Kontrast nevinné lásky a bezcitné totality v tragickém příběhu o Pavlovi a Ester, jež navěky spojila a současně navždy oddělila zloba a strach heydrichiády.
Retrospektivní pohled Pavla na události června 1942 – na komorní hru o jednom aktéru a režiséru - sjednocující se v jediný element – strach. Panika pramenící z ohrožení života svého a blízkých – boj o přežití Ester – židovské dívky, která se utopila v lidské zbabělosti a sobeckosti. Ester, kterou před nacistickým zlem nemohla uchránit ani Pavlova odvaha – mnohdy slepě naivní vedoucí k sebezkáze, avšak upřímná a silná.
"Táta mě varoval před lidmi, kteří litují. "... celý text