Jass přečtené 1192

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Hodně jsem přemýšlela mezi 4 a 5*, ale víte co? Tahle kniha hluboce překonala všechna má očekávání. Když jsem o ní slyšela poprvé chytala jsem se za hlavu, co je to zas za snahu vytřískat z toho co nejvíc peněz, ale ono se to vážně povedlo. Postavy, kterým se to věnovalo byly skutečně věrohodné. Byla trochu škoda, že se tam skoro vůbec nevyskytovali Albusovi sourozenci, ale to bych ještě skousla, ale neskutečně mě naštvala jedna faktická chyba. SPOILER Delphi zlomí Albusovu a Scorpiusovu hůlku. (To se stane ve chvíli, kdy chtějí zničit obraceč času...) Později Harry bojuje s Delphi, Delphi ho ozbrojí, ale zničehonic Harrymu pomůže Albus, který záhadně získal hůlku zpět (Edit: Tak jsem se dozvěděla, že jí prý šlohnou někde u Bathyldy, nebo tak někde... No, to není o moc lepší.). Potom po sobě všichni "Nemilosrdně pálí blesky." Taková chyba mě neskutečně mrzela... No, ale pořád... Delphi byla úžasný záporák, u knížky jsem se zasmála a... Asi jsem prostě sentimentální, ale nemůžu dát méně než 5 :D... celý text

Winter 2016, Marissa Meyer

Asi má svůj důvod, proč je hodnocení této knihy tak jednotvárné... Byla to totiž vážně jízda, dobrá, občas jsem se trochu ztrácela v tom, proč zrovna takhle, ale na tyhle myšlenky nemáte v průběhu knihy moc času. Musím říct, že nejradši mám asi pořád Thorneho a Cress, i když jsem vážně měla chuť je něčím oba pořádně praštit. Ale Winter byla vážně skvělá, asi je to tím, že já si vážně potrpím na bláznivé postavy, takže Winter pro mě byla naprosto bezchybná. Popravdě nevím moc to říct, moje nároky na tuhle knihu byly opravdu vysoké a ona je všechny naplnila... To čekání vážně stálo za to!... celý text

Cena krve 2009, Sue Tanya Huff

Na začátku jsem vážně uvažovala, že knížku odložím. Vážně to znělo jako něco, co už jsem četla (asi tak milionkrát) a vůbec mě to nedostávalo. Potom se to ale začalo lámat a vážně mě to chytlo. Pořád to nebylo nic extra, ale věřím, že v dalších dílech se to zlepší.... celý text

Umrlčí tváře 2016, John Flanagan

Po opravdu slabém pátém dílu (kdy jsem nad Flanaganem málem zlomila hůl), byl tento díl opravdu podařený. Možná to bylo tím prostředím "indiánů", které jsem prostě musela mít ráda (Vinnettou stále patří mezi mé oblíbené knihy) . Bohužel jsem musela odebrat jednu hvězdičku za předvídatelnost, možná je to tím, že už mám Flanagana načteného, ale romantická linka byla tak předvídatelná! Což ovšem neubírá na emocích, které vyvolává. Také mě mrzelo, že anotace tak hrozně vyzrazuje budoucí děj, kniha je totiž rozdělená na čtyři části a až ta poslední řeší umrlčí tváře, takže tohle mě skutečně mrzelo, za to už ale Flanagan nemůže... (I když je pravda, že knihu nazval Umrlčí tváře, takže asi může, co? XD )... celý text

Ohnivý dotyk 2016, Patricia Briggs

Mercy prostě nepatří mezi mé nejoblíbenější série, mám ji ráda, ale zkrátka mě nijak hluboce nezasahuje. Obzvláště oceňuji postavu Aidena, který byl prostě skvělý, hlavně jeho špičkování s Jesse, vážně jsem se zasmála. Pod Kopcem byla také moc zajímavá, jen je mi líto té holi, vážně jsem ji měla ráda.... celý text

Dračí posel 2015, Rachel Hartman

Na autorce skutečně obdivuji jednu věc, rozhodně není žádná věčná optimistka, její příběhy jsou reálné, dávají smysl. Život prostě nemůže být dokonalý. Umí napsat uvěřitelný happy end. Nemůžu říct, že by mi některých událostí nebylo líto, ale takhle je to skvělé. I když musím říct, že takovýhle závěr milostné linky jsem vážně nečekala, na jednu stranu je to logické, na druhou stranu...Netvrďte mi, že tohle bude vážně fungovat, přijde mi, že tam je pár nedomyšlených detailů... No, ale vážně se mi to líbilo. Jannouly mi bylo dost líto, z toho, co se jí stalo by hráblo každýmu.... celý text

