koryslava
přečtené 208
Žert
2007,
Milan Kundera
Zase jednou kniha, na který NĚCO je. Čekala jsem, že to bude nějaká nuda nad nudy, ale nakonec se to četlo samo a strašně rychle - přečteno za necelé tři dny. Nemám ráda sice takovej ten strašně... komunistickej styl psaní, je to hrozně typický pro autory v tom období, ale dalo se to překousnout. Bylo to depresso, bylo to nechutný a nakonec jsem skoro brečela. Bylo mi líto, že si nemůžu pustit tu hudbu, co tam popisoval, ikdyž je mi jasný, že by to asi byly nějaký normální lidovky, ale to bylo popsaný tak hrozně dobře a lákavě, že jsem skoro rozhodnutá začít se o to zajímat. A co teprve konec, u řeky, král, ježiš, to bylo úplně... fakt tam něco bylo. A bylo to dobrý.... celý text
Lorenz, zrady
2013,
Anna Zonová
Je to fakt totálně divný. Vlastně další z nemnoha opravdu WTF knih na mém seznamu. Ale zároveň docela genialita, určitě to má v sobě spoustu hlubokých významů, které vám tam ale nejsou nějak cpány, ale spíš vám musí postupně dojít. A trochu depresso, občas. Ale rozhodně od toho nečekejte, že to bude normální četba, na jakou jste zvyklí z johngreenovek a detektivek.... celý text
Tankový prapor
1990,
Josef Škvorecký
Nějak jsem čekala Zbabělce a veselého Dannyho (nebo aspoň nějakou válku s tankama), místo toho tam byl suchý a depresivní Smiřický bez osobnosti, pouze s pár pražskými holčinami či místními maminami, co stejně ani neměl rád. A zbytek jen nuda, šeď a deprese. Ach jo.... celý text
Posel
2012,
Markus Zusak
Pokud máte zájem o kýčovitý americký film s opravdu hlubokým morálním ponaučením, které do vás autor hustí všech 354 stran, s opravdu nevěrohodnými dialogy (aka týpek se baví s člověkem, na kterého zrovna narazil na ulici, jako kdyby ho znal přinejmenším od dětství), spoustou frází a citátů, které se do textu nehodí, protože je jinak psán jakýmsi rádoby drsným nespisovným stylem... No. prostě Zusak mě irituje na nejvyšší míru. Čau.... celý text
Venuše v kožichu
2009,
Leopold von Sacher-Masoch
Hrozně boží kniha, plná paradoxů až k zbláznění. To, jak Severin chce, aby ho podváděla, trpí a je smutnej, ale vlastně to chce, prostě WTF, ale miluju to. Je to geniálně napsaný, sex je popsanej tak, že tam vlastně vůbec není, takže to není žádných padesát odstínů, naopak je to velmi decentní. Je to legenda. Taky miluju způsob, jak jsem se k ní dostala, náhodně jsem na ní narazila v malém bazaro-blešáku v jihočeských lesích za deset korun. A jsem za to fakt vděčná.... celý text
Mlýn na mumie
2014,
Petr Stančík
Jedna z nejvíce WTF knih, co jsem kdy četla. Četla jsem to při pěší cestě 90km o samotě skrze německé lesy, ještě jsem potom měla horečku, takže to tomu nepřidalo. Durman (představovala jsem si ho jako nějakýho padesátníka, ačkoli bylo mnohokrát zmíněno, že je mladý) tam furt s někým šoustá a jí podivný jídla. Ale jsou tam vtipný citáty na začátcích kapitol a kniha je krásně graficky zpracovaná.... celý text
Soumrak
2013,
Dmitry Glukhovsky
Četla jsem to jako vedoucí na Švp, kde se kolem mě všichni ostatní vedoucí ožírali a já pod dekou četla knihu o apokalypse. Story s knihou mě zvlášť nenadchla a její zákruty už jsem vytěsnila, nicméně moc se mi líbily popisy života hlavního hrdiny, který protentokrát žije v normálním aktuálním světě, když si dává k snídani chleba s máslem nebo se opíjí do bezvědomí.... celý text
Budoucnost
2015,
Dmitry Glukhovsky
