LenysekC
přečtené 407
Za skalami
1918,
Elinor Glyn
Jo, konečně něco fakt mile romantického! Samo, že je hned jasné, kdo s kým, ale i tak to nutí číst dál, a líbí se mi, že je to psané er formou a tak čtenář nahlédne i do mysli muže.... celý text
Zápisník jedné lásky
1998,
Nicholas Sparks
Film jsem neviděla, a po přečtení knížky ani nechci. Byla jsem zvědavá, proč je to tak zprofanované, ale nepřišla jsem na to. Věřím na všechno to, o čem kniha je, žiju to, a přesto - nebo právě proto - to byl jeden z nejhorších milostných příběhů, jaké jsem kdy četla.... celý text
Chvíle před koncem
2011,
Lauren Oliver
Budu se snažit moc neSPOILERovat, ale vyjádřit se musím. Fakt nevím, proč mají amíci takovou zálibu v mučednictví. YA literatura má takovou "brakovou" nálepku, ale já myslím, že i tak je dost důležitá, protože pomáhá formovat mladé, zmatené lidi, kteří tápou, co tu dělají. A co se člověk dozví z tohohle příběhu? Že the best věc, kterou můžete udělat, je obětovat se. Je to vznešený a hrdinský a spásný. A je to blbost na entou. Vývoj postavy byl zachycený dobře. Ale když už Sam začala tak pěkně procitat, mohla to dotáhnout ještě o jednu kapitolu dál, kde by jí došlo, že každý je především SVÉHO štěstí strůjcem. Hvězdičky za čtivost a propracovanost.... celý text
České moře
1999,
Jiří Žáček
Brzy nám dají sbohem lesy. Živily zvěř a milióny let byly náš domov. Ave. Vzpomeňte si, až zašumí svůj chorál naposled. Až ptačí mračna vzlétnou k jaru a křídly zčerná obloha, vykročí lesy v šiku z držav zmaru, pryč od nás, bůžků bez boha. Až za obzorem navždy zmizí, jen v dávných písních po nich zbude zvěst. A co my, sami, sami sobě cizí v komfortních kobkách mrtvých měst?... celý text
Člověk a jeho symboly
2017,
Carl Gustav Jung
Naprostý souhlas s camelopardus. Ve výboru z díla se člověk dozví jasněji (i když víc do hloubky), vo co go, a nemusí si text trhat, aby si přečetl i popisky k obrázkům, které tam jsou navíc opravdu víceméně zbytečně.... celý text
Faust
2008,
Johann Wolfgang Goethe
No, tak je to za mnou, hurá! První část ještě budiž, ale ta druhá... Celé mi to nějak unikalo. Za líbivost veršů můžu asi poděkovat panu Fischerovi, tomu klobouk dolů. Ale nejvíc za to, že to dopřekládal až do konce. Já to měla jen číst a trápila jsem se s tím dobře měsíc. Upřímně by mě zajímalo, kolik lidí, kteří to tady chválí, to opravdu tak sebralo, a kolik to píše jen proto, aby nebyli za burany :) Jedna část mě ale hodně pobavila, asi v souvislosti s tím, že jsem nedávno četla Robota na konci tunelu (Šichtařová, Pikora). Těch pár veršů naprosto vystihuje, jak funguje dnešní ekonomika (zkráceno, vyzobáno): KANCLÉŘ: Nechť každému ta poukázka dí: Stát za ni tisíc korun vyplatí. Je spolehlivou kryta zárukou: poklady všemi, pod zemí jež jsou. CÍSAŘ: Jak! Bezpříkladný zločin se tu stal! Kdo císařův že podpis padělal? A neztrestáno je to? Nepomstěno? SPRÁVCE POKLADU: Vzpomeň! Ty sám jsi podepsal své jméno. Dnes v noci bylo to. Tys Panem byl, kancléř tě s námi takto oslovil: "K oslavě dne a k obecnému blahu rač, prosím, psát: jen něco stačí tahů!" Tys podepsal; a v noci podpis ten na lístků tisících byl rozmnožen. Pak, aby všichni, co jim patří, brali, my celé stohy orazítkovali: to platí deset - padesát - to sto. A nadšení, jež vyvolalo to! CÍSAŘ: To že je zlato mým poddaným? Vojsko i dvůr že platí lístkem tím? Nu, ať jen platí, ač mi to jak div je! MEFISTOFELES: Ne zlato, perly ne, jen papír dáš; tak pohodlný je, neb víš, co máš; netřeba hrdlit se či smlouvat jíti, lze láskou, vínem dosyta se zpíti. Směnárník, chceš-li, mince dá ti zas; a nemá-li, jen kopej krátký čas, pak řetěz, pohár do dražby je dán, a papír, ihned amortizován, těm, kdo v něj nevěří, se vysměje. Tak to svět chce a tak to zvykem je.... celý text
Kvantová noc
2017,
Robert J. Sawyer
Čtivé. A v zásadě se mi celkem "líbí" rozdělení 4:2:1. Cítím to podobně, když se tak rozhlédnu kolem, klidně by to tak mohlo být (i když asi ne vrozeně). Ale rozhodně nejsem utilitarista. A celá ta myšlenka, že pár lidí přepne zbytek pro "všeobecné blaho" - brrr, z toho mi jde mráz po zádech. Psychopati můžou využívat ostatní, aby se dostali, kam chtějí, ale jen proto, že ti ostatní jim to dovolí. Kdyby nedovolili, milí psychopati by si pak poměřovali něco úplně jiného, než kdo má větší jadernej čudlík. Zkrátka mi v příběhu chybí poselství, protože to, jak to autor "vyřešil" není řešení. O moc víc by mě zajímala kniha popisující stav "po".... celý text
Šťastní lidé čtou a pijou kávu
2016,
Agnès Martin-Lugand
S takovým názvem mě asi nemohla minout, ale... Naštěstí mi zabrala jen asi dvě tři hoďky po o.
Ryšavec
1929,
Hugh Seymour Walpole
Romantické, děsivé, zábavné. Kterak se v pětatřiceti člověk může teprve narodit, a jak důležité je před tím zemřít.
Pražská čarodějka
1912,
Francis Marion Crawford
Velké překvapení a velká zábava! Nejtemnější lidské vášně, zlo konané ve jménu dobra a dobro konané ve jménu lásky. To vše v temné, pochmurné zimní Praze před více než sto lety.... celý text
Tezaurus jazyka českého
2007,
Aleš Klégr
Už dlouho pošilhávám po nějakém slovníku synonym. A buch - dneska mi přišel do ruky tenhle fešák. Mám chuť ho hned použít a vypsat sem všechna oslavná slova, ke kterým mě přivede. Spokojím se ale jen se třemi: splendidní, vycizelovaný, seslaný z nebe!... celý text
Robot na konci tunelu
2017,
Vladimír Pikora
Masakr. Četla jsem několik večerů před spaním a pak se budila hrůzou. Do toho jsem se dostala k podrobnějším informacím o novinkách v oblasti ochrany osobních údajů a to mě dorazilo. Ať žije svoboda a osobní odpovědnost, fakt. Až strašidelně často jsem nacházela paralely s Atlasovou vzpourou (https://www.databazeknih.cz/knihy/atlasova-vzpoura-218344). Pořád jsem si říkala, kdy už přijde ta naděje, o které mluvili na začátku knihy, ale... Já prostě na konci tunelu nechci robota, já tam chci to světlo! Normální lidsky hřejivý světýlko. Ale to už je můj problém, knize to nic neubírá. Čtěte.... celý text