Jass přečtené 1192

Pěna dní 2015, Boris Vian

Pěna dní je další knihou, kterou jsem si chtěla přečíst už neskutečně dlouho a díky pražskému metru a půlhodinové cestě do školy na ní už konečně došlo... Co k ní říct... Tahle malá knížka jednoduše hraničí s genialitou, vytváří spletitý iracionální svět, kde smrt znamená nic a všechno a kde je jakýkoli princip postavený na hlavu. Je prošpikovaná drobnými detaily, u kterých se prostě musíte zasmát, protože jak někoho může něco tak absurdního napadnout? Celé prostředí přitom ale vůbec není centrem děje, to je křehký milostný příběh, který je také značně naivní. Ta naivita bude asi jediná věc, která mi na té knížce trochu vadí. Ale jinak samozřejmě miluju Jean-Sol Partra!... celý text

Poslední přání 2015, Andrzej Sapkowski

Přesto, že jsem byla z prvního dílu naprosto nadšená jsem se k druhému po další tři roky nedostala... A tak byl čas, přečíst si ten první znovu, tentokrát jako audioknihu (ke stěhování a rovnání knihovny...). A nadchlo mě to snad ještě více než poprvé. Možná to bylo tím, že jsem to tentokrát měla "zkondenzovanější", poslouchala jsem jen dva (nebo tři?) dny, což oproti původnímu metrovému čtení bylo zlepšení... Z nějakého důvodu se ale pořád nemůžu odhodlat k četbě dalšího dílu, možná je to tím, že takhle vysoký standart bude těžké obhájit... Nicméně jsem zvědavá, jak to bude pokračovat a chci se podívat na ten nový seriál, tak snad se k tomu druhému dílu brzy dokopu...... celý text

Daleko od hlučícího davu 1981, Thomas Hardy

Jsem ráda, že jsem se konečně dostala k přečtení téhle knihy, která mi v knihovně ležela dobré dva roky. Mezitím už ji stihla přečíst i moje sestra a zničit při tom ten krásný papírový přebal (a ještě vůbec nechápala, proč jsem kvůli tomu tak naštvaná...). Ale teď už k samotné knize. Kvůli filmu (2015) jsem měla docela vysoká očekávání, protože ten film se mi vážně líbil, takže jsem byla příjemně překvapená, že se film tolik držel knižní předlohy, pravda, některé scény byly pozměněné, ale to bylo hádám proto, že dnešní optikou je převratnost těch scén zcela setřena a tak bylo potřeba ve filmu poněkud přitvrdit. Jediné co mě mrzelo je pozměněný konec, ne že by něco bylo naprosto jinak, ale to vyznění je prostě trochu jiné a to zamrzí. Jinak mě překvapuje, jak si tu všichni stěžují na zdlouhavé popisy... já nic takového pořádně nezaznamenala... jako asi tam byly, ale naprosto mi nevadily. Nádherně navozovaly tu správnou atmosféru. Za nejlépe napsanou (a svoji oblíbenou) postavu považuji Boldwooda, možná je to tím, že mám slabost pro blázny, ale jeho postava byla prostě dokonale propracovaná a... no, musí vám ho být líto... a Oaka stejně tak... A Batshebu byste občas něčím praštili po hlavě, ale i ji jsem si oblíbila.... celý text

Kluk na větvi 2016, Danny Wattin

Knížka mi naprosto nedala, co jsem očekávala... Těšila jsem se totiž na krásné Nikkarinovy ilustrace a on dělal jen obálku! Neslýchané! Když odhlédnu od tohoto příšerného zklamání :D, byla knížka naprosto úžasná. vůbec jsem neočekávala, že by to mohlo být tak skvělé. Začínám z toho mít chuť renovovat kuchyňskou linku, koupat se v horké vysokoprocentní čokoládě o tančení šotyše na záchodě ani nemluvím... Molvidsson je jedna z nejvtipnějších postav jaké jsem "potkala", dvojka Páťa a Sven mi způsobovala záchvaty smíchu a i Johan byl vcelku sympatický. Jen ty ilustrace mě vážně mrzí...... celý text

Polibek katany 2011, Rinko Ueda

Z nějakého důvodu se mi po zmáčknutí tlačítka zveřejnit smazal komentář... zřejmě mi není souzen, tak ještě jednou. Tuhle knížku jsem četla z tak náhlého rozmaru, že když jsem se ji později snažila dohledat, jak se jmenovala, nebylo to tak jednoduché, nicméně se zadařilo a já jsem za to ráda, protože i když tahle knížka nenabízí žádné převratné či hluboké myšlenky, je pěkná a rozhodně stojí za přečtení. Všechny její nedokonalosti vám navíc vynahradí Hanzó-sama, kterého si, i proti své vůli, prostě musíte zamilovat. Čteno v angličtině (protože sekce mangy v naší knihovně je vážně k pláči..), naprosto vhodné pro začátečníky, snadná srozumitelnost a rozumná délka.... celý text