Mam z toho rozporuplny pocit. Na jednu stranu je to strasne zajimava a rekla bych, ze i neotrela myslenka, a genialni existencialni otazky nad kterymi by me rozhodne nenapadlo premyslet sama od sebe. Hlavni hrdina byl dobre rozpolceny a ikdyz se obcas choval jako kreten, bylo to oduvodneno celou jeho vychovou v internatu a tim padem tobylo vcelku verohodne. Ale. Neverila jsem mu ten svet. Neverila jsem tem lidem, ze uz ziji stovku let. Neumi m sepredstavit, jake je zit takdlouho, ale neverim, ze je to takove jako v teto knize. Proste si myslim, ze takto by se to nevyvijelo, ikdyz tapolitika byla asi z tohohle hlediska v pohode. Apak je tady samozrejme oblibeny syndrom "vyvoleneho", ktery me neskutecne stval. A jeste mi prisly popisy ruznych znasilneni atd az prehnane atak nejak strojene naturalisticke, to myslim glukhovskemu moc nejde, ikdys zase ocenuji, ze se tomu nevyhyba. (I treba vylucovani a tak.) Vcelku mam z knihy stale jeste jakysi pocit depresivniho odcizeni. Nevim, zda je dobra. Ale Jan Nachtigall ano. A byl uzasne popsany jeho vztah k diteti. A bohu.... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Má to strašně moc chyb. Opakující se situace, moc debilních nestvůr, moc řečí... Ale Arťom a celková atmosféra metra to takovým způsobem vynahrazují, že tu knihu žeru i přes všechny blbosti, co obsahuje.... celý text
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
Nemohu se rozhodnout, zda je to shit či vcelku ucházející kniha. Asi tak půl napůl.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
2012,
Ransom Riggs
Mě to velice, velice zklamalo. Čekala jsem horor o nějakým starým sirotčinci, třeba s duchama a nebo tak, a bylo to fajn, dokud se ze strašidelnýho domu nevyklubala miloučká chaloupka s dětičkami s kouzelnými vlastnostmi. Pche. A tamty dementní potvory co je chtěli zabít to už vážně nevytrhly, spíš naopak.... celý text
Zápisky z bunkru
2015,
Kevin Brooks
Zajímavý námět, ale poněkud... to nedopadlo. Absolutně nevím, co tahle kniha měla mít za smysl. Kromě toho se kluk choval nevěrohodně a... ten otec, a to jak se z kluka stal bezdomovec... hovadina. Bylo to tak hrozně moc nahraný... A celkově...želbohu...nic to ve mě celkově nezanechalo, škoda. Znělo to dobře.... celý text
Odpusť mi. Megan
2016,
Abbie Rushton
Trochu přehnaný, předvídatelný (děj odpovídá všem knihám tohoto typu: neoblíbená holka, nikdo se s ní nebaví (kromě kluka, kterej je do ní zamilovanej- to je vlastně kombinace 2 typů :D těch knížek), pak přijde úžasná holka, která se začne bůhvíproč nelogicky bavit jen s ní (tady mi to přijde ještě jako mnohem větší hovadina.), pak všechno vypadá úžasně, pak se to zvrtne, pak všechno dobře dopadne. Prostě. to je vše. Samozřejmě nesmí chybět úžasná, ale namyšlená šikanovatelka, jejíž nadávky by neurazily ani nejurážlivějšího člověka. Ale celkový dojem je vlastně docela fajn, kniha je zábavná a přívětivá.... celý text
Tobiáš Lolness
2009,
Timothée de Fombelle
Super kniha, jsou tam nesrovnalosti a občas mě štval jakýsi didakticko - ekologický nádech, občas až moc výrazný, ale celkový dojem je hodně dobrý a zajímavý. Až teda na Tobiáše, což je prostě klasický naprosto bezcharakterní hlavní hrdina. Leo Blue je tisíckrát lepší.... celý text
Hlava XXII
2005,
Joseph Heller
Boží. Místy trochu utahané a člověk se hrozně ztrácí ve jménech, ale místy tak boží, že to je tím vynahrazeno. Miluju scény, kdy někdo brečí, scénu, jak jsou nazí na stromě a scénu v tom podivném bordelu s babkou a dědkem.... celý text