ladyfromskye přečtené 1070

Poslední vlak do Londýna 2020, Meg Waite Clayton

Další knížka s opravdu silným příběhem, která se mi dostala do ruky. A jsem ráda, že jsem si ji přečetla a seznámila se s mně dosud neznámou hrdinkou druhé světové války. Jenže ve výsledku jsem zklamaná. V první řadě bych změnila název. První vlak do Londýna mnohem více odpovídá stavbě příběhu. O tom posledním vlaku je v knížce sice taky řeč, ale... no, to později. Vyprávění vystavěné na dvou dějových liniích, které se časem protnou, je rozehráno opravdu skvěle, skoro mistrovsky. Emoce z vět doslova stříkají, postavy je příliš snadné si oblíbit, a dokonce, pokud si nedáte pozor, brzy zjistíte, že najednou stojíte kdesi ve vídeňských nebo amsterodamských ulicích a pomalu, ale jistě se stáváte dalšími protagonisty příběhu. Knize sluší i pomalejší tempo, skvělý kontrast k nesmírně výbušné době, kdy se dějiny měnily lidem před očima doslova po vteřinách. Co, alespoň pro mě, zlomilo knížce vaz, to je posledních asi 50 stran. Tak předně, příběh nemá jeden konec. Nemá dokonce ani dva. Má jich víc. A co je možná ještě horší, ona má i více začátků, a to, považte tu hrůzu, ty začátky jsou na samém konci knihy a zároveň jsou vlastně těmi konci navíc. (Zmatené? Kdo přečte, pochopí.) A, tady se vracíme k poslednímu vlaku z mého prvního odstavce, díky tomuhle neštěstí, se navíc vytrácí i veškeré poselství, které mohla (a snad i původně chtěla) autorka příběhem říct. Zůstane vám jen hořká pachuť. Jak jen se může stát, že uzavřená linie příběhu se najednou zase otevře, dokonce na několika frontách? A jak se může stát, že se ty fronty de facto nijak neuzavřou nebo jen laxně? Jediný důvod, který mě napadá, je ten, že se autorka prostě nedovedla "zbavit svých miláčků" nebo že se nedokázala smířit s tím, že z jejího původního záměru se nakonec vyklubal příběh trošičku jiný. Jenže ono to tak na světě chodí. Víte, jak se to říká: Pán Bůh se prý nejvíce směje, když si lidé něco plánují... A nám všem nezbývá, než se tomu podřídit. A kdyby to tak autorka udělala s touto knihou, dostala by ode mě plný počet. Takhle bohužel.... celý text

