Jeninas přečtené 115

16-03-20 2021, Veronika Pekárková

Forma knihy je pro mě veledůležitá. Když jsem poprvé uviděla 16-03-20, pomyslela jsem si: sakra, ta je hezká! Neotřelá, nevtíravá - klobouk dolů před grafikem. Jenže... chyb v textu je škoda, vůbec mám pocit, že korektoři v naší zemi vymřeli. Rovněž nelogičností je dost (voda je na příděl, ale klidně živíme domácí mazlíčky?!). Nastavený systém snad měl působit absurdně, ale na to ty nesmysly nejsou dostatečně bláznivé (Stopařova průvodce připomíná jediná narážka v textu). Posun ve vztahu v 6. kapitole mě poněkud zmátl. Postavy mizí (Edwardina máma, Wasp na začátku nezavře pusu, pak na několik kapitol úplně ztichne). Nechci být nespravedlivá - kniha je z Pointy, s péčí běžného nakladatelství to nelze srovnávat. Námět je dobrý. Text místy vtipný. Stylistika celkem fajn. Zajímavý pokus z českých luhů a hájů - škoda, že nedotažený. Knihu jsem prozatím nedočetla a tuším, že se to nezmění.... celý text

Cinder & Ella 2018, Kelly Oram

Čekala jsem klišoidní variaci na Popelku a dostala klišoidní YA romanci, která má s Popelkou společný jen název a jednu protivnou sestru. Je to podobné knize Něco skutečného, která mi sedla líp. Naprosto mimo byly první reakce okolí na Ellin zdravotní stav, to mě dost vyděsilo. Náhle se vše otočilo, což mě vyděsilo ještě víc. Prostě z extrému do extrému. Rob tam snad ani nemusel být... Ale tanečky s Cinderem byly fajn, náctileté se uvzdychají. Líbilo se mi, jak se seznámili, dokonce bych uvítala nějaký prolog. "Řekni auto..." Ha! :-D... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Sakra, tohle je vtipná kniha. Na začátku jsem se nemohla přestat smát-zdrogovaná Carevna mi do očí až vehnala slzy. Po příjezdu na zámek se to naštěstí trochu zklidnilo, protože to by moje břišní svaly nedaly. Obvykle tento žánr nečtu, ale ve spojitosti s důvěrnou znalostí "zámecké" historie to funguje i na holku, která knihy bez výrazné romantické linky obvykle neuznává. Až budete chtít zapomenout na všemožné strasti, tohle je jasná volba!... celý text

Přísně tajné 2021, Elle Kennedy

"Panebože, to nemůžeš být prostě jenom gay? Musí z tebe být ještě 'akademik'? Ty mi snad chceš zlomit srdce." "Má vůbec smysl bojovat o někoho, kdo vás nechce milovat?" Top Secret jsem už před rokem slupla v angličtině. Tehdy mě nebavilo prostředí prachatých pařmenů, taky bych potřebovala jinak rozložit děj, zejména prodloužit 'Dny krůtího sendviče'. V češtině lépe vyniká klučičí atmosféra a Lukův osobitý přístup k diametrálním rozdílům jeho a Keatonova života. Styl autorek je svižný a hravý, scéna po 'volbě' prezidenta opravdu TOP, takových mohlo být klidně víc. Líbil se mi Keatův zápal pro vědu a soucítila jsem s Lukem, když si uvědomil, že nechal svoji rodinu zničit mu vztah s jediným člověkem, který mu kdy projevil lásku. Přesto si mě hlavní hrdinové tak úplně nezískali. Na plný počet hvězdiček bych je oba potřebovala víc... řekněme všední. I tak knihu doporučuji a vkládám na poličku, protože tuším, že tam bude zrát jako víno.... celý text

