january
přečtené 140
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Tak předně: kniha je nesmírně čtivá, do vlaku/letadla/na pláž ideální. Je to jedna z mála knih, kde mi nevadilo vyprávění v první osobě v přítomném čase. ALE. Je to opravdu s prominutím hovadina všech hovadin. Naprosto nereálný příběh - jen tak namátkou bez spoileru: i policajti jsou tak blbí, že jim stačí casually říct, že vaše žena vypadá úplně normálně, akorát má takovou speciální poruchu - tvrdí, že ji doma držíte násilím. A policajti co? Tak samozřejmě vám to věří a ještě vás politují a vyděšenou ženu, která je prosí na kolenou, aby jí pomohli, ignorují. A na těchto vratkých základech stojí celý příběh, který má na první pohled obrovský potenciál.... celý text
O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce
2017,
Lenka Ovčáčková
Publikace se skládá ze čtrnácti příspěvků různých autorů z různých oborů - pojítkem je téma "kultura". Ano, je to celkem mišmaš. Jeden z autorů to v doslovu otevřeně přiznává a odvolává se na malé číslo příspěvků a nemožnost seřadit příspěvky tak obsáhlého interdisciplinárního tématu podle nějakého jasného pořadí. Já si osobně vůbec nemyslím, že tohle je problém publikace. Je mi to skoro až trapné napsat, jelikož oceňuji jakoukoli snahu o interdisciplinaritu, ale většina autorů této knihy prostě neumí psát (zdůrazňuji, že ne všichni, to by nebylo fér, ale většina určitě). Neumí psát tak, aby si jejich příspěvek někdo s radostí přečetl. Tak například nerozumím tomu, proč měli někteří autoři (někdo víc, někdo trochu méně) zapotřebí používat cizí výrazy, když v českém jazyce existují naprosto běžné odborné ekvivalenty. A proč to museli dělat v každé větě? Občas to působilo jakoby si zapnuli Thesaurus a nastavili "nahradit všechna slova cizími výrazy". V některých příspěvcích byly v každé větě v závorce dva citační odkazy, takže jsem na konci věty nevěděla, co bylo na začátku, a musela očima stále přeskakovat v textu. Kniha se mi četla naprosto hrozně (až na výjimky samozřejmě), i když šlo o témata ve skutečnosti zajímavá. Některé úseky mi způsobovaly bolehlav a říkala jsem si, že někteří autoři snad museli udělat text co nejhůře čitelný jako nějaký interní vtípek. Jsem zvědavá na případné další komentáře, třeba to tak přišlo jen mně. Abych to shrnula: Pokud se v problematice orientujete, z knihy se nic moc nového nedozvíte. Pokud se v ní neorientujete, nerada bych vás podceňovala, ale kniha není napsaná extra srozumitelně.... celý text
Jedna z mnou nejrychleji přečtených knih, tak čtivě napsané to bylo! Děj se odehrával v úžasném prostředí, až mě detektivní linka přestala zajímat a chtěla jsem vědet víc o životě na ostrově Lewis. Jediný problém mám v tom, že mně Fin - tedy hlavní postava - přišel jako pěkný blb (jak by řekla Marseili - mizera), a přemíra šokujících odhalení na posledních stranách mi přišla už přitažená za vlasy.... celý text
Příběh předka
2008,
Richard Dawkins
Asi budu opakovat ostatní uživatele. Dawkins je prostě romanopisec a neuvěřitelně obdivuji jakým způsobem dokáže napsat populárně naučnou knihu. Kromě "příběhu předka" seznámí čtenáře i se řadou vědeckých teorií, metodologickými postupy a spoustou zajímavostí.... celý text
O původu člověka
2006,
Charles Darwin
