KuroHaru přečtené 196

Sharon Tateová Polanski a Mansonovi vrazi 2002, Greg King

Tuto knihu jsem si vypůjčila na základě četby knihy "Charles Manson: Život a doba", která ji na několika místech doporučuje k přečtení. Kniha o Mansonovi je naprosto úžasná, napsaná čtivě a s mírnou dávkou sarkasmu, nicméně se orientuje primárně na (byť velmi podrobný) životopis masového vraha a fanatika Mansona. Knihou o Tateové a Polanském si člověk posune své obzory ještě o kus dál, protože mu dá možnost pořádně pochopit dobu divokých 60. let především v americkém Hollywoodu, která vlastně umožnila a doslova vybízela ke spáchání takového zločinu, jako je ten, který Manson realizoval se svou sektou Rodina. Celá skládačka tak čtenáři zapadne krásně dohromady. Čtení je to rozhodně fascinující a mně nezbývá nic jiného, než udělit plný počet hvězdiček.... celý text

HEX 2017, Thomas Olde Heuvelt

Námět zajímavý a originální, dalo by se říci "kingovský". Stephen King by z něj však podle mne dokázal vytáhnout ještě víc, proto 4 hvězdičky.

Půjdu do pekla spokojen - Adolf Eichmann: životní dráha masového vraha 2015, Roman Cílek

Dcera války 2018, Sara Nović

V porovnání s knihou "Hypofýza v exilu" od srbské autorky Sofije Kordić mi "Hypofýza" přijde zdařilejší a hlubší. U "Dcery války" mi přišlo, že se sice autorka snaží o hloubku, ale sotva kniha začne, tak také skončí, obsahuje hluchá místa a rozhodně by stála za širší rozpracování. Už jen z toho důvodu, jak málo se dnes o válce v Jugoslávii mluví, je dle mého škoda, že se autorka vyhýbá důkladnějšímu vysvětlení toho, o co v této válce vlastně šlo (což její kolegyně Kordićová dělá) a řeší jen osobní tragédii hlavní postavy. Dále mi vadil americký styl vyprávění, některé fráze zní v našem evropském kontextu jako pěst na oko, úplně jsem za českým překladem viděla anglickou verzi těchto frází. Kniha pro mě byla tedy malinko zklamáním, i když se četla dobře. 4* volím rozhodně jako pochvalu za to, že se někdo tématem jugoslávské války vůbec zabývá.... celý text

Setkání s tajemnem 1994, Arnošt Vašíček

...a vztáhl pak ruku na život bližního 2014, Roman Cílek

Pan Cílek je opravdu mistrný vypravěč literatury faktu. Ač se v případě této knihy jedná o velmi temnou tematiku, zvládá ji vystavět velmi poutavě a čtivě, se špetkou sarkasmu a černého humoru. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout.... celý text

Tetovaný 2010, Peter V. Brett

Musím se přiznat, že ze začátku jsem měla s knihou docela problém a dokonce jsem uvažovala, že ji odložím a číst dál nebudu. Vadilo mi totiž vyprávění, které mi přišlo fádní, a také to, jak se příběh zdánlivě žádným směrem neubírá. A opravdu, 95% této knihy je v podstatě biografie fiktivních osob z fantasy světa. Nesměrovalo to (zase jen zdánlivě) k žádné zápletce, no prostě docela nuda. Ale pak jsem došla do bodu, kde se všechny tři hlavní postavy setkávají, a to byl bod, kdy mě kniha přesvědčila a došel mi význam dosavadního pomalého rozjezdu. Přesvědčila mě natolik, že si zřejmě přečtu i další díly ze série. Musím také pochválit zajímavý a originální námět, který má ještě jistě co nabídnout!... celý text

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Deníky dávného prokletí 2014, Stephen Lloyd Jones

Četlo se to dobře, autor má dobrý styl, ale zas nějaký zázrak to nebyl. V knihách nemám ráda překombinovanost, která mi ke konci vadila právě zde. Začalo to jako fajn horor/thriller a končilo jako akční drama s konspiracemi a tajnými organizacemi. Malinko zklamání.... celý text

Jak Hitler ukradl růžového králíčka 2018, Judith Kerr

Taková pohodová, dokonce by se dalo říct milá, knížka. Je to psáno trochu z jiné perspektivy, než by člověk čekal. Nejde tam ani tak o příchod války, ale spíše o mezilidské vztahy, o to, jak je důležité držet pohromadě, nalézat i v těžkých chvílích a v cizích zemích přátele a spřízněné duše, díky kterým dokáže člověk zvládnout všechny těžkosti.... celý text

Vykladačka smrti 2009, Ariana Franklin (p)

Lord Mord 2008, Miloš Urban

Trochu mi tam chyběla pevně daná zápletka. Přišlo mi, že děj jde tak nějak od ničeho k ničemu. Jinak atmosféra staré Prahy byla zachycena zdařile a celkově hodnotím jako fajn knihu, i když žádný zázrak :)... celý text

Jóga nejen pro holky 2018, Rachel Brathen

Velice pozitivní a motivující kniha. Možná bych osobně jen uvítala více textu a méně fotek, ale to je detail. Byla jsem z ní přesto nadšená.

