jaroiva přečtené 2376

Divodějní 1997, Douglas Adams

Líbilo se mi (na 5*) jen pár povídek. Takže dvě :D Humor mám raději jiného ražení, takže povídky, které jsou prezentovány jako humorné, mi vůbec humorné nepřipadaly. Celkově mě sbírka nějak nenadchla. A ani povídky známých a oblíbených autorů nebyly lepší než ty ostatní. Čekala jsem asi víc sci-fi a méně fantasy. Zajímavé bylo setkání s některými mně neznámými autory, ale nemám už moc touhu objevovat jejich další díla. Na ty, které už mám ale načtené, kvůli jedné blbé povídce nezanevřu.... celý text

Zpráva od nebožtíka 2005, Joanna Chmielewska (p)

Je to taková blbost, že to musíte milovat. :D Oddychovka pro každou příležitost. Hlavní hrdinka je prostě správně prdlá, ale přitom kniha nechrlí jeden vtip za druhým, spíš je vtipná tak nějak v pozadí. Možná trochu cynická nebo sarkastická, nebo co. Prostě sedí mi ten styl. Jediné, co mi na knížce vadí, je místy divný překlad. Např. místo "zavolat" se užívá slovo "zazvonit". Myslela jsem, že někdo zvoní u dveří, ale on telefonuje. Je toho tam takhle víc divného. Zážitek jsem si tím ale nenechala zkazit.... celý text

Meta 2020, Pavel Bareš

Vadil mi "mladý" jazyk, plný anglických slovíček. Sice jsem tomu rozuměla, ale připadá mi to zbytečné. Zvlášť, když je kniha posazena do českého prostředí (což se mi naopak líbilo). Na druhou stranu ale celkově je to jazykově mnohem lepší a učesanější než obě předešlé knížky. Nicméně, protože už je to třetí kniha od autora, kterou jsem četla, dovolím si zevšeobecnit, že od něj asi nemůžeme čekat nějaký souvislejší text. Přeskakování sem a tam je očividně typickým znakem slohu autora, na kterém zřejmě nebude už nic měnit. A to mi tak docela nesedí. Příběh v této knize má zajímavý nápad. Ale zatímco na začátku se mi zdá, že se zbytečně rozvláčně odhaluje, o co asi jde, konec je najednou překotně rychlý až utnutý. Celkově se mi ale kniha spíš líbí. Určitě lepší než Kronovy děti, ale méně strhující než Projekt Kronos.... celý text

První setkání 2004, Orson Scott Card

Bylo to krátké a bylo toho málo. Vybrala jsem si knížku sice proto, že je to krátké, ale teď mi připadá, že to skončilo a ještě bych chtěla aspoň jeden další kousek. Dobře tedy, přečtu si i toho Mluvčího za mrtvé, kterého jsem neměla v plánu. (Předtím jsem četla jen Enderovu hru a Enderův stín a obě se mi líbí moc. U dalších jsem se bála zklamání, ale v tomto případě rozhodně nenastalo.) Moc ráda jsem se vrátila do Enderova světa a všechny povídky jsou skvělým návratem.... celý text

Navoněný rukáv 2006, Laura Joh Rowland

Beru jednotlivé díly postupně a tento mi zatím připadá nejslabší. Buď je to tímto dílem samotným, nebo tím, že už mě série přestala bavit. Ale tentokrát mi připadalo, že kniha je jen omáčkou k tomu, aby měla autorka kam zasadit podivné sexuální scény. Ani ty mě ale nebavily. Jestli začínáte se Sanem Ičiró, vyberte si raději jiný než tento díl.... celý text

Budeš tam? 2007, Guillaume Musso

Mé milované cestování časem, San Francisco... paráda. I když takhle to podle mě nemá úplně tu správnou logiku, líbilo se mi to moc. Doporučuji.