Kniha mě hrozně překvapila. Jednak tím, jak čtivě byla napsaná, ale hlavně tím, jakými poznatky na konci 19. stol. Darwin disponoval. Také mě překvapily jeho úvahy, kterými se celkem přesně trefoval do dnešních poznatků. Nicméně knihu doporučuji pouze těm, kteří se v problematice evoluce a biologie orientují, přece jen Darwinova kniha tu a tam obsahuje přežité nesmysly či nepřesnosti.... celý text
Někdo cizí v domě
2018,
Shari Lapena
Kniha je hodně čtivá a vyvolává nutkání, že “prostě chcete už sakryš vědět, co se stalo”, takže se velmi těžce odkládá. Problém vidím osobně v tom (a možná to je čistě můj problém), že jsem si neudělala vztah ani k jednomu z hlavních postav a přišli mi až nesympatické: Karen povrchní, Tom trouba, Brigit zase příliš přehnaná. V tomto musím hodnotit kladněji Manželé odvedle, kde upřímná zoufalost “hrdinů” z knihy jen čišela. Na druhou stranu - konec jim všem přeju a ráda bych si početla, jak se to vyvíjelo dál ;-)... celý text
Evoluce před Darwinem
2012,
Radim Kočandrle
Nenechte se zmýlit názvem a radši knihu napřed prolistujte, jestli je obsah opravdu takový, jaký hledáte. Kniha se zaměřuje téměř výhradně na antické filozofy a částečně knihu Bible Genesis. Obsahově je kniha velmi kvalitní, exaktní, poctivě uvádí všechny odkazy a další poznámky k textu. Mně osobně ale kvůli tomu přišla trochu málo čtivá a místy bylo až "nepohodlné" přeskakovat očima z textu do poznámek pod čarou a udržet pozornost. Samozřejmě tím nechci nijak hanit autory, asi je to moje chyba, že jsem čekala spíše populárně naučný styl.... celý text
Největší show pod Sluncem
2011,
Richard Dawkins
Naučná a vtipně napsaná kniha. Dawkins dokáže ve třech větách vystihnout podstatu věcí, které leckteří středoškolští učitelé nedokázali vysvětlit za 45 minut výkladu.... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Jednu z nejstarších Kingovek jsem paradoxně přečetla až v roce 2017 po mnoha a mnoha novějších Kingových knihách a povídkách. Pro mě byla zklamáním, čekala jsem něco opravdu extra vzhledem ke zdejšímu hodnocení a zajímalo by mě, co všechny tak nadchlo. Hororové části knihy jsou výborné, stejně tak výprava na hřbitov za Gagem, a na sousedčina kocoura jsem se několik měsíců nemohla ani podívat. Nicméně postavy mi přišly vcelku nudné, a to včetně samotného Louise. Nedostala jsem žádný prostor poznat Rachel kromě úplného závěru, kdy už mi byla v podstatě cizí. Nechápu proč musela mít Creedovic dcera ony telepatické schopnosti, přišlo mi to tam zbytečně navíc. A závěr považuji za výsměch čtenářům ve stylu "nestojíte mi za to, abych se pro Vás vymýšlel s koncem". Začínat touto knihou s Kingem, těžko bych se k němu vracela.... celý text
Selfies
2017,
Jussi Adler-Olsen
Jsem sama překvapená, jak těžko se mi na tento díl soustředilo. Několik minipříběhů, každý pes jiná ves, co naplat, že se za polovinou knihy začaly spojovat. Prázdní a nesnadno uvěřitelní mi přišli i všichni antihrdinové (a že jich bylo!) - alkoholik, alkoholička, nacista, jedna pipka, druhá pipka, třetí pipka, zahořklá úřednice... tolik postav a která nakonec zaujala? Všechny jako podle šablony. Emoce ve mně vyvolal jen příběh Rose, který mi i tak přišel až zbytečně vyhnaný do extrému, navíc kvuli němu kniha neobsahovala tradiční vtip a sympatičnost oddělení Q. A přišlo to jen mně, nebo byl překlad místy jakýsi kostrbatý? achjo.... celý text
Nechtění
2013,
Kristina Ohlsson
Skvěle čtivá detektivka. Jako přidanou hodnotu vnímám začlenění vnitřního smýšlení a osobního života detektivů. Negativum pro mě bylo to, že jsem motiv pachatele věděla o dost dřív, než vyšetřující.... celý text