Zaříkávač koní 2005, Nicholas Evans

Naprosto souhlasím s komentářem uživatelky mazda333. I pro mě je film Zaříkávač koní jedním z nejmilejších, byl důvodem, proč jsem si před mnoha lety koupila i knížku. Bohužel, ta mě neskutečně zklamala. Jistěže za to do jisté míry můžou očekávání vyplynuvší z filmu. Jenže, ruku na srdce, otevřít oči kritika, a hned je jasné, že ze Zaříkávače koní fakt, že se jedná o prvotinu, prostě doslova sálá. Vážně by mě zajímalo, jak vypadal surový text, jak hlavní myšlenka, jak hlavní poselství, dokonce i to, jak autor chtěl, aby se knížka jmenovala. Jsem přesvědčená o tom, že by mi to leccos vysvětlilo. Soudím, že nejsem jediná, kdo si myslí, že jak název knihy, tak i anotace (jejíž znění však bývá v rukou redaktorů, případně markeťáků, což obvykle všechno vysvětluje) by měly odrážet hlavní myšlenku a body celého příběhu. V tomto případě navíc i určovat, kdo bude hlavní postavou, centrem celého dění. Nevím, jak jste to cítili vy, ale za mě se o tuto pozici prakticky rvaly hned tři postavy. A ta, které by podle názvu měla tato pocta patřit, ta boj celou dobu projížděla na plné čáře. Kdo namítá, že záměrem bylo i to, aby byl a zůstal Tom Booker tak trochu tajemnou a nedosažitelnou postavou, tomu doporučím přečíst si třeba knihu Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho – není nemožné, ale naopak docela snadné být hlavním hrdinou, a přitom o sobě moc neříct. Další položka ke kritice – stavba příběhu. Tedy, já samozřejmě netvrdím, že nehoda a její následky nebyly důležitou součástí textu. Ale aby byla tak dopodrobna popisovaná? Skončilo to někde na straně 70; jestliže má knížka 296 stran, znamená to, že zabrala téměř čtvrtinu příběhu. Nemluvě o tom, že chvílemi byly popisy tak drasticky detailní, že mi z toho bylo nejen úzko, ale dokonce špatně. Jste-li citlivější povahy, tohle vás nejspíš semele. No a na tu hlavní část, na kterou se určitě všichni čtenáři těší, na práci zaříkávače koní, si počkáte do poloviny knížky. A stejně nemáte vyhráno, protože o "krocení" nemocného koně se moc nedozvíte. Za to se dozvíte mnohé o Annie. A za mě je to věc, kterou bych si děsně ráda odpustila. I ve filmu vystupuje tato postava jako matka, která nepatří k těm nejlepším. Ale postupně se přerodí a stane se mnohem lepší. Tady? Tady ji prostě musí každý rozumný člověk doslova a do písmene nenávidět. Bože, to byla tak hrozná ženská! Žádná sebereflexe, žádné skutečné nebo uvěřitelné emoce, žádná proměna. Nic. Akorát na sebe strhává veškerou pozornost (a jsme zpět u toho boje o titul hlavní postavy). No a o nějakém poselství, o tom si taky můžete nechat leda zdát. Oprava, jedno tam je. A je hezké, ale rozhodně není tím tahounem, jakým by mělo být. Proč? Protože jednoduše nedostalo příležitost. Summa summarum, i když patřím k těm, kdo si zakládají na tom, že znají nejen filmové provedení, ale i knižní předlohu, tady říkám: Vzdejte to. Jestli máte rádi film takový, jaký je, nekažte si dojmy z něj knížkou. Za těch pár naleštěných klenotů, které v textu (možná) objevíte, to nestojí.... celý text

Strom splněných přání 2020, Jenny Gladwell (p)

Lákavý název, anotace slibující vánoční a hygge pohodu a k tomu perfektní obálka. Jo, to zní jako něco, co si chcete o svátcích přečíst. Takže jsem neodolala ani já. Bohužel, očekávání naplněna nebyla. Dějové linie, když se střetávaly, nepříjemně skřípaly, historie, která měla současnost jen podpořit, ji válcovala na plné čáře. Hlavní hrdinka si moc sympatií svým chováním nezískala. No a její "prozření" bylo, alespoň za mě, nereálné a úplně odtržené od všeho, co k tomu bylo napsáno předtím. Na druhou stranu, popis Norska, jeho přírody a kuchyně, a sváteční atmosféra, ty se opravdu povedly. Že bych už měla plán na příští Vánoce? Příběh ode mě dostává 3*, obálka Ondřeje Mikuleckého ke konečnému zúčtování přihazuje ještě jednu a jsou z toho nakonec pěkné 4*.... celý text

Princezna čarodějka 2020, Petr Kopl

První díl mě bavil, zkusila jsem druhý, taky to šlo. Ale teď... teď jsem se do tohoto komiksu zamilovala. Jeho největšími přednostmi jsou krásné ilustrace a propracovaný děj. Je také milý, vtipný a místy dokonce poučný. A zaručeně pobaví děti i dospělé. Jen tak dál, už se těším na další dobrodružství!... celý text

