kamibe přečtené 593
Poslední let Malého Prince
2000,
Jean-Pierre De Villers
Dvojjazyčná kniha (v češtině a francouzštině) nezvyklého téměř čtvercového formátu s příjemnými ilustracemi a ve velmi dobrém překladu. Autor Malého prince je pro mne zajímavý, a proto jsem ráda přečetla také tuto knihu. Je to dávnou pamětí možná trochu pozměněná skutečnost, nicméně bylo pro mne velmi příjemné číst o přátelství, které mohlo vzniknout mezi bojovník opačných stran. Krom toho jsou tu zajímavě protkány citace z Malého prince s některými fakty ze života Sain-Exupéryho. Našla jsem dávné zápisky z četby této knihy a s překvapením jsem zjistila, že tu není uvedena, Tak jsem se ji pokusila přidat. Četlo se mi to hezky a ráda jsem ji vzala do ruky opakovaně.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Tuhle knihu jsem si nechala poslat a po přečtení ji ráda daruji naší knihovně, aby jich tam měli dost. A ráda si od Mornštajnové přečtu ještě něco. Tento příběh jsem četla kvůli Výzvě, ale je podle mého napsaný tak dobře, že bych po něm sáhla i po doporučení své kamarádky. Člověk se musí při čtení orientovat, přeorientovávat a vybavovat si, co vlastně o stejné postavě četl už v předchozích kapitolách. Proto může někomu připadat takové čtení obtížné. Ovšem ve srovnání s tím, čím prošli lidé, o kterých příběh vypráví, jsou naše podobné stížnosti směšné, ba trapné. Nevím však, zda je správně nabídnuta v žebříčku, protože jsem při čtení nepostřehla, že se děj odehrává v Ostravě. Tak jsem se rozhodla, že si o Ostravě přečtu něco jiného - jasnějšího. Copak to bude? Trosečník sibiřský?... celý text
Na jih od hranic, na západ od slunce
2004,
Haruki Murakami
Už dlouho slyším na autora samou chválu a jsem opět vděčná Čtenářské výzvě, neboť jen díky ní jsem se přiměla vyhledat si nějakého asijského autora. Opravdu velmi komorní příběh, který bere za srdce. O tom, jak se necháme přemoci něčím tak velkým, že to prostě nezmůžeme, vnoříme se do toho, necháme se tím zcela pohltit a unášet – a může to být překrásné právě tak jako neprosto znepokojující a téměř umrtvující. Jsou to životní příběhy, které nás bolestmi a strádáním brousí do lepších poloh, v nichž se nám pak může žít klidněji. Tak hlubokou sondu do lidské mysli jsem už dlouho nečetla. Je tu krásně vylíčena něžná milostná scéna (za níž byl autor pokárán japonskými kritiky). Jen jednou v životě jsem v jiné knize četla něco, co se tomu vyrovnalo. Také je tu vlastně i návod, jak dobře vést bar. A mám ráda, když při čtení zajímavě napsaného postupně se rozvíjejícího příběhu narazím na zmínky o obrazech nebo o hudbě. Láká mě to poznat další světy. Autorův styl je mi příjemný. Zajímavý byl pro mne i doslov – objevuji rozpor (co se sexu a erotiky týče) mezi křesťanskou a japonskou kulturou. Zůstává několik neodhalených tajemství. Například otázka: Co se vlastně stalo s obálkou? O Šimamoto ani nemluvě!... celý text
Dánská dívka
2016,
David Ebershoff
Jsem příznivec příběhů, které líčí skutečně prožité životy. Mám pocit, že jsem film viděla, ale vzpomněla jsem si snad jen na jedinou scénu. Čtení Dany Černé jsem si rozhodně vychutnala a nijak mi nevadily drobné odbočky popisů okolí děje. Možná bych se teď měla na film podívat znovu?... celý text
Zachránila mě slza
2014,
Angele Lieby
