civade
Po dlouhé době kniha přečtená jedním dechem a na úkor spánku. Chvilku jsem se "zakusovala" do jazyka a stylu vyprávění, ale od třetí kapitoly jsem se nechtěla odtrhnout. Podobnost s A. Mornštajnovou mi vytanula hned, speciálně tedy s její Slepou mapou, spíš než s Hanou. Ale jazyk autorek je jiný. Zde místy krkolomější větné konstrukce, zajímalo by mě jak vyprávění vyznělo Francouzům ve francouzštině, protože mně chvílemi přišlo jako by autorka opravdu "překládala" a češtinu už tak docela "necítila". Stejně tak se přidávám k postřehu v jednom zdejším komentáři - zajímalo by mě, jak Francouzi dokázali navnímat emoce dějinných kulis příběhu? Vyprávění úsporné, spíše náznakové, motivace spousty činů nejsou úplně srozumitelné a někdy je to až rozčilující (proč si toho Kulhavce brala? Proč Franta nic nenamítal? Proč se k matce nevrátila bez něj? Proč ho s matkou rovnou NEZLIKVIDOVALY?? Pro tak pragmatickou, až mysteriózně osobitou a důkladnou Marii by "šikovná domácí nehoda ve stínu dějinných dramat", nemohla být takový problém!!! Ne? :-)). To mi drásalo nervy, stejně jako děj, který se na chvíli zakousne, aby o to prudčeji odskočil o notný kus a nechal mě tápat a domýšlet si. Což taky ale není na škodu. Námět s obrovským potenciálem, rozhodně si umím představit román třikrát tak tlustý a v něm jednotlivé příběhy mnohem vykreslenější v čase, hloubce a provázanosti. Nejen, že bych to ocenila, protože jsem se cítila místy ochuzená, ale ještě nikdy u žádné knihy jsem neměla tak impulsivní nutkání sepsat alternativní vývoj jednotlivých příběhů! Tak moc jsem se, s vědomím dějinného vývoje, snažila osud hrdinek "přetlačit" k vytouženým zvratům, že jsem usnout ani nemohla. Shrnutí : Silné příběhy silných žen, které se rychle přečtou, ale o to déle ve mně zůstanou se všemi proč? , co kdyby? , jak moc? ...... celý text