Hlas krve 1996, Ivan Adamovič

Je tu opravdu dost povídek na to, než aby se mi líbily všechny. Takže za mě spíš lepší průměr. Něco mezi 3 a 4 hvězdičkami. Ale některé se mi líbily fakt hodně. Třeba Kde jsi, rytíři? nebo Noemovy děti, Loterie...... celý text

Nikdo není vinen? 1969, Eduard Fiker

Je z toho cítit "datum výroby", ale nezadá si to s americkou detektivkou z podobné doby. Standardní klasická detektivka, nic zbytečně natahovaného. Oddechovka na jedno odpoledne.... celý text

Podivuhodný život osamělého pošťáka 2017, Denis Thériault

Knížka mě zaujala svou obálkou, pak jsem ale zjistila, že to je o haiku. Poezii moc nemám ráda, ani haiku mi nic moc neříká. Nakonec jsem si Pošťáka poslechla jako četbu na pokračování z Vltavy, ale tato verze je značně osekaná. Chybí např. už na začátku informace, že Bilodo žije ve svém bytě jen se zlatou rybkou (je to třeba blbost, ale pro dokreslení atmosféry dost podstatná, řekla bych)... Ani třeba už první dávka haiku od Ségolene není v této verzi nahraná. Ale pro mě, díky této snížené dávce poetičnosti, bylo audio stravitelnější. Možná by byla lepší audiokniha od Pulsu. Ale určitě je v tomto případě dobré sáhnout si na papírovou knihu a prolistovat. Ta grafika je do audioverze nepřenosná. Jo, a pokud jde o příběh samotný, zaujal mě, líbil se mi nápad i zpracování.... celý text

Bouračka 1995, J. G. Ballard (p)

I když je to docela krátké, přečetla jsem jen něco přes půlku a stačí. Je to ještě někde hluboko pod undergroundem. Nedivím se, že to autor psal pod pseudonymem. Osobně bych to vydala raději pro jistotu pod pseudonymem pseudonymu. Nedokážu říct, jestli je to oplzlé, úchylné nebo jaké, ale dál to dočítat nebudu. Snesu dost, ale proč zkoušet, jaký odpad ještě dokážu přečíst? Stačilo. Jestli si libujete v bizarním způsobem rozmašírovaných tělech a nad tím slintáte blahem a sexuálním vzrušením, pak doporučuji, tady si užijete. Doufám, že vás není na světě moc.... celý text

Dívka, která spadla z nebe 2012, Simon Mawer

Autor mi asi nesedí. Ze Skleněného pokoje jsem nebyla nijak odvázaná a nejsem ani z tohoto díla. Postupně mě to přestávalo bavit, tak jsem ráda, že už to skončilo.

Africká královna 1993, C.S. Forester (p)

Muž a žena nastoupí do člunu a plují :) Nic moc světoborného se tu nestane, a přesto mě to bavilo, příjemná oddychová kniha.

Text 2018, Dmitry Glukhovsky

Na doporučení jsem (po nedočtení ani prvního Metra) sáhla po tomto románu a jsem nadšena. Nesympatického antihrdinu jsem si nakonec i oblíbila. Myšlenka se pěkně rozvíjí a Ilja pěkně postupně odhaluje minulost policajta Péti. Román mě neskutečně vtáhl do sebe a za den nebylo co řešit. Atmosféra připomíná situaci, kdy omylem skutálený kámen se valí z kopce a nabaluje se dalším bordelem, vypravěč už není s to ho zastavit a může jen čekat, co bude, až se ten kolos svalí až na dno. Rozmačká ho dole nebo vezme s sebou cestou? Bez peněz, přátel a rodiny není naděje na napravení nenapravitelného. Co se stalo, nedá se odestát. Také konec je tak nějak "správně". Musím dát plný počet. Doporučuji.... celý text

Moje třicetiletá válka 1984, Hiró Onoda

Neskutečné, co si člověk dokáže vsugerovat. Když byl už sám - jeden paranoik, tak bych to i pochopila, ale že se zezačátku vzájemně přesvědčí víc lidí o své pokroucené pravdě, to považuju za ještě nebezpečnější - hromadná paranoia. A to nemuseli ani hltat konspirační teorie ze sociálních sítí. Kdoví, jestli sami taky nejsme takoví Onodové ve svém vlastním světě. Vidíme, co vidět chceme a to, co nám nesedí do našeho obrazu světa, si už nějak zdůvodníme... Určitě poučný příběh k zamyšlení.... celý text