Opravdu skoro neuvěřitelné! Jak šťastná mohu být, že jsem zdravá! Děkuji za to. Styl psaní nehodlám hodnotit, považuji celou knihu za jedno vyprávění, kterým se autorka mohla také nějak vysvobodit z psychické újmy. A je to tak, jak na konci cituje francouzského herce Sachu Guitrho: Jsou lékaři, kteří pečují o srdce, lékaři, kteří pečují o zuby, lékaři, kteří pečují o játra... Ale kdo pečuje o nemocného?... celý text
Dům v Orionu
2012,
Andrea Fischerová
Nu, vyzývá mě to, abych přečetla nejen další příběhy od Karoliny Světlé, ale také něco o ní samotné. Co když osud Margit, která šla za svým cílem, je tak trochu obraz samotné Karoliny? Také si říkám, kde asi mohl stát dům, o němž autorka píše, a napadá mě nějaké místo. Trochu to láká porozhlédnout se po Liberci ještě podrobněji. Děkuji, že jsem se díky Výzvě s touto knihou seznámila.... celý text
Probuzení Simona Spiera
2017,
Becky Albertalli
Vybrala jsem si ji do Čtenářské výzvy a po prvních řádcích zjistila, že jsem ji musela už někdy číst. Když jsem si však chtěla vzpomenout na některé detaily, nevybavovaly se mi, tak jsem ji opravdu přečetla znovu a ráda si ty zápletky osvěžila. Četla se mi svižně, a to nejen proto, že ji vlastně znám. Z komentářů zjišťuji, že existuje i film, a to mě zajímá, neboť je vždy zábavné sledovat, jak se ta dvě zpracování liší.... celý text
Dubnování
2017,
Teodora Žurková
Zdá se, že jen díky letošní Čtenářské výzvě jsem se dostala ke čtení této knížky. Jsem ráda, že jsem si z nabídky vybrala právě ji. Dojímaly mě její zápisky a drobné i delší básně. Dojímá mě její osud. Tak mladá, tak aktivní a tak moudrá! Její Modlitba je krásná a je vědomá daleko víc než modlitby, které mnozí odříkávají bez bdělosti. Překrásné jsou její milostné verše. Nic lepšího než to, co napsal mirektrubak, napsat nemohu. Naprosto s ním souhlasím.... celý text
Malá duše a Slunce
2007,
Neale Donald Walsch
Krásný příběh. Miluju ho. Několikrát jsem ho četla svým přátelům a také dětem na táboře. Je zajímavé sledovat, jak to kdo pobírá. To, co se tu píše, je opravdu vysoká mezilidská filozofie, a pokud ji přijmeme, díváme se na všechny naše vztahy už jiným pohledem.... celý text
Neuvěřitelně uvěřitelné příhody z hor
2018,
Martin Úbl
Hned na začátku mi byla sympatická Kamila se svým orientačním nesmyslem a smyslem pro krásu jazyka. Knížku jsem si vybrala do Čtenářské výzvy a hezky mi připomněla moje dávná putování horami. Ovšem i když mi Island byl vždycky velmi sympatický, po přečtení této knihy bych se tam nevydala. Jako školní slohovka na mě nepůsobila kniha samotná, ale pouze ony vymyšlené povídky, z nichž ta o Marii Terezii se mi opravdu líbila. A také se mi líbilo, jak si svými nápady dokázali obohatit dny, kdy pro ně cestování bylo spíše utrpením. Soutěž o Dementa dne nechtěl nikdo vyhrát, protože výhra byla skoro krutá. Vidím v tom stálou a nezdolnou schopnost nás Čechů udělat až sžíravě vtipnou záležitost z každé pro jiné nepříjemné situace a nakonec si ještě uvnitř lebedit, když v tom nejsem namočený zrovna já. Četla jsem připomínku v komentáři k první knížce, která se zmiňuje o nepřesně použitých přechodnících. Zajímalo mě to a chtěla jsem si ji přečíst, ale v knihovně byla volná jen tato druhá. Tak jsem to tu sledovala a všimla jsem si jen jednoho, který byl užit správně.... celý text
Opráski z historje svjeta – Ževlička, Ěžíž apár kikotú
2016,
Jaz
Myslela jsem, že sahám po nějaké naučné knížečce, ale shledávám, že když si tuhle knížku má někdo opravdu vychutnat, musí tu historii už znát. Jinak se moc nezasměje. Autorovi muselo dát dost práce, než tu naši pěknou češtinu takhle přejinačil.... celý text