Jak Marta zkrotila draka 2017, Alena Wagnerová

Možná je to tím, že tuhle knížku beru hodně osobně (moje sestra se jmenuje Marta, já Marie... pravda, náš bratr se jmenuje Jonatan, ale stejně... :D), ale tahle knížka mi přišla jednoduše nádherná. První co vás upoutá je překrásné grafické zpracování včetně krásných ilustrací. Nemám co vytknout.... celý text

Závrať: Povídky s napětím 2013, * antologie

Těžko hodnotit, protože některé povídky byly skutečně povedené, jiné už tak ne... Moc se mi líbil Vampír od Nerudy, Plivník byl vtipný, i když ne moc můj typ... Bohužel nemám knížku u sebe, takže se nevyjádřím ke všem, ale... Povídky bratří Čapků mě vyloženě zklamaly, Meyrinkova byla... ujetá, hodně ujetá a z Blitze se mi dělalo špatně. Krasojezdkyně byla roztomilá se správným nádechem tajemna. Ve výsledku se mi líbili asi tři povídky, což není nic moc. Ani Nikkarinovi ilustrace (kvůli kterým jsem si knížku koupila) to nezachránily a nepřipadaly mi tak skvělé jako obvykle. Mrzí mě to, mám pocit, že to mohlo být lepší.... celý text

Panenka z kostí 2014, Holly Black

Mrzí mě, že jsem si Panenku z kostí nemohla přečíst jako desetiletá, protože tahle knížka je jednoduše nádherná, jen já už jsem na ni drobet stará. Stejně jsem si ale knížku maximálně užila, protože takové sympaťáky jsem jako ústřední trojici dlouho neviděla. Zachary, Alice i Poppy byli prostě naprosto skvělí. Bohužel strašidelné mi to až zas tak nepřišlo, mráz po zádech mi z toho ale trochu běhal, protože přeci jen panenka z kostí... No, a ještě musím pochválit odkazy na jiné knižní poklady, protože už jen to, že se Zach s Poppy seznámili díky knihám Roalda Dahla... Neodolám a za mě asi nejvtipnější situaci sem přepíšu (obsahuje mini spoilery) Nechtěl nevídat Alici. Než to v sobě stačil potlačit, vyhrkl: "Takže kdybych tě někdy pozval, abys šla se mnou do kina..." Opřela se o linku, podívala se na něho, jeden koutek se jí zvedl v úsměvu. "Zveš mě na rande?" "Jo," řekl a otíral si ruce o džínsy. Začaly se mu potit dlaně. "Ano. Šla..." "Ano," přerušila ho, vyslovila to velmi rychle, ale nepodívala se na něho. Přemýšlel, jestli se cítí taky tak rozpačitě jako on. Byl rád, že se zeptal, a byl rád, že mu odpověděla ano, ale byl taky rád, že má domácí vězení, takže k tomu nedojde tak brzy.... celý text

Řekni vlkům, že jsem doma 2014, Carol Rifka Brunt

Řekni vlkům, že jsem doma se pro mě okamžitě stalo srdeční záležitostí. Těžko bych vysvětlovala proč. I když má kniha pár mušek, jako komplexní celek je prostě úchvatná. Příběh je reálný, postavy sympatické a věrohodné, struktura a jazyk knihy dokonalé, ale to co na knize tak uchvátí asi není nic z toho. Knížka jako by měla vlastního ducha. Vážně nechápu, jak se takový skvost dostal do Levných knih - cena 19 korun... Kam ten svět spěje.... celý text

Himálajské pohádky 2012, Miroslav Pošta

Přiznám, že knížku jsem si půjčila hlavně kvůli nádhernému grafickému zpracování a ilustracím, které jsou skutečně skvostné. Samotné pohádky jsou také moc pěkné čtení, že by mě nějaký příběh vyloženě nadchnul se říct nedá, ale krátké příběhy utíkají úplně samy a za dvě čtení jsem měla přečteno.... celý text

Krvavý písek 2013, M. T. Majar (p)

