Lacie přečtené 191

Letní rytíř 2012, Jim Butcher

Tak jooooo, tohle bylo docela magické. Předchozí tři díly brblám nad úžasnými příběhy, které nanicovatý hrdina vyloženě táhne ke dnu – a tady jako by byly všechny mé stesky vyslyšeny a napraveny. Letní rytíř přitom začal příšerně, po prvních odstavcích se smradlavým, špinavým, hladovým, nevyspalým, zanedbaným a téměř šíleným Harrym žijícím v odpadcích jsem knihu típla a otevřela jinou, abych se trochu vzpružila. Dokonce jsem po té ukňučené trojce přemýšlela, jestli celou sérii nezabalím, ale v komentářích se píše, že tendence je vzestupná... takže jsem to zkusila ještě jednou a nestíhala zírat. Zápletka ze světa víl se prolíná s upíry a Radou čarodějů, vrací se Lea, Elain, Billy s partou, Murphyová je konečně zasvěcena do problematiky a snad nám tedy trvale odpadlo podezřívání a zatajování informací – ale příběh nikdy nebyl problém, ten je tou silnou stránkou knih. Zato Harry – neotočil o 180 stupňů, je to pořád Harry, ale fakt se vylepšil. Při nakládačkách nedostává tragicky na frak, brání se a zasazuje sám slušné rány. Začne se mýt a převlékat, hurá, starat se o sebe i druhé. Stýká se s přáteli, kteří mu kryjí záda a hlavně se vrátil vtip! V minulém dílu jsem vtipnost zcela postrádala, ale tady jsem se několikrát nahlas chechtala, zkuste si v plném autobuse přečíst scénku "schovejte zuby a příbory děti" a uvidíte, jak na vás okolí zareaguje :D... celý text

Temná hrozba 2010, Jim Butcher

Je to takové rozpolcené, opět. Na jedné straně máme solidně zašmodrchanou zápletku, mě se líbí. Celou knihu pátráme po tom, kdo je ten hlavní padouch, jak nabíráme indicie, přelévá se podezření sem a tam, co je vlastně záměrem, proč, jak to zarazit? Dostaneme nové figury do party, klaďase Michaela, zběsilou kmotřičku vílu Leu a bílého upíra Thomase. Takže další členění monster, jako byli minule vlkodlaci, tady jsou to upíři – černí, rudí a bílí, živící se vášněmi, chtíčem, sexem. Oceňuji, že romantická linka, kterou jsem prostě Harrymu nevěřila, i když se tu trochu víc snažil řešit své city, namísto směřování k nějaké té svatbě a žili spolu až do smrti... vykolejila a řítí se do neznáma. Murphyová je tentokrát vyřazena ze hry, takže odpadá otravné zatýkání a podezřívání, děkuji za ty dary. Na druhou stranu nás zavalí další nálož Harryho nakládaček, nejistoty, výčitek, ještě dřív než obvykle přijde o své "obří" magické schopnosti, tady mu nedojdou plýtváním, rovnou mu je ukradnou. I když od začátku dostává na frak, chová se dost zbrkle, přivádí do potíží sebe i své pomocníky, k tomu klasické "ten i ten to věděli, ale neřekli mi to", takže Harry tápe, jeho přátelé ví důležité informace, ale nesdělí mu je, opět, na všechno musí přijít sám a v poslední chvíli, opět. K tomu ještě dodávám, že číst dokola o čaroději–hrdinovi, jak každou chvlíli srdcervoucně vzlyká... asi nejsem dostatečně korektní, ale kruciš, nemůže se trochu pochlapit?... celý text

Kulti 2019, Mariana Zapata

Tak tuhle knihu jsem si přečetla jen díky tomu, že mě fakt zajímalo, jak vypadá příběh s nejčastěji použitým slovem "kadí" na světě. A bylo ho tam vážně požehnaně, jenže důvod jeho častého užívání mě bavil, úplně jsem si to představovala... dá se říct, že jsem dělávala kdysi něco podobného, když jsem se snažila přežít v přítomnosti mého obdivovaného, který o mě neměl ani páru. Ačkoliv mi bylo asi čtrnáct, ne 27. Slow burn mi vyhovuje, chemie mezi hlavními postavami narůstá a hlavně je to celé dost vtipné. Vadily mi akorát opakované ponožky velké holky, jako fakt, kdo tohle vymyslel? Ani kalhotky velké holky by to nevylepšily, to se někde říká??? Pobavilo, klidně si přečtu jiné knihy autorky a klidně si časem zopakuji i tuto.... celý text

