-LaraRead-
přečtené 509
Terapie sdílením
2018,
Ester Geislerová
Nápad dobrý, vizuál hezký, uznávám, že párkrát jsem se rozesmála nahlas a myslím, že až budu jednou po rozchodu, můžu se alespoň ujistit, že to nebylo tak hrozné. Jen mi ty prázdné stránky připadají jako plýtvání papírem. Malá ochutnávka: •Nevim, jestli zustat s Tebou, nebo s ní. Ale bud moudra a trpeliva, uz se blizi ROZUZLENI! Nebo taky: •Mluvil jsem s mamkou a ta říkala, ať se nevážu a užívám si, tak promiň. A na závěr: •Zbytu ne odejdu !!!!!... celý text
Hodinový strojek aneb Příběh na jedno natažení
2019,
Philip Pullman
Přesně tenhle typ příběhů zbožňuju. To znepokojivé tajemno a zajímavý formát byly skvělě udělané. Navíc bylo fajn si zase po letech od Pullmana něco přečíst. Nejsou to přelomové náměty, ale on je zvládá přelomově.... celý text
Oba na konci zemřou
2018,
Adam Silvera
Zapomeňte na ostatní negativní komentáře, tahle kniha byla skvělá! A ano, uznávám, že nenesla všechny filosofické myšlenky, které mohla nést, a ano, na konci jsem čekala větší vodopády slz (bylo jen pár slziček), ale to vlastně vůbec nevadí. Mě na tom bavila ta reálnost. Protože když umíráte a jste jen obyčejný kluk, nepůjdete a nebudete hledat ty nejlepší myšlenky o smyslu života, ale zkusíte prostě jít ven a dohnat to, co jste zatím nestihli. Neslo to poselství, které do světa nekřičelo, ale jen volně vyplynulo z celé knihy. Trochu mi jako čtenáři, který v knihách rád hledá racionalitu, vadilo, že nebylo vysvětleno, jak vlastně se stane, že někdo přesně ví, kdy kdo zemře. Ale nakonec se mi líbilo i to. Člověk se prostě musí smířit s tím, že i když něco nedokáže vysvětlit, je to i tak nevyhnutelné. Konec knihy byl podle mě skvělý, mimochodem. Takže moje doporučení? Jděte, přečtěte si to a trochu (ale vážně jen trochu) se nad tím zamyslete. PS: Děkuji Adamu Silverovi za tip na písničku American pie. Poslouchám ji už tři dny v kuse.... celý text
Jak je důležité míti Filipa
2005,
Oscar Wilde
Skvělé drama, lehké, vtipné, příjemné, ale občas s větou, která z toho dělá životní příručku. Pět hvězd a hotovo.
Tíha vesmíru
2017,
Jennifer Niven
Od této knihy jsem se nemohla asi 250 stran odtrhnout. Pak jsem ji musela schovat, abych se vůbec dokázala učit, a když jsem ji po dvou dnech zase vytáhla, už se mi do ní moc nechtělo. Krátké kapitoly a časté střídání pohledů naštěstí zvyšují čtivost a tak jsem na jeden zátah dočetla knihu do konce (a zmeškala kvůli tomu večeři). A teď k obsahu. Sice jsem nikdy na americké střední nestudovala, ale řekla bych, že autorka to (stejně jako všechny americké seriály) dost hrotí. Minimálně na školách v Česku jste lidem vlastně docela ukradení a taky tam nejsou hory lidí, kteří jen čekají, aby vám mohli poslat nenávistný dopis, a myslím, že Amerika je na tom podobně. Další věc, se kterou jsem během knihy trochu bojovala, byla brutální obezita hlavní hrdinky. Chápu, že smyslem bylo říct, že všechna těla jsou krásná a máme na něj být hrdí, a to se mi líbí, ale zároveň taky podporuje myšlenku, že když jste tlustí, tak to nevadí. Tady je ovšem nutno mít na paměti, že stejně jako například anorexie, i obezita je nemoc a musí se léčit. A i když je to romantická Young Adults, musíme se postavit nohama na zem a zeptat se sami sebe, kdy naposledy jsme viděli chodit nejtlustčí holku na škole s tím nejpopulárnějším klukem. Ale i přes všechny tyto námitky mě čtení bavilo. Nerozeznávání obličejů bylo skvělé zpestření, se kterým jsem se zatím jinde nesetkala. A nakonec doporučuji přečíst i poděkování. Všechno to udělá tak nějak realistější. A dojemnější.... celý text