Živelné měňavice 2019, Petr Kopl

Květy slunce 2019, Rupi Kaur

O něco horší než Mléko a med, ale pořád se můžeme od Rupi Kaur něčemu přiučit. A samozřejmě stále platí, že největší poklad najdou v této knize ti, kteří si prožili to samé, nebo alespoň něco podobného, co lyrický subjekt. Rupi Kaur má totiž dar emoce a city velice dobře uchopit a přenést je na papír. Jak ve formě slov, tak ve formě ilustrací.... celý text

Chlapec v pruhovaném pyžamu 2017, John Boyne

Johnu Boyneovi se s tímto příběhem podařil opravdový majstrštyk. S neuvěřitelnou citlivostí a porozuměním přináší v osudovém příběhu dvou chlapců morální poselství pro všechny ty, kteří si příběh přečtou. Musím říct, že mě opravdu překvapilo, jak tu komentující kritizují jednak historické nepřesnosti, jednak vyspělost postav. Jistě, těžko věřit, že by se ti dva chlapci nepozorovaně scházeli po celé týdny. Jenže, kritici moji milí, zamyslete se, prosím, a zkuste si odpovědět na prostou otázku: Jak jinak, případně i lépe, popsat dětem, co se tehdy dělo, aniž by je to totálně nezničilo? Protože toto je knížka určená primárně dětem. Ne dospělým. Dětem. Myslete na to, prosím. A co se té druhé věci týče, to vážně nemáte kolem sebe děti stejně staré jako Šmuel a Bruno, ať už svoje nebo vašich přátel? A neříkejte mi, že máte kolem sebe samé Einsteiny. Jestliže i my máme problém pochopit, jak se tohle všechno mohlo dít, jak to mají chápat ty nevinné děti? A poslední otázka na závěr: Jak je možné, že tato knížka ještě stále není zařazená v povinné četbě pro druhý stupeň základních škol?... celý text

Madame Chic aneb Co všechno jsem se naučila v Paříži 2014, Jennifer L. Scott

Tahle knížka mě moc mile překvapila. Kdysi jsem četla anotací podobnou knihu Trapasy po francouzsku a očekávala jsem tedy podobnost i co se obsahu týče (a že ten obsah v "Trapasech" nepatřil zrovna k těm nejlepším). Jenže Madame Chic je docela jiná, chytrá a plná opravdové, skutečné inspirace, zejména tedy pro obdivovatele francouzské kultury a minimalismu. Neříkám, že se budu slepě snažit všechno dodržovat, protože to není ani možné, ani mi všechno nesedlo. Ale mnohé je mi opravdu dostatečně blízké na to, abych to vyzkoušela. Tak vzhůru do toho! (A taky do dalších dílů :-) )... celý text

Život s kočkou není psina... 2020, Martina Hřebíková

Nádherné pohlazení po duši. Taky mám doma psa a kočku a po přečtení knížky toužím po tom zjistit, co se jim odehrává v těch jejich hlavinkách, ještě víc. Odpouštím knížce všechny hrubky a chyby, stavím ji na piedestal k mým nejoblíbenějším knihám a těším se, až se k ní za čas vrátím. P. S. Málem bych zapomněla, mám radost, že jsem koupí knížky přispěla na zvířata v útulcích. Kéž by všechna našla milující rodinu.... celý text

Lucinka a zatoulané koťátko 2020, Anne Booth

Vánoční pohlazení po duši pro děti ale i pro dospělé. Krásný příběh s nádhernými ilustracemi je jako stvořený k večernímu předčítání u stromečku. Jestli ho vaši malí čtenáři našli pod stromečkem, honem se do něj všichni společně začtěte.... celý text

Lucinka a zraněný králíček 2020, Anne Booth

Vánoční pohlazení po duši pro děti ale i pro dospělé. Krásný příběh s nádhernými ilustracemi je jako stvořený k večernímu předčítání u stromečku. Doufám, že tuto knížku najdou dnes pod stromečkem všichni malí čtenáři :-)... celý text

Slon v mé čekárně – Příhody veterinářky s divokými zvířaty 2015, Florence Ollivet-Courtois

