JessieKKI přečtené 87
Opona
1979,
Agatha Christie
Je zajímavé, že celou dobu sleduju detektivní seriály, filmy nebo doumenty, ale nikdy jsem nečetla pořádnou klasiku od Agathy Christie. Vzpomněla jsem si na babiččin zapomenutý dárek k narozeninám a violá, můj život je změněn :D Kde začít, obávala jsem se, že vzhledem k tomu že toto je poslední případ slavného Hercula Poirota nebudu schopna plně pochopit děj nebo zápletku knihy. Ach, jak pošetilé. Kniha byla úžasná a nechť fakt, že jsem ji přečetla za dva dny je toho důkazem. Řadím toto dílo do seznamu s názvem Přečteno jedním dechem. Celou dobu vás děj nepustí, což je problém mnoha současných knih. Pomalu ani nechcete, aby příběh skončil, protože co potom budete proboha dělat? Přiznávám, vraha jsem neuhodla a jedna moje část je nepatrně zklamaná z jednoduchého rozklíčování. Lámala jsem si hlavu s onou otázkou, sledovala jsem každé slovo, které by mohlo jen naznačit vinu jedné z postav, nakonec to ale bylo jednodušší než se zdálo(nebo to je naopak? :D) Bylo mi to ale vynahrazeno vtipným a jednoduše úžasným Herculem Poirotem. Možná to zní trochu přehnaně, ale nezapomeňte, že toto je první kniha, kterou jsem od Agathy Christie četla. Moc se mi líbila(pokud jste si toho ještě nevšimli) a vřele doporučuji. A poučení? -tichá voda břehy mele-... celý text
Umírat v nitru
2009,
Robert Silverberg
Podle mě obsah na zadní straně knihy úplně nesouhlasí se skutečným příběhem. Selig nikdy neřekl, že si svého "daru" neváží. Jak v závěru popsal, nikdy se o tuto schopnost neprosil, byl prostě vybrán nějakou vyšší mocí. Pokud se jedná o hlavní postavu, nebyla mi sympatická, to je ale normální a dokonce i lepší než kdybych si Seliga oblíbila. Autor opravdu důvěrně vystihuje a popisuje mentalitu zcela normálního člověka jako jsme my obdařenou o onu schopnost. Pokud by se něco takového přihodilo v realitě, myslím že by se daný člověk cítil právě takto. Líbilo se mi i občasné vkládání výstižných citátů. Co se mi opravdu nelíbilo a až protivilo bylo množství intimních scén, které tam vůbec nemusely být. Asi mají sloužit k nalákání jednodušších čtenářů, ale za mě teda palec dolů. Konec byl očekávaný a překvapivě klidný. Ponaučení je jasné: Po tu dobu, co jsi tady, žij!... celý text
Dr. Jekyll a pan Hyde
1999,
Dirk Walbrecker
Už si nevzpomínám kde, mám pocit že v nějákém marvelovském filmu jsem viděla refernci právě na tuto rozdvojenou osobnost a velmi mě to zaujalo. O pár let později jsem potom našla knihu v knihovně a rozhodla jsem se proniknout do příběhu. Co jsem od toho čekala? Záhadu, psychické rozpolcení, rozebírání dvou osob, které dohromady tvoří jeden ucelený komplex. Chtěla jsem porozumět vztahu, který mezi nimi panuje atd. Ten příběh měl takový potenciál, ale bohužel, nevyužil toho. Nevím jestli je to jeden z těch případů (typ Stařec a moře), kdy vám autor podá vodítko a zbytek si domyslíte a dotvoříte sami. Obecně platí kdo hledá ten najde, takže by se určitě nad touto knihou dalo hloubat a filozofovat ALE daleko příjemnější je si to už tak přečíst. Každopádně neříkám, že se jedná o špatnou knihu. Jen si myslím, že se z celkem dobrého nápadu dalo vytěžit více.... celý text
Králova klec
2017,
Victoria Aveyard
Ze všech dílů je tento asi nejvíc "filozofický" V tomhle díle se hodně řeší myšlenkové pochody, pocity, vztahy, atd. až ke konci dojde k akci, která nakonec uzavře celou knihu. Musím říct, že jsem se nenudila. Chápu, že některým se děj mohl jevit nudným, nezáživným nebo pomalým. Ono to ve skutečnosti opravdu takové bylo, ale když jste se vcítili do pozice hlavní postavy, hned děj nabyl většího významu. Závěr, je zasloužený asi pro všechny čtenáře, kteří čekali na nějáky vývoj vztahu mezi Calem a Mare. všechno se ale znovu vrátí na nulu v samotném konci. Ten byl pro mně nečekaný, ale ne zas tak šokující. Určitě se těším na pokračování. Jak se pomalu odkrývá důvod Mavenova jednání, začínám pochybovat ned jeho záchranou. Jsem taky zvědavá jakým způsobem bude nebo nebude svržen. Dále pro mně byla trošku šok orientace Evangeliny. Ne že bych byla proti, ale myslím si, že autorka toto vymyslela na základě nové doby, kdy je velký boom jiná než hetero orientace. Nakonec proč ne, ať si je každý s kým chce. Co bych ale knize určitě vytkla se netýká tak autorky, jako spíš překladatelky. Myslím že to není poprvé, co došlo k překlepům, chybám ve skloňování nebo záměně slov v této sérii. Pokud je to sem, tam, je to ještě v pořádku, ale jakmile se tyto překladatelské chyby opakují už ve třetím díle jedné série, dala bych si na to v příštích dílech pozor(a že jich prý má ještě být) vcelku se mi kniha líbila, stejně jako předchozí díly. První díl byl takový úvod do světa Rudých a Stříbrných, druhý byl o válce, hledání výjimečných lidí, no a třetí byl o psychice, mentalitě. Celá série je potom protkána vztahy, ať už milostnými, tak také nenávistnými. Je zde zrada, závist, vzpoura, utlačování, nadvláda a na druhou stranu láska, přátelství, důvěra, odhodlání a v neposlední řadě je to příběh dívky, jejíž osud byl už před jejím narozením předurčen. Jediný moment je ale schopen tuto budoucnost od základů přepsat. Dívka jménem Mare si sáhne na dno, bude nespočetněkrát zlomena, pokaaždé se ale zvedne a nikdy nezapomene odkud pochází a za co nebo za koho doopravdy bojuje. Myslím si, že autorka má ještě z čeho čerpat a doufám že využije potenciálu který příběh Mare Barrowové stoprocentně má.... celý text
Čtyři dohody
2012,
Don Miguel Ruiz (p)
Chápu, že kniha není pro všechny, ale všichni by si ji měli přečíst. Všechno v ní dává smysl a stojí za to si přečíst třeba i jen jednu kapitolu. Ten kdo chce si z ní něco vezme a určitě není na škodu si ji pořídit.... celý text