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Nějak to na mě nezapůsobilo kýženým způsobem. Asi rozpor mezi formou a obsahem nebo co. Nebylo to pro mě napínavé, i když by podle slov mělo; nepůsobilo to hororově, přes všechnu snahu popisovat šokující skutečnosti... Možná je to proto, že jsem teď dočetla výborné Evensonovy hororové povídky (Doupě ...), které sice neměly tak explicitně vyslovenou zápletku, ale zato měly opravdu tísnivou atmosféru. To mi tu chybělo. Bylo mi tu jedno, co se s Adrienne stane. A bez té atmosféry už je samotný příběh docela banální. Nuda. Jsem ráda, že jsem si vybrala od autorky zrovna knihu, která tu má nejlepší hodnocení a děkuji za všechny vaše komentáře u ní i ostatních jejích knih. Pokud tahle je nejlepší knihou autorky, pak vím, že autorka není můj šálek.... celý text

Doupě / Zhroucení koně 2019, Brian Evenson

Kdybych měla hodnotit celek jako průměr jednotlivých povídek, bylo by to tak na 4*. Ale ta atmosféra mě dostala určitě víc než na 80%. Nemám obecně moc ráda povídky, jsou na mě krátké, člověk se nestihne začíst a už je konec. Ale tady jsem se stihla ponořit do každé velmi rychle. Za mě jsou nejzajímavější kousky: - Méďa Srdcík - Hlášení - svírá mi útroby i teď - Jakoukoliv mrtvolu - tento styl, spojení horůrku s určitou vtipnou pointou, mám asi v hororových povídkách nejraději. Tak trochu Halloween - efekt :) - Prach - tady jsem ocenila sci-fi pozadí, tíživou atmosféru i jasný konec - Strnulost - Trestej - možná trochu detektivní styl - Zhroucení koně Extra musím vypíchnout skvělý překlad, žádné tiskové nebo jiné chyby. Jednou nebo dvakrát jsem "objevila" překlep a pak jsem zjistila, že jsem špatně četla já. A potěšily mě takové příjemné detaily, jako např. v obsahu pruhy, které ukazují délku povídky - díky tomu jsem si mohla dávkovat čtení podle toho, kolik jsem měla zrovna času, a taky, že (všimla jsem si asi u osmé povídky) nahoře na stránce maličké čísílko ukazuje, ve které povídce se zrovna nacházím.... celý text

Chyť mě, jestli to dokážeš 2003, Frank W. Abagnale

Knížka je výborná, film asi ještě lepší. Film mi (narozdíl od de_baques) připadá kupodivu v některých zásadnějších věcech podrobnější. Většinou se do filmu nevejde tolik, co do knihy, ale tady se mi zdá knížka trochu jednodušší (podrobnější mi připadá jen v částech, pro mě ne tak zajímavých). A "Hanksova" postava (v knize O'Railey, ve filmu Hanratty) se tu vyskytuje mnohem méně, což mi připadá, že se ve filmu povedlo pěkně rozšířit na pohled z obou stran. Tím, že jsem prvně viděla film, přišla jsem o velkou část překvapení. Na druhé straně, teprve kniha mě inspirovala k tomu, abych si vyhledala skutečného Abagnala (poté, co byla zmíněna jeho váhová kategorie :) ). A zjistila jsem, že Di Caprio je určitě hezčí než skutečný Abagnale, ale ten pravý vypadá/vypadal důvěryhodněji. Asi bych mu věřila i víc než Capriovi.... celý text

Dokonalá kořist 2018, Helen Fields

Narozdíl od prvního dílu mi tohle už připadalo jako další tuctová detektivka. Brutality už tu byly podle mě zbytečné, příjemné zůstává, že se tu nevyskytuje product placement, a policisté jsou tak nějak normální lidi, takže díky tomu je to lepší než třeba Nesbo. Ale moje nadšení z prvního dílu se druhým dílem nepotvrzuje.... celý text

Šest dnů Kondora 1983, James Grady

Asi jedna z mála knížek, která se mi líbila méně než film. Film patří k mým oblíbeným (i když asi hlavně díky R.R.), ale kniha je jiná, víc přestřelkovitá a méně důmyslná, řekla bych. Co však musím ocenit, je to, kolik toho dokázal autor vecpat do tak malého počtu stránek.... celý text

Indigový svět 2011, Simon Loyd

V rámci žánru mi připadá rozhodně z těch lepších. NenÍ to na jedno přečtení. Bude potřeba se k určitým částem postupně vracet.