Komentář obsahuje SPOILERY protože bez toho to prostě vyjádřit nelze... No... o trošku lepší než první díl to bylo, ale... brutalita a násilí není záruka dobré knihy. Už v prvním díle mi to vadilo a tady už mě to naprosto otrávilo (Ráda bych podotkla, že násilí může být zapojeno do knihy i dobře, Píseň ledu a ohně mám ráda, ale tohle je prostě...). Navíc mi hlavní hrdinka přijde jako nebetyčná kráva, dobrá, Eliah ji k tomu od začátku nutil, nakonec ale dostala na vybranou, věděla, že to bude riskantní a rozhodně neměla právo se na konci chovat způsobem, jakým se chovala. Co jako čekala?! Že zahodí sestru a půjde ji zachránit??? Po tom všem co udělal, aby ji zachránil? Tak to je vrchol naivity. A ukrást mu motorku?! Tak to je vrchol dětinskosti! K tomu zbytku už se radši ani nebudu vyjadřovat, protože bych se zbytečně rozčílila. Myslím, že o kvalitě knihy dost vypovídá i to, že mi nedělalo naprosto žádný problém přestat asi v nejnapínavější části (sestup do prvního světa) a asi rok na knihu ani nesáhnout... No, jsem ráda, že už to mám za sebou...... celý text

Jen jeden rok 2015, Gayle Forman

Obsahuje lehké SPOILERY Willem je postavou, která mi byla od začátku sympatická. Tou svou volností a nespoutaností mě naprosto okouzlil. Občas se jeho příběh potácel na hranici reálnosti (Bolywood), ale jinak si myslím, že více méně je možné zažít podobný příběh. Mrzela mě nedovysvětlenost, teď si ale vzpomenu jen na ten vzkaz... Co se stalo s tím vzkazem, který Willem nechal Lulu? Nejvíc mě ale stejně dráždilo to, že jsem nutně potřebovala vědět, jak to skončí a Gayle mě místo toho hodila znovu na začátek, myslela jsem, že umřu... Ve výsledku jsem ale vážně spokojená.... celý text

Jen jeden den 2014, Gayle Forman

Po krásném "Zůstaň tu se mnou" a už ne tak dobrém "Kam jsi odešla", jsem si nebyla jistá co od této nové série autorky čekat. Anotace mě moc nezaujala, přesto jsem se ale rozhodla, že to zkusím. A jsem za to hrozně ráda, protože tohle bylo vážně nádherné. Asi to souvisí s tím, že jsem se s hlavní hrdinkou snadno ztotožnila, pochopila ji a obdivovala za její odvahu ke změně, protože nevím, jestli já bych něco takového dokázala. Navíc mi téma cestování nalehko zrovna sedlo do nálady, přemýšlela jsem nad tím, jaká je škoda, že už to tak úplně "není in" a že bych někdy chtěla zkusit jet někam skutečně stopem. Jenom... MINI SPOILER ten závěr! To si ze mě děláte srandu, já chci vědět, jak to dopadlo!!! Tohle se prostě nedělá!... celý text

Kam jsi odešla 2015, Gayle Forman

Po dokonalém prvním díle byl tenhle spíš zklamáním. Při čtení jsem se bavila, ale... očekávání byla příliš vysoká a ukončení prvního dílu bylo skvělé. Když jsem se doslechla o pokračování byla jsem nadšená, ale taky překvapená, protože pokračování podle mě prostě nebylo potřeba. V tom jsem se možná trochu pletla, protože situace a otázky, které knížka rozvíjela byly rozhodně na místě. Jen mám pocit, že úplně nenaplnila svůj potenciál, mohlo to prostě být lepší...... celý text

Čemu jsem věřila 2015, Huntley Fitzpatrick

Příjemným osvěžením knihy byla hlavní hrdinka, ač jsem se s ní nemohla příliš ztotožnit příjemně mě překvapilo, že to nebyla další... hmmm, jak to popsat... no, však to znáte ona se o kluky nezajímá nebo kluci se o ní nezajímají, čeká na příchod toho pravého/ dřív jí nějaký kluk ublížil, tak je teď všechny nenávidí (no, dobře, tohle poslední trochu sedí, ale pořád...). Klišé se v téhle knize samozřejmě nevyhneme, ale... bylo to vcelku osvěžující. Navíc... Cass byl skvělý... Stereotyp chudého drsňáka a bohaté nevinné princezny tu byl otočený naruby a bylo to pěkné (Cass je skvělá princezna... XD ). No a pak tu byl skvělý Emory se Schovkou, které prostě nemůžete nemilovat, děda Ben chrlící jednu portugalskou frázi za druhou, plaváním posedlý Nic, šíleně řídící Vivien, neodolatelný Spence... Když to tak po sobě čtu, skoro to vypadá jako bych s tou knihou byla spokojená... ale... Neskutečně mě rozčilovalo, jak dlouho trvá, než se dozvíme něco kloudného o tom, co se vlastně mezi Cassem a Gwen stalo, potom vás čeká velké zklamání, že to vlastně nic moc nebylo, a pak už jen sledujete, jak to kazej (chtěla jsem použít poněkud peprnější výraz) znovu a znovu a znovu a znovu. A to vás prostě rozčiluje (věřte tomu, nebo ne...). Takže výsledný dojem... není zas až tak hvězdný.... celý text