Když jsme se poznali 2021, Sarina Bowen

"Zapadla do svého pokoje, aby si protrpěla módní krizi." "Všechno děláme pozpátku, Callahanová." Zbožňuji Sarinu! Série je na půli cesty mezi young a new adult. Na první díl jsem se těšila díky třetímu, kde je Hartley moc fajn a má to v hlavě srovnaný. Na počátku své knihy je vtipný, kamarádský a k pomilování. Po návratu Stacii se projeví jistá vnitřní krize, která ho drží zpátky, to už mu ovšem držíte palce, aby se tomu postavil a rozhodl se správně. Operaci OZANAH jsem mu přála. Corey si občas zoufá, ale je to bojovnice, i jí jistě budete fandit, aby to úmorné čekání stálo za to, a nakonec se spokojeně usmívat. Přečtěte si to. Alespoň na chvíli si uvědomíte, že každý má ohromné štěstí v něčem jiném. Někdo v tom, že má dvě zdravé nohy. Někdo zase v tom, že má vedle sebe člověka, který ho má bezvýhradně rád. Alespoň malý kousek štěstí ale máme všichni.... celý text

Risk 2019, Elle Kennedy

Klasicky fajnové čtení, ale Brenna byla tak sebevědomá, až mě nebavila. Jack... to samé. Když vyšplhal po okapu, trochu si to u mě vylepšil. Ale nezískali si mě tolik jako Summer s Fitzym. Nejvíc mě dojala pouhá zmínka o Ryanu Wesleym v 38. kapitole, což o něčem svědčí... Zato Rupi a Hollis váleli ;) Do příběhu je zakomponována diskriminace žen ve sportu, takže série je asi zaměřena mírně feministicky, ale je to opět velmi přirozené.... celý text

Náhodní lháři 2016, Lena Valenová

Na začátku jsem byla rozladěna sáhodlouhými popisy Eleniných vlastností (a posléze megalomanskými popisy jejích pocitů a teorií, kterých jsem se už po zbytek příběhu nezbavila). Říkala jsem si: "Hm, ta holka má štěstí, že Antonio není únosce..." (její vyloženě de*ilní chování na dovolené podle mě v YA literatuře nemá co dělat :-/). Dost situací se opakovalo, hlavní hrdinové na sebe téměř neustále "náhodně" naráželi a chovali se fakt pošahaně. Nepřestala jsem číst díky dojmu tajemna a zvědavosti, co má Michael-Matteo-Antonio za lubem. Kdyby byla kniha razantně seškrtána, nemusela by být vůbec špatná. Ale nečetla se mi dobře, snad to autorka v dalších dílech vypilovala.... celý text

Rod země a krve 2020, Sarah J. Maas

"...jeho výraz byl tak plný bolesti, že si pomyslela, že takhle nejspíš vypadá její duše." "Přišel čas na ten tvůj působivý trik, kdy se dokážeš koukat spatra na lidi o stopu vyšší než ty." Moc se mi líbila tuhá vazba, chyby v textu (v latině, překladu, gramatice) už nikoliv. Nemohla jsem se začíst, svět je hoodně překombinovaný. Bryce se postupně vybarvila jako nejoddanější kamarádka, jakou byste si mohli přát, Hunt pak jako nejsoucitnější zabiják. Děj vyplňuje jejich flirtovné pošťuchování, odkrývání bolestné minulosti, rodící se vzdor - občas se to zbytečně táhne, ale aspoň jsem nebyla nezdravě zažraná. Hodně mě pobavili zmijí měniči-kobromrdi :-D Seznámení Hunta s Lele bylo největší roztomilostí, jeho vyznání na straně 698 nejkrásnější pravdou života, návraty z "práce" největší beznadějí, při které mi pro něj chtělo srdce vyskočit z hrudi. Často jsem přemýšlela o tom, kam až by měl zajít trest a že když to s ním preženete, nevyhnete se další (ehm, třeba druhé světové) válce. Dvory to rozhodně nepředčilo, ale stejně se těším na pokračování (třeba na Ruhna a Hypaxii ;)). PS: S láskou je všechno možné, ale Shahar Hunta nemilovala, tak si držím naději...... celý text