Neslyšno 2016, Richelle Mead

Neslyšno pro mě bylo naprosto jedinečným zážitkem, možná na tom svůj podíl mělo to, že mě znaková řeč zajímá, ale nemyslím si, že to byl ten hlavní důvod. Donutila mě zamyslet se ne nad tím, jaké je to neslyšet, ale začít slyšet. Když jsem byla mladší často jsem přemýšlela jak popsat barvy někomu kdo nevidí, Fej tu měla podobný problém - samozřejmě se zvukem. Tahle strana knihy se mi vážně moc líbila. Z toho šplhání po hoře se mi ale vážně dělalo špatně. Nemám vyloženě strach z výšek, ale ani je nevyhledávám. Bylo to vážně dobře popsané, jen mám dojem, že to všechno zvládli nějak moc v pohodě. Sem tam je něco trefilo/spadli, ale nikdy to nemělo vážnější následky. Milostná linka ovšem byla trochu zklamáním. Ne proto, že by nebyla dobrá, ale jasně jsem v ní viděla všechny ty knihy, co Richelle napsala před tím, bylo to hrozně předvídatelné a to mě mrzí. Věk X se mi stále líbí víc, ale oceňuji originální nápad. Pokud se vám líbili ostatní Richelliny knihy, tak si Neslyšno rozhodně přečtěte.... celý text

Magie změny 2016, Ilona Andrews

Tenhle díl je skutečně jiný, než ty předchozí (myslela jsem, že jsem při téhle četbě přišla na něco jiného, ale zjistila jsem, že stejný názor jsem měla i poprvé). Jen těžko jde popsat čím to je... nicméně mě na rozdíl od jiných ta jinakost sedla. Většinou mě detektivní zápletky moc neberou, nicméně tady jsem byla napnutá jak kšandy, protože jsem si zaboha nemohla vzpomenout, jak že se to všechno vyřeší. Často se mi zdálo, že jsem v ději našla nějakou díru, ale po chvíli zamyšlení se vždycky ukázalo, že to vlastně dává smysl. "He has the worst timing," I said. "Always." "It's his superpower." Curran crimaced. Vždycky jsem považovala překlad Kate za slušný, nic extra, ale v pohodě. Tenhle názor jsem úplně nezměnila, ale tentokrát jsem četla v angličtině a hrozně mě překvapila elegance se kterou je ta kniha napsaná. Celá kniha má v originále úplně jiný švih a... no, nevím, jak teď budu schopná přečíst devítku, kterou mám jen v češtině... "Thanks. Is Ascanio there?" "Ready and willing," Ascanio said into the phone. Další důvod proč mám tenhle díl ráda je, že se znovu objevuje řada mých oblíbených postav - konečně (naposledy jsme ji viděli v pátém díle) se znovu objeví Dali a to dokonce dvakrát a navrch nám přistane Jim-Dali moment... jak málo stačí k mojí radosti... Navíc dostáváme spoustu Julie, Dereka, kapku Ascania, Desandry, Christophera, Barabáše, Andrei, Rafaela, Grendela, Roberta a Thomase... Jako by autoři konečně pochopili, že jsem tu kvůli vedlejším postavám a pokud mí je aspoň jednou za knihu neukážou, budu mrzutá... K tomuhle mám jen jednu výtku a to, že Roman se tu ani nemihne... což upřímně... je dost zklamání (jsem ochotná jim to odpustit, pokud napíšou knihu s Romanem jako hlavní postavou...). Na koho jsem se ale tentokrát zaměřila je Nick, když jsem tuhle sérii četla poprvé, tak jsem jeho postavu vůbec nebyla schopná pochopit (obzvlášť kvůli prodlevám mezi jednotlivými díly), ale musím říct, že tentokrát jsem vážně zvědavá, kam celá jeho linka vede. "Where is your... significant other?" "He's around." He was never too far. "Why, are you worried he'll find out about this romantic rendevous?" The vampire froze for a second. "What?" "You're meeting me in secret on a lonely street in the middle of the night..." A celkově, z hlediska postav je tenhle díl skvělý. Dojde tu k tolika zlomům... Za mě byly silné hlavně ty, co se týkaly Julie, ale pak tu máme samozřejmě i Mahona... Pořád si myslím, že určité věci mohli mít silnější následky, ale celkově to na mé spokojenosti nic nemění.... celý text

Nora 1920, Henrik Ibsen

Pro mě skutečně těžká kniha k hodnocení, příběh je relativně jednoduchý, přesto svým poselstvím poměrně těžký. Rozumím, že Nora potřebovala odejít, že nemohla žít svým dosavadním životem, pro mě je ale prostě představa opuštění dětí nepředstavitelná.... celý text