Bláznivý úplněk 2010, Jim Butcher

Jů, vlkodlak. Můj oblíbený :) Navíc je toto tradiční profláklé monstrum skvěle upgradováno rozčleněním na několik více či mnohem více šílených poddruhů, k tomu jeden druh klaďasů začátečníků, poldové, mafie, FBI, tím vším se zatřese, přehází se kladná a záporná znaménka a všechno korunuje čaroděj, který... je pořád stejný zneuznaný tragéd, co vnese do každého problému kupu zbytečných potíží navíc. Svou neustále zdůrazňovanou paranoiu užívá akorát k tomu, aby zamlčel přátelům nutné informace, jinak ho ale čeká nakládačka za nakládačkou, situace je horší, horší a horší, aby nakonec všechno vyřešil supermanským stylem. Co mě při čtení ruší ze všeho nejvíc – já ho prostě nedokážu brát jako kompetentního hrdinu. Místo skutečných činů plné pytle keců o své síle, úžasnosti, ostražitosti, záhadnosti, vzdělanosti, čistotě mysli, ve které se skrývá temnota... dvornost k ženám, ochranářský komplex... ale vlastně je pořád odrbaný, špinavý, smradlavý, hladový, zas a znova zmlácený, zakrvácený, pochybující o všem a o všech kolem sebe. Hrdinou se nestane z přesvědčení, ale tak nějak z donucení, že už nikdo jiný není. A když se všechno úplně totálně zvrtne, jako zázrakem se vzchopí a všechno elegantně vyřeší. Celý ten příběh je perfektní, hrdina to kazí. Čtu teď třetí díl a zase stejná šablona, je to hrozná škoda. Kdyby byl na jeho místě třeba Earl Harbinger, byla by to bomba.... celý text

Bouřková fronta 2008, Jim Butcher

Harryho Dresdena jsem našla díky komentáři u Alexe Veruse, takže se nabízí srovnávání – ale ne, to si nechám ujít. Jinak jsem ale z knížky rozpolcená. Miluju urban fantasy, magické detektivky, příběh je zapeklitý přesně pro mě, bílý čaroděj na straně policie, k tomu parťáci Mister a Bob, reportérka, mafián... co víc si můžu přát? Například aby hrdina nebyl snůškou otravných klišé. Detektiv samotář, chudý, ošuntělý, na hraně zákona jak magického, tak lidského. Ať dělá, co dělá, je jednou nohou ve vězení, někdy i oběma. Jde po něm v podstatě celý svět a pořád nás upozorňuje, jak je paranoidní, přitom ho každou chvilku někdo zaskočí a dá mu nakládačku. Je tak kladný, div mu z uší nerostou kladky, přesto mu parťačka z policie až tak nevěří a hází mu klacky pod nohy. Ale budiž, ke štěstí by mi stačilo, kdyby nebyl tak labilní, jednu chvíli skučí hrůzou, pak přetéká sebevědomím, víceméně celou knihou se propotácí od desíti k pěti a nakonec všechno na pokraji smrti zmákne díky spásnému nápadu a štěstí nebo nějakému tomu vhodnému zásahu zvenčí. Ale celkově mě příběh vcucnul a přečetla jsem ho jedním dechem, druhým dechem se vrhám na další díl.... celý text

Půlnoční knihovna 2022, Matt Haig

Velká očekávání máme proto, aby byla zklamána. Nevím jak u vás, ale u mě to funguje stoprocentně, a to i s touto knihou – vyskakovala na mě všude, kde jsem se ocitla, v reálu i virtuálu, synopse je velice lákavá... a tak jsem si ji koupila a pak už jen trpěla. Nerada čtu knihy, které začínají smrtí hlavní postavy. Tady je to samozřejmě důležité pro další děj, ale nemohla to být třeba nehoda? Osobnost hrdinky je totiž další věc, kterou vůbec nemusím – bolestínská, depresivní fňukna, která může za všechny strasti světa a jako východisko zvolí sebevraždu. Samotná Půlnoční knihovna a možnost nakouknout do životů, které by žila, kdyby něco někdy udělala jinak... na první pohled to vypadá lákavě, ale patlat se neustále v minulosti nevede k ničemu dobrému a jak mě kniha celkově neoslovila, potěšilo mě, že v tomto spolu souzníme:D Návštěvy životů, debaty s "knihovnicí" Půlnoční knihovny, vzpomínky... tři čtvrtiny knihy byly docela depka, konec to trochu vylepšil a poselství knihy je moudré, ale celkově ve mě zůstala hlavně lítost nad lidmi, kteří se utápí ve výčitkách a sebelítosti, aniž by dokázali vidět tu jednoduchou cestu ven.... celý text