Koláčky a spiklenci 2019, Theo Addair (p)

Dost mě mrzelo, jak Daniel nedokázal vzdorovat svému otci. S Cristianem jim to skvěle fungovalo a ten chlap to rozdupal stejně jako předtím Marek. Ale nakonec to bylo třeba, aby se Dani konečně sebral a začal řídit svůj osud (přiznejme si, že dosud působil dost ufňukaně). Zapojení dalších postav bylo osvěžující - když už nemáte sílu vzdorovat, je dobré mít kolem sebe pár lidí, kteří vás dostrkají ke štěstí. Ovšem stýskalo se mi po veselém Kitovi, tak strašně moc! Přitom tušil, jak to je a kdo v tom má prsty. Když prohlásil, že mu ujede vlak, měla jsem chuť obejmout ho a rozbrečet se úlevou. Je obdivuhodné, jak Theo Addair dokáže vyjádřit lásku i s minimem intimností a smutek z odloučení, aniž by hrdinové zároveň nehleděli vpřed. Bonusem je jemný inteligentní humor. Těším se na další díl a jsem ráda, že bude o jiných hlavních postavách, protože Danimu a Kitovi přeju, aby byli už jen spokojení a hlavně spolu!... celý text

Muffin a čaj 2018, Theo Addair (p)

"Vydám se tam hned zítra. Všechny starosti a strachy nechám doma, kdo by se s tím tahal. A změním svět. Možná ne celý. Možná jenom ten svůj. Ale i to bude velký úspěch." Muffin a čaj se vyznačuje krásným slohem, který se k vážnému Danielovi skvěle hodí, přesto je díky Kitovi hravý a něžný, zpočátku i naivní. Přesně takhle nemotorně jsme se přece při prvním navazování vztahů chovali my všichni! Daniel to neměl lehké-puberta pro gaye může být peklo. Svoji první LGB knihu jsem přečetla před více než rokem a od té doby velmi citelně vnímám různé rádoby vtipné narážky svých přátel a kolegů mířené tímto směrem. Kit mi byl blízký zase sklony k oslovování "těch divných" (zrovna nedávno jsem si uvědomila, že dělám to samé, výsledkem je pak buď katastrofa, nebo celoživotní přátelství). A Teresa byla naprosto úžasná. Při čtení jsem se usmívala jak idiot a nad stranou 113 mě pálily slzy. Zkrátka to bylo moc hezké pohlazení a já jsem autorovi vděčná, že jsem to mohla prožít :)... celý text

Miluj mě jakkoli 2019, Jennifer Probst

"Krev je krev. Něco jako zem. Žádná nová nebude, takže si musíš vystačit s tím, co už je." Začátek s Calebovým otcem byl slibný. Takhle hrozného člověka aby jeden pohledal. Kniha ovšem obsahuje až moc informací o vedlejších postavách. Dočtete se hodně o designu a architektuře, což asi u romanťárny úplně nechcete. Mezi hlavními hrdiny to jiskří ihned až nepřirozeně, chybí vývoj. Nudila jsem se. Pořád jsem doufala, že se to zlepší, ale za půlkou jsem začala číst výběrově. Není to vyloženě špatná kniha, ale nesedla mi. Tři hvězdy dávám za reakci Rosenthalových, která se trochu odchýlila od klišé, pokračování číst nebudu. PS: Na obálce určitě nejsou Calovy nohy! :D... celý text

Srážka 2020, Alexander Stainforth (p)