Hypofýza v exilu 2018, Sofija Kordić

Tato kniha je v podstatě autobiografií Sofije Kordić. Především co se týče zážitků spojených s národnostními spory a válkami v Jugoslávii, které může nejlépe zprostředkovat právě ten, kdo tyto hrůzy prožil na vlastní kůži. Hlavní hrdinka Mia a její přítel sice z rozpadající se Jugoslávie uprchnou, své břímě si však nesou s sebou a nedokáží se od něj nikdy odpoutat. Bezprostřední dění v Jugoslávii pak zprostředkovávají dopisy Miiných kamarádek. Upřímně je mi dost líto, že se o tomto tématu moc obecně nemluví/neví. Já jsem byla v době, kdy války probíhaly, dítě, takže ani ve škole jsem se k žádným informacím nedostala, proto jsem ještě před přečtením knihy shlédla nějaké dokumenty na YT s touto tematikou, abych se pak v knize orientovala. (Neznalým doporučuju!) Protože už po přečtení prvních stran mi bylo jasné, že znalost bude potřeba, jinak bych si ze čtení nic neodnesla. Jakmile se člověk přehoupne přes to, kdo s kým proti komu bojoval, vyloupne se z této prvotiny velmi čtivě a lidsky napsaná kniha.... celý text

Pianistka 2004, Elfriede Jelinek

Knihy toho typu se hodně špatně hodnotí. A ještě hůře se pak zařazují do nějakých škatulek nebo hodnotí pomocí hvězdiček. Já hvězdičky uděluju podle toho, jak mě bavil děj a jak čtivě byl popsán. V tomto případě však o děj nejde. Určitá dějovost tam je, ale není zachycena tak, jak to vídáme běžně. Je to spíše shluk obrazů, které musí čtenář dešifrovat, spíše shluk vnitřních procesů než dialogů. A uznávám, nečte se to lehce. Navzdory tomu je to však mimořádně zajímavé dílo. A to především proto, že Jelineková používá velmi zvláštní jazykové prostředky, které jsou strohé a absolutně zbavené jakékoli líbivosti. Pojmenovává v metaforách, které však také nejsou líbivé, a její postavy se tak mění na stroje a objekty. A přesto právě tyto metafory dokáží popsat surovou skutečnost, která je v tomto díle klíčová, daleko lépe, než běžný jazyk. V tom mi Pianistka přijde naprosto fascinující. Její napínavost se totiž dle mého neskrývá v příběhu, ale právě v jeho jazykovém provedení. Hvězdičky tedy neuděluju, protože nevím, jak si s dílem poradit, ale rozhodně doporučuju k přečtení, především pak těm, kteří mají rádi nemainstreamová díla.... celý text

Tajemná řeka 2004, Dennis Lehane

Začít znovu 2018, Mona Kasten

Červená knihovna, proti které je i Rudé právo vybledlé. Jako oddechovka dobré, ale vzhledem k tomu, že takový žánr běžně nečtu, mě to zas tak úplně nenadchlo. Byl to v podstatě jen slet (velmi, velmi silných) chemických reakcí mezi hlavními postavami, který byl však od začátku do konce předvídatelný a plný všemožných vztahových klišé. Trochu mi to přišlo jako žhavé sentimentální představy sepsané v deníčku americké puberťačky...Ale nemyslím to kriticky, kniha svůj účel plní a napsaná je čtivě a vtipně. Jen já jsem na tohle asi trochu studený čumák...... celý text

Farářova dcera 2018, George Orwell (p)

Tichý pan Genardy 1994, Petra Hammesfahr

Přijde mi, že knih podobného typu, které by byly zároveň kvalitní, není mnoho, proto mám vždy radost, když objevím nějaký ten "skvost". Tohle se četlo samo, napětí slušně gradovalo a atmosféra byla celou dobu znepokojivá. A to já ráda...... celý text

Temné znamení 2015, František Šmehlík

Upřímně mě tento počin zas tak úplně nenadchnul. Náměty zajímavé, fantazie autorovi také běží na plné obrátky, ale má to dle mého slabiny, které z toho dělají trošku "pokleslou" literaturu. Přijde mi, že se autor snaží psát takovým tím "západním" stylem hororových autorů (Stephen King, Clive Barker), kde je to pro mě však všechno tak nějak uvěřitelnější. Ve Šmehlíkově knize mi to přijde jalové, jako když si teenager hraje na dospělého a světaznalého. A například ty zmiňované erotické pasáže, kdy má 90% mužských postav téměř neustálou erekci a oplzlé myšlenky, působí tak trochu jako pěst na oko. Nemůžu si pomoct. A ty chyby? Od studenta bohemistiky bych asi čekala korektnější text. Na druhou stranu, v českých vodách, kde moc hororů nevzniká, je to docela originální počin, který stojí alespoň za zkoušku. A doufám, že do příště už to autor vypiluje k dokonalosti. P.S. Povídka Temné znamení je opravdu nejlepší a stojí rozhodně o úroveň výše než ostatní povídky. Kdybych měla hodnotit jen ji, dám jí 4,5 hvězdičky. Mohlo by jich být pět, jenže...neustálé erekce a vlhké kalhotky to zase zabíjejí...... celý text