Domek v Irsku 2022, Julie Caplin

8. útěk, Hannah a Conor. Kurs vaření v Irsku, všude samá dobrota a nádherná krajina, tentokrát celá zelená, okořeněno tak trochu detektivní zápletkou. Hannah opět sympatická, její snaha naučit se vařit v souboji s vlastním perfekcionalismem je mi blízká, člověk musí umět slevit z vlastních nároků na sebe :) Conor – na můj vkus dost sebestředný a vztahovačný, navíc dřív soudí, než myslí, zase jedna z vlastností, u kterých nevěřím, že by se to časem, ať už díky vztahu nebo zmoudřením, změnilo k lepšímu. Takže můj hrdina to není, ze série stále vede Alex s Lukem!... celý text

Chata ve Švýcarsku 2021, Julie Caplin

7. příběh, Mina a Luke. Opět nádherné popisy jídel, přípravy i následných prožitků u konzumace, vtažení do horské krajiny Švýcarska, hned bych vzala lyže / běžky / snowboard a šla si zajezdit. Mina i Luke jsou oba sympatičtí, táhne je to k sobě a nemají s tím nějaký zásadní problém. Potížím se samozřejmě nevyhneme ani tady, ale knížka je zaplněná spoustou zajímavých postav a všechny společně nás dovedou k příjemnému konci.... celý text

Čajovna v Tokiu 2021, Julie Caplin

6. díl, Fiona a Gabe. Zakřiknutá blogerka a fotografka, která se na deset let kvůli mladické ptákovině vzdala života, navíc semletá hypochondrickou manipulativní matkou. Gabe vyhořelý, do sebe zahleděný machřík. Setkají se v Japonsku jako mentor a stážistka – jejich umělecký pohled na svět, přátelé a prožitky jim otevřou oči, Fiona se postaví na vlastní nohy a Gabe znovu najde to, co ho kdysi činilo šťastným (a slavným). Příběh je milý, japonci, Japonsko, japonská jídla – opět naprosto neodolatelně lákavé.... celý text

Pláž v Chorvatsku 2020, Julie Caplin

5. díl, Maddie a Nick. Maddie je milá a poněkud naivní, podle popisu bych nevěřila, že jí má být 30 let, kdyby představovala osmnáctku, tak to sedí víc. I když s Nickem jim to ladí, tomu se zase veškeré mozkové buňky přestěhovaly do lososových šortek a je docela směšný. V průběhu knihy se to naštěstí vylepší, okolní postavy jsou dostatečně konfliktní, aby o zvraty nebyla nouze a navíc jsou tu i vyložení záporáci, které můžeme nesnášet a přát jim, aby jim jejich záměry nevyšly. V příběhu tentokrát nejsou lákavé lahůdky, i když popisy Chorvatska z jachty jsou fajn – mnohem lepší, než moje osobní zkušenosti bez jachty :D... celý text

Hotýlek na Islandu 2020, Julie Caplin

4. díl, Lucy a Alex. Hurá, Alex, konečně chlápek, který mi neleze na nervy! Tenhle díl se mi moc líbil, Lucy je sympatická, hotýlek a personál také, televizní štáb slizce vlezlý, milenecká zápletka spíš nedorozumnění a rozuzlení a epilog veselé. Popis Islandu a Islanďanů tradičně nádherný, hnedka bych tam jela, zejména do tohoto hotýlku!... celý text

