Kniznicerv
přečtené 134
Konec sezóny na koupališti Úštěk
2024,
Veronika Bendová
Z první lednové povídky jsem byla nejprve rozpačitá..., a když jsem došla na konec knihy až k prosincové, usoudila jsem, že se mi ve výsledku líbily úplně všechny. Nějaké samozřejmě více než jiné. Tyto zdánlivě ,,obyčejné, jednoduché" příběhy, kdy se člověk může ptát ,,o čem to vlastně je", mě ale dokázaly hluboce zasáhnout, vzbudit emoce, mají hloubku a cit. Navíc přímo dýchají ročními obdobími a regionem Českého středohoří.... celý text
Pusťte světlo do tmavého večera
2024,
Jan Kholl
Je to dobře napsané a dobře se to čte, obecně jde říct, že jde o kvalitní dílo. Mě osobně ale zklamalo a vlastně naštvalo. Všechny čtyři postavy mi byly vysloveně nesympatické a vztahy mezi nimi nesmyslné, povrchní, bez špetky lásky a lidské blízkosti. Dalo by se říct, že takový je prostě život - a ano, kniha velmi dobře vykresluje typ lidí a typ života, který je pravděpodobně dost častý. K čemu mi je číst o takové lidské marnosti? Poslední věta zní ,,tuhle debatu v životě povedou ještě mockrát" - postavy se nikam neposunou a touží po něčem, co asi ani nevědí, proč vlastně chtějí Svým způsobem mi to připomínalo Špačkovy povídky Čistý, skromný život (též od Hostu), kde postavy vedou také docela obyčejné a ,,bezvýznamné" životy - v tomto případě jsem se ale na ně dokázala naladit, soucítit s nimi, ačkoli šlo jen o krátké povídky, nikoli celý román, prožívat s nimi jejich čisté, skromné životy. Přišlo mi to opravdovější, procítěnější - postavy něco cítily a já to cítila s nimi. A je tam nějaká pointa. V Pusťte světlo... se mi zdálo, že postavy necítí a nežijí, a dostane se nám takové okénko, kterým se díváme, jak přežívají, kniha skončí a oni asi tímhle způsobem přežívají dál... Při čtení jsem si vzpomněla ještě na jeden román, který mi námětem přišel podobný, a oslovil mě víc - U jezera, kde se také na jedné chatě schází na víkend rodina, a je zde hlubší sonda do jejich problémů a vzájemných vztahů Co jsem ale na Pusťte světlo do tmavého večera rozhodně uvítala, bylo, že ji napsal muž. Je to znát a těší mě, že ,,příběhy o vztazích", které čtu úplně nejraději, píší i muži! Díky... celý text
