IvetB
přečtené 252
Hodiny
2004,
Michael Cunningham
Začala jsem filmem. Ten film mě dostal a viděla jsem ho snad desetkrát. Zbožňuju ho, jeho atmosféru. A pak jsem dostala knihu. A nějaký ten měsíc mi ležela na poličce. Až přišla její chvíle. Ta kniha mě pohltila. Asi je to i tím, že kniha prohloubila zážitek z filmu. Popis myšlenkových procesů a pocitů postav, které ve filmu unikají, nebo jsou naznačeny pouze nepatrně. Nádhera, křehkost a pomíjivost života. "Žijeme svoje životy, děláme co děláme, a pak jdeme spát - jak je to prosté a obyčejné! Několik nás skočí z okna nebo se jde utopit či spolyká hrst prášků; podstatně víc je těch. kteří zemřou při různých nehodách. A většinu z nás, obrovskou většinu těch ostatních, pomalu sežere nějaká nemoc nebo - když máme velké štěstí - sám čas. Útěchu nám může poskytnout jediné: tu a tam nějaká hodina, během níž náš život - navzdory obecné nepřízni osudu a planým nadějím - propukne naplno a poskytne nám všechno, o čem jsme kdy snili, ačkoli všichni (snad s výjimkou dětí, ale možná i včetně nich) víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější. Ale přesto pečujeme o svou obec, vítáme každé nové ráno a především - víc než cokoli jiného - doufáme, že se nám těch blažených hodin dostane co nejvíc."... celý text
Sebevražda
2015,
Édouard Levé
Tak tohle bylo.. intenzivní. Naprosto souhlasím s komentářem Mattyho. Došla mi slova.
Zahradníkův rok
1996,
Karel Čapek
Okamžitě se mi vybaví můj tatínek, který se věčně rýpe v hlíně, sází, přesazuje, odpleveluje a kropí. :-) Tahle kniha je jako pohlazení.
Člověk není nikdy úplně šťastný
2009,
Anna Gavalda
Skvělá kniha. Ještě chvíli ve mně bude doznívat..