Labyrint světa a ráj srdce: Komiksové zpracování klasického barokního díla
2018,
Zdeněk Ležák
Je příjemné, že po téměř čtyřech stech letech od doby, kdy Komenský napsal první verzi své filozofické úvahy, můžeme mít rukou takovéto zábavné zpracování. Tímto způsobem se mohou s dílem seznámit i ti, kteří by po původním díle nesáhli. Jakkoli je původní dílo tak velmi staré, je třeba uznat, že je prostě nadčasové. Při čtení a prohlížení mě napadá, kolik z nás potkalo nějakého Všudybuda a Mámení, kolikrát si necháme nasadit růžové brýle, nebo si je dokonce nasazujeme sami. Navíc autoři dokázali zpracovat klasiku tak, že jsem se při čtení několikrát smála nahlas. Rozhodně při prohlížení těch úžasných obrázků od pana Víška není dobré spěchat, neboť je v nich spousta vtipných detailů. Vtipné a nečekaně současné jsou také nejrůznější repliky jednotlivých postav. Myslím, že studenti se konečně mohou těšit, že poznají klasiku bez toho, aby se museli nořit do starobylého textu. O tom, že si této nezvykle veliké knihy u nás v knihovně asi hodně považují, svědčí fakt, že ji nemají vystavenou jako jiné knihy, ale musela jsem si ji vyžádat ze skladu.... celý text
Vyjmenovaná čtení o přírodě
2011,
Jan-Michal Mleziva
Škoda, že už není zvykem vyslovovat při čtení a v řeči tvrdá y,ý. Všechna vlastně vyslovujeme měkce, což je právě ten kámen úrazu, s kterým se musí poprat všichni třeťáci. Naprosto souhlasím s autorovým názorem, že nejlépe se pravopis obtížných slov vryje do paměti, když taková slova čteme znovu a znovu. A velmi mu přitom pomohlo, že ve vyjmenovaných slovech se vyskytuje dost slov z přírody, aby to vydalo na celou knížku. Dokázal o každém napsat dokonce celou stránku velmi zajímavých informací. Doprovodné obrázky, vždy naproti textu, jsou živě barevné, dívá se i na ně hezky, jen mi někdy připadalo, že je mohu ocenit spíš po výtvarné stránce, ale nejsou vždy přesné. Například u sýkorky mi často uhnul pohled od textu k obrázku, abych si uvedená slova ověřila, ale obrázek byl jiný než se psalo. Přesto považuji tuto knihu jako výbornou investici pro učitele i rodiče.... celý text
35. květen
2001,
Erich Kästner
Vybrala jsem si tuto knihu jednak proto, abych měla nějakou s datem do čtenářské výzvy, a taky proto, že ji napsal můj oblíbený autor a já vůbec neměla tušení, že něco takového napsal. No, ne že by mě to celé nějak uhranulo. No, dětem se možná takovéhle blázniviny mohou líbit. Navíc mi připadá, že záležitost se skříní jako by si autor vypůjčil z Narnie. Tím mě to trochu odrazovalo. Přesto jsem našla místa, která mě pobavila. Např. hláška o velrybě: "Velryby jsou přece savci. Ve vodě žijí jen z nedopatření." Další dobrá hláška "Jak vidíte, nejsou jen hodní rodiče, ale také rodičové zlí! Tak jako nejsou jen hodné děti, ale i děti strašně nezvedené." patří do Světa naruby, v němž ve škole děti napravují své nezvedené rodiče. A že s některými je to vskutku těžké! Usmívala jsem se i při poznámce Konrádova strýčka, když chtěl přemluvit koně (který se v cizině zamiloval do bílého koně), aby se s nimi vrátil zpátky: "Mějte se na pozoru," řekl strýček Negru Kaballovi, "se slečnou Bělouškovou budete mít samá kostkovaná hříbata. Opravdu s námi nepůjdete?" Abyste tomu však rozuměli, museli byste poznat, jak vypadala princezna Petrželka, s kterou se předtím Konrád seznámil. V knížce se mi hodně líbily černobílé ilustrace pana Kabáta. Je v nich plno krásných detailů. I závěrečnou slohovou práci, krasopisně a s milými pravopisnými chybami vyvedenou také patrně panem Kabátem, jsem četla s úsměvem na rtech.... celý text