Plachetnicí dvěma oceány 1938, Armstrong Sperry

Knížka popisuje život chlapce, kterého to už od mala táhne k moři. Pomáhá se stavbou plachetnice a potom se jako plavčík dostane na její palubu. Přesto, že je příběh fikcí, věrně zaznamenává historickou skutečnost a zvyky námořníků na lodích. Příběh možná není jeden z nejoriginálnějších, ale rozhodně se z něj dozvídáme zajímavé informace. Navíc je obohacen o nádherné ilustrace, takže si atmosféru na lodi dokážeme představit. Jsou tu i schémata plachet a vysvětlení nejrůznějších pojmů. Rozhodně doporučuji všem, co se zajímají o plachtění, námořnictví, nebo se zkrátka jen rádi dozvědí něco nového. EDIT: Tak dodatečně jsem zjistila, že to je založené na pravdivých událostech, do jaké míry netuším... https://en.wikipedia.org/wiki/Flying_Cloud_(clipper)... celý text

Líbali jsme se 2015, David Levithan

Bylo to... podivné. Popravdě něco naprosto jiného, než jsem čekala... Nevěřícně jsem přečetla tři stránky a vrátila se k ní za měsíc. A pořád to bylo stejně divné. Ale četla jsem dál, všechno se začalo spojovat a třídit, a nakonec to bylo vážně dobré. Stejně jsem z toho ale občas měla pocit takové nedotaženosti... Znovu už po ní asi nesáhnu, ale vážně se mi líbila a můžu jen doporučit.... celý text

Zpěvy hvězd a stínů 2006, George R. R. Martin

S každou další Martinovou knihou, mi připadá geniálnější a geniálnější. Tohle byla taková rozkoš! Vážně nechápu, proč všichni tak visí na Písni ledu a ohně, jo, taky ji mám ráda, ale tohle je prostě ještě daleko lepší. Uznávám, že jedna nebo dvě povídky byly celkem o ničem (Noc Vampýrů, Noční směna), ale přesto mě naprosto dostaly a na tom se ukáže, že někdo umí psát. Asi nejlepší za mě byla Osamělé písně Larena Dorra - asi si prostě potrpím na smutné příběhy. Stanice Šerá voda byla naprosto skvělá a nebudu vysvětlovat, proč, protože pak byste si to zdaleka tak neužili. No, celé to prostě bylo skvělé, můžu jen doporučit. Kvůli Martinovi mám sci-fi daleko radši než dřív, už se moc těším na další jeho knihu. Tahle se mi líbila snad ještě o krapet víc než sbírka Píseň pro Lyu.... celý text

Medea 2002, Lucius Annaeus Seneca

Medea od Seneci je něco naprosto jiného než Euripidova Médeia. Příběh je stejný, ale je naprosto zřejmé, že Seneca příběhem sleduje něco naprosto jiného. Seneca se nás snaží vychovat, snaží se nám ukázat, jak je vášeň špatná a zhoubná. Jak ve vášní/afektu všechno zničíme. Medea je tu démonizovaná čarodějka a žena plná vášně a zloby. Musím říct, že Euripidovi dávám přednost. Seneca je tak trochu suchar. Přesto se jedná o moc pěkně zpracované drama.... celý text

Trójanky a jiné tragédie 1978, Eurípidés ze Salamíny

Opravdu skvostné dílo. Původně jsem četla kvůli Médeie, ale jsem vážně ráda, že jsem si přečetla celou knihu, protože Trójanky byly vskutku dokonalé. Já normálně taková depresivní díla moc nevyhledávám, protože se pokaždé rozbrečím (i tady jsem asi třetinu knihy probrečela...), ale tohle byla vážně moc pěkná tragédie. Moc se mi líbila i Ifigenie v Aulidě, postava Achillea mě tu dost pobavila - donutilo mě to přemýšlet, jak by jeho život vypadal, kdyby k žádné Trójské válce nedošlo, nebo kdyby byla Ifigenie sobečtější a neobětovala by se. Asi by to byl trochu větší happy end :) . Alkéstis byla poněkud podivná. Médeia pěkná. A musím souhlasit se starořeckými kritiky, že Elektra a Orestés jsou poněkud slabší. Ale celkově na mě kniha udělala vážně dobrý dojem. Moc doporučuji přečíst i samotnou předmluvu, která je vážně zajímavá.... celý text