Na Slona v mé čekárně jsem se vážně moc těšila. Hlavně proto, že přesně tohle jsem jako malá chtěla dělat. Chtěla jsem být veterinářkou nebo pracovat v zoo nebo obojí. Hlavně, aby to bylo v blízkosti všech těch úžasných, zejména exotických, zvířat. Ale tohle mi nesedlo. Lépe řečeno, Florence Ollivet-Courtois bohužel není moc literárně nadaná. Její texty mi více než cokoli jiného připomínaly neuspořádané myšlenky, skoro jako by to byly poznámky a náčrtky vytažené z deníku a téměř ledabyle pospojované k sobě. Ne, nevadilo by mi, kdyby se autorka v jednotlivých příbězích věnovala vícero pacientům, vícero mikropříběhům, ale muselo by to mít začátek, střed a konec. Muselo by to nést nějaké poselství, i kdyby to úplně nejjednodušší, třeba že ze svých chyb je možné se poučit a už je neopakovat. Jenže nic z toho jsem v knize nenašla. Proto jsem nemohla hodnotit jinak než tak, jak jsem hodnotila.... celý text

Miami Blues 2014, Charles Willeford

Výtečný román? Tak to ani omylem! Tohle nikdy nemělo spatřit světlo knižního světa.

Dračí chůvy 2019, Petr Kopl

Kubík a autíčko 2020, Eliška Mauleová

Máte rádi autíčka nebo jste právě dočetli Slabikář a chcete číst dál? Tak honem otevřete tuto knížku! Textu je tak málo, že právě tohle je skvělá volba pro úplně první samostatně přečtenou knihu. Ilustrace sice nejsou úplně podle mého vkusu, ale viděla jsem už mnohem horší. A čemu nejvíc fandím? Že tahle knížka primárně pro kluky má svůj protějšek v knížce primárně pro holky – Lucinka a kouzelná zvířátka. A co je vůbec nejlepší? Že pokračovat mohou vaše děti s knížkou, která je určená klukům i holčičkám – Lucinka, Kubík a miminko. Tak vzhůru do čtenářského světa! Vítejte, malí knihomolové!... celý text

To nejlepší z nás 2013, Nicholas Sparks

Klasický Sparks tak, jak ho máme rádi. Jenže tentokrát se prostě nemůžu smířit s koncem. Rozumějte, ono to tak dopadnout muselo (jinak by to ani nebyl Sparks), jenže mně poprvé u jeho knihy zůstala po dočtení v ústech hořká pachuť a snad i trocha nenávisti k Amandě. Protože Dawsonovy city byly pro mě opravdivější, protože on tomu vztahu dal mnohem, mnohem víc. Vlastně mu dal úplně všechno. Přišlo mi to tak nefér. Jenže víte co? Život není fér. Proto jsem nakonec musela tu hořkost spolknout a jít dál.... celý text

Pověsti ze Skotské vysočiny 2010, George W. Macpherson

Interiéry do detailu 2020, Iva Bastlová

Život v utajení - Příběh agentky CIA 2020, Amaryllis Fox

Přečetla jsem doslova a dopísmene na jeden zátah. Jak jednou začnete, už nedokážete přestat. Žena, špionka, matka. Amaryllis Vás vezme na cestu svým neobyčejným životem a na jejím konci se budete muset na svět podívat docela jinýma očima. Tohle byl úžasný čtenářský zážitek a výjimečná životní lekce.... celý text

Duchové rodiny Folcroftů 2020, Darcy Coates

Další čtivý a svižně napsaný příběh čerpající inspiraci z kdysi tak populárních gotických hororů. Žádné potoky krve, žadné drastičnosti, jen pár duchů, kteří chodí po domě a jeho okolí, mizejí v mlze a vynořují se z vody a... Tohle já můžu... Tohle mě vyděsí spíš než třeba chlapík s motorovou pilou šaškující kdesi u mlýna. Sorry.... celý text