Evička lhářka žhářka
2019,
Petra Braunová
Hmm!!! To je tedy opravdu náročná kniha pro děti! A myslím, že i pro dospělé! Skoro bych ji označila jako dětský thriller. Sled událostí je totiž opravdu svižný, mnohdy překvapivý a téměř v každé kapitole jsem vnímala svoje napětí, jak že se to odvine dál! A hlavně - všechno to, co tady čtu, je naprosto reálné, klidně si dovedu představit, že se to tak může někdy opravdu přihodit! Manipulace je stejně možná u dětí jako u dospělých. A děti nás dospělé mají přečtené možná líp, než si umíme představit! Rozhodně bych doporučovala, aby knížku četly nejen děti, ale i jejich rodiče. A nejlépe by bylo, kdyby si tuhle knihu přečetli ti mladí, kteří se teprve chystají děti mít - to proto, aby věděli, co vlastně dělat nemají.... celý text
Geologická abeceda
2011,
Zdeněk Kukal
Zajímavě pojatá naučná knížka pro děti, v níž se však i dospělí mohou dočíst ledasčeho nového. Pracovali jsme s jedním článkem v lekci s dospělými a vzniklo mnoho zajímavých otázek. Oceňuji uspořádání jednotlivých hesel - vždy nalevo je článek a napravo doprovodný obrázek. Navíc autor úspěšně zveršoval každé z uvedených hesel, což je obdivuhodné u mnoha pojmů, ale asi nejvíce u pojmu desková tektonika. Někdy text doprovází otázka, která čtenáře vybudí k dalšímu pátrání. Považuji ji za skvělou knihu do výuky ve školách. Pro mne bylo obohacením slovo čeřiny, o němž jsem doposud neměla ponětí.... celý text
Klub zneuznaných mužů
1972,
Gilbert Keith Chesterton
Já si tohle čtení užila, a to i přesto, že jsem libě usínala u některých dlouhých a velmi rozkošatělých souvětí, v nichž mě autor často odvedl někam stranou, aby se zase navrátil a bohatým slohem vypodobnil místo, okolnosti děje i vzezření postav. Nejvíce se mi zalíbil učitel z prvního příběhu. A názvy prvního, druhého a čtvrtého příběhu splňují jednu ze Čtenářské výzvy, jen škoda, že netvoří název celé knihy.... celý text
Zloději labutí
2011,
Elizabeth Kostova
Přečetla jsem na doporučení kamarádky. Ocenila jsem krásné dopisy. Snad si zaslouží, abych ocenila i velmi podrobný popisný způsob, který čtenáři umožní si vše opravdu detailně představit. Autorka je nejspíš také malířka, takže vlastně její styl psaní je něco jako malování. Roberta jsem si opravdu živě představovala. Zápletka byla pro mne zajímavá, její pomalé rozklíčování mě však nutí naučit se rychločtení. Nejzajímavější je pro mne to, že se dozvídám o malířce, která byla velmi talentovaná a asi bych o ní bez této knížky neměla ponětí do konce svých dnů. Zajímalo by mne, zda obraz Zloději labutí opravdu existuje. Na netu jsem nic nenašla. Zato tam bylo dost o Béatrici. Takže nakonec opravdu děkuji, že jsem to přečetla, ba i se smiřuji s těmi několika šotkovskými chybami v textu.... celý text
Jak to bylo dál
1999,
Ivona Březinová
Mně se to dost líbilo. Nejvíc Kráska a zvíře. Je tam dobrý konflikt mezi moudrostí a krásou!
Krysař z Hamelnu / The Pied Piper of Hamelin
2012,
Robert Browning
Přečetla jsem tuto knihu díky divadlu, které děti sehrály po dva předchozí roky na letním divadelním táboře v Horažďovicích. Letos toto divadlo provedeme v červnu tedy již potřetí. Jsou v něm použity téměř všechny verše z této knihy a celé nás to ohromě baví.... celý text