Fajn příběh o srážce výbušného a arogantního Maxe a vodku usrkávajícího pisálka Filipa. Jestli autor tvoří popsanou rychlostí románu za tři měsíce a myslí si, že to není vidět, tak je. Postrádala jsem jiskru (např. si vůbec nevybavuji, jak měl vypadat Filip). Trochu víc prostoru by si zasloužila také stabilizace vztahu hlavních postav (nikoliv jen popsání typu "chodili jsme s Rikym na túry a bylo to fajn"). A do háje, MM román bez jediné zmínky lubrikačního gelu?! Na druhou stranu se spisovatel dost zlepšil - oproti sérii Boss se setkáváme s uvěřitelnějšími charaktery a dialogy. Děj je uvolněný a plyne jako po másle. Před koncem navíc přijde nečekaný twist! Takže joo, vezměte si moje prachy.... celý text

Něco skutečného 2018, Erin Watt

"Měla bys dělat něco, co miluješ." To je nejlepší myšlenka této knihy, kterou klidně spořádáte na posezení. Já si s ní vylepšovala prosincové měsíčky v pozici prkna (ha-ha) a neskutečně mi sedla. Oakley má jen svoji hudbu a Vaughn zase chybí životní cíl a nadšení. No a samozřejmě peníze pro její rodinu, takže když dostane nabídku pořádného balíku za to, že bude rok hrát jeho přítelkyni, moc dlouho neváhá. Příběh není nijak inovativní - klasický vzorec normální holky s ostřejší pusou a znuděného boháče trpícího nedostatkem upřímných citů. Do hry sice vstupuje Vaughnin přítel, ale není těžké ho odepsat. Ovšem postavy jsou sympatické, dialogy přirozené a prostředí zajímavé, takže to skvěle funguje. Snesla bych víc, hlavně delší epilog. Knihu jsem koupila ve výprodeji a chtěla ji obratem prodat, ale nechám si ji :) Líbila se mi víc než PP.... celý text

Archerův hlas 2015, Mia Sheridan

"Nedovol, abych nám to zničil." Na tuto knihu jsem narážela často, proto jsem měla poměrně velká očekávání. Rozjezd byl nemastný neslaný, stejně jako hlavní hrdinka, ale držela mě právě Archerova jinakost. Následně se příběh proměnil v přesladkou romanťárnu, která sice chvílemi působila naivně, ale sedlo to jako p*del na hrnec. Stejně tak hromada pěkně popsaného sexu, protože co jiného by chtěl 23letý muž dělat? Příběhů o sebejistých alfa samcích máme až dost-vývoj od nejistého kluka byl osvěžující. Zápletka byla poměrně průhledná, ač poněkud překombinovaná. Ke konci jsem si říkala, že se tam mohlo míň brečet, že už je to až moc dojemné. Archerův hlas přesto spíše doporučuji. Obálka se dostala mezi mé nejoblíbenější!... celý text

Mafiosa 2017, Catherine Doyle

"...nejkrásnější jsi, když mi nadáváš." Proč tolik mrtvol?! Zpočátku jsem měla pocit, že se vše opakuje a táhne. Šlo hlavně o pomstu - o balancování mezi schopností zabít a zachováním svého já. Tyhle touhy neznám, a tak mi nebyly blízké. Taky se konečně dostavil pocit, který jsem celou dobu očekávala - že je ten mafiánský svět dost přitažený za vlasy. Od druhé půlky, kdy Sofie zase pustila do svého života světlo, už to bylo fajn. Millie byla skvělá jako vždy. Oblíbila jsem si Valentina - kdo by to byl řekl? A držela Lucovi palce, aby se rozhodl správně. Konec byl dokonalý, epilog zbytečný, protože na nic neodpověděl. Pokud čtete anglicky, zde najdete bonusy: www.wattpad.com/user/CatherineDoyleAuthor... celý text

Inferno 2017, Catherine Doyle

"Rozpolcený, plný snů, ale navěky uvězněný." Má nejmodřejší oči na světě, nelže a trhá fialky. Lucu musíte mít rádi, v rámci nastolené situace je to nejlepší možný hlavní hrdina. Akorát o jeho snech stále nevíme nic konkrétního, že? Snad příště! Sofiina matka byla dost mimo a Jack se proměnil v ultra zlouna, což byla trochu škoda. Ale vzhledem k žánru to beru. Tento díl byl hodně akční. Líbilo se mi, že Sofie neměla tajnosti před svojí nejlepší kamarádkou, jak to v případě YA bývá, přestože to nedává smysl. Nejlepší kamarádka totiž je od toho, abyste jí vyklopili VŠECHNO! A Milliina filozofie delfínů mě mega pobavila :-D... celý text

