KingNut123
přečtené 115
Síla psa
2021,
Thomas Savage
Dnes jsem na své ploše objevil rozepsaný komentář, který jsem dosud nezveřejnil. Když jsem zjistil, o jaký komentář jde, hned mě zalil pocit nevolnosti a zklamání, který jsem pocítil před několika měsíci, když jsem Sílu psa četl poprvé. Mé zklamání bylo zpočátku nepopsatelné. Právě to nepopsatelné zklamání bylo příčinou k odporu se k této knize jakkoli vyjádřit. I přes veškerý můj odpor jsem cítil povinnost sdělit svůj názor a uzavřít tak ránu, která ve mně kniha otevřela. Nuže, tady je. Síla psa je jedna z mála knih, kde filmové zpracování upřednostňuji nad knihou. Ano, film nebyl nikterak úspěšný a valná většina lidí vidí filmové zpracování jako nudné a bezmyšlenkovité tlachání, kde se vůbec nic neděje. Avšak, mně se filmová adaptace líbila. Sehranost a profesionalita hereckých hvězd mě dokázala pohltit do dramatického příběhu rozervané a dysfunkční rodiny, jejíž příběh už od začátku spěje do tragického konce. Savageův román je kniha s nádherným, leč promarněným potenciálem. Autor zvolil zajímavé téma, z kterého nedokázal vytěžit maximum. Síla psa je nuzným popisem krajiny s bezcharakterními postavičkami přešlapujících na rozpadajícím se jevišti. Román staví na své skromné a ušlápnuté atmosféře, která je zároveň jeho největší slabinou. Největším zklamáním pro mě byla postava Phila. Filmové zpracování dokázalo z jeho postavy vytvořit nebezpečného a tajemného člověka, skrývající citlivou a ublíženou stránku. V knize to působí naopak. O všech postavách se dozvíte skoro vše během několika stránek. V tomto ohledu upřednostňuji filmové zpracování, které si s literárními charaktery poradilo lépe než samotná kniha. Film staví na tajuplné atmosféře a schopnosti náhlednou do duše filmových postav. Knižní zpracování tuto možnost nenabízí.... celý text
Forrest Gump
2008,
Winston Groom
Netušil jsem, jak moc se knižní Forrest Gump liší od toho filmového. V podstatě by se dalo říct, že se jedná o úplně jiný příběh a jiného Forresta, než kterého známe z filmového plátna. Docela mi chyběl ten citlivý, ohleduplný, milující syn a přítel v podání Toma Hankse. Tenhle Forrest se až moc zaobírá sám sebou, což se mi docela protivilo. Knížka mi přišla v některých místech až moc "ujetá". Hlavní protagonista zažívá dobrodružství, která jsou pro obyčejného smrtelníka nereálná (nad kapitolou z džungle a vesmíru stále kroutím hlavou). To, že Forresta doprovází opičák, se kterým se dorozumí, je také docela zvláštní, ale budiž. Myslím, že kniha by se dala sumarizovat přirovnáním: "Přišel k tomu jak slepý k houslím." Ve filmovém zpracování jsem si zamiloval postavu poručíka Dana, ale to, co Winston Groom provedl s jeho knižním protějškem, mi vhání slzy do očí. Ve filmu se mi líbilo, že Dan, došel k vykoupení, přesněji, jak řekl Forrest: "He made his peace with God." Ten knižní se mu zdaleka nepodobá. Pro milovníky filmu, kteří nečetli knižní adaptaci, bych doporučil, aby si nekazili zážitek z filmu a "romantizovaného" zpracování Forresta Gumpa, jelikož si myslím, že valnou skupinu lidí knižní Forrest Gump zklame.... celý text
Tati, tobě přeskočilo
1998,
William Saroyan
Dlouho jsem čekal, než si "Tati, tobě přeskočilo" přečtu, ale čekání se nevyplatilo. "Tati, tobě přeskočilo" je soubor filozofických úvah mezi otcem a synem, které nejsou nikterak obohacující. Úvahy jsou docela přihlouplé a triviální, najdou se sice výjimky, ale většina z nich je zvláštně stylizovaná. Děj to nemá žádný, což mi nevadí, ale nedokážu se smířit s tím, že vztah mezi otcem a synem je suchý a nezajímavý. Právě od vztahu otce se synem jsem očekával něco víc. Celkově to na mě dělá dojem, že se ti dva ani moc dobře neznají a žádný pořádný vztah mezi sebou nemají.... celý text
Historie včel
2021,
Maja Lunde
Historie včel mě zaujala svým názvem. Původně jsem očekával strhující sci-fi, ale nakonec jsem dostal ubohý počin o lidských starostech a mezilidských vztazích. Historie včel by se mohla jmenovat úplně jinak. Včely nejsou hlavním tématem knihy, jsou to lidé. Myslím, že kdyby autorka zvolila vhodnější název, určitě by zvýšila mé očekávání. Neustále mi vadilo, že si každá ze tří postav na něco stěžuje. Bohužel takovým způsobem, kdy to začíná být až otravné. Ano, postavy se nacházejí v krizi a řeší různé starosti, ale jejich emoce a jednání jsou popsány až moc infantilně a apaticky. Postava George byla z celé knížky nejlepší. V podstatě se jedná o normálního člověka, kterého potkáváte na ulici. Williamova linie mi z počátku přišla zajímavá, ale dost nevyužitá. Autorka se mohla víc vyřádit na Williamově charakteru a příběhu. Jeho neustálé lamentování a deprese mě doháněly k šílenství. Dokonce i jeho rodina (hlavně Williamova dcera, se kterou si tak dobře rozuměl) byla v některých momentech na zabití. K Tao jsem si nedokázal najít vztah. Nejzbytečnější a zároveň nejotravnější postava z celé knihy. Autorka už od první kapitoly dává najevo, že se celá knížka bude točit jen kolem Tao, a zbylé postavy nejsou po zbytek knížky využity. Tao je doslova ocejchována titulem "spasitelka", na kterou si v některých částech hraje. Na co chtěla paní autorka upozornit? Nemám tušení, ale OCD to nejspíš nebude. Včely tu vlastně nehrají velikou roli. Hlavní náplní této knížky jsou lidé a mezilidské vztahy. Bohužel i toto téma není dobře prozkoumáno a zpracováno. Celkově se jedná o jednoduché čtení, které se dobře čte, ale postrádá kouzlo zážitku a emocí.... celý text
Hana
2018,
Alena Mornštajnová
Nezajímám se o současný knižní mainstream či současnou českou literaturu. Dodnes nechápu, jak Hana mohla mít takový hype. Nejedná se o přelomové dílo, ze kterého by si sečtělý člověk sedl na zadek. Nejsem příznivce románů, novel či povídek zabývající se válečnou tematikou. Takových děl je na knižním trhu hafo a většinou se jedná o braky, kterým je nejlepší se vyhnout. Ano, i Hana by se dala zařadit do této skupiny. Překvapilo mě, že všechny postavy mluví spisovnou češtinou. Zarazil mě i minimální výskyt archaismů, germanismů či slangu. V některých částech jsem měl i pocit, že se autorka snaží (až moc pateticky) zapůsobit na lidské city. Hana jakoby nutí čtenáře, aby s příběhem a hlavními postavami soucítil. Hana je v podstatě odpočinková jednohubka, u které autorka nevyžaduje, aby čtenář moc přemýšlel.... celý text