Cukrárna v Paříži 2019, Julie Caplin

3. díl, Nina a Sebastian. Opět je mi Nina sympatická, Sebastian vůbec. Prostě nepochopím, proč musí hrdinka milovat a "polepšovat" takového sebestředného nafrněnce. Jakože kdysi býval jiný... a v zamilovanosti se polepší... a pak co? Zamilovanost ho přejde a bude zase nesnesitelný. Hm, to asi není moc romantické, ale celou knihu mi to trčí v hlavě jako vykřičník a mnohem víc se mi líbí Alex. Další věc, která mě tu rušila, byla cukrárna. Nerudný číšník, čurbes, špína, fuj. Nina uklidí, začně péct, spolyká tuny cukru (a pořád je jak laňka), nerudný číšník ochutná, otočí o 180 stupňů a najednou je vše růžovoučko-jednorožcové. Vím, že je to kniha, ale tohle mi prostě brání v souznění s příběhem, navíc Nina nejedná se Sebastianem čestně, až se divím, že to dopadlo tak v klídku a pohodě.... celý text

Pekárna v Brooklynu 2019, Julie Caplin

Druhý díl série, Sofie a Todd. Sofie mi byla moc sympatická, Todd takový sebestředný fracek. Sofiina cesta za zlepšením vlastního života, poznáním sebe sama, to se mi líbilo, Todd mě vyloženě rozčiloval, nemám podobné lidi ráda. Mnohem víc by se mi líbila jiná linka, kde by kopla kamsi Jamese i s Todem a našla si někoho normálního, ale nemůžu mít všechno. Hodnotím lépe, než první díl. Co se mi moc líbí – seznámení s novou zemí, městem, jídlem. Opravdu detailní a lákavé.... celý text

Kavárna v Kodani 2018, Julie Caplin

Sérii Romantické útěky jsem začala číst hned po sérii od P. Bloom Objekty touhy – a vede na celé čáře. Říct o Objektech touhy, že jsou jednoduché, je jednoduše zjednodušující :D V Romantických útěcích to není o erotice, jiskře na první pohled a následnému sexuálnímu souznění nerudného boháče a sladké chudinky – tady nechybí příběh, hrdinka žijící vcelku spokojený život se dostane k něčemu novém, co jí otevře oči, pozná samozřejmě chlápka s problémy, přijde nějaká krize a konečný happy end. Kdo od romantické literatury čeká víc, než romantiku, asi bude zklamán, ale jako oddychové čtení je tato série fajn. I když jsem přečetla všechny díly v jednom zátahu, nebylo to nikdy to samé v bledě modré, pokaždé jsme se seznámili s úplně jiným prostředím, jinými lidmi, zeměmi, navíc ani v mém osobním životě není nouze o nezvyklá dramata, takže zápletky mi nepřišly nijak extra přitažené za vlasy a umím si je představit i s prožitky. Kavárna v Kodani – seznámíme se nejen s hrdinkou Kate a jejím protějškem Benem, ale i s dalšími postavami, které se pak více či méně objevují v následujících dílech. První díl série nehodnotím jako extra povedený, Kate mi nebyla zrovna sympatická, neslaná, nemastná puťka, ani nevím, co na ní Ben viděl – a ten mě také neoslovil, ale kniha celkově, Kodaň, ostatní lidé, to bylo fajn. Navíc Kodaň osobně znám, i když při mém týdenním pobytu v dánské rodině jsem žádné hygge nezažila :D Celkově vzato se kniha dá i opakovaně přečíst, i když další díly jsou lepší – zřejmě se autorka teprve dostává do svého stylu.... celý text

Její tajemství 2022, Penelope Bloom

Pátý díl, Violet a Peter. Popáté to samé, to se nedá, pardon. Způsob, kterým se dají dohromady, půlvteřinová prodleva, než to mezi nimi zajiskří a pak už se jen čeká, kdy jiskra zažehne plamen, jejich nikterak zábavné dialogy... Dítě jako tajemství je dost ubohá katastrofální zápletka, zlá bývalka a průšvih z minulosti mají větší potenciál, ovšem čekala jsem nějakou akci v tomto směru a nic, nenásilně zažehnáno. Williama už prosím zastřelte a babičku pohřběte s ním, děkuji. A jen tak mimochodem se ptám: Kde je kruciš to těhotenství Lilith???... celý text

Jeho balík 2021, Penelope Bloom

4. díl, Lilith a Liam. Na Lilith jsem se celkem těšila, co z ní udělalo takovou osobu, jak bude vypadat její šťastný konec? Dost mě to zklamalo, její životní trauma se snad ani nedá brát jako trauma a Liam – další miliardář krasavec, tentokrát s osobní stalkerkou, ježkovy oči. Nemůžu si pomoct, ale opravdu si neumím představit, jak spolu fungují. Lilith celý život za něco bojuje, aby se pak během týdne všeho vzdala a stala se přesně tím, čím být nechtěla, zatímco Liam se mrknutím oka přerodí z workoholika na citlivého pohodáře. Možná kdybych nečetla ty minulé díly a tohle byl jediný, hodnotila bych lépe, ale takhle je to ubíjejíci stereotyp, jediná opravdu zábavná věc byla pomsta Celii. Přísahám na psí uši a uštěkanou duši, že jsem knihu četla s otevřenou myslí, chtěla jsem jen romantiku, zápletku a sem tam sex, ale znám hromady lepších, takže nedám víc, než 2*.... celý text