Vendeta 2017, Catherine Doyle

Znovu se na něj podíval tím zvláštním pohledem, který jako by říkal: "Nevěřím ti a možná tě chci zabít." Výborně vykreslená atmosféra a prostředí, vtáhne to do děje. Bylo osvěžující, že hlavní hrdina nebyl žádný klaďas, naopak uměl nahnat strach, a nakonec možná ani nebyl hlavním hrdinou? Sofie byla sympaťačka, na konci neuvěřitelně statečná (nebo pitomá). Pořád jsem čekala, kdy mi ten mafiánský příběh začne připadat přitažený za vlasy, ale to se nestalo. Knihu bych postavila na roveň Papírové princezně, byla ovšem o maličko zajímavější díky italskému prvku ;-)... celý text

Zůstaň 2018, Elle Kennedy

"Všichni sklapněte," syknu. "Už je tady. Předstírejte, že jste normální." "S tím teda hodně štěstí," uchechtne se Wes. Přiznávám, že jsem se rozplývala nad každou zmínkou o Wesovi a Jamiem - z toho už se asi nikdy nevyléčím. I Matt je sympaťák, toho si prostě musíte oblíbit. Je vtipný, v hlavě to má srovnaný a zbožňuje svoje děti. Hailey je z něj nervózní, odvařená a taky je zajímavým příkladem ženy, která si vzala svého kamaráda z dětství. Moc si mě však nezískala. Elle a Sarina umí ukázat zranitelnou stránku naoko dokonalých hrdinů a přihrát jim protějšek, který je ukonejší. V tomto případě to celkem fungovalo. Tak kde máme tu knížku s O'Connorem?!... celý text

Výpověď 2020, Whitney G. (p)

Zdá se, že Whitney G. píše své knihy podle stejného mustru - v porovnání s Turbulencemi tu zase máme bohatého arogantního hulváta a holku, která po sobě nechá šlapat, aby se zničehonic proměnila ve vítězku. Zase tu máme tu samou oblíbenou sexuální polohu a zmizelé kalhotky. Zajímavějším se příběh stal ve chvíli, kdy se objevila Violet - druhou půlku jsem přečetla naráz. Taky postava George byla osvěžující. Ale stejně... Něco tomu chybělo.... celý text

Toto všechno ti dám 2018, Dolores Redondo

"Pro psaní bylo potřeba prožít nesmírný smutek." - To je pravda jak hrom. V knize je hodně takových pravd a vykreslení pocitů, ve kterých jsem se našla. Užívala jsem si, možná až morbidně, všechnu tu syrovost, ztrátu a melancholii. Álvaro byl obdivuhodný a bezprostřední, Manuel zase hodně přemýšlivý a uzavřený. Bylo mi líto, že si společný život nedokázali užít naplno a fakt jsem doufala, že existuje nějaké nebe, kde Álvaro svého manžela obejme a sdělí mu, že všechno tajil z lásky, i když to bylo pitomý. Gardénie to možná celou dobu říkaly za něj, a tak jsem se u posledního odstavce, který je naprosto dokonalý, rozbulela. Vraha jsem neuhodla. Podívám-li se na knihu z pohledu většinového čtenáře, četla by se lépe, kdyby byla o čtvrtinu seškrtána. Sem tam se vyskytla nějaká chybka - např.: je možné, aby španělskému bulváru unikl sňatek slavného spisovatele a šlechtice?! Detektivky ovšem vůbec nečtu a snad proto se mi to tolik líbilo.... celý text