Umění předstírat 2015, Rachel Harris

Vzhledem k tomu, že jsem od této knížky očekávala jen odreagování, jsem byla spokojená. Originalitu tu nečekejte a po smysluplném chování taky moc nepátrejte. Postavy jsou sympatické, ale přesto vám k srdci příliš nepřirostou. Byla jsem zvědavá jaké odpovědi na své otázky Aly najde, protože některé z nich si kladu sama, ale... oceňuju, že se autorka pokusila dát knize alespoň nějakou hloubku, ale moc se to nepovedlo... :) Každopádně ve výsledku jsem vcelku spokojená.... celý text

Dopisy Děda Mráze 1995, J. R. R. Tolkien

Dlouho jsem nevěděla, co vlastně chci napsat, protože na jednu stranu to bylo nádherné, dojemné - protože kdo v dnešní době by něco takového pro své děti dělal a ještě tak pečlivě (tím si nechci stěžovat na mé rodiče, jsou úžasní :) ) a je to Tolkien... Na tu druhou to bylo příliš krátké (nezajímají mě ty očividné důvody proč) a nebyla to tak úplně kniha. Když se člověk ale s těmihle fakty smíří je to prostě dokonalé. Všechno důležité už bylo řečeno v komentářích pode mnou, tak snad můžu jen dodat, že naprosto miluju Ledního medvěda.... celý text

Poslední navěky 2016, Soman Chainani

Při čtení jsem si knížku vážně užívala, teď zpětně ale musím konstatovat, že nijak hluboký otisk ve mě nezanechala. Bylo to vtipné, na druhou stranu ale zase trochu naivní. Vyskytlo se pár nelogičností, ale uznávám, že nijak zásadních. Moc nevím, co k tomu dodat. Staré postavy už neměly moc čím překvapit, takže mě začaly trochu nudit, stařečci byli vtipní, ale najít si mezi nimi nějakého oblíbence taky moc nešlo... Každopádně pěkné zakončení (i když druhý díl se mi zdá možná drobet lepší...) MINI SPOILER Chudák Hort - už nevím, která postava říkala, že až někdo bude číst tenhle příběh bude Hort jeho oblíbená postava... U mě se to každopádně vyplnilo :D... celý text

130: Odysea 2009, Nikkarin (p)

Do třetice všeho dobrého se už snad po přečtení prvního dílu k tomu dalšímu konečně dostanu. Ač se tahle moje neschopnost naprosto vymyká veškerému racionálnímu myšlení, ve výsledku mi to zas až tak nevadí, protože po každém přečtení je tenhle komiks lepší a lepší. Pozornost, kterou autor věnuje detailu je neuvěřitelná, a pokaždé najdu něco nového, čeho jsem si při minulém čtení nevšimla. Rozhodně jde o kousek, který bych ráda zařadila do své knihovny, protože mě pokaždé přiměje k úsměvu, i když má své temné stránky. Minule jsem knížku stylem přirovnala k těm Shana Tana a za tím si rozhodně stále stojím, nicméně tentokrát jsem si na něj při četbě ani nevzpomněla. Kniha, která naopak neustále vyskakovala byl Piknik u cesty/Stalker bratří Strugackých, pokud se vám líbila levitující krychle a podobné anomálie v krajině, tak tuto knihu rozhodně doporučuji vaší pozornosti. (I když Stalker je teda o něco drsnější...)... celý text

S hlavou v oblacích (pejru) 2013, Kateřina Petrusová

Už několikátá kniha od této autorky a musím říct, že první, co se mi skutečně líbí (neptejte se mě, proč od ní pořád zkouším nové, protože to sama nechápu...). Vlastně si nejsem jistá, proč mi právě tahle její kniha přišla dobrá, ale postavy byly sympatické, děj vcelku i uvěřitelný... Pravdou je, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Příjemná oddechovka.... celý text