-

Kniznicerv Kniznicerv přečtené 134

☰ menu

Hotýlek

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová
3 z 5

Od Hotýlku jsem čekala víc. Čte se to hezky, příjemně to plyne, sledujeme osudy hlavního hrdiny a jeho rodiny. Něco mi tam ale chybělo, něco, co by knížku udělalo trochu speciálnější. Jako první jsem od Mornštajnové četla její prvotinu Slepá mapa a ta mě potěšila. Říkala jsem si, že je skvělé, že máme na scéně novou super českou autorku a vyhledávala jsem potom i její další knihy. M Moje nejoblíbenější jsou Tiché roky. Hotýlek jsem tedy četla až po mapě, Haně a rocích...a jak říkám, neurazilo, ale ani nenadchlo. Hlavní postava mi navíc šla neuvěřitelně na nervy. Nemastnej neslanej chlap, co nemá koule, z nějakýho důvodu ho ale všichni zbožňujou, ať už jeho rodina, nebo ženy.... celý text


Vděk

Vděk 2019, Delphine de Vigan
4 z 5

Pravdivě a citlivě popsáno téma stáří. Důraz na sílu jazyka a řeči podaný originálním způsobem - komickým, ale i tragickým zároveň. Jednohubka přečtená za večer, dokáže ale zasáhnout. Čeká nás to všechny? (Ptá se nejen Delphine de Vigan)... celý text


Pod sněhem

Pod sněhem 2015, Petra Soukupová
5 z 5

Nevadí mi detaily, popisy a nepotřebuji v knihách dramatický děj. U kapitol typu ,,Kdo kde sedí", detailní popisování toho, jak se jednotliví členové rodiny soukají do auta a rozhodují se, kam si kdo sedne, jsem si říkala, jestli té popisnosti a každodennosti není už příliš... a ono není! Soukupová dokáže popsat i ty nejobyčejnější nejnudnější situace naprosto bravurně a jazykem, jakým by to přesně člověk/dítě v určitém věku řekli. U tolika situací jsem se zasmála - přesně tohle jsem zažila stokrát! Ve chvíli, kdy sestry píchnou pneumatiku, jsem čekala, že přijde drama a - a vlastně jsem žádné drama nechtěla. Chtěla jsem se dál kolíbat v té obyčejnosti a hašteření mezi sestrami, které ale ukazují tolik pod povrchem, jdou přímo do hlubin mezilidských vztahů. Stejně tak mě nezklamal ani konec - opět bez dramatů. Bylo by to hrozně nudné, kdyby to nebylo tak výborně napsané. Jsem nadšená, něco takového jsem ještě nečetla.... celý text


Putování leklé ryby

Putování leklé ryby 2022, Lucie Vaňková
3 z 5

Na tuto knihu jsem slyšela samou chválu a domnívám se, že právem. Je to originální, vtipné, chytré. Je fajn, když se na literární scéně objeví něco nového a všichni nepíšou jen o tom samém, co už jsme četli stokrát. Osobně to ale bohužel není můj styl a nesedlo mi to.... celý text


Drak spí

Drak spí 2020, Michaela Klevisová
3 z 5

Detektivky nečtu, ale od ,,české královny detektivek" jsem si pro přehled chtěla něco přečíst a nezklamala mě. Není to žádné výjimečné originální čtení, ale byla to čtivá oddechovka, jakou jsem očekávala, odsýpá to, udržela mou pozornost, za víkend dočteno - a zase mám od detektivek na nějakou dobu pauzu :-D Kdo má rád klasické detektivky, možná ho trochu zklame, že zde jde více o psychologii postav než dramatické zápletky a napětí. Odhalení vraha a vyvrcholení příběhu mě také příliš neoslnilo, spíše mě bavilo plynutí příběhu.... celý text


Sto roků Lenni a Margot

Sto roků Lenni a Margot 2021, Marianne Cronin
4 z 5

Tato kniha mě neuvěřitelně potěšila svou lidskostí a vřelostí a originalitou. Je to skvělý nápad převyprávět příběh obou hrdinek skrz obrázky v rámci arteterapie v nemocnici. Ač smutné téma, není to depresivní čtení. Ostatně když je protagonistkou teenagerka, nechybí tam ten nadhled a břitký humor. Líbilo se mi, že Lenni nezní pateticky, ale opravdu jako náctiletá holka, což není úplně jednoduché, napsat tyto postavy uvěřitelně. Postavy románu mi přirostly k srdci - zejména hovory Lenni a faráře, které jsou dojemné i humorné zároveň.... celý text


První osoba jednotného čísla

První osoba jednotného čísla 2022, Haruki Murakami
4 z 5

Murakamiho považuju už v podstatě za klasiku. U četně píšících autorů mě ale vždy zajímají nová díla, zda dokážou stále bavit a překvapit, nebo půjde o opakování známého. Od Murakamiho jsem navíc četla pouze romány, ať už fantastknější nebo realističtější, tak mě zajímalo, jaké budou jeho povídky. Na knize mě nejvíc fascinovalo, o čem všem se dá napsat povídka. Nemají nijak zvlášť výrazný děj, zápletku, na první pohled by se člověk ptal, o čem to vlastně je?, a přitom toho vypovídají tolik - to je zkrátka život, to jsou mezilidské vztahy a situace, ve kterých se ocitáme. Svou poetikou a myšlenkami mě nezklamal, a poslední magická povídka o opici (na obálce) je zkrátka kouzelná. Sbírka ale bude převážně spíš pro ty, kteří mají raději jeho realističtější díla (vzhledem k tomu, že já mám nejraději Norské dřevo a Na jih od hranic, na západ od slunce, tak byla opravdu pro mě).... celý text


Výš než v sedmém nebi

Výš než v sedmém nebi 2015, Griet Op de Beeck
4 z 5

Není to asi kniha, kterou si budu dlouho pamatovat, přesto mě nezklamala. Mám radost, že se ještě dneska píší ,,obyčejné" příběhy, které píší o obyčejných lidech jako my, jsou ale napsané krásným jazykem a postavy a jejich životy nás zajímají.... celý text


Nejhezčí dny našich životů

Nejhezčí dny našich životů 2021, Claire Lombardo
4 z 5

Neřekla bych, že se jedná o nějak výjimečnou knihu. Mě ale prostě tak baví tlusté knížky, které dovolují ponořit se hluboce do děje, poznat postavy, vztahy mezi nimi, a žít s nimi stránku po stránce jejich životy, které by sice mohly být naše vlastní, ale to vůbec neznamená, že jsou nudné. Překvapilo mě, že ač je tam tolik ženských postav, ani jedna mi nebyla sympatická, o to více jsou ale možná lidské a uvěřitelné.... celý text


Hruškadóttir

Hruškadóttir 2008, Jana Šrámková
4 z 5

Na stylu psaní Jany Šrámkové oceňuji její poetiku, krásný jazyk, vykreslení obrazů, atmosféry a lidských pocitů. Bylo to pohlazení pro citlivou duši.