Odvrácená tvář lásky 2016, Colleen Hoover

Colleen Hoover je jedna z mých nejoblíbenějších autorek, a to je asi i důvod, proč jsou to "jen" čtyři hvězdičky. Očekávání prostě byla příliš vysoká. Plusové body dávám za nepředvídatelnost, protože i když jsem něco tipla správně, stejně to potom bylo úplně jinak. Zásadním problémem asi bylo, že mě natolik zaujala Milesova minulost, že mě téměř nezajímalo, co se děje v přítomnosti. Další věc je, že hlavní postavy mi k srdci moc nepřirostly. Nebyly nesympatické, ale ani vyloženě sympatické. Ale když jsem se dozvěděla, co přesně Miles prožil, přišlo mi, že je vlastně ještě docela normální :). SPOILER Často je tu odsuzováno chování Rachel, ale já tu holku chápu. Stalo se jí to nejhorší co mohlo. A s tím není snadné se vyrovnat, skoro bych řekla nemožné.... celý text

Železná dcera 2012, Julie Kagawa

Oproti prvnímu dílu to bylo zlepšení. Některé události sice trochu postrádaly smysl, ale nebylo to tak hrozné. Puka pořád nemám ráda a Ash byl skvělý, vážně skvěle napsaná postava. Ale Meghan... Tu bych s chutí něčím pořádně přetáhla. Rozumím tomu, že si připadá méněcenná, obyčejná a já nevím jaká ještě, ale Ashovo chování na Zimním dvoře dávalo smysl, ale ona se nad tím ani nezamyslela a už dělala ukvapené závěry. Hrozně mě mrzelo, že tam nebylo víc Sage, protože mě okamžitě zaujal, ale tak nemůžu mít všechno. Děj byl děsivě předvídatelný, nechci být konkrétní, ale řešení většiny problémů bylo naprosto nasnadě, ale podle Meghan to byl naprosto neřešitelný problém. Korekce knihy je taky dost odfláknutá, ale dá se to přežít... Přesto mě to celkem bavilo, asi jsem potřebovala něco jednoduššího.... celý text

V moci démonů 2013, Michaela Burdová

Řekla bych, že podle mě se jedná o jakousi syrovější a krvavější verzi Jednorožců. Nevím, jestli to hodnotit jako klad, nebo zápor. Protože se mi to líbilo víc než Jednorožci, ale zase to bylo poněkud šablonovité. Vtipné mi přišlo, jak naprosto každý sleduje nějaké vlastní zájmy, takže i když se zdá, že někdo s někým spolupracuje, vede to většinou jen k podrazu. SPOILER Překvapil mě ten relativně šťastný konec. Po tom, jak skončily Jednorožci jsem čekala, že tahle jejich "dark verze" bude ještě horší... KONEC SPOILERU Myslím, že tahle kniha patří k těm vydařenějším od této autorky, ale rozhodně se nejedná o nějaký literární skvost, který bych chtěla číst pořád dokola.... celý text

Proč jsme se rozešli 2016, Daniel Handler

Bylo to pěkné, žádné silnější přídavné jméno bohužel použít nemohu. Zpracování, nápad, styl, prostředí, kontext, to všechno bylo moc pěkné. Ale musím říct, že postavy mi naprosto nesedly. Min, ani Ed, žádné souznění nenastalo. V takových případech si často oblíbím bláznivou kamaráda/ku, ale ani to tu nenastalo, Al mi naprosto nesedl. A co ten konec? To je jako ono?! Vážně zklamání, naprosto nepřirozený konec, který je zároveň dost předvídatelný (normálně bych řekla, že to je nekombinovatelné, tady se to ale povedlo. Ovšem ilustrace byly perfektní.... celý text

Skoro tucet 2015, Pavel Čech

Příjemné překvapení. I když v knížce moc písmenek nenajdete, stejně je to moc pěkné počtení. Jeden příběh jsem sice nepochopila, ale ty ostatní byly moc pěkné. Nejvíc mi v hlavě utkvělo Vyznání, bylo to smutné a vtipné, takže pro mě optimální kombinace. Ale i ostatní příběhy stály za to.... celý text

Legendární příšery a skutečná zvířata 1993, Jaroslav Mareš

Tak tohle bylo vážně zajímavé, upřímně si nejsem jistá, nakolik to mám brát vážně, ale některé ty důkazy jsou tak zřejmé a jasné... Můj mozek asi potřebuje nějaký čas, aby to všechno zpracoval. Jinak se mi to líbilo už jenom z důvodu toho tajemna. Když jsem byla mladší, ráda jsem četla nejrůznější knihy o objevitelích neznámých končin a bylo mi líto, že v dnešní době už asi žádný nový kontinent objevit nelze. Kontinenty to sice nejsou, ale... vážně mě to zaujalo, s tímhle autorem jsem ještě rozhodně neskončila...... celý text