Jeho zákusek 2021, Penelope Bloom

3. díl, Emily a Ryan – nějak mě neoslovily ty problémy. Jasně že je to oddychovka a romantika a podobně, ale bylo to slabé. Oba dva se uráželi kvůli naprostým koninám, chovali se jako když se děti na pískovišti pohádají o bábovku a pak spolu nemluví, závěr byl pak z nějaké jiné dimenze – vymyslí to perfektně a vzhledem k celé knížce naprosto nesrovnatelně dospěle. A Williama by měl někdo internovat.... celý text

Její třešničky 2020, Penelope Bloom

Druhý díl pro mě nejhorší. Třešničky nemají ten dvojsmyslný potenciál, možná věneček by byl lepší. Panenská pekařka Hailey a rozcapený kleptoman William... Mě osobně by dost vadilo, kdyby moji známí na potkání každému vykládali, že jsem panna a že by mě toho někdo měl zbavit. Vadil by mi i William, v knize je láskyplně popisován jako divoký a nevyzpytatelný roztomilý klučina, ale je mu dávno mnohem víc než pět, je neomalený, sebestředný, nebere na nikoho ohledy, krade a jeho vtípky jsou dost kruté. Kdyby nebyl tak prachatý, sedí ve vězení nebo už byl zastřelen na útěku – nehorázně mě iritoval. Hailey má sice body za to, že se odvážila vystoupit ze své komfortní zóny a něco zažít... ale že se zamiluje zrovna do přerostlého mimina... babička je bohužel jen další hrubá a manipulativní osoba do party. Za mě 2 hvězdy, ráda jsem si připomněla Bruce a Natashu.... celý text

Jeho banán 2020, Penelope Bloom

Tuto sérii jsem četla průběžně jak vycházela a zařadila jsem si ji jako "neurazí, nenadchne". Teď jsem si dala opáčko všech dílů v kuse a můžu říct: nedělejte to! Jednotlivé díly i pobaví, i když nepřekvapí, ale takhle dohromady mě to otrávilo. Šablona je utrpení: jakýkoliv ON je nádherný, zazobaný, v mužských partiích extra obdařený, hodný, milý, chytrý... zázrakem svobodný a čeká na tu pravou, i když si to nechce připustit. Jakákoliv ONA je netuctově krásná, "úplně jiná" než ostatní, chytrá a až na jednu výjimku panna (nepodařený první pokus na střední se nepočítá). Zprvu se nesnáší, ale od začátku to mezi nimi jiskří, od sexuální touhy se dopracují ke vztahu, semele se nějaká katastrofa, rozejdou se, urovná se to, vezmou se a žijí spolu šťastně až do smrti. Jediný rozdíl mezi knihami je ta katastrofa a povahy protagonistů, jinak naprosto bez nápadu úmorně pořád dokola to samé. Dokonce jsou všichni nějak propojeni, v celé sérii se znají. První díl, BANÁN, je nejzábavnější. Banánovitá dvojsmyslnost dokáže mnohé situace pozvednout a charaktery Bruce a Natashy jsou přiměřeně výstřední, aby byli sympatičtí a hlavně se k sobě hodí. Jejich jiskření i vztah jim i věřím. Katastrofa je tu také v pohodě uvěřitelná, včetně vyřešení. Banán má 3 hvězdičky za zábavnost.... celý text

Moje (tak trochu) utajené dítě 2022, Penelope Bloom

Taková jednohubka na večer. Vtipný rozjezd, zápletka a hrozící katastrofa potencionálně dramatická – jenže promrhaná. Dokud si poměřují ega, je to zábava, ale opravdu brzo začínají oba měknout a pak už to není ono. Zápletka se bez potíží rozplete, hrozící katastrofa preventivně odvrátí... čte se to rychle a samo, veselé, škoda té nenaplněné